toffees 23.07. 21:20: Souhlasím jen částečně, na tratích řízených podle D3 měl hlavní slovo (a odpovědnost) vlakvedoucí. Samozřejmě v rámci předpisů a místních ustanovení. Byly dirigované lokálky, kde se v 70. a 80. letech denně rozposunovaly a odvozily desítky vozových jednotek, včetně obsluh vleček, někdy z provozně-technologického a bezpečnostního hlediska i dost šílených. Znal jsem dirigovanou stanici, kam bylo zaústěno několik vleček a pro Mn vlaky byla výchozí, takže vlakotvorná. A všechnu tu "vlakotvornou" práci odedřel vlakvedoucí.

stoupa 24.07. 14:12: Já vím, tohle jsem registroval třeba na Bechyňce, kde byl Balm někdy na konci až za nákladní skupinou a někdy hned za mašinou. Ale tehdy jsem to ještě moc nevnímal a když pak už jo, tak jsem zase nechápal, jak se za ním mohou vézt i ložené nákladní vozy. Že má lehké tahadlo vypočítanou a předepsanou konkrétní hodnotu max. síly namáhání a že je to v ustanoveních místního významu v SJŘ přeloženo do lidštiny, aby si to vlakvedoucí nemusel na štrece počítat sám, to jsem zjistil až později, po pobrání větší porce rozumu a absolvování patřičných zkoušek. (Ale to má i normální šroubovka, vždyť jsou případy, že někteří divočejší strojvedoucí především elektrické trakce dokážou za určitých okolností šroubovku i utrhnout.)

Ono to sem asi moc nepatří, ale jako správce vlečky s vlastními lokomotivami jsem tehdy musel mít zkoušky jako vedoucí posunu nebo vlakvedoucí nákladního vlaku... Oblíbenými předpisy našeho školaře byly logicky PTPŽ, PTSV a V15. Ani nevím, co všechno z toho ještě dnes platí. Navíc Cargo je - pokud jde o přístupnost předpisů mimo firmu - tajemné jak hrad v Karpatech, takže dnes už jsem stran předpisů beznadějně zaostalý, nejmíň 100 let za opicema...

řazení prázdných vozů až za vozy ložené

Rekl bych, ze o tomto vi modelari mozna vice, nez ti, co pracuji s meritkem 1:1 :-)))

Pro Hank, Sim:

U vozů lehké stavby reflekoval (reflektuje) předpis limity namáhání nejen rámu vozidla, zejména však tahadlového ústrojí. Obdobně tomu bylo (je?), pokud se jedná o řazení prázdných vozů až za vozy ložené. (všechno je to "silový trojúhelník"). :-)

Sim 23.07.2013 (17:42) - dostal jste mně, šerife! :-)

Sim: Těch 8 náprav bývalo kdysi v D2. Dnešní předpis neznám.

hank > tak u vozu lehke stavby je to jasne, i kdyz k zajimavym paradoxum dochazet muze; sukafon pokud je vlecen, musi byt vzdy na konci ... ale pritom par vozu normalni stavby muze jindy sam tahnout.

Z ceho vychazi to pravidlo max. osmi naprav?

SJŘ či TTP, ve všem přesnost či správnost postupů při organizování drážní dopravy a co se týče řazení, o tom rozhodoval dispečer. Vlaková četa se nacházela v daném okamžiku na zcela jiném místě a její povinnosti automaticky přecházejí na staniční zaměstnance.

Sim - řazení: Bylo to tak, tak i tak, jak kdy a jak kde. Ale pár pravidel přece jen bylo.

Např. vozy lehké stavby musely vždycky na konec, což bylo kouzelné např. na trati do Nové Bystřice, kdy se často za štrůdlem deseti zetek na podvalech ustrašeně krčil jeden Balm/ú.

Nebo mezi strojem a hytlákem smělo být max. 8 náprav. Výjimky se však povolovaly podle místních podmínek a byly uváděny v SŘJ.

Ale většinou, když šlo o vozy normální stavby, tak byla osobní skupina na začátku.

Taky šlo o brzdění, nejenže brzdy osobních a nákladních vozů reagují různě (ne všechny nákladní vozy měly přestavovače O/N), ale v 50. a 60. letech se na jednom vlaku mohly potkat i osobní vozy s různými soustavami tlakových brzd. Lepší je řadit vozy se stejnými brzdami k sobě.

A nakonec hrála roli i logická snaha čet usnadnit si práci při nácestné manipulaci. Takže se řadilo tak, aby té práce při posunu bylo co nejmíň.

Sim
Dej si tam černou bužírku....

Smíšené vlaky měly Bi-k, nebo taky Balm/ú.

M 474 003 > dobra poznamka, to me netrklo... asi se budu muset svym vagonkum podivat pod podlahu, abych vedel, co vlastne vezu :-D

stoupa > i kdyz je jasne, ze fotka trochu zkresluje, oblast mezi kolejemi evidentne do ochranneho pasma drahy patri ... dokonce ohrozuje bezpecnost provozu - leckere zviratko na moste stojici ma diky tomu omezeny vyhled a muze prijizdejici vlak snadno prehlednout

Trainmaniak > me tak napada, bylo nejake pravidlo, jesli se osobni vozy radily u smisenych vlaku na zacatek nebo na konec vlaku? Nebo to bylo ve stylu "jak to prislo, tak to jelo"?
Me by prislo logicke, mit za masinou osobni vozy kvuli topeni, coz v letnim obdobi asi neni nutne resit.

Pro toffees:

Jde o systémový nedostatek údajů v bloku "Informace o fotografii" u této kategorie zobrazující nevirtuální 3D zpracování železnice ve formě modelu, v případě Trainmaniaka na "exportní" úrovni. Není příliš podstatné kdy bylo vybaveno tlačítko spouště fotoaparátu, avšak epocha modelově zobrazovaná, pokud možno časovým údajem (rokem), neb normy "epochy" občas mění a čert aby se v tom vyznal. :-)