Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
41.1182 | |
![]() | Informace o fotografii: - Ort: Camburg - Datum: 10.5.1986 - Autor: Drahos Svestka - Zobrazeno: 2786x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 10 - Rating od uživatelů: 10 |
| Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
13.03.2010 (9:59)
Vladimir: Každý složitější stroj má dětské nemoci, ač můžou být použité technologie prověřené desítkami let v praxi.
No jo, Drahošu, super, tam jsme byli tenkrát spolu.
Mašina šlapala do toho stoupání tak 20-30 km/h a táhla za sebou přes 50 uhláků.
Nelze jinak, než 5! Škoda, že nelze dát víc.
Mašina šlapala do toho stoupání tak 20-30 km/h a táhla za sebou přes 50 uhláků.
Nelze jinak, než 5! Škoda, že nelze dát víc.
13.03.2010 (9:51)
Jo jo,vzpomínám si,to byl poslední rok parního provozu v Saalfeldu,pak už to definitivně skončilo..
tyto jinak vynikající stroje Pár prvních mělo špatně těžiště a vykazovaly neklidný chod. Proto by vráceny a poupraveny...
12.03.2010 (22:02)
Stoupa:Ano,Libore,je to tak jak píšeš,kvalitu tratí můžeme Němcům závidět už od pradávných dob,u nás všechno co mělo vyšší nápravové zatížení jak 16 tun,bylo nezpůsobilé-nešťastné to dědictví(a myšlení)z dob Rakouska,které se jen velmi pomalu měnilo.Když byla vyrobena ve Škodovce první série mikád(387.001-006) a zjistilo se,že výrobce "přešvihnul"požadovaný nápravový tlak na 17 tun,bylo z toho hotové pozdvižení-tyto jinak vynikající stroje nemohly být nasazeny na trať,pro kterou byly de facto vyrobeny(Praha-Přerov-Nový Bohumín) a prvních několik let vozily osobní vlaky na trati Praha-Plzeň,která disponovala lepšími parametry,zatímco na hlavním tahu se urychleně prováděly stavební úpravy,nutné k přechodnosti mikád.I tak zde měly v počátcích provozu řadu omezení.V té době se v Německu už několik let proháněly "nula-jedničky" s nápravovým zatížením 20tun na vozebních ramenech dlouhých kolem 500 km.
Wieder ein Foto aus der Dampflokzeit und das in super Qualität. Meine Hochachtung für dieses Foto !Super foto, děkuji.
ad Stoupa.Dík za info, budu sledovat. Vím jak to v Německu vypadá.4 kolejka,2koleje nákladní, 2 osobní nebo S-Bahn.
12.03.2010 (18:17)
Nádherná práce, s chutí mačkám 5*
Tato fotka ma jedinou chybu ... diky svemu formatu v podstate nejde pouzit jako pozadi na monitoru. Bud prijdu o kourovou cepici, ktera fotce dodava atmosferu, nebo se nevyhnu rusivym pruhum po stranach.
Naopak po patricnem zmenseni by mohla ozivit nejeden displej telefonu :-)
Naopak po patricnem zmenseni by mohla ozivit nejeden displej telefonu :-)
12.03.2010 (19:47)
Jediná rada:ještě vydrž,třeba přijdou i lepší kousky...
Toto je od Vás zatiaľ najlepšia fotka, tá technická kvalita je až na neuverenie. Teším sa, čím tento kúsok v budúcnosti tromfnete :-)
12.03.2010 (19:41)
Díky,i ostatním.Jinak,s tou kvalitou je to různé a záleží to na mnoha faktorech.V zásadě lze konstatovat,že to co bylo foceno zrcadlovkou 6x6,je téměř na 100% záruka kvality,ale taky to není vždy pravda,některé kinofilmové záběry jsou lepší.Zásadní jsou 2 veličiny-na jaký materiál se fotilo,a jaké byly světelné podmínky.Také povedlo-li se zpracování(vyvolání),ze začátku,když jsem se to učil, míval jsem občas problémy.
Často při výběru fotky stojím před problémem,jestli vybrat technicky méně dokonalý avšak vzácnější záběr,nebo jít osvědčenou cestou a vybrat něco zdařilejšího,ale ne tak originálního.Osobně hodnotím fotky podle obsahu,teprve pak přihlížím k technické kvalitě snímku.
Často při výběru fotky stojím před problémem,jestli vybrat technicky méně dokonalý avšak vzácnější záběr,nebo jít osvědčenou cestou a vybrat něco zdařilejšího,ale ne tak originálního.Osobně hodnotím fotky podle obsahu,teprve pak přihlížím k technické kvalitě snímku.
Drahý Drahoši,
Ty umíš potěšit srdéčko před počátkem víkendu!
Pro DJTiësto:
No, problém je v tom, že soudruzi z DDR tyhle "koridory" zdědili po dědečcích. Opakuji se, ale 17 tun na nápravu byl standard už za Pruskéhých drah, 20 tun začalo před 1. světovou a na úhlavních tratích bylo ve 20tých letech 20 tun. Hospodářská krize zpomalila na sklonku let 20. očekávaný rozvoj tratí o únosnosti 20 tun a i proto byla dodatečně vyvinuta (z 01 odvozena) řada 03 (17 tun). A to v době, kdy s Mikádem byly problémy v přechodnosti z Prahy na Třebovou, protože se svymi 17ti tunami na nápravu vyšlo o malinko těžší, než se čekalo. Opakovalo se to pak s Litevkami 399.0.
Chceš-li vidět typické německé trasování, pak v tyto dny nad ránem (nepravidelně, mezi 04:00 a 05:30) dává ARD "Die schönsten Bahnstrecken Deutschlands": Bonn - Berlin z "kuchyně" ICE. Projíždí se vlastně normální trať, udržovaná, leč trasovaná v 19. století. Mně doslova lahodí řešení v oblastni průmyslových aglomerací s téměř důsledným oddělováním dálkové osobní, příměstské a nákladní dopravy.
Ty umíš potěšit srdéčko před počátkem víkendu!
Pro DJTiësto:
No, problém je v tom, že soudruzi z DDR tyhle "koridory" zdědili po dědečcích. Opakuji se, ale 17 tun na nápravu byl standard už za Pruskéhých drah, 20 tun začalo před 1. světovou a na úhlavních tratích bylo ve 20tých letech 20 tun. Hospodářská krize zpomalila na sklonku let 20. očekávaný rozvoj tratí o únosnosti 20 tun a i proto byla dodatečně vyvinuta (z 01 odvozena) řada 03 (17 tun). A to v době, kdy s Mikádem byly problémy v přechodnosti z Prahy na Třebovou, protože se svymi 17ti tunami na nápravu vyšlo o malinko těžší, než se čekalo. Opakovalo se to pak s Litevkami 399.0.
Chceš-li vidět typické německé trasování, pak v tyto dny nad ránem (nepravidelně, mezi 04:00 a 05:30) dává ARD "Die schönsten Bahnstrecken Deutschlands": Bonn - Berlin z "kuchyně" ICE. Projíždí se vlastně normální trať, udržovaná, leč trasovaná v 19. století. Mně doslova lahodí řešení v oblastni průmyslových aglomerací s téměř důsledným oddělováním dálkové osobní, příměstské a nákladní dopravy.
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Akreditierter Fotograf oder ŽP Mitglied,
- Galerieverwalter oder ŽP Admin
Kommentar hinzufügen
Anmelden
© 2001 - 2025 ŽelPage
- Webmaster - Fragen und Antworte
Info
informacni okenko












