Přiznám se, že mi pohled z fotky hodně "utíká", pozornost upoutá jen sklonovník. Když se snažím na fotku přesto dívat déle, vůbec nevím, čeho se chytit. A nakonec zas skončím u skolonovníku. Pokud to byl záměr, povedl se. Ale nejsem si úplně jistý, proč tam pak vůbec je ta pára.

Šepli: To je neštěstí digitální fotografie. Post-edit umožňuje neuvěřitelná kouzla včetně retuší všeho druhu, takže se skoro zdá, jako by to hlavní nebylo samotné focení, ale následná editace. Podle mého jde o trend značně neblahý. V dobách klasické fotografie bylo frajeřinkou největšího zrna zvětšovat snímky i s částí perforace, aby bylo jasné, že nejde o výřez. O něčem podobném si dneska můžeme nechat jenom zdát...

topič: Osobně bych uvažoval o zrcadlovém otočení snímku. Opticky těžké a uzavřené by to bylo vpravo, což by snímku rozhodně pomohlo. (vím, číslo lokomotivy by bylo obráceně a šotouši by řvali ;o)

Tome smekám před technickým provedení v ČB! Tak trochu mě to vrátilo do komory k vývojkám a ustalovačům. Jinak patřím k těm, které snímek atmosférou silně oslovil.

Ad Petr Holub: jen abych nějakému nedoruzumění dodám, že můj komentář neměl vyznít jako invektiva vůči schvalovatelům. A přísahám, že srovnání s fotkou z Protivce mě napadlo až teď:-)

Šepli: Cenzoři se snaží klást důraz na to, co fotce zbytečně ubírá na lesku. Je samozřejmě rozdíl je, jestli vyfotím standartně nasvícenou fotku na vlak zprava doleva či opačně a nebo je na snímku přidaná hodnota, či je to vůbec postavené na náladě, nápaditosti i vyjímečnosti okamžiku. Myslím, že i zde jsou cenzoři tolerantní na případné technické prohřešky a odchylky v editu.

Není třeba se rozplývat, stačí, když fotka udělá radost, zpříjemní den.
Těch fotek jsem tady zhlédl tisíce. Za tu dobu jsem se naučil, že ne vždy je všechno rovné, co by rovné (kolmé) být mělo. A když náhodou to zrovna kolmé není (jak by jiný čekal), tak jsou fotky, u kterých mi to ale vůbec nevadí. To jsou většinou fotky s nějakou (pro mne) neobyčejnou atmosférou, náladou.
Vysvětlovat, čím mne zrovna tato zaujala, považuji za zbytečné. Každý vnímáme svět (umění, hudbu fotografii...) jinak.

I mně se fotka líbí, díky za ní.

Na této, jinak prestižní, galerii je něšťastné, že se klade ohromný důraz na to, aby všichni sloupy, nosníky, stromy, návěstidla atd. atd., byla přesně svisle, nic s ničím nekolidovalo, a přitom se opomíjí celkové vyznění fotografie. Tato fotka je přinejmenším zajímavá, a myslím, že v tomto konkrétním případě je zcela podružné, jak moc "křivě" jsou stromy v pozadí. Důležité je (alespoň pro mne), jak fotka působí. Dovolím si prostě tvrdit, že v některých případech kolize, "nesvislost" apod. vůbec nevadí. Stačí otevřít starší knihy, jako Toulky s párou, Parní návraty atd...

Já bych se nad touhle fotkou tolik nerozplýval. Podle mého soudu je to kompozičně dost slabé a kompletně to padá napravo nebo jsou ty smrky v levé části opravdu takhle křivé ?!? Přitom je zajímavé, že náklon vlaku je téměř shodný s náklonem vzrostlých smrků...

Krásná fotka z nezvyklého pohledu!