Rychnov nad Kněžnou - Ochránci přírody v Orlických horách tvrdí, že nová železniční trať by uškodila tamnímu životnímu prostředí. Ke studii proveditelnosti se vyjádřili záporně. Dráha by prý ublížila rostlinám, živočichům, lesům, prameništím a nejvíc celému krajinnému rázu. „Negativní vliv na přírodu by souvisel s liniovým charakterem stavby, její délkou i členitostí horského a podhorského terénu. Pro překonání značných výškových rozdílů by bylo nutné provést zemní práce velkého objemu a rozsáhlé terénní úpravy, vybudovat velké náspy, hluboké zářezy, řadu vysokých a někdy i dlouhých mostů, případně tunelů, což by mělo velké nároky na zábor pozemků,“ říká Radka Jakoubková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory v Rychnově nad Kněžnou.

Ochranářům jde o přírodu, některým obcím o parcely

Trať by podle ochranářů zničila třeba významnou botanickou lokalitu hradního kopce ve Skuhrově nad Bělou. Podél ní by se mohly do hor šířit nepůvodní rostlinné druhy, které se už teď nákladně likvidují. Pro živočichy by železnice byla překážkou v pohybu, rozdělila by jejich biotopy. Problém vidí ochranáři i v odlesňování, protože v lesích by se musel kvůli trati vykácet asi třicetimetrový pás stromů. Dráha by prý také ohrozila prameniště a podmáčené oblasti hor, jichž ubývá. Kvůli záboru pozemků s železnicí nesouhlasí ani obec Sedloňov. Lidé by tam neměli kde stavět domy a trať by narušila současný i navržený lyžařský areál. Proti je i Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, který má v Sedloňově seismické pracoviště.

„Plánovaná železniční trať nejen že vůbec neřeší zlepšení dopravní obslužnosti v regionu, ale postrádá jakýkoliv logický smysl,“ tvrdí místostarostka Sedloňova Hana Ježková. Podle tvůrce projektu Petra Tejkla, který oprášil staré plány na dostavbu železnice v horách, všechny námitky se dají vyřešit. Zásahů do krajiny by mělo být co nejméně, za vykácené stromy by se vysadily náhradní. Na místech významných pohledů do krajiny projektanti navrhnou více variant, zastávky ani jiné železniční stavby nebudou tvořit dominanty. Hory podle něj získají ucelenou a ekologickou dopravní síť. Projekt železnice podpořila Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice. Město Rokytnice zadalo na dráhu studii proveditelnosti, kterou sponzorsky zaplatí firmy Stavby silnic a železnic i Dopravní projektování. Poté by se trasa železnice mohla zapracovat do územních plánů a kdyby šlo vše dobře, stavba by mohla začít už za 3 roky. „Je to příležitost získat peníze na rozvoj infrastruktury z evropských fondů, jaká se nebude opakovat. Jakkoliv je to odvážný projekt, bude-li veřejnost mít o dráhu zájem, může se stavět. Teď záleží na výsledcích odborné studie,“ míní Tejkl.

Mikroregiony i automobilka stavbu dráhy podporují

V řadě horských obcí se na projekt dívají s nadějí. Podpořily ho svazek obcí Region Orlické hory, mikroregion Rychnovsko i kvasinská automobilka Škoda Auto. Také starostka Olešnice Eva Skalická která říká, že stavbě železnice se nebrání, do jisté míry by byla užitečná, hlavně pro cestovní ruch. Ohradili jsme se však proti navržené trase, kterou někdo tvořil od stolu, takže procházela v polovině svahu zdejšího lyžařského areálu. Stanislav Havel ze Ski klubu Ústí nad Orlicí, který pod vrchem Zakletý v Říčkách provozuje lyžařský areál uvádí, že dráha by sice byla přínosem pro turistiku, ale je otázka, kolik lidí by ji využívalo a pochybuji, že by se uživila. Krajští politici se stavbě dráhy nebrání, ale mluví o ní zdrženlivě. Dopravní výbor se už s projektem seznámil a dráha získala od krajského úřadu morální podporu. Nyní se uchází o dotaci na dokončení studie.

Krajská firma Oredo, která organizuje dopravu v regionu, zatím o dráhu do Orlických hor žádný zájem nejeví. Uvítala by spíš železniční spojení mezi Dobruškou a Rychnovem, kde cestuje hodně lidí. „Do Deštného a Olešnice cestují jednotlivci, nejvýš jde o desítky lidí. To nejlépe zabezpečí autobusy,“ uvedl na loňské konferenci o lokálních tratích v kraji Tomáš Jurček z Oreda. Třebaže by dráha stála až několik miliard korun, podle oborníků takový plán není neuskutečnitelný. Drážní projektant Miroslav Krsek z Černilova to srovnává se svou současnou zakázkou, s projektem třetí trati mezi Prahou a Berounem. „Před 3 lety se to ještě zdálo nemožné, a teď už chystáme dokumenty pro územní řízení. Dráha do hor určitě má šanci, i jinde v Evropě se do některých horských středisek dá dojet jen vlakem,“ míní Krsek.

zdroj: Mladá fronta DNES a Deník