Otázka zní, zda se RS1 na 227 podívá. Když jsem končil střední, byly v LD Telč RN 010 a 011. Teď když je osud Telče všelijaký, spadly pod HB kde je momentálně flotila 010,011,042,043,067,068,069. Mám pocit že jsem v seznamu tratí pro RS1 227 není.
Řadu 843 znám jen z obrázku, nikdy jsem se tím nesvezl.

ad Jirka Panther
U nás se bohužel neumí stavět ani železnice ani silnice. Vše se dělá napolovic a poměrně draze. Trakční rychlosti se zvyšují prakticky jen na koridorech. Regionální tratě jdou vůbec stranou.
Telč a Třešť generují obrovské množství dojíždějících lidí do Jihlavy. Je bohužel tragédií, že toho železnice nevyužila a ustrnula někde v minulé éře. Já pevně doufám v to, že s příchodem RS1 se na Vysočině překopá absolutně celá regionálka a bude se jezdit nějak racionálně a ne k přestupům v polích (Kostelec, Křižanov, Horní Cerekev ...).

Ještě poznámka ke trati 227. Právě jsem se vrátil ze Sardinie, kde jsou nové silnice 2. třídy asi pro poloviční hustotu obyvatel než u trati 227 asi jako VRT přes Vysočinu - ze 30% v tunelech a ze 40% na estakádách. Když chci aspoň trať za pár desítek tisíc kubíků hlíny (o 2 řády méně než na našich levných dálnicích), tak jsem za blázna.

Ano, ta moje malá vize by vyžadovala zcela nové vozidlo. Protože jediný motorák s elektrickým přenosem je v současné době řada 831 že?
A co třeba 843?

Ano, ta moje malá vize by vyžadovala zcela nové vozidlo. Protože jediný motorák s elektrickým přenosem je v současné době řada 831 že? ;-)

Moderní technologie jsou potřeba o tom žádná. Ale zase na druhou stranu si myslím, že by se mělo začít od kapacitních jednotek pro příměstské provozy. Narvat technologii, o které tu mluvíte do RS1, tak závratně vzroste hmotnost a cena. A o cenu tu jde prvořadě. Za předpokladu, že by na Vysočině jezdily samé novější jednotky a vozy, tak bych neváhal investovat do jednotek, které budou špičkové. Bohužel realita je jiná. Je potřeba se zbavit 810 a eliminovat onen žlutý mor, který to tu začíná zaplavovat. Peněz ani kraj ani ČD nemají nazbyt. Tudíž toto řešení se mně jeví jako nejvhodnější. Pokud do budoucna se přistoupí na jiný koncept přenosu výkonu (který umožní ukládání energie z rekuperace), tak potom se RN pošlou úplně do pryč a na jejich místo nastoupí RS1. A nové jednotky nahradí RS1 na jejich výkonech. Nikde není psáno, že RS1 musí brázdit koleje Vysočiny oněch 30 let. A my jsme prostě nyní v situaci, kdy potřebujeme nová vozidla téměř hned.

Ke trati 227 - mým snem je tu trať dát dopořádku (na 80-100km//h), protože to je jediná na Vysočině, kde po celé délce bydlí lidi (naplníme v pracovní dny) a je tam spousta zajímavostí pro turisty, čímž ji naplníme i o víkendech. Jestliže na školní vlak potřebujeme ještě jeden RS1, tak ho tam dáme a na elektrizované tratě ráno vytáhneme z kopřiv nějakou 242+3B a pak ji zas uklidíme.
Doplním, že žádné kopřivy se tahat nebudou. Počítá se totiž, že zde zůstane několik Bmteeo a BDsee právě na ty exponované vlaky, kterých není moc, ale jsou. Bohužel nevěřím tomu, že se zvedne rychlost nějak výrazně....

Určitě. Vize je to krásná, jen se trošku bojím úseků jako například Sedlejov - Mysliboř, kde císař pán povolil zastávku jednou za tři kilometry a tak se objíždí kus pole a jsou tam dva zbytečné přejezdy. Jinde, např. z Jezdovic na Třešť, nebo na 13.km směrem na Telč by se dalo jezdit mnohem rychleji než 50. Další parádní věc by bylo dostavění úvratě v Kostelci, ale za ty roky co se o tom mluví a nic...
K těm bateriím. Obávám se že současný stav (LiPol,LiFe) stále neumožňuje tak rychlé nabíjení jako bychom si přáli. Navíc je velký problém s balancováním velkého množství článků (kvůli tomu loni na VUT vyhořela laboratoř) a taky dostupností zdroje pro nabíjení.
Módní "superkapacitor" naopak vidím jako vhodnou náhradu odporníku elektrické brzdy, protože je schopen akumulovat a vydat velké mnoštví energie když je to potřeba (rozjezd, brždění). Samozřejmě tato technologie nedovoluje jiný než elektrický přenos výkonu.
Baterie jako zdroj energie pro elektrickou trakci... Myslím že by to vydalo na samostatný článek.

Nedá mně to - ještě jednu poznámku. Když bude někdo počítat ekonomiku, tak nejde o cenu sedadla jako takového, ale kolik to sedadlo má denní proběh a kolik zadků sveze. Pinďa může udělat až 1500km denně, ICE přes 2000km. Na regionálkách je to o možnostech trati a následně sestavení grafikonu.
Vezmu-li že regionální vlak má cenu sedadla 800tis, auto 100tis., proběh vlaku za 20 let (po dobu, kdy lze považovat za moderní vozidlo do první generálky) je 3600tis, auta za 10 let 120tis, tak při poměrně shodné 30% obsazenosti je poměr efektivnosti u vlaku 0,22 a u auta 0,83. Tzn, že jen na tomto ekonomickém ukazateli je vlak 4x levnější. Samozřejmě při vysokorychlostních vlacích a autech úspěšných podnikatelů jde o 2-4x větší cifry (ceny i proběhu kilometrů), ale výsledný poměr je velmi podobný. Nehledě na to, že vlak se dá po 20 letech úspěšně regenerovat - viz 50 let staré vagony Alexu na rychlících R35X a auto jde do šrotu.

Ke trati 227 - mým snem je tu trať dát dopořádku (na 80-100km//h), protože to je jediná na Vysočině, kde po celé délce bydlí lidi (naplníme v pracovní dny) a je tam spousta zajímavostí pro turisty, čímž ji naplníme i o víkendech. Jestliže na školní vlak potřebujeme ještě jeden RS1, tak ho tam dáme a na elektrizované tratě ráno vytáhneme z kopřiv nějakou 242+3B a pak ji zas uklidíme.

Neříkal tu někdo, že Siemens vyvinul vlak na baterky, kterému stačí pro rychlonabíjení pár desítek minut pod trolejí a pak ujede 50-100km po neelektrizované trati? S tím, že i na baterky má lepší dynamiku než dieselové Desiro? To by dojelo do Slavonic, kde by byl jenom nabíjecí kabel

Souhlasím. A to v mé ideální soupravě ještě chybí sběrač a 800kW trafo pro 25kV. Cena takového stroje by byla dnes závratná, ale jak jsem již zmínil, já vidím ekonomické hledisko ve fázi vývoje vždy jako brzdu. Myslím že je důležité si uvědomit, že technologie která je drahá dnes, zítra drahá být nemusí.

Například IGBT moduly, se kterými mohla Škoda počítat v roce 2004 pro 109E jsou dnes při dvojnásobném proudu třerinové velikosti a za zlomek ceny.

Když se vývoj zahájí na současné technologii, dopadne to např. jako ukládání dat v rychloměrech. Kapacita paměti 2 - 8MB, stahování pomocí LPT portu aplikací funkční pouze v DOSu (a resuscitací i486 laptopu). To jen proto, že nasazení každé technologie má nějakou setrvačnost.

Jinde je zase nápad dobrý, ale není dotažený do konce. Např. informační systém RN běží na průmyslovém PDA (Xscale 400MHz) které se kvůli databázi samplů sice dovybavilo 1GB CF kartou, kterou ale není možné odadresovat. Naopak software chválím. Linux kernel 2.4 a databáze stanic v MySQL 4.1 sice působí pro informatika komicky, ale v době uvedení prvních RN to bylo aktuální, spolehlivé a otestované řešení. Navíc posixové a skriptovatelné.

Myslím že toto by bylo na delší debatu a není vhodné diskutovat o nečem, co už vůbec nemá nic společného z fotkou RS1. Děkuji za Váš komentář :-)
P.S. Kostelec má příšerné přípoje, strávil jsem tam snad polovinu života...

Závěrem, co člověk, to názor. Já bych osobně nejraději viděl regionální vozidlo jako 2*26m dlouhý třípodvozkový stroj (všechny trakční), s asynchroními motory a elektrickým přenosem výkonu, hliníkovou samonosnou konstrukcí, pouze jedním spalovacím motorem a malým sci-fi v podobě rekuperační kondenzátorové brzdy (případně s Li-Fluor články). Všechno jsou to technologie již dostupné, pouze zmíněná baterie není dostatečně stabilní.
A cena za takovéto vozidlo?

Nicméně na trati 227 jsem jezdil denně 8let a minimálně ve srovnání s elektrifikovanou tratí Horní Cerekev - HB vytíženější rozhodně není.
No samozřejmě že není vytíženější. Ale mohla by být za předpokladu reorganizace. Tj. přímé spoje z Jihlavy do Telče. Stejně tomu tak je v relaci Ledeč- Brod, atd. atd. Vozidlo nezávislé trakce je zde na místě a je daleko flexibilnější. Dráty se tu netahaly kvůli regionální dopravě, to je potřeba si uvědomit. Má se jezdit tam, kam vedou hlavní přepravní proudy osob a ne tam, kam vedou dráty, což je snad vyjma relace Brod- Jihlava skoro vždy do polí (Počátky- Žirovnice, Horní Cerekev, Křižanov...)
jako náhrada za motoráky z Jihlavy na Brno taktéž
RS1 jsou v plánu na relaci Jihlava- Třebíč, právě z důvodu, aby sem nezajížděly kapacitně silně naddimenzované soupravy brněnské příměstské dopravy. RS1 bude bohatě stačit. Maximálně se některé spoje zdvojí.