Drahoš Švestka: Na 3 kotle jezdila "hlína", což byly vlaky s bauxitem z Maďarska do Německa. Mívaly, pokud si dobře pamatuji kolem 24-28 vozů, většinou uhláků, ve kterých byla hromádka rudy vypadající jako červenohnědá hlína. Ač je hliník lehký kov, bauxit je pěkně těžkej. Občas to zvládly dvě mašiny, někdy jely tři. Vlak nejezdil každej den a tak se na něj čety a mašiny komandovaly pro postrky a přípřeže zvlášť, tedy z leťáků a většinou to strojmistr řešil těmi dispozičními četami, který byly někdy dvě. To byla dvanáctihodinová šichta s nástupy v 6:00 na denní a v 18:00 na noční. Těch 12 hodin, to bylo samozřejmě jen tužkou na komandu. Nebylo nic mimořádného, že ses celej den nezastavil a šichta se protáhla třeba na 14-16 hodin, když tě někde na trati zarubali a na kanále byla fronta a nikdo v depu na vystřídání.
Ostatní Pn vlaky na Rbk s postrkem, ale nebylo to pravidlo. Co popisuju se týká let 1978-1980.

Podobně téměř každodenní "uran" z Brniště do Mydlovar. Souprava wapek, tehdy už s turnusovým sergejem v čele a na postrku z CL město do Bezdězu býval štokr, občas druhý sergej nebo brejle či pilštyk. Prostě, co dům dal. Když nebyl sergej ani na vlakovou mašinu, tak s tím mazaly dva štokry. To pak bylo divadlo, když po půlnoci kolem domečku u točny: http://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/hist655.jpg
s tím jely štokry. V místě odkud jsi fotil je stoupání a štokry s mohutným výfukem a sloupem jisker z komína za to pořádně braly. Občas to mívalo postrk už z Brniště či Mimoně. Prostě jak to vyšlo. Tehdy musel být strojmistr přímo mistr improvizace.

Pavel Randák: Nemať uživatele. Rozjezd tří štokrů na oné desce byl natočen při rozjezdu vlaku ze stanice Svor. Zdeněk Bauer byl jedním z autorů nahrávek.
http://www.argil.info/ostatni/RytmusPary/index.htm

Zdeněk Bauer je autorem knihy Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství, knihovna Světa železnice, svazek 1, r.2003. Na straně 4-5 oné publikace je úchvatná noční fotka přípřeže BS80 při odpichu strusky v železárnách Králův Dvůr.

Pro Pavel Randák:

Bylo mi ctí a národním svátkem na počátku 80. let se několika přednášek "o mašinkách", které pan doc. Ing. Karel Zeithammer CSc. a pan Doc. Ing. Zdeněk Bauer CSc. na ČVUT FSi pro fandy pořádali, zúčastnit.

>hank
To jste trochu popletl. Vedoucím dopravní sbírky NTM byl ing. Karel Zeithammer; zabýval se také historií techniky a železniční obzvláště (teď zrovna vydal moc pěknou knížku). Ing. Zdeněk Bauer zase natočil a vydal elpíčko "Rytmus páry" (je tam, také krásný rozjezd vlaku se 3 štokry z Jedlové), fotil a psal obdivné texty o parních lokomotivách. Taky v 90. letech vydával časopis Železnice. Oba učili na strojní fakultě na katedře kolejových vozidel a pořádali skvělé přednášky o železnici pro tehdy ještě malou obec šotoušskou.

ad pára a tunely: to, co tu popisujete není nic proti tomu, co zažívaly strojní čety v alpských tunelech. Podle toho, co jsem četl, třeba v Arlberském tunelu došlo i k úmrtí a ani ohni v lokomotivě se tam nechtěšlo moc hořet.

zn1124, Drahoš Švestka: Asi nejhorší pověst má v tomto ohledu polubenský tunel na kořenovské zubačce. Je dlouhý 932 m a při povolené rychlosti v ozubeném úseku max. 15 km/h ho lokomotiva 404.0 projížděla - když to dobře šlo - přes 6 minut. Strojní čety tam po válce fasovaly plynové masky. I tak tam došlo k vícero otravám kysličníkem uhelnatým.

Když postrk, tak zavěšenej! Jediný havajdo, věřte praktikovi.

No jo...to ale asi mluvíš už o úplném konci páry v ČL, Tome...nebo ne? Co jsem tam jezdíval (nejvíc v letech 1975-76) tak to jezdily některý náklady do Rumburka přes Jedlovou na 3 kotle...tak to bylo určitě zaturnusovaný všechno...i postrky.

topič, zn1124: Ale no tak mě neberte zas tak moc vážně, já jsem to chtěl jen trochu odlehčit... ;-) Takové té fírovské latiny ze všech možných "hrbatých" tratí by se asi našlo "hafól", jak se říká u nás v Sudetech. Třeba o tom, že největší ostuda - skoro na rituální sebevraždu - strojvedoucího nezavěšeného postrku je, když mu vlak před ním při jízdě do stoupání začne ujíždět... :-)

zn1124: Pokud si dobře pamatuji, tak na dlouhé pískání vlakové lokomotivy odpovídal postrkový stroj dvěma krátkými signály a začal tlačit. Tím se vlastně "odpískala" celá návěst Povolte brzdy úplně. Co si pamatuju, tak postrky v CL nebyly turnusovaný, ale obstáravala je tzv. dispoziční četa a když bylo ouvej, tak zaskočil i topírenský posun. Když byl větší nával vlaků, komandovaly se dvě dispoziční čety, eventuálně se šáhlo po chlapech co měli turnusovou šichtu a nejel jim vlak a "poflakovali" se po depu. Téměř všichni tehdy měli "papíry" na páru. Kolikrát na postrku byli "mladý zobáci" který jezdili na páře chvíli a byla to tehdy jen "povinná praxe" před nástupem na motorovou trakci.

hank: Já popisuju zažitou praxi a ne jednotlivé případy, které se staly. Zdš jako místně "služebně mladší" to má z doslechu (čímž nijak nechci shazovat jeho knižní podání). Já jsem tuto historku neslyšel, ale zase jsem slyšel jiné, které zde vhledem k množství uživatelů mladších 18 let nemohu publikovat, abych nebyl nařčen z narušování mravní výchovy mládeže.