Brno - Vlastního metra se Brno nedočká, bude mít diametr. Zda však dostane tato dlouho odkládaná podzemní dráha podobu podpovrchové tramvaje, nebo spíše speciálních vlaků, ani v tom není stále jasno. Přesto nabírá celý problém na aktuálnosti.
Takzvaný severojižní diametr totiž úzce souvisí s tím, jak bude vypadat nové brněnské nádraží. Má dopad i do dalších oblastí, například nepřímo ovlivní ceny pozemků v okolí.
Představitelé kraje zatím prosazují, že by podzemní dráha měla být napojená na železnici.
„Lidé jedoucí například z Tišnova by v Řečkovicích přímo ve speciální soupravě bez přestupu opustili koleje ČD a jeli by jakousi městskou drahou, jaké ji známe z Vídně či Berlína. Na jihu by se souprava vrátila na železniční koleje a pokračovala například do Slavkova,“ vysvětlil jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.
Městský územní plán ale počítá s něčím jiným. Pod povrch by se měly nořit tramvaje, a to ty, které nyní jezdí v okolí výškových budov v Šumavské ulici. Až později by vznikl nový úsek od Šumavské ke královopolskému nádraží. Náměstek primátora Martin Ander, který dostal na starost rozvoj města, však připouští, že se město přiblíží ke krajské studii. „Ukazuje se, že má své výhody a posílí zájem o hromadnou dopravu,“ potvrdil. „Při přípravě nového územního plánu zvážíme obě varianty, jak tramvajovou, tak tu, kterou lze přeneseně označit za vlakovou,“ sdělil.
Kvůli vysoké ceně je stavba v nedohlednu
Obě varianty se shodují v tom, že by větší část trasy vedla v oddělených koridorech na povrchu a jen pod centrem by byla v podzemí. Rozpory jsou však v počtu stanic a dalších detailech. Definitivní rozhodnutí o podobě diametru padne příští rok, jasněji však bude už v dalších měsících. Radní totiž nechali zpracovat dokument, který řeší podobu rychlodráhy na jihu města. Má vyřešit její vztah k novému nádraží, její případné zapojení do jeho kolejového systému, nebo protažení trasy až k nákupním centrům na jihu města. „Již nyní územní plán řeší tuto podobu dvěma variantami, které je potřeba vyhodnotit,“ uvedla Zdeňka Šamánková, která má na brněnském magistrátu na starosti dopravu.
Od zvolené varianty se bude odvíjet i cena. Její hrubé odhady se pohybují od 13 miliard až po více než 20 miliard korun. „Jasné je, že nejde o projekt, který by přímo podpořila EU. Možná máme šanci na příspěvek ze Společného regionálního operačního programu, ale ten by samotná tato stavba téměř vyprázdnila,“ míní Ander. Město by tedy muselo získat prostředky od státu, což je velmi problematické. Vláda se totiž několikrát přela o to, zda vůbec uvolnit prostředky na dostavbu pražského metra. Ještě roku 2000 přitom ministerstvo dopravy oznamovalo, že na 9 km brněnské dráhy včetně 3 km pod povrchem uvolní za 6 let celkem 8,6 miliardy korun. Nepřišly. Krajští úředníci již s podzemní dráhou počítají až po roce 2020.
zdroj: Lidové noviny
| 4.3.2007 (10:00)
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
Propojit by se to muselo samozřejmě na jiných místech.
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.










