topič: díky moc

JN: Rošty se spéct nemohou, mohou se propálit. Spéká se palivo na roštu, což je nežádoucí, protože se tím snižuje účinnost kotle, menší vývin páry. Nedělá se to bodlem, ale ocelovým hrablem a docela to pálí do rukou, když se s ním "šťouráš" v peci déle než je zdrávo.
Prohrábnutí ohně za jízdy má několik důvodů. Narušení vrchní vrstvy paliva, které se začalo spékat, rozprostření paliva rovnoměrně po celé ploše roštu pece, pokud si topič "zaházel" palivem zadní trubkovnici kotle nebo mu napadalo za dvířka pece či doprostřed pece. U lokomotiv s přikladačem by se mělo přikládát tak, aby palivo bylo stejnoměrně rozloženo a jeho vrstva měla stejnou tlouštku po celé ploše rosštu. Poválečné lokomotivy čsl. konstrukce s přikladačem měly natřásací rošty Houlson o čtyřech sklopných polích. Jejich pohybem se také dá spékající se vrstva paliva narušit. Prohrabávání ohně se provádí co možná nejrychleji, aby se pec příliš neochlazovala.
Navíc, ať se to může laikovi zdát podivné, byly mezi lokomotivami stejného typu mnohdy značné rozdíly. Některé "vařily" báječně, jiné byly potvory, kde se člověk nadřel, aby "udělal" dostatek páry a obsluha topeniště byla náročná.

Co je cílem takového přehrabování bodlem? Vyčistit rošt, prohrábnutí kvůli prohoření vrstev? Nehrozí za jízdy s otevřeným topeništěm, že se speče rošt?

Wow! Tahle je fakt parádní :-)

Něco většího? Šlechtična? Štokra to podle fotky zřejmě má...

Nomen omen:-) Great.