Classic: Rabín má pravdu, Petře...v té knize se skutečně jméno "šlechtična" už vyskytovalo. Jenže čas od času se stane, že někdo něco vymyslí..a ono se to zkrátka "nechytne". Když srovnáš pojmenování "šlechtična" s ostatními přezdívkami, které se naopak vžily...(bejček, skaličák, čtyřkolák, mikádo, papoušek, litevka, štokr atd atd.), je tam cítit rozdíl. To slovo je pro běžný provoz řekl bych dost nevhodné...trochu jakoby nadnesené...zkrátka nezní to moc dobře. Navíc v běžné mluvě, co si tak pamatuju (v depu na dolním), se příliš nepoužívala ani ta "pětasedma". Spíš se to rozlišovalo číselně...odposlechnuto mnohokrát např. u strojmistrů: "Co tam mám za mašinu?" "Máš tam sto dvacetpětku/=475.125/ (jedenáct dvacet pětku/=475.1125/ resp.jedenáct třicet devítku/=475.1139/)." Hned bylo každému jasné, o co jde.

Ještě k přezdívce lok. 475.1 - "šlechtična" se vyskytovala v knížečce OKO "Svět na kolejích" od Miroslava Hlavatého a s ilustracemi Jiřího Boudy, která vyšla někdy v roce 1965 (a byla to moje první "železniční literatura"). Pokud se z let pozdějších pamatuji, tak jsem v "terénu" tuto přezdívku neslýchal, spíše "pětasedma". Z Budějic se ke mně donesl "štokr" (na rozdíl od "bugatky"), z Plzně mi byla známa přezdívka "komár" (patrně kvůli vysokým kolům a ještě výše položenému kotli s velkou "vzduchovou mezerou" mezi). O tom, jak se jim říkalo jinde (Chomutov, Louny, Děčín, Hradec Králové, Letohrad, Morava, Slovensko...), mi bohužel není nic známo...

Ještě malý přípodotek - přezdívky prostě vyplńují volné niky, tak jako příroda - po příchodu řady 560 (SM487.0/488.0) do Brna obsadila tato vozidla přezdívku "pantograf", protože v této končině před Vídní byla volná (přezdívka). V té době používali montéři OTV "věžáky" M131.2 (na dolním 2005 a 2016) a postupně přicházely vozy M250.0. Vozidla M153.0/892/MVTV-2 jsou o generaci mladší, proto se v Brně musela pojmenovat jinak.

Jste to pánové zajímavě rozvedli s těmi přezdívkami a jmény mašin. Člověk by si dal k této diskuzi kávu... :)

Já vždycky používal přezdívku bardotka, páč jsem se jako první setkal právě s touto přezdívkou. Protože jsem nikdy nebyl zaměstnanec dráhy, ani nic vlakové nestudoval, zkrátka nikdy jsem nebyl členem nějaké železniční komunity, tak jsem nikdy neměl moc informací z provozu jakožto lokální "insájdr", ale čerpal jsem tenkrát především z časopisu Železničář, příp. Modelář, nebo nějakých knih.
Takže ani ceckáč, ani mračoun, pro mě to vždycky byl ten nejspíše tedy "nadlokální" termín bardotka.

Ale ňadroun nezní špatně, jenže jak to není ženského rodu, tak mi to tam úplně neštimuje. .)

Pantograf je pro mě - cestující veřejnost - opravdu jakákoliv elektrická příměstská jednotka, takže žabotlam, elefant, 560 či 460, ikdyž ten elefant spíš prostě elefant.

Ta šlechtična, to by mě teda zajímalo jak a hlavně kdy to vzniklo. To jako až po konci jejich provozu? Něco jako název "středověk" vznikl až v novověku, tak přezdívka šlechtična vznikla až v době vlády motorové trakce?

Drahošu, nejde o lokálpatriotismus, nýbrž o příspěvek do katalogu přezdívek; mračoun je v Brně zcela minoritní záležitostí, kultivare jeden :-) Dobře - u mě to bude odteď "ňadroun"

Drahoš Švestka: máte pravdu, že v češtině to tak nezní, nicméně, moc by se mi líbilo, kdyby jednou opravená a zprovozněná 365.024 nesla na kotli nebo budce vyleštěnou mosaznou tabulku se jménem "Ing. Vojtěch Kryšpín" nebo na T 478.3001 byla tabulka "Ing. Jiří Mizerovský" či třeba na E 499.1001 "Ing. František Jansa" ...

Petrovi Martinkovi - se hluboce omlouvám, samozřejmě to byla "stotřiapadesátka", sypu si popel...
Drahoš ať si "ceckáči" říká jak chce, to není směroplatný. Já se na ceckáčích na dolním vyučil a ošetřoval je celou dobu jejich brněnského života a název mračoun by každému v té době zkřivil v Brně hubu a zkroutil uši do kornoutu :-)

M 474 003: Pane, neberte to tak vážně. Bez těch přezdívek a různých jiných výmyslů by dráha nebyla dráhou a ani bychom se čas od času nezasmáli.
Ale psát různá infantilní jména na ty moderní krámy...to mi taky přijde už trochu moc. Ve Velké Británii dávali jména parním lokomotivám...to je přece jen jiná káva. Když stojíte u mašiny, která má na uších tabulku "Evening Star" nebo dokonce jméno po svém (slavném) konstruktérovi "Sir Nigel Gresley". To už cosi znamená. Je v tom jakási úcta...A navíc v té angličtině to všechno zní moc hezky...

Pavle, určitě "stodvaapadesátka" když to MVTV2 bývalo M 153.0? Jinak těm ceckům jsem slyšel zrovna Drahoše říkat "Mračoun" :-) A teď se v tom vyznejme...

Bez dovolení vnesu svoji trošku do mlýna nepřesností z depa Brno dolní (východní střídavá část republiky):
- pro řadu 556.0 byl a je název "bufan" stejně frekventovaný jako "štokr",
- "pantograf", nebo "panťák" je už přes čtyřicet let jednotka dnešní řady 560, dnešnímu MVTV2 jsme říkali prostě "stodvaapadesátka", někdy se dnes používá "mandelinka"; "mandelinka" se v depu říkalo posunkám 701 a 702,
- T478.1 byl a je vždycky "ceckáč" (ve Veselí n/M "cecula"), žádná zamračená, bardotka, zamráča, baruna (fuj!), barča etc.