Nádhera!

Drahoš:

Litevky ne v Praze, ale v Děčíně. Ten vozil Prahu (všechny výkony, co neměla Libeň = Hungaria, Vindobona). :-), Jó, tenkrát na Piávě ...

Pro Drahoš:
:-) A drát nad Hlavním tahem taky uvolnil z Přerova všechny 399.0 pro Děčín... :-)

Libore,ohledně "lámání" vozebních ramen před elektrizací hlavního tahu...když to řeknu zjednodušeně...Praha a Přerov se dělily o vozbu Přerov-Praha (přerováci až po Bohumín). Něco jezdilo přes spojku, něco se přepřahalo. Výtopna Přerov v rychlíkové dopravě...to byl tenkrát pojem...i lokomotivní řady tomu odpovídaly: mikáda,albatrosy nulky i jedničky a všichni tří "rudí ďábli" 476.0 (ty jezdily ve zkušebním provozu až do Košic). A pravdou je, že nějaké 475.1 Přerov měl i dřív...ale ne moc (ta co je na snímku, k nim zrovna patří, byla zde od r.1951). Ty velké přesuny nastaly právě v 2.polovině,resp.koncem 60.let, když do některých dep dorazily první pomeranče a bardotky a po dokončení elektrizace 2.hlavního tahu.

Vojtěch Studený: stoupa pěkně popsal Kutnou Horu, ale j-din má pravdu ohledně Ferdinandky. Tam je sice styk soustav ještě ve stanici (Nedakonice), ale kolejiště je oproti KH velmi skromné - od počátku se počítalo s provozem ES. A než jich bylo dost, jezdilo se dieslu, protože, jak už zmíněno, v Nedakonicích se dalo přepřahat jen omezeně.

Fotka samozřejmě naprosto skvělá.

stoupa: Díky moc :) Tak nějak jsem to čekal že to bylo...
j-din: v té době to asi nebylo úplně možné, první Esa měla stále porodní bolesti a v té době bylo zatím jen pár kusů... I přesto díky

Pro "Vojtěch studený"

Nevím, jak na Moravě, ale v Kutné Hoře zhruba takto (sledoval jsem R a Sp). Předěl byl/je zhruba uprostřed nástupiště. 3kv ss od Kolína, 25kV 50Hz směr Morava. Vlak "R, Ex" se stejnosměrnou mašinou (E 499.0, častěji E 499.1). Přijel od Kolína, za jízdy stáhnul smetáky a výběhem dojel - dobrzdil u nástupiště. Bleskově najela záloha (tuším Karkule T 444.1), bafla stejnosměrný stroj, vytáhla ho do zhlaví a po postavení cesty posunu ho (!) odhodila pod "stejnosměrné dráty". Stroj pak vlastní silou dojel na "čekací koleje". Ze "střídavých čekacích kolejí" vyjela nová vlaková (S 499.0, S 499.1) a najela na soupravu. Brzda - a tradá do hvozdů Vysočiny. Naopak to probíhalo "zrcadlově".

Čekací koleje stejnosměrné byly/jsou pod silničním mostem na kolínském zhlaví. Střídavé čekací koleje byly/jsou na havlbrodském zhlaví vpravo ve směru jízdy.

Sp vlaky vozila pára - co to šlo - hodně 477.0. Nebo se zde testovaly prototypy mašin z ČKD. To mělo taky hezký kolorit - stroj rozjížděl vlak a technici se z ochozu hrabalí (měřili) v motorgenerátoru.

1977 jsem vyjížděl os. vlakem na Kolín - Prahu fungl novou E 479.0. Raketový start. Kontroler "odfukoval" jako kulomet, rychleji a hlasitěji než stykače u Panťáku (Žabotlam - ten tam ale nejezdil ...)

Vojtěch studený: Bylo to řešeno dodávkou první serie ES499.1 (363) do Přerova.

Pokud se nepletu po odchodu par ještě hodně dlouho na této trati jezdily diesely, až v polovině 80. let tuším rok 1985(?) jede z Břeclavi do Přerova první elektrika... lépe řečeno v úseku Bv-Nedakonice-změna systému Nedakonice-Přerov... Tak mě napadá, jak to bylo řešené v té době když jsou na této trati dva systémy...? Díky za odpověď :)

:-) Pro (gp):
Nejbližší opravnu obuvi (obuvník - prťák) mám za rohem. A vývěsní štít historický. :-)