Blansko – Cestující čekající na zastávkách na Blanensku trápí nepříjemné pískání brzd vlaků. I když se vlak blíží do stanice na minutu přesně, cestující hned poté ohluší nepříjemný zvuk skřípějících brzd. „To je k zbláznění, vždycky mám pocit, že vyletím z kůže,“ stěžuje si Radana Pantůčková, která jezdí vlakem mezi Blanskem a Brnem denně. „Je to strašný, vždycky si zacpávám uši. Naštěstí to nedělají všechny vlaky,“ potvrzuje další z cestujících Jitka Šebelová.

Železničáři o problému s brzděním vědí, ale tvrdí, že mu nemohou zabránit. „Brzdění je samozřejmě tření dvou materiálů o sebe, což ještě v návaznosti na klimatické podmínky vydává určité zvuky,“ vysvětluje tiskový mluvčí ČD Aleš Ondrůj. Nepříjemné skřípění podle něj způsobují čelisťové brzdy. Ty jsou koncipovány tak, že litinový špalek tlačí na obvod kola a brzdí jej. „Pokud je tam kotoučová brzda, kterou většinou nové vlaky mají, brzdění je bezhlučné. Tam je jiná technologie a jiný materiál. Postupně sice modernizujeme vozový park, ale i u některých nových vlakových souprav se dál používají klasické čelisťové,“ upřesňuje Ondrůj. To je i případ elektrických jednotek řady 560, turnusovaných na osobních vlacích v okolí Brna. Jejich brzdy patří k vůbec nejhlučnějším v celém vozovém parku ČD.

Přestože pro cestující je zvuk brzdících vlaků velmi nepříjemný, o svoje zdraví se obávat zřejmě nemusejí. Na sluch působí negativně hlavně svojí vysokou frekvencí, ne intenzitou. Má tedy dopad spíše na psychiku, než na lidské ucho. Navíc jde o relativně krátký impuls. Čas totiž hraje při posuzování škodlivosti hluku významnou roli. „Jde-li o nárazový hluk, tedy krátký, byť intenzívní hluk několikrát denně, tam bych se osobně domníval, že pokud se nejedná o extrémně citlivého jedince, k poškození sluchu by nemělo dojít. V krátkém intervalu by to muselo být mnohem víc než sto decibelů,“ říká Ivan Koláčný ze Zdravotního ústavu v Brně. Podle něj by se cestující měli chránit alespoň tak, že poodejdou od vlaku dál, nebo si zacpou uši.

Ne každému však zvuk brzdící vlakové soupravy tolik vadí. „Je to hodně nepříjemný zvuk, já ale jezdím vlakem skoro pořád a už mi to ani nepřijde,“ usmívá se Jan Klimeš. „Je to něco, co k té železnici do určité míry patří a patřit bude,“ uzavírá Ondrůj.

zdroj: Brněnský deník