Praha - Praha - 224 milionů korun ročně. Tolik by dle materiálů ministerstva dopravy měli čeští železniční dopravci platit za zpoždění vlaků, pokud by vešlo v platnost nařízení Evropského parlamentu o povinném odškodňování za zpožděné spoje. Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost od roku 2009. Dle ministra Aleše Řebíčka by to ovšem byla pro dopravce přílišná zátěž, proto bude platit přechodné 15leté období pro vnitrostátní linky. U mezinárodních vlaků bude případné nařízení platit hned. Pokud vlak nabere více než hodinové zpoždění, bude mít cestující nárok na čtvrtinu peněz zaplacených za jízdenku, při delším zpoždění se částka zvyšuje. Železnice také budou muset cestujícím poskytnout další služby, jako je ubytování v hotelu nebo občerstvení.

Vlaky zpomaluje špatná infrastruktura

Podle ministerstva dopravy se na zpoždění českých vlaků podepisuje především méně kvalitní železniční infrastruktura a zastaralý vozový park. Přechodné období tak potřebují především nové členské země EU. "Například 80% zpoždění je v současnosti zapříčiněno stavebními pracemi na infrastruktuře," píše se v materiálu MD. S tím souhlasí i europoslanec za KSČM Jaromír Kohlíček. "Naše infrastruktura je zastaralá. Nová směrnice by znamenala potencionálně slušnou sekeru do rozpočtu Českých drah," řekl Kohlíček, honosící se titulem třetího nejaktivnějšího poslance v Evropském parlamentu. Prý je možné očekávat, že během skončení přechodné doby se podaří modernizovat železnici a riziko zpoždění tak snížit na minimum.

V ČR se nyní buduje základní síť železničních koridorů. Rušno je zejména na trati z Prahy do Českých Budějovic, kde vlaky i přes změnu jízdního řádu nabírají zpoždění téměř vždy. Nabízí se tedy otázka, nakolik jsou tyto výlukové jízdní řády skutečnému stavu infrastruktury v době stavby přizpůsobeny. Zpoždění se nevyhýbají ani mezinárodním spojům. Například R 1203 Jadran, který vyrazil 22.6. na první pravidelnou letní trasu do Splitu, nabral přes ČR hodinové zpoždění.

Patnáctileté období je kompromisem mezi požadavkem Evropského parlamentu, který byl ochoten přistoupit na desetiletou lhůtu a žádostí ČR, jež původně chtěla prosadit 20 let.

zdroj: iDNES, spoluautor: Adys