Chary: Tento článek jsem zrovna pročítal. Povídání o azbestových "hot suits" tam je, avšak nemůžu najít nic blíže k tomu zbrojení vodou za jízdy. To musel být frmol, vytáhnout nějaké "korýtko" do prostoru mezi kolejemi a na daném úseku při jízdě doplňovat vodu, :-).

Nitram: Téměř o 30 let dříve než Tebou zmiňovaná diselová lokomotiva z r.1969, byly vyrobeny parní lokomotivy třídy Niagara pro dopravu expresů mezi Chicagem a New Yorkem. Uspořádání pojezdu 4-8-4 (po našem 2D2, tedy stejně jako bulík nebo papouch), délka přes 35m, hmotnost 405t, rychlost 130km/h, výkon 6700 k (4930kW). Lokomotivy zdolávaly na jeden zápřah trasu dlouhou 1500km. Voda se doplňovala za jízdy ze žlabů mezi kolejemi bez snížení rychlosti. Lokomotivy se prakticky neodstavovaly ze služby. Po každé jízdě se shodil oheň z roštu, do pece vlezli údržbáři v azbestových oblecích, opravovali rošt, vyzdívku, čistili trubky atd. Lokomotiva přitom byla pod parou. Měsíčně lokomotiva najezdila přes 40 tis. km.
Jinak rychlostmi přes 100km/h se jezdilo v Anglii již počátkem 20. století a vlak s průměrnou cestovní rychlostí přes 100km/h se proháněl po anglických kolejích ve 30.letech. Vysokých rychlostí dosahovaly lokomotivy znatelně nenších rozměrů než americké.
Donedávna jezdily v Číně lokomotivy třídy QJ s nákladními vlaky na sklonově obtížném úseku nově postavené trati (1995) přes Jingpengský průsmyk. Postupně byly nahrazeny dieslovými lokomotivami, které musí být nasazovány trojmo, aby byly schopné odvézt srovnatelnou zátěž s párou.

Pohádky o mašinkách dovedené do praxe

http://www.steamlocomotive.com/centennials/

Zajímavé je spočítatelné nápravové zatížení - 30,9t. Holt asi lepší oddíl, no.
Udávaná tažná síla: z nuly 605kN, při rychlosti 145km/h 88kN

Jasně chápu že to byly vše jen pokosy,rekordy atd...tehdejší doba si to asi vyžadovala...Ano o tom jsem četl,že v USA tahají normálně 8 000 tun težké vlaky,ale je fakt,že ty dieslové lokomotivy se s našimi Bertami,Brejlovci nedají srovnat..nevím jestli je to pravda ale mám doba šikovnou knížku,ve které se píše,že ku příležitosti 100 vyročí Union Pacificu společnost prědstavila dieslovou lokomotivu o délce 30 m,a výkonu 4860kW,a maximální rychlostí 114 km/h.Ato bylo prosím v roce 1969!!Ta lokomotiva se stala nejvýkonější na světě....nebo se zde píše také Big Boyjích největších parních lokomotivách na světě...byla to krásná leč drsná doba to mi můžete jistě odsouhlasit??

To je neuvěřitelné 8 272 tun.Dnes je si myslim takovýto vlak složit asi nemožné??Předpokládám,že asi vezly ucelenku uhlí???
Škoda,že jsme v té době nežil,určitě bych se zašel podívat na Zábřežské nádraží na tuto parádu.Bydlím cca 8 km od Zábřehu:-))

Fíííha to je pěkné počtení.Jsou to opravdu impozantní stroje..nevíte pane Švestka jaky je nejtěžší vlak který kdy Štokr táhl na našem území??Je to těch 2 200 tun?? nebo více??

Jen doplním,že tyto stroje vznikly rekonstrukcí z původní řady 58.10-21(alias pruská G 12).DR jich vlastnily velké množství,ale koncem 50.let byly tyto jinak výkonné a spolehlivé lokomotivy již značně opotřebované.Celkem 56 strojů této řady dostalo proto nový,výkonnější kotel,novou budku,tendr a další prvky.Rekonstrukce byla provedena v dílnách Zwickau v letech 1958-1963.Nové "Reko"lok byly nasazovány na nejtěžší nákladní výkony,kde se osvědčily s maximální spolehlivostí.Jejich posledním působištěm byla výtopna Glauchau,odkud pochází i tato lokomotiva.
Pokud se týká řady 556.0,jejich výkon je souměřitelný pouze s elektrickou trakcí,podobně jako u všech velkých parních lokomotiv.Při maximálním zatížení dosahovaly výkonu až 1 620 kW (2 200 koní)a tažné síly na háku 220 kN.Výkony,dosažené u ČSD touto lokomotivní řadou,nebyly nikdy překonány.
Jen pro ilustraci-např.v květnu 1954 odvezl jeden z nově vyrobených "štokrů" vlak o hmotnosti 2 200 tun v úseku Spišská Nová Ves-Štrba.Řada 556.0 byla pro svoje vynikající trakční vlastnosti od počátku provozu předmětem častých zkoušek a měření, v důsledku toho pak padaly různé zátěžové "rekordy",které v té době měly sice značný politický podtext,nicméně přinesly cenné poznatky v oboru vlakové dynamiky,namáhání spřáhlového ústrojí apod.a ukázaly,jakou únosnou zátěž lze v normálních provozních podmínkách těmto strojům stanovit.

MG:Děkuji za odpověď,takže když to srovnáme tak mezi nimi nebyl až zas tak velký rozdíl.To je docela usměvné že Štokr měl vyšší výkon než dnešní brejlovec:-)),ale pára s dieslem se fakt asi nedá moc srovnávat.....hodnotím 5* tato fotka si to určitě zaslouží....

NitramS: Štokr měl indikovaný výkon cca 1500 kW, tahle německá 1615. Co do maximální rychlosti, byla 556.0 se svými 80 km/h o 10 rychlejší. Stejně tak byla o dvě tuny těžší, oproti 97t u zde zobrazeného stroje. Štokr je navíc o šest let starší - první zařazení 1952, němec 58 (konec výroby 62, do důchodu odešly v roce 1982.)