Česká republika – Celodenní síťové jízdenky ČD Net Lidl, prodávané v rámci pilotního projektu Českých drah právě obchodním řetězcem supermarketů LIDL, platily 28. října 2009 a v souladu s očekáváními dopravce i prodejce vzbudily zájem, možná i větší, než ČD tajně doufaly. LIDL v rámci sázky o počet prodaných kusů vyhrál hladce, když se již 14 dní před koncem prodejního období, po vyčerpání kontingentu na severní a střední Moravě, musel prodej v těchto lokalitách ukončit. Celkový počet překročil číslo patnáct tisíc a to bylo jasným znamením, že ve středu rozhodně nebude frekvence cestujících na síti SŽDC slabá. Posilovaly se spoje, zejména v relacích Ostrava – Praha a Ostrava – Brno. Stačilo to? Poptali jsme se lidí, kam jeli, kolik ujeli a co zajímavého ten den zažili. Podle prvotních ohlasů měl den dva hlavní „Černé Petry“ – nečekaně silně obsazené IC 583 Bohemia a skoro hodinu zpožděné EC 170 Hungaria, které mnohé donutilo změnit plány.

Pro začátek nechme mluvit oficiální čísla. Prodej začal 8. října 2009 a ČD s LIDLem se sázeli, jestli se podaří prodat 10 000 jízdních dokladů. Po šesti dnech již bylo pryč přes 7 000 kusů a kontingent pro Ostravsko byl již téměř vyčerpaný, stejně tak na mnoha jiných místech střední a severní Moravy. Po uzavření prodeje 27. října 2009 bylo jasné, že tato marketingová akce dopadla dobře – celkově bylo prodáno úctyhodných 16 475 „lídlenek“, jak je mnozí začali přezdívat.

Větší, než jste čekali

Kdybychom tvrdili, že ČD se po tomto výrazně povedeném stimulu cestujících nepokusily zajistit dostatečnou kapacitu pro jejich přepravení kulturní formou, tj. nejlépe v sedě, lhali bychom. Soupravy byly posíleny o cca 1000 míst, což v reálu znamenalo: R 442 – 2 vozy, IC 516 – 1 vůz, ale podle informací cestujících jeden chyběl na ranní obratové soupravě IC 583 a tedy i na tomto vlaku, IC 518 – 4 vozy, IC 519 – 2 vozy, Ex 520 – 2 vozy, Ex 523 – 2 vozy, Ex 528/Ex 529 – 1 vůz, IC 530 – 4 vozy, IC 531 – 3 vozy a jeden nahrazen jinou řadou s větší kapacitou, IC 571 – 2 vozy a R 870/R 875 – 2 vozy. Tyto posily tedy pokryly frekvence Ostrava/Staré Město u Uherského Hradiště – Praha a Ostrava – Brno. 100% zamístenkované byly v druhé třídě nejen téměř všechny vlaky SuperCity Pendolino, kde se povedlo obsadit 96,5 % denní kapacity, ale také vlaky bez povinné rezervace – namátkou jmenujme IC 530 Hutník nebo IC 516 Leoš Janáček. I přes řazení všech těchto posil byla zcela vyčerpána kapacita 12 dálkových spojů, a to včetně míst na stání. Frekvenci totiž netvořili jen cestující z Ostravy na „lídlenky“, ale i cestující z Prahy na východ a mládež jedoucí na prázdninové pobyty; ve středu totiž začaly žákům základních a středních škol podzimní prázdniny. Jelikož první ranní pendolino z Prahy – SC 501 Pendolino – o státem uznávaných svátcích nejede, stal se prvním a skoro jediným spojem na východ právě vlak IC 583 Bohemia. Někdo ho vtipně přirovnal k tokijskému metru (viz video youtube), neb cestující v něm využili každé volné místo a např. v České Třebové již někteří neměli kam nastoupit. Situace v Ex 143 Odra, jedoucím o dvě hodiny později, už byla o něco klidnější. Výraznější množství stojících nastoupilo až v Kolíně. Vlaku taktéž chyběl jeden vůz druhé třídy.

I přes toto vše jela většina spojů včas. Jen IC 530/531 Hutník díky velmi zvýšené frekvenci cestujících a délce soupravy přijel do cílových stanic s cca 25 minutami zpoždění. Samotné dráhy i přes toto vše hodnotí akci kladně: „Podařil se splnit cíl – dostat lidi do vlaků na výlet,“ komentuje výsledek Aleš Ondrůj. Pro další případnou akci podobného typu již existuje přesný monitoring toho, které spoje byly nejvytíženější, což napomůže lepšímu plánování posil a úprav kapacity.

Kam s ním?

Ptáte se, k čemu se dá takový celodenní síťový lístek využít? Přes 16 tisíc lidí si nějaký cíl našlo – někteří jeli na nákupy či výlet, jiní na sraz s přáteli, na své si přišli i „šotouši“, i když počasí moc nepřálo, a hlavně tzv. „projížděči“, kteří tak dostali levnou příležitost si projet tratě, které ještě neviděli. Že toto byla nabídka přímo na míru šitá právě pro tyto fandy, zcela jednoznačně komentoval Martin Šarman, který startoval v Pardubicích a využil (na stojáka) posilový vůz řady Bdmtee řazený na IC 518 Manažer. V čele soupravy byl nejnovější přírůstek flotily lokomotiv řady 151, tzv. „retro–banán“, který je stále pro fotografy lákadlem. „Na hlavním se vyhrnuly davy lidí, jen já šel proti nim – vyfotit si 151.023. Jdu na konec hrany, abych to mohl trošku natelit. Ovšem po otočení se nestačím divit; před mašinou vzorně nastoupená řada foticí veřejnosti. Aneb z Manažera se vyvalily desítky příznivců dráhy, od fotografů po projížděče.“ (viz ilustrační snímek této aktuality) Dalším hitem dne se staly tzv. březnické rychlíky, o nichž mnozí doteď jen četli hanlivé komentáře pod články, ale v tento den byla podle fandovského odhadu obsazenost „300 lidí na všechny 2 vozy“.

Pro ty, co si chtěli zkusit „nahonit kilometry na rychlých tratích“, třeba i do soutěže o Kilometrickou banku od Českých drah, se přímo nabízel triangl Praha – Ostrava – Břeclav – Praha či podobně. Mnozí z těchto adeptů ale narazili na snad jediný výrazně zpožděnější spoj dne – maďarské EC 170 Hungaria – tu probírali na sociálních sítích a fórech se vztekem do noci. Z oslovených asi nejvíce najel Špáňa s 1118 km. Někteří z nás, třeba Petr Dungl nebo já, jsme místo kroužení volili jasnější cíle cest – Petr jel z Žamberka do Velkého Meziříčí při nájezdu 450 km a já 500 km na trase z Prahy do Olomouce, která rozhodně stojí za návštěvu. Možná to bylo i jediné místo, kde ve sváteční středu bylo hezky. Úsměvné byly reakce průvodčích. Že mají kontrolu „lídlenek“ nastudovanou pečlivě, bylo poznat již při první kontrole. V průběhu dne začaly padat komentáře jako „aha“, „jasně“, „To je dneska samej lídl“ a nejúsměvnější rozhovor jsem já měl s vlakvedoucím EC 120 Košičan, který nás přátelsky napomínal, že jsme neměli vytištěný soutěžní arch.

Hodnocení většiny oslovených se shoduje – nabídku si jednoznačně pochvalují. Kapacita byla téměř nebo zcela ve spojích vyčerpána, některé vlaky ale i tak jely prázdné. Zpoždění se většinou nevyskytovalo, hlavně regionální spoje jely načas. Přípoje navazovaly a čekaly. Ve vlacích panovala povětšinou velmi veselá atmosféra.

Zdroj: ŽelPage, České dráhy; foto: Šari a Josef Petrák