Plzeň/Regensburg — Zatímco doposud investice do tratí mezi Českou republikou a Bavorskem směřovaly výhradně do III. tranzitního koridoru Praha – Plzeň – Cheb, odbočná trať z Plzně přes Domažlice do Regensburgu byla zcela opomíjena. Ta je dodnes jednokolejná a neelektrifikovaná. Velkorysý investiční plán Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) za 28 mld. korun, který předložila k posouzení Ministerstvu dopravy, má relaci přes Domažlice výrazně zatraktivnit. Zatímco současná trať by zůstala a sloužila pro regionální dopravu, pro tranzitní osobní i nákladní dopravu by byl postaven zcela nový dvoukolejný elektrifikovaný koridor s cestovní rychlostí až 200 km/h. SŽDC slibuje cestovní dobu z Prahy do Mnichova za 3 hodiny a 9 minut, což je sice nereálné, ale i menší zkrácení cestovní doby bude dostatečně výrazné. SŽDC se bude muset spojit také se svými německými kolegy, protože i úsek do Regensburgu je neelektrifikovaný a částečně jednokolejný. Navíc obsahuje úvrať ve Schwandorfu, který jízdní dobu ještě více prodlužuje.
O aktuálním projednávání dokumentace informoval ČTK náměstek plzeňské SŽDC Jan Veselovský. Ta byla předložena ministru dopravy Vítu Bártovi během inspekční návštěvy v Plzeňském kraji, která se konala v pátek před dvěma týdny. Projekt tzv. Donau–Moldau–Bahn vznikl ve spolupráci SUDOP Praha, Obermeyer a Interplan. Jeho základními parametry jsou rychlost v rozsahu 160 až 200 km/h, dvoukolejná stopa a střídavá elektrická napěťová soustava. Zejména v Německu má velkou podporu. U nás si ji zjevně získal až s příchodem nového ministra dopravy. Český úsek by měřil 65 km a byl tvořen třemi úseky mezi Plzní, Stodem, Domažlicemi a státní hranicí, kterou by překonal 5km tunelem. Ministr Bárta musí o projektu jednat v Mnichově, Berlíně i Bruselu, aby získal podporu zemské i spolkové vlády. Evropská unie by pak měla spolufinancovat výstavbu, která by podle optimistických odhadů mohla začít v roce 2013.
Do pozadí se tak dostává část III. tranzitního koridoru mezi Plzní a Chebem. Naopak úsek mezi Plzní a Berounem by měl být hotový do roku 2013. Zde jsou v současné době rozběhnuté stavební práce hned na několika místech. Část z Rokycan do Plzně, kde má vzniknout nově postavená trať přes Ejpovice, ale aktuálně čelí problémům se získáním všech potřebných pozemků. Naopak mezi Berounem a Prahou není jasno. Ministr dopravy v uplynulých dnech odložil na neurčito stavbu vysokorychlostního tunelu, díky kterému měla trvat cesta do Berouna 24 místo dosavadních skoro 40 minut. Ten měl být podle dřívějších zástupců ministerstva i SŽDC řešením nejen pro regionální, ale i dálkovou dopravu. Díky očekáváné výstavbě tunelu tak nepodstoupila současná trať žádnou výraznější opravu a je stále vybavena na dnešní dobu zastaralým zabezpečením, které snižuje také její dopravní kapacitu. Podle současných plánů ministerstva má dostat přednost před tunelem. Nevyhnutelná oprava však bude velmi komplikovat současný provoz, který za posledních několik let v údolí Berounky výrazně narostl.
Jestli se podaří po všech těchto investicích dosáhnout cestovního času 3:09 podle odhadu ministra nebo se alespoň vleze do střídmějšího odhadu 3 hodiny 30 minut, který naleznete v stručné prezentaci projektu na stránkách města Regensburg, se dozví cestující v roce 2019, pokud bude tento projekt v nejbližších týdnech zařazen do investičních priorit SŽDC a Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Pokud ale uvažujeme cestovní čas Mnichov - Regensburg 1 hodina 23 minut, jaký platí v současné době pro vlaky ALEX, a 1 hodina 12 minut mezi Prahou a Plzní, který slibuje ministr Bárta po dostavbě IV. tranzitního koridoru včetně úseku podél Berounky, znamenalo by to překonat po novém koridoru vzdálenosti asi 120 km za dobu kratší jak hodina.
Zdroj: ČTK/Finanční noviny, MF Dnes/iDnes, Město Regensburg, ŽelPage
| 5.10.2010 (6:00)
To jest to samé, co se bude nutně a co nejdříve provést na 171.
FRK
tak si to pojďme shrnout sami.
1. argument, že z Mnichova češi rádi lítají na dovolenou asi neprojde. Tohle je marginálie.
2. Spojení dvou měst s více než milionem obyvatel je slušná spádová oblast. Navíc metropole Bavorska, nejvýznamnějšího z našich obchodních partnerů. Plzeň je v tomhle ohledu spíše okrajová, ale bude na tom profitovat určitě - přesné vyčíslení se dá ale udělat těžko.
3. Napojení na hlavní železniční tahy - díky tomu se výrazně zkrátí cesty např. do Stuttgartu, severního Švýcarska a Francie -> částečně zlevní tyhle směry a hlavně se zrychlí a patrně dojde k umožnění více přímých vozů do tramtárie. Ale to asi jen v řádu jednotek lidí, čili význam spíše malý.
4. Význam určitě výrazně ekologický, protože případné 1-2 vlaky udělají při srovnatelném času Pha - Munich centra měst za nesrovnatelně lepší emisní bilance, o nákladech provozu ani nemluvě.
5. Cargo - potenciál obrovský, ale záleží na flexibilitě operátora trati. Každopádně automobilky koncernu VW, Audi, Škoda jsou klienti číslo 1. Jejich subdodavatelé to ale spíše nebudou, protože JIT budou schopné plnit jen s kamiony. Jiná odvětví mám s otazníkem, protože Bavorsko je dneska docela výrazně orientované na lehký spotřební průmysl, který železniční přepravě moc nehoví. Koncepty RoLa nebudou do dramatického nárůstu silničního mýta fungovat. Potenciál Francie jako nově se otevírajícího trhu pro dopravu je s otazníkem.
Co bude fungovat, bude napojení na západoněmecká přístavní překladiště na Rýně, byť asi ne v dramatických objemech. Každopádně to otevře novou cestu jako alternativu k Hamburku. Nákladiště na Dunaji nemají smysl, je to na moc horním toku a současná ve Vídni/Bratislavě/Budapešti zřejmě do budoucna postačují.
Realizací vybrané trasy a s tím spojenými zlepšeními nabídky v železniční osobní dopravě v případě projektového stavu 2015 múže železnice zvýšit svůj objem o více než 1 milión jízd osob/rok. To odpovídá nárstu 10,6 %. Pi 70 % dalších jízd po železnici se jedná o převedené jízdy z osobních automobil, při 30 % o indukovanou dopravu (nový provoz).
Dokončení vybrané trasy v případě projektového stavu 2015 vede k vzestupu výkonu dopravy ve výši téměř 16 % (0,31 miliard člověkokilometr/rok) s ohledem na délku sítě u sítě referenčního případu.
Ve vnitrozemské dopravě v Německu může železnice v případě projektového stavu 2015 dosáhnout značných zisků. Větší nárůst dopravy od 420.000 člověkojízd/rok (+ 7,6 %) vyplývá z 85 % z převedených jízd motorizované individuální dopravy (MIV). Také ve vnitrozemské dopravě v České republice se zvyšuje objem dopravy po železnici, roste o 161.000 člověkojízd/rok (+ 5,4 %).
A co se týká vlaků, uvažuje se:
· Projíždjící linka ICE Mnichov – Freising/letiště Mnichov – Landshut – Regensburg – Cham – Furth i.W. – Domažlice – Plzeň – Praha ve dvouhodinovém taktu
· Linka RegionalExpress Regensburg – Nittenau – Cham – Furth i.W. – Babylon – Domažlice – Stankov – Stod – Plzeň ve dvouhodinovém taktu (v Babylonu staví pouze každý druhý vlak)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










