..: Galeria zdjęć - detaily fotografie 751.038-1 :..
 

751.038-1


751.038-1Informace o fotografii:
 - Úsek: Vyškov na Moravě - Hoštice-Heroltice (Hláska Topolany)
 - GPS: 49°17'2.003"N, 17°2'21.253"E  »  Mapy.cz Google mapy
 - Datum: 18.5.1994
 - Autor: classic 90s 
 - Pozn.: Zbývá rok do
elektrizovaného provozu
trati. (ano, toto je také
místo vykolejení
nákladního vlaku v roce
2011)
 - Zobrazeno: 5263x
 - Detailní EXIF informace »
 - Rating od autorů:   
 10
 - Rating od uživatelů:
 9

   
 
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit
 

15.10.2014 (21:40)  
..krásný časy, ..krásná mašina. .. :')
08.03.2014 (22:38)  
Tak učitěééé ;-)

Docela by mne zajímala statistika vykolejení v oblouku, v přímém úseku a ve výměnách. Ale to je jen taková ta chvilková zvědavost, kdy nevíš co roupama a tak ;-)
08.03.2014 (23:10)  


:-)
08.03.2014 (22:02)  
Tak asi záleží na tom, v jaký rychlosti a jakým stylem by si ty vagony chtěly ustlat, že. Pokud si vzpomínám na těch obrázkách kdesi z Rakous (?) jak se z náspu sesypal vlak s auty přímo do vesnice, tak tam to vlivem vysoké rychlosti šlo všechno ven "druhou kosmickou rychlostí".
08.03.2014 (22:21)  


To ano, většina vlaků, když už teda "poletí" v oblouku ven z kolejí, tak to téměř vždy bude kvůli rychlosti a tedy vně oblouku (viděli jsme loni ve Španělsku), tahle výjimka s nákladem jen snižuje tu pravděpodobnost na něco méně než 100%, protože to ani tak nebylo kvůli rychlosti, ale kvalitě kolejí ausgrechnet ale zrovna v oblouku :).
Nicméně ten hlavní argument, proč se i tak s umístěním sloupů kvůli PŘÍPADNÉMU vykolejení netrápit, stejně leží v tom mém druhém odstavci, tedy že ani pravděpodobnost vykolejení samotného není nic relevantního... .)
08.03.2014 (21:56)  
Kolegové pěkně ve stejný moment každý popsali fyzikálně-konstrukční výhody umístění vně oblouku. :)

Já k tomu ještě dodám svůj laický názor, že navzdory hrůznosti obrázků z nehody je obecně pravděpodobnost vykolejení vlaků asi malá na to, aby se kvůli ní dělali nějaké, všeobecně aplikované konstrukční složitosti tohoto typu, které by v konečném důsledku byly velmi pravděpodobně dražší, než velmi zřídkavá obnova několika zničených sloupů TV po konkrétní nehodě.

Navíc ani takovéto konstrukčně složitější umisťování sloupů preventivně uvnitř oblouku by ani tak nezaručovalo stoprocentně účinnou prevenci, neb jak vidno na tomto případě, vagony to "kosily" po obou stranách...
registrovaný uživatel Zejmi 
Počet komentářů uživatele13 »fotek 0
08.03.2014 (16:15)  
Jiří Kocourek:
Je to prostá fyzika a rozklad síly. Kdyby stavěli sloupy z vnitřní strany oblouku, museli by místo horního lana použít tyč, dolní rameno by muselo být delší a navíc by mezi horní tyčí u izolátoru a spojení dolního a šikmého ramena musela být výztuha. ;-)
08.03.2014 (16:15)  
Jiří Kocurek: Protože pro držáky trakčního vedení je lepší, když jsou v oblouku trolejí "taženy" než aby trolejí "tlačeny" ;) Ale na SŽDC se najdou i úseky, kde jsou sloupy i z vnitřní strany oblouku.
08.03.2014 (16:13)  
Protože takto síla pnutí tahá výstroj stožáru TV směrem od něj.
08.03.2014 (13:25)  
Proč vlastně byly sloupy trakčního vedení umísťovány na vnější stranu oblouku, kde je téměř jistota jejich přeražení vykolejeným vozem?

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2026 ŽelPage - administratorzy - pytania i odpowiedzi


Info
informacni okenko