P.M.: Díky za správnou snahu přenést diskusi na vhodnější místo. Ale nějak jsem - při své počítačové negramotnosti - moc nepochopil, jak do toho diskusního fóra vůbec přispívat, takže svými vzpomínkami na veršovanou pohádku O veselé mašince holt nepřispěju... :-)

Chary: jo, a k tomu se musi dodat, ze v posledni dobe se slangove zacina pouzivat i ve vyznamu "drsny", "husty" atd.

I tato slova se ve slangu dost vzdalila svemu puvodnimu vyznamu. :)

Věřím, že můj příspěvek nebude brán jako spam. Rád bych v načaté diskuzi o knihách pokračoval v nově založeném tématu v diskuzním fóru. Takže kdo má zájem, můžeme pokračovat zde:
http://www.zelpage.cz/forum/zeleznicni-literatura-t400.html

Já teda nevim, ale přívlastek přísný má synonyma např. tvrdý, nekompromisní, nesmlouvavý, vážný či upjatý a používá se např. přísný, vážný otec, přísná, tvrdá výchova, přísná, nekompromisní pravidla. Nějak se mi do toho ne a ne vejít "nesmlouvavý a vážný motor".

Vladimir: zrovna jsem chtel rict, ze ten motor je hodne prisnej. :-)

TTrain: Že jde o zastaralou publikaci (chybí v ní celá 70-90.léta) s chybami není žádná pomluva, ale fakt ( a nemá to nic společného s tím, zda si vážím či nevážím autora). S tím, kdo je a není divnej na základě umístění oněch dvou atlasů v knihovně, jsi začal sám.
Jako šotobibli bych si představoval něco současně zpracovaného, co by zahrnulo všechny lokomotivní řady, jež na našem území působily. Knihu na úrovni technické, obsahové, s bohatým obrazovým doprovodem, kvalitně vytištěnou, prostě reprezentativní.
Vůbec nechci někomu upírat nostalgický vztah ke knihám, které ho provázejí od dětství, protože sám má takových několik také, ale technická literatura, která má reflektovat vývoj, zastarává rychle. :-)

Ohledně "dvojbible" by možná neškodilo trochu nadhledu (topič). Já to beru jako slabikář, taky mne provázel od mládí, taky asi nebyl úplně dokonalej, ale abych ho pomlouval, když jsem se díky němu naučil písmena, to bych musel bejt blb. Stejně tak beru i knihy od ing.Beka. Od mládí jsem je měl doma, chovám k nim téměř posvátnou úctu, dodnes v nich rád zalistuju. Takže jsem asi divnej, ok, beru.

Tomáš180, topič: Díky za informace. Ještě jsem zapomněl na "šestibibli", tedy šestidílný (brožovaný) Atlas lokomotiv od J. Beka, který vycházel mezi lety 1981 až 1984. Je pouze o parních lokomotivách a z něj jsem vlastně na webech viděl dost přepsaných pasáží, nikoli tedy z toho dvoudílného atlasu (omlouvám se za mylné informace). Nevím, jestli těch dílů nebylo víc, ale asi ne. A jestli vyšlo nebo se připravovalo i něco o dalších hnacích vozidlech, to nevím. Jinak ty staré atlasy zase moc poplatné době nejsou. Zvlášť ten "šestidílný" už vycházel v době, kdy byla v technické a populárněnaučné literatuře celkem volnost vyjadřování. Myslím, že pro prvotní informace docela vyhovují dodnes. Samozřejmě že nově vydávávané, zejména sešitové monografie o jednotlivých řadách hnacích vozidel jsou mnohem přesnější. Prostě využívají dalších primárních pramenů i zajímavých vzpomínek pamětníků. Což naopak na webech (ty primární prameny) nebývá moc zvykem. Úplně první knížkou, která mě ale jednoznačně nadchla pro (naše) železnice, byla knížečka z edice OKO s názvem (snad?) Svět na kolejích. Půjčil jsem si ji asi ve 3. nebo 4. třídě ZDŠ ze školní knihovničky a museli mě o ni upomínat několik měsíců :-) Kupodivu jsem ji od té doby už nikdy nikde nepotkal :-( . Omlouvám se tedy za OT, ale to víte, krásné foto krásné historické lokomotivy vyvolá vždy "vzpomínky starého zbrojnoše"... :-)

Je pravda, že T698.001 byla 4000.lokomotiva ČKD, je také pravda, že na oba prototypy T698.001 a 002 navázal další ověřovací vzorek v podobě jediného stroje řady T658.0. Všechny tyto stroje měly výkon 1650 k a vážily 108 t.
Lokomotivy T698.0 byly údajně objednány Ministerstvem zahraničního obchodu ČSR, právě se záměrem dodat je do Argentiny. Tam se však nedostaly, zřejmě pro pád režimu generála Peróna. Proč nejezdily oba prototypy u ČSD ve dvojici přesně neutuším, jak ale říká topič, bylo to zřejmě kvůli omezené přechodnosti. Spojené ve dvojici se zřejmě ocitly až na sklonku života, kdy takto na slepé koleji měnírny Třešňovka čekaly na zrušení.
[Opět jsem čerpal z článku Martina Hejla Pomerančové mýty, otištěného ve Světě železnice č.30, květen 2009]

TTrain: Ta dvojbible je jaksi dost obtížně sehnatelná pár desítek let, je dost zastaralá a navíc jsou v ní chyby. Divnej bude spíš ten, kdo ji bude mít na čelném místě, protože existuje dostatek česky psané literatury, která je lepší. Stáří 40 let od vydání v době deformované politickou situací knihu již poněkud diskvalifikuje jako adepta na šotobibli. Ono postihnout vývoj a provoz lokomotiv na území rozsahu bývalého Československa od r.1839 do konce 60.let na o málo více než 300 stranách se spoustou vyobrazení je silně problematický úkol.
IR: Odhaduji, že ve dvojici nejezdily proto, že se jednalo pouze o prototypy a určitě měly na přelomu 50. a 60.let velmi omezenou přechodnost, kvůli třínápravovým povozkům a vysokému nápravovému tlaku.
JP: Takhle vypadal přebal "jedničky"
http://www.verkehrswesen-antiquariat.de/buchdetails_8717.html
a takhle "dvojky"
http://www.verkehrswesen-antiquariat.de/buchdetails_8716.html
občas se dá najít v antikvariátu či na burze, většinou bez přebalu, pouze v plátěných deskách.