Drahoši, díky moc za tuhle fotografii, stejně jako za perfektní vyprávění k ní. Pro mě to má velkou hodnotu nejen proto, že jsem měl před sebou ještě pár měsíců, než jsem se poprvé podíval na svět okolo, ale hlavně proto, že můžu dojít na tohle místo (není daleko od mého bydliště), zavřít oči a díky Vaší fotografii se dostat (alespoň v duchu) do uvedeného roku.
A bude pro mne odteď snadné si představit, že se nacházím na stejném místě, vidím stejný stroj v čele vlaku, slyším zvuk jeho ocelového srdce, cítím osobitou vůni spáleného uhlí, doplněnou o vlhkost z přítomné páry.
Nádhera, kdyby nebyla tma, jedu tam. Hned!

Ještě jednou díky moc...

P.S.: okolí se (vyjma sloupů TV) skoro nezměnilo.
P.S.S: jen pro doplnění je správný úsek Křenovice hor.n.- Holubice

Dodnes usměvné je, jak se celá tehdejší situace na nejvyšších místech ČSD pečlivě tajila a mlžila - na přímý dotaz na jednoho nejmenovaného vysokého úředníka ČSD na téma "cože je to v Brně k vidění za parní osobní vlaky" jsem dostal téměř dotčenou odpověď, že "to musela být nějaká zvláštní náhoda, tam už přece žádná pára nejezdí..." :)

Zd Š.,Miloš: Děkuji,pánové..jsem rád že vás to zaujalo.Zapoměl jsem na 475.106,která přišla mezi prvními z hradce Král. posílit zdecimované stavy...
Za zmínku rovněž stojí,že ve stejné době díky vleklým potížím s brejlemi byl v Plzni zatopen i albatros 498.103 (o něco dříve-již v r.1976) a jezdil převážně s Os vlaky Zbiroh-Domažlice,výjimečně byl nasazen i na R do Prahy.
Rovněž v Hradci Král.a Děčíně a Chomutově vyjely znovu 475.1.Byla to velice zajímavá epizoda...dalo by se říci možná i převratná...zkrátka renesance páry se vším všudy.

Drahoš Švestka: nudit se při Vašem vyprávění pod Vašimi snímky!!?? To by bylo asi tak to poslední, co by mě napadlo. Právě naopak - děkuji, jistě ne sám, za Vaše efektivní zpracování mé neohrabané přihrávky! Zdravím, ZdŠ

Drahoši, luxusní vyprávění, kdepak nudění... Na spoustu toho co jsi teď napsal jsem se Tě chtěl zeptat! Nádhera, fakt nádhera a přál bych si, aby stošestka někdy zase vyjela v naprosto stejných barvách a pruzích jako ji máš tady vyfocenou... Díky za osvětu konce parního provozu v Brně...

Zdeněk Šindlauer: Všechno začalo už mnohem dřív.Když bych to měl vzít od začátku...s platností GVD 1974/75 skončila parní trakce na Os a R vlacích na rameni Brno-Č.Třebová a Brno-Přerov-v důsledku dodávek nových motorových lokomotiv ř. T 478.3.S novými brejlemi byly značné problémy a přesto se v důsledku jejich dodávek rušily "zánovní" 475.1 které měly krátce za sebou vyvazovací nebo dokonce střední opravy.
Tak šel čas a depo dolní se postupně stalo domovem více než 30 brejlovců.Páru v osobní dopravě už téměř nebylo možno spatřit.Ale někdy počátkem roku 1977 se situace s poruchovostí T 478.3 začala tak vyhrocovat,že začaly být potíže s dodržením GVD.Ke slovu tedy přišla opět pára...a tak už na jaře toho roku bylo možno vidět celkem pravidelně stroje 475.101 a 125 v čele Os vlaků,ponejvíce těch nejtěžších (Os 4708) do Č.Třebové.Jenže podobné problémy s brejlovci nastaly ve všech depech,v kterých byly tyto stroje nosnou řadou(Plzeň,Děčín,Chomutov,Hradec Král.,Přerov)a najednou nebylo čím jezdit.Těch pár strojů 475.1.,které zbyly,zdaleka nedostačovaly.A tak došlo k rozsáhlým přesunům lokomotiv.Nejkritičtější situace byla právě v Brně,která vyvrcholila počátkem léta 1977,kdy došlo k situaci,že počet neschopných (neprovozních) brejlovců přesáhl všechny myslitelné hranice.Stávající 475.1 svým počtem nemohly pokrýt všechny výkony a tak přichází posily.Nejprve 475.171 z Č.Budějovic,poté se vrací z Přerova 475.162 a z Veselí nad Moravou stroj 475.194.počínaje dnem 15.6.1977 se mění turnusová skupina T 04 na parní v plném rozsahu.V praxi to znamená 3 páry Os vlaků do Přerova a 4 páry do Č.Třebové.Je však zapotřebí nějaké rezervní stroje...a tak za nádherného letního večera 1.července přijíždí z Chomutova stroj 475.159,lesknoucí se čerstvým novým lakem po dílnách.Ještě týž den je nasazen na Os 4710/4701 do Č.Třebové.
No,zkrátím to.Postupem času se parní turnus zredukoval na 3 lokomotivy.Menší zátěže a poněkud ostřejší jízdní doby pětasedmám plně vyhovují.Ale jak některým lokomotivám propadaly kotlové lhůty,bylonutno jejich stavy doplňovat.A tak v květnu 1978 nastává další oživení...přijíždí přímo z dílen Č.Velenice známá zelená krasavice(do té doby plzeňačka)475.1142 a ihned zapadá do turnusu...v té době už pouze Os Brno-Přerov,celkem 3 stroje,průmerný denní běh 291 km.A chystá se další překvapení.V dílnách Č.Velenice dokončují opravu další budoucí muzejní lokomotivy ČSD-legendárního albatrosa "rekordmana"498.106.Oprava nebyla zrovna levná... a tak by nebylo na škodu,kdyby se modrý kolos ještě trochu někde projel.A tak 19.září 1978 vyjíždí zbrusu jako nový modrý albatros se soupravou rychlíkových vozů,rovněž po dílnách...přes Prahu,kde nechá soupravu a pak dále přes Kolín a Havl.Brod do depa nadolním,kam přijíždí 20.září v dopoledních hodinách...za obdivné účasti snad všech zaměstnanců depa.
Bohužel původní záměr,aby tento výkonný stroj byl nasazen do samostatného oběhu na vozbu těžkých rychlíků do Č.Třebové,nevyšel...a tak ještě týž den vyráží v čele Os 4019 do Přerova.A tady nastává kámen úrazu,nebot na lehoučkých 5-8 vozových Os vlacích byla tato lokomotiva drahá,její výkon nebyl využitý,jako tříválec oproti 475. měla i podstatně vyšší spotřebu vody a uhlí...a navíc svým rozvorem se nevešla na točnu na dolním,takže se musela jezdit točit do Heršpic,což při některých "ostrých" obratech mezi vlaky bylo značně problematické.Takže jakmile se podařilo zprovoznit pozdechané brejle,byla odstavena jako první...bohužel.To bylo někdy v listopadu 1978.Dlouho si tedy nezajezdila...ale i tak to byla nádhera.
Tak to tedy tenkrát bylo,pane Zdeňku.Snad jsem Vás tím vyprávením příliš nenudil.

To byl ten "slavný" podzim, kdy brejlovci zlobili tak, že místo nich šla do turnusu pára, že?
Kromě 498.106 chvíli jezdily také 475.1142 (zíral jsem na ní v Přerově s otevřenou hubou) a tuším ještě 475.101 a 194. Už je to neuvěřitelných 34 let; kdepak jsou ti zlobiví brejlovci... Zdravím, ZdŠ

Místo existuje, Jenom tam v 90. letech přibyly sloupy trakčního vedení a trolej. Pouze na té jednokolejce. Ta dvojkolejka vzadu je i dnes bez drátů. A zmizely sloupy telegrafního vedení.

:-) OT Chary:
Tak Ti ani nevím, jak to s legalizací termínu "Česko" je bylo a bude. Připadá mi to jako diskuse o "pomlčníku" :-)

Pro mne srozumitelné bylo uspořádání zemské, po staletí se osvěčující, tedy Markrabství Moravské s hl. městem Brnem a Čechy, se sídelním městem Českého království Prahou. :-)

Hyper OT: Nedávno jsem si uvědomil, že vliv zpětnovazební na to "Česko" je možná zejména u ještě starších generací, než jsem já, překlad z Němčiny. Zatímco v K.u.K. Čechy byly "Böhmen" (Bohemia), v jiných německy mluvících oblastech začalo se používat Tschechien, vulgo Tschechei. Po Protektorátu bylo Böhmen "odloženo", přitom Tschechei ještě mí rodiče považovali za perojativní, i když já takový pocit z těch Germánů, kteří dnes tento výraz používají, nemám. Prostě země Čechů. :-)

OT stoupo, technická, Morava je v Česku, ale není v Čechách ;-)