IR:Je to zvláštní,na fotce je pětasedma a hlavní debata se točí kolem rudých ďáblů...To srovnání výkonu uvedených řad vyznívá jednoznačně ve prospěch řady 476.0.Při rychlosti 100 km/hod dosahovaly výkonu téměř 3000 koní(2200 kW).Při vozbě těžkých rychlíků na dlouhé vzdálenosti u nich byla dosahována úspora na palivu až 25% oproti "albatrosům".Jejich nevýhodou byl malý průměr hnacích a spřaž.dvojkolí (1 624 mm,stejně jako řada 477.0) a také problémy,spočívající jednoduše řečeno v přebytku výkonu ve vysokotlakém válci,což mělo fatální důsledky zejména při prokluzu dvojkolí.Možná bylo lepší při stavbě těchto jinak vynikajících lokomotiv přebrat zkušenosti od SNCF a pohon od vysokotlakého válce umístit na jiné dvojkolí,těžko říct...

Borovička: Já přeci nikde netvrdím, že byla dvojkolejná. Přepřahat se dalo i v ČT. Dluhonická (Prosenická( spojka byla postavena v r.1924.

topič: pozor ta spojka byla v 50. letech jednokolejná. Tedy jen ta jednodušší část. A skutečně hlavní provoz v éře páry spočíval v přepřahu a dozbrojení v Přerově. Pokud by mašina a vlak minuly Přerov, musel by to vlak odstát jinde.

D.Švestka: Ano, také mi ten text o "rudých ďáblech" připadl povědomý. Po ověření můžu říct, že základem toho textu je popis v publikaci Bek, J.: Atlas lokomotiv, lokomotivy let 1945-1958, NADAS, Praha 1982, odkud je převzata i barevná kresba vpravo na boku v onom článku na netu. Tahle galerie monografií o našich parních lokomotivách se mi ale docela líbí. Zpřístupňuje hezky ty dříve zpracované informace dnešním zájemcům na netu, což je dost záslužné.
Mimochodem: docela by mě zajímalo i porovnání indikovaných výkonů těch tam zmiňovaných strojů 475.1, 476.0 a 498.0.

Spojka sice existovala, ale valná většina rychlíků stavěla v Přerově a tudíž se přepřahalo nebo objížděla souprava

Tak ta dluhonická spojka existovala už i za války. To je nepřesné. Ale v té "éře dábla" zřejme ne v dnešním rozsahu. Pokud se v Přerově přepřahalo, tak to tolik nevadilo.

Borovička:Úplně vyloučit se to nedá,i když literatura tvrdí opak.V 1.polovině 60.let byly černé snad všechny mašiny,i jihlavské "rosničky" 464.201 a 202-po 1.dílenské opravě,tedy cca od roku 1960 do r.1965.Pak už začalo barevných lokomotiv zase přibývat.
Címa:Ten článek o "rudých ďáblech" je opravdu zajímavý,mám dojem,že už jsem ho někde četl.Dovolím si malé doplnění:řada 476.0 byla na naše poměry originální konstrukce parní lok. a z toho důvodu se stala předmětem výzkumu a častých zkoušek.V 50.letech,když byly nové lokomotivy nasazeny do provozu ve výtopně Přerov,měly tyto stroje oběhy,nad kterými i dnes zůstává rozum stát.Lok.byla nasazena na rychlík do Prahy,odtud na rameno Praha-Přerov-Košice.,následující den zpět do Přerova.V té době ještě neexistovala dluhonická spojka,přímé rychlíky na tomto rameni jezdily z Přerova úvratí.Dobrání vody,uhlí a nejnutnější údržba byly provedeny v depu Přerov během pobytu vlaku ve stanici.Průměrný denní běh tak dosahoval cca 1000 km.

bartisko: jj, máš pravdu, nebyls to klasická červená, nýbrž karmínově rudá.

cituji:
" Vzhledu těchto lokomotiv věnovaly ČSD výjimečnou péči. Akademický malíř Vilém Kreibich jim navrhl červenohnědý nátěr (některé zdroje též uvádějí barvu karmínově rudou) a vpředu na dýmnici i po stranách usměrňovacích kouřových plechů okrasné emblémy „ČSD“. Nátěr lokomotiv se provedl zvláště zajímavě. Lokomotivní kotel, bočnice budky, usměrňovací plechy a boční plechy parních válců byly červenohnědé. Rám, blok parních válců a přední prsa s nárazníky šedivý. Bílou barvou byla natřena hrana ochozu lokomotivy, střecha budky a vodorovný pruh na tendru."

více o řadě 476 v tomto zajímavém článku:
http://fira.hyperlink.cz/476.htm

V 1969-70 pamatuji na Polonii Přerovské 476-"Rudý ďábel", ale byly v tu dobu klasicky černé.
Snad jen Brněnské 464 201,202 byly zelené, ale jen na velké ploše plechů, jako tendr,uši. Kotel byl zelený, ale spíše do černa. V Brně-dolní, když svazáci si vzali do péči 477 027, byla modrá s bílou budkou, tak vydrželi pečovat o barvu necelý rok a "Papoušek" byl černý.

címa: ta byla tuším dokonce vínová :)