Paninaro: Pane kolego, tak si tu legislativu zkuste přečíst ještě jednou - já vím, není to čtivé, je to bez obrázků. Nějak mícháte dohromady to, co k sobě nepatří - stávku a nesouhlas s poltickými kroky...

Stavkovat - na pracovišti a v pracovní době - mohu, pokud (zjednodušeně řečeno) neuspěju u kolektivního vyjednávání. Tečka. Jiný pojem naše legislativa nezná. (A nebo zná? Pak bych uvítal odkaz na zákon, §...)

Pak už na pracovišti mohu jen pracovat.

Pokud se mi nelíbí řešení politiků, tak s tím nemá práce co dělat, tu do toho nesmím tahat a proti politickým rozhodnutím jdu protestovat po práci a mimo pracoviště.

A pokud se mi nelíbí kroky managementu - mohu skoupit akcie a managemet vyměnit, najít si jiného zaměstnavatele a nebo to zkusit sám!

A když to napíšu sarkasticky, tak by po událostech v posledních týdnech mohly kraje začít více preferovat busy na úkor vlaků nejen proto, že busy jsou pro jejich rozpočet levnější, ale i proto, že autobusáci, zejména od menších firem, nevyhrožují tak často stávkou...

Paninaro: Ano, takže odbory mají blízko k politické straně, a navrhují politická řešení, údajně výhodná pro zaměstnance (např. zachování stávající ceny práce, což ovšem znamená i negativní věc, a to vysokou cenu jednoho pracovního místa, a tím i tendenci se takovéto "zátěže" zbavit, tedy pracovníka propustit).

Ale ukazuje to ten fakt, že hlavním posláním odborů není ochrana práv zaměstnanců, že ty odbory prostě jsou zpolitizované. Viz údajné důvody stávky letos v lednu...

Edit: Viz také "výstažná protestní stávka" proti reformním vládním zákonům loni 24. června, opět jen u dopraváků...

Ale je bohužel fakt, že v rozporu s českými zákony ani takové stávky nejsou; na rozdíl od případu Slovenska, kdy před 6 lety soud rozhodl, že stávka železničářů proti zastavení osobní dopravy na někteých tratích je protizákonná.

Vlad - No nezákoné to není, neb takový projev je snadno podřatitelný pod různá práva v rámci LZPS, což je ústavní zákon. A pokud vím, tak LZPS nepodmiňuje práva podobného typu mimo pracovní dobu respektive jejich projevy v době pracovního volna...

(OT) wili: V 90. letech jsem byl šéfem odborů a vedl jednání se zamětnavatelem o koletivní smlouvě. Znám to do podrobna, vím o čem hovořím. :-)

DJ - No pane kolego, odbory mají ve všech vyspělých zemích blíže k levo středovému politickému spektru a někteří členové jsou rovněž členy politických stran. V minulosti byly takové příklady i u ODS. Na tom nevidím nic špatného a to, že mají podobné návrhy na řešní krize je asi dáno onou blízkostí názorů a náhladu na věc samotnout. Odbory vždy budou prosazovat řešení, které zmírní dopady krize pro zaměstance a budou více reflektovat sociální rozměr protikrizových opatření a to samé bude z povahy věci dělat i ČSSD, takže moc nechápu ten váš postřeh. Spíše se je to z vaší strany takové vlámovaní do otevřených dvěří a pozastavovaní se nad něčím, co je levostředovým stranám respektive odborům imanentní.

Paninaro: No vida, jsem rád, že mi dáváte za pravdu, že stávkovat z těchto důvodů je nezákonné. Takže pokud chtějí odboráři "stávkovat", tak ve svém volném čase, mimo pracoviště a svou stávkou nesmí omezit či poškodit jiné cestující, osoby či podnikatele.

Paninaro: Ano, stávka jako projev "politického odporu"... Nejvíce to sedí od odborů, jejichž předáci jsou členy ČSSD, a jako protikrizová opatření jakoby náhodou navrhují to samé, jako ČSSD.

Edit: Je zajímavé, jak v lednu dopravní odbory tvrdily, že jim nejde jen o režijní výhody a jejich nezdanitelnost, ale že jsou proti návrhu zákona, který je proti všem zaměstnancům. Zajímavé. Dopravní odbory tedy protestovaly za všechny zaměstnance, a to tím způsobem, že hrozily tím, že právě tito zaměstnanci se často nebudou mít jak dostat do práce...

Předpokládám správně, že např. zaměstnanci Viamontu nebo JHMD stávkovat nechtějí? Pokud ano, tak říkám - jen více takových "normálních" dopravců, jejichž zaměstnanci si uvědomují, že jejich prvořadým cílem je služba lidem, a ne brát si ty lidi jako rukojmí při hrozbě stávky.

Mimochodem - ty železniční odbory podle mě žijí dodnes v minulé době. Železnice prostě dnes už není - snad kromě pár příměstských tratí - v roli, že by byla nenahraditelná. Takže taková stávka železničářů zase takový chaos nepřinese.

Je fakt, že ten převod od SŽDC dost dobře nechápu; nevím, proč by se nemohla o dopravní cestu dál starat SŽDC, když jí ta cesta patří.

Ale - vyhrožovat stávkou jen pár týdnů poté, co i předtím tou stávkou vyhrožovali, to už je prostě moc! Co si o tom musejí myslet cestující? Vždyť se z nich zase stávají rukojmí odborářů!

Musím říct, že ačkoliv jsou vlaky mým nejoblíbenějším a nejpoužívanějším dopravním prostředkem, tak mě tak trochu při takovýchto hrozbách stávky přechází chuť cestovat, a být jedním z těch "rukojmích".

Už jen ty důvody minulé stávky - některá média (mj. i ČT!) chybně informovala o tom, že ministerstvo financí chce ZRUŠIT režijní jízdenky, ačkoliv to bylo docela jinak!

Železniční odboráři opakovaně tvrdí, že nelze vyčíslit hodnotu režijní jízdenky, protože ji každý používá jinak. No a co? I tak má ta jízdenka svou hodnotu, stejně jako např. In-Gold, kterou také každý používá jinak. Předpokládám, že ČD již nyní znají účetní hodnotu tzv. režijky, právě pro potřeby účetnictví.

A teď ty současné problémy - chápu protest proti převodu zaměstnanců ze SŽDC, o tom žádná. Navíc SŽDC je státní organizací, takže stávka zaměstnanců SŽDC by byla skutečně sporem zaměstnavatele (stát) se zaměstnancem.

Ale - něčím jiným jsou další dva důvody! Že je železniční doprava podfinancovaná... No ale když je prostě faktem (sám z toho nejsem nejšťastnější), že téměř jakýkoliv autobus je levnější (jak provozem, tak často i jízdným), modernější i ekologičtější, než "šukafon" řady 810, tak se namísto těch motoráků vyplatí nasadit ty autobusy, ne? Konečně by se mohla regionální doprava v jednotlivých krajích řešit koncepčně, a přestala by platit klišé typu "autobus jenom v pracovní dny, a to jen ráno a odpoledne" anebo související "vlak jezdí na rozdíl od autobusu i o víkendu".

Vlad - Pojem stávka zná pouze zákon o kolektivním vyjednávání v souvislosti krachu jednaní o kolektivní smlouvě. Ale to čehe jsme svědky z 90% nejsou stávky ve smyslu tohoto zákona (i když jsou tak označovany), ale jde spíše o různé formy odporu, demonstrace nebo se někdy mluví o politické stávce (jsou případy, když určitá zájmová skupina, v tomto případě odbory, nesouhlasí s politickými kroky reprezentace). Je to nasprosto standartní a legitimní projev odporu uplatňovaný ve všech vyspělých zemích světa.