Praha - V průběhu týdne začaly České dráhy prostřednictvím e-mailů a specializovaných webových stránek informovat držitele In-karet, vyrobených v rámci první produkční série, o možných problémech při pokusu o aktivaci služby Elektronická peněženka. Karty vydané před listopadem 2006 (sériové číslo přibližně do 1 486 000) totiž nejsou pro tuto aplikaci připraveny, čímž svým držitelům znemožňují "železniční kredit" využívat. Má-li zákazník s jednou z těchto karet zájem o využívání elektronické peněženky, může svou In-kartu reklamovat ve všech prodejních místech se systémem UNIPOK. V takovém případě bude do 21 dní bezplatně vydán duplikát karty. Do té doby mohou klienti i nadále využívat svou původní kartu. Při žádosti o výměnu je ovšem dobré pamatovat, že nově vydávané karty už nenesou logo programu SphereCard, a nelze je tedy využít pro získání výhod u smluvních partnerů.
Zdroj: České dráhy

sAd - jsem si takrka jist, ze tohle >>řidič má poté právo ho nevzít do přepravy. Pokud se to někomu nelíbí, může jezdit s někým jiným. Jak jednoduché< v zadnem prepravnim radu neni a byl to tvuj (zcestny) nazor a to bylo to, nac jsem reagoval...
Průvodčí musel veškerou tržbu odevzdat okamžitě po skončení služby, tolerovalo se odevzdání před nástupem další směny, ale přes turnusové volno si průvodčí peníze nechat nesměl. Předpis Hf3 obsahoval i ustanovení o tom, jak se má postupovat při odeslání tržby poštou nebo v jiné (tzv.) doplatkové pokladně.
Ponechat si tržbu přes volno bylo na hranici zbavení "pokladní způsobilosti", protože se to považovalo za zpronevěru ...
Já jsem šel jednou nafasovat doplatkové jízdenky (tehdy se jmenoval tiskopis K4 106), protože mi pro velký zájem cestujících prostě došly - v jiné než domovské stanici – což Hf3 samozřejmě umožňoval a bylo z toho zděšení v obou doplatkových pokladnách, jak v té, kde jsem fasoval (a to mne tam osobně znali, protože jsem v té stanici před tím sloužil) a pak v té mé domovské. Dámy musely vyřešit problém jak si to přeúčtovat, protože každá pokladna měla jinou KPT, tedy dva oddělené účetní okruhy. Udělal jsem něco, co "systém" sice teoreticky znal, ale nač nebyl prakticky naučen.
Jenže přidělené směnné neřeší v situaci, kdy se to směnné "vysměňuje". Za "mých" časů ovšem nebyl problém jít rozměnit ve stanici do pokladny – buď jí obsluhoval sám výpravčí nebo se šlo k pokladně – vlak holt počkal.
Dneska je počet pokladen velice silně zredukován, případně je omezena výdejní doba. Jak má průvodčí postupovat se neřeší ani v předpise, ani nějakém "metodickém" pokynu. Docela zajímavá by byla situce, kdy průvodčí "s vysměněným směnným" vydá jízdenku, vezme si od cestujícího třebas tícku s tím, že si jí rozmění, ale do cílové stanice cestujícího se mu to nepovede, protože směnit není kde. Není mi známo, že by "systém" uměl řešit odvod peněz průvodčím, které nebyly vráceny cestujícímu ...
Jinak co se tyce toho plneho zneni (a vyjimky pro male provozovny), tak "vsude" nachazim jenom jakousi sedmistrankovou vyhlasku CNB, kde to neni a ktera je uz z roku 94 tusim:(
Toto zajištění je poměrně přísné, tresty za poškozování měny jsou sice mírnější než za padělání, ale stále velmi citelné. (Srovnej: padělání - 5 až 10 let, ublížení na zdraví s následkem smrti - 2 až 5 let...)
Ohledně vnitropodnikových nařízení, že zákazník musí mít přiměřený obnos - je to asi stejné, jako když v restauraci mají nápis, že za věci odložené v šatně neručí. Podle zákona prostě ručí. A basta. Nebo takový ten nápis na státních úřadech (včetně ČD) že na pozdější reklamace nebude brán zřetel - pokud budu mít pocit, že mě na pokladně ošidili (i neúmyslně), tak prostě nechám pokladnu spočítat. A kdyby se bránili, zavolám cajty a ČOI. V jednom hypermarketu ve Zlíně mě kvůli tomuto nemají rádi :-)
Ohledně neplnohodnotné měny - označuje se tak měna, jejíž bankovky (či mince) nemají samy o sobě pevně vázaný majetek který by jim zaručoval hodnotu. Plnohodnotná měna je tak buď zlatá mince, nebo snad v určitém významu slova bankovka krytá zlatým standardem, což např. dolar opustil ve třicátých letech a koruna také. Nápisy na komunistických stokorunách, že peníze jsou kryty zlatem rozhodně neznamenal, že by se dodržoval zlatý standard. Zlato bylo sice součástí státního pokladu, jenž kryl hodnotu peněz, ale v dnešní poněkud civilizovanější ekonomice je hodnota bankovek kryta obchodní hodnotou, která mnohonásobně přesahuje hodnotu státních rezerv.
Každopádně by to byla delší debata, na kterou zde nemáme místo, i když je to velmi zajímavé téma...
Na druhou stranu, ocenuji tu zaverecnou pasaz - jestli ma nekdo neco v podminkach opravdu neni rozhodujici a hruska se klidne muze stavet na stopku:-) Pokud jde o Hrusku, tak to pekne vystihl Chikatetsujin (mimochodem, netrvalo mi to ani tri mesice a uz jsem si to zapamatoval:-)) - a ostatni zamestnanci CD takovejm blbum muzou "dekovat", ze obcane CR vnimaji CD jako zastaralou organizaci s prachmizernym pristupem k zakaznikum. Muze byt 20 prijemnych, ale jejich vstricnost a empatie a vsechno jsou v tahu, kdyz prijde jeden jako Hruska... A nejkrasnejsi na tom je, ze Hruska je vedle jak ta jedle
sAd - opet se snazis argumentovat "fakty" v necem, cemu nerozumis. A kdyz teda neco neznam, tak se zeptam strejdy googla, ne?
http://ekonomika.idnes.cz/reklamovat-lze-i-zpackany-uces-dzz-/test.asp?c=A071005_833349_test_maf
http://www.profit.cz/tyhle-penize-nechci-/23392.html
PS k pepemu - muzes uvest "zdroj" toho o vyjice pro male provozovny? Jestli to treba uz neni zrusene (preci jen 5000 bankovka je v obehu uz dyl, ale driv to byla cela vyplata a jejich vyskyt byl dost ojedinely)
Neboť jak se píše už v Macákové, ČR je ekonomika s neplnohodnotnou měnou, která získává hodnotu tím, že stát vynucuje její oběh.
Obávám se že smluvní podmínky obchodních organizací nejsou platné, pokud jsou v rozporu se zákony a upravujícími vyhláškami.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.











