Rabín: Tanvald to není určitě, ale to nádraží mě je hrozně povědomé.. Nebude to Jedlová, nebo něco podobného na této trati?? Pro případné další hledače: http://www.youtube.com/watch?v=EHY6Vlda1Y4 v čase 20:20.. :-)

Pro Drahoš Švestka (a mirek_2037): Dík za doplnění. (Jó a na tý vojně jsi mně akorát střídal... :-) )

Pro Rabín: No jó, vzpomínám, že 354.1217 nasazovali filmaři zcela v rozporu s historickou realitou. (I např 1000ročná včela, že).Hlavně, že byla černá a měla komínek. :-) Na druhou stranu původní provozuschopné pruské stroje nebyly v Německu, Rakousku (natož u nás) tou dobou k dispozici - na rozdíl od Rumunska a Polska. 354.1217 se hodila velikostí - Arcivévoda moc malý, Mikádo, natož poválečné stroje - příliš veliké ...

Ross: na trati Rybník - Lipno v původní napájecí soustavě proběhla rekonstrukce trolejí v 50. letech při celkové rekonstrukci trati před stavbou lipenské přehrady. Použilo se při tom zkušebně několik variant trolejového vedení, jako např. klasická řetězovka, šikmá řetězovka, vystřídané vedení a možná ještě něco dalšího. Na staničních kolejích se většinou použilo prosté vedení bez řetězovky. V Rybníku byla zatrolejována celá stanice vč. úseků zhruba po vjezdová návěstdla z obou směrů.

Petr M.: To máš pravdu,Petře,dnes by ty mašiny šly na dračku obě dvě.Ale přece jen 354.1 byla v roce 1980 jedna jediná,zatímco Sergejů jezdilo po kolejích nějakých 600.
Na té akci se nic zvláštního nedělo,co by stálo za zmínku.Snad jen,že jsme se tam setkali se 2 Rakušáky,kteří nás při předjíždění vlaku povozili ve svém zbrusu novém Audi A 80...to byl tenkrát zážitek.A předcházel tomu večer v kempu na okraji Č.Budějovic,kde jsme se všichni dohromady lehce (nebo spíše středně těžce)přiopili.Taková příjemná pohodová šotoakce....která by byla ještě příjemnější,kdybych nemusel za 3 měsíce na vojnu.

stoupa: patrně jedna z prvních filmových rolí této "divy" byl "štěk" v britsko-americkém filmu Na západní frontě klid z roku 1979, kde jako "pruská" lokomotiva č. 1777 je v čele vlaku, kterým odjíždí Paul Bäumer a jeho kamarádi na bojiště první světové války. Pro ten film byla dokonce vybavena umělým "lapačem jisker". Točilo se to tuším v Tanvaldě. Mnoho dalších scén tohoto filmu se točilo u nás - např. zničené město, ve kterém císař Vilém dekoruje vojáky je část starého Mostu. Pak si v témže kabátě zahrála ještě v jakémsi hudebním klipu na trati Lochovice - Liteň.

Mě zaujala ta elektrifikace. Takhle bez řetězovky vedla v celém úseku tratě? Jaká to byla trať?

Rabín: což o to, já ji právě už z 80. let coby capart taky pamatuju, ale taky vím, kolik bývá věkový průměr fotičů na parních akcích...;)

K 354.1217 mám krom jiného poznačené toto: V červnu 1976 byla přidělená do depa Tábor. Krátce nato – od 1. února 1977 již byla evidována pod hlavičkou Národně technického muzea v Praze. Toto ji odeslalo do českovelenických dílen, aby rozšířila počet provozuschopných lokomotiv Národně technického muzea.
Z důvodů historické věrohodnosti byl při této opravě lokomotivě 354.1217 navrácen původní kulatý komín s korunkou ze zrušené lounské lokomotivy 354.181. V únoru 1982 byla lokomotiva 354.1217 přidělená do depa Kolín. Po propadnutí kotle byla umístěna v rámci depa Nymburk do stanice Všetaty, odkud jí v říjnu 1986 odvezli pracovníci depa Brna na opravu v rozsahu vyvazovací do depa Brno dolní. Po provedení opravy se lokomotiva vrátila do depa Kolín. Po propadnutí kotle 9. prosince 1991 byla lokomotiva opět převezená do depa Brno dolní, kde byla provedená rozsáhlejší oprava kotle. Pojezd byl opraven v rozsahu střední opravy. Oprava probíhala po celý rok 1992. Lokomotiva dostala i nový nátěr a dne 16. února 1993 vykonala na trati Brno – Podivín a zpět novou technicko bezpečnostní jízdu. A od té doby působila v Brně až do roku 2005, kdy byla opět po propadnutí kotle odvezena do depozitáře Chomutov. No a nejvíce si zahrála ve filmu Stůj nebo se netrefím na trati Moravské Budějovice - Jemnice v roce 1997.

Nó, když už tu "217" drbeme, tak byla snad nejfilmovanější, (filmová diva), ještě víc, než vršovický čtyřkolák. A hrála i stroje "cizích" drážních správ. Muzejní, pokud paměť neklame, přidělena provozně do Brna. Teď už nevím, zda byla po Mikádu druhá znovuzprovozněná, nebo to stihl Kremák, či Arcivévoda dříve. (Čtyřkolák nikdy z provozu vyřazen nebyl) :-)

Drahošu, prosím, doplň.

Můžu se zeptat, tohle to je už po opravě, ale ještě stále v pravidelným provozu, nebo to byla jen nějaká akce?