Praha — Ačkoliv kontakt se zákazníky označuje za klíč k úspěchu většina moderních firem, skutečná možnost přímé komunikace s klientem bývá, zejména u velkých společností, často dosti omezená. Mezi několik vzácných příležitostí přednést své připomínky a položit dotazy přímo zástupci vedení Českých drah se tak zapsalo včerejší vysílání interaktivního pořadu Hyde park ČT24 na zpravodajském kanálu České televize. V pozici hosta ve studiu se ho zúčastnil náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek, který před několika měsíci prezentoval plány dopravce na obnovu vozového parku i v rozhovoru pro magazín ŽelPage. Ačkoliv se včerejší diskuse s diváky nesla v obecnějším duchu a zasáhla témata od zpoždění vlaků až po In–karty, přinesla i několik důležitých informací pro ty, kteří dění na české železnici sledují podrobně. Týkají se především plánů na opětovné zajíždění pendolina na Slovensko, kvalitativních parametrů nově modernizovaných vozů, ale i osudu jídelních vozů na dálkových rychlících.
Grilování železničního manažera
Jak se v relaci podobného formátu dalo očekávat, dotazy diváků i cestujících, oslovených redaktorem na pražském hlavním nádraží, se vyznačovaly velkou různorodostí po stránce tematické i odborné. Již od začátku bylo na místě předpokládat spíše negativně vyznívající divácké komentáře, vzhledem k přetrvávající nelichotivé pověsti osobní železniční dopravy v Česku. Na jedné straně pomyslného spektra dotazů došlo samozřejmě i na čtenáře bulvárních deníků, zajímající se především o platy manažerů a "neustálé zdražování"; naopak zejména na internetu byla zastoupena nemalá skupina diskutujících s konkrétními znalostmi železničních reálií, kteří náměstku Blažkovi kladli zcela konkrétní dotazy na úrovni železničního diskusního serveru.
Vezmeme–li v úvahu celkové ladění diskuse, nutno říct, že náměstek generálního ředitele ČD po komunikační stránce obstál téměř hodinovou debatu se ctí. Z celkového stylu odpovědí byla patrná komunikační linie, kterou se dráhy snaží ve svých mediálních sděleních uplatňovat zhruba poslední tři roky. Ta situaci na železnici prezentuje v pozitivním duchu, ovšem s počáteční dávkou pokory s podtextem příslibu brzkého zlepšení. Změnou oproti sporadickým minulým rozhovorům jsou teď, pochopitelně, argumenty stojící na podpisu dlouhodobých smluv s Ministerstvem dopravy a jednotlivými kraji, které ČD v nemalé míře rozvázaly ruce z pohledu finančního zajištění modernizace vozového parku.
Na margo zpoždění i nadále dominuje téma rekonstrukce koridorů, přičemž těžiště prací se v současnosti nachází v jižních a západních Čechách, a ponechává tak drahám nepříznivé povětrnostní podmínky (oficiálně nazývané jako "zásahy vyšší moci") jako jediný univerzální argument pro obhajobu zpoždění v jiných částech země. Antonín Blažek v televizní diskusi nešetřil přísliby ověření a přehodnocení konkrétních připomínek; mimo již známých závazků na nákup nových vozidel (15 jednotek CityElefant pro Prahu) však konkrétní garance omezil jen na několik klíčových bodů:
Pendolino pojede opět do Bratislavy, možná i do Německa
Již měsíc po začátku platnosti aktuálního jízdního řádu, který mj. ukončil tříleté zajíždění jednotek řady 680 do slovenské metropole, zazněla ve včerejším vydání pořadu Hyde park ČT24 rezolutní slova o snaze Slovenskou strelu v podobě pendolina obnovit hned v příštím jízdním řádu. “Děláme všechny kroky k tomu, aby od prosince 2010 opět vyjelo pendolino na spoji Slovenská Strela do Bratislavy,” řekl Antonín Blažek s poukazem na fakt, že tento krok si vyžaduje ještě souhlas slovenské ZSSK. Povede-li se od prosince pendolina do Bratislavy opět nasadit, bude nesporně zajímavé sledovat mediální aktivitu na straně slovenských drah, které v dokumentech k zahájení platnosti JŘ 2009/2010 s až nečekaným entusiasmem prezentovaly konec spojů SuperCity jako jednoznačnou výhodu pro slovenské cestující. Nutno ovšem dodat, že před začátkem platnosti jízdního řádu 2006/2007 tiskové zprávy a televizní reportáže zajíždění pendolina na Slovensko se stejným nadšením vítaly, takže ani dvojitý marketingový obrat o 180 stupňů není vyloučený.
Pokud jde o využívání řady 680 v dalších zemích, je situace prozatím (byť od roku 2005) pořád nejasná. Podle náměstka Blažka České dráhy aktuálně intenzivně jednají s Deutsche Bahn o eventuálním nasazení pendolin i na spojích do Německa, byť v reakci na divácký dotaz ohledně maximální cestovní rychlosti sám uznává, že parametry tratí v bezprostředním sousedství ČR využití rychlých vozidel příliš nepřejí.
Elektrické zásuvky v 2. třídě jsou standard
Jen málokterý aspekt modernizace interiérů osobních vozů dokáže naplnit diskusi pod článkem tak, jako zásuvky 230 V. Antonín Blažek tuto oblíbenou součást příslušenství sám zmínil hned ve čtvrté minutě vysílání a zanedlouho k ní směřovala i divácká otázka. Signál pro cestující je pozitivní: ČD ve všech dalších rekonstrukcích vozů pro dálkovou dopravu s elektrickými přípojkami počítají jako se standardní součástí vybavení. “Zásuvky 230 V jsou dneska fenomén a vyžaduje je valná většina cestujících, ať už z jakýchkoli důvodů,” uvádí náměstek pro osobní dopravu s tím, že již vydal příkaz, aby i všechny plánované rekonstrukce vozů pro vlaky vyšší kvality zásuvkami disponovaly. Bez vyjádření naopak zatím zůstává osud majitelů notebooků v 2. třídě pendolina, kde se o projektu na instalaci zásuvek mluvilo už několikrát, nicméně dosud bez reálného efektu.
Možnost nabíjet mobilní telefon nebo počítač mají v současnosti cestující ČD pouze ve vybraných vozech 1. třídy, vozové řadě Bmz241 a některých vozech ubytovacích – nepočítáme-li vozy zahraniční. Vedle vozidel německých a rakouských lze zásuvky 230 V aktuálně najít i v některých vozových řadách ZSSK, která se k jejich hromadné instalaci odhodlala u všech nových vozidel, včetně regionálních (a vyjma malých motoráků), po prudké pozitivní odezvě cestujících v roce 2007.
Jídelních vozů bude definitivně méně, zastoupí je bistrovozy a minibary
Jedním z překvapení pro pravidelné cestující v JŘ 2009/2010 bylo stažení prakticky všech restauračních vozů nejstarší řady WR851 z výkonů na dálkových rychlících. Služby vlakového stravování byly naopak rozparcelovány mezi společnosti Jídelní a lůžkové vozy, Wagon Slovakia CZ a SD Train Catering Services výhradně s použitím novějších řad WRm812/813, WRmee814 a WRmz815, což nutně vedlo k omezení restauračních služeb pouze na hrstku vlaků kategorií IC/EC. V reakci na dívácký dotaz Antonín Blažek uvádí, že dráhy nadále plánují využívat pouze novější jídelní vozy: “Nechceme, aby to byl další symbol 70. let” říká na margo zbylých vagónů s rokem výroby 1976 (jen na okraj však lze podotknout, že 4 provozované vozy řady WRm812, ač technicky o generaci novější, nesou na výrobním štítků rok 1978 – stejně jako jejich 14 sourozenců pod katalogovým indexem 813, které ovšem v 90. letech prošly rozsáhlejší rekonstrukcí).
Cestující vlaků bez jídelního vozu by ovšem podle ČD neměli být odkázáni pouze na domácí svačiny. Do provozu se již chystá 6 moderních bistrovozů řady ARmpee, byť s drobným zpožděním, vyvolaným takříkajíc "last-minute" úpravami vnitřního vybavení přímo u výrobce. Kam se nedostanou bistrovozy, měl by zaskočit minibar – alespoň ve formě roznáškové služby občerstvení. Ta funguje od začátku letošního grafikonu třeba v spojích mezi Prahou a Žilinou, ale postupně by se měla dostat i na významnější dálkové vnitrostátní trasy. Jakkoli volně tento příslib zní, nic konkrétnějšího v Hyde parku neodznělo, a tak cestující prozatím musí sledovat výskyt barevných letáků s ceníkem pochutin ve svých spojích a než je spatří, spolehnout se na vlastní zdroje.
Nádraží pod dohledem a snad nové produkty
Jak již bylo zmíněno, divácké otázky i dotazy osazenstva soupravy CityElefant v Praze hl.n. směřovaly do nejrůznějších oblastí železniční problematiky. Kritiku sklidila In-karta za 990 Kč, zrušení In-junioru i nemožnost zakoupit přestupní jízdenky v e-shopu. České dráhy naopak svou zákaznickou kartu dlouhodobě označují za jeden ze svých nejlepších produktů; navzdory dřívějším prohlášením však připouští, že by mohly zavést novou nabídku pro mladé lidi, kteří chtějí vlak využívat i nad rámec pravidelných cest do školy. “Přijdeme ještě s dalšími produkty, které by tyto zákazníky měly motivovat,” říká Antonín Blažek. V obecné rovině se většině nových návrhů dostalo alespoň příslibu, že dráhy výstupy debaty vyhodnotí a pokusí se na ně reagovat. Konkurenceschopnost drážní dopravy s autobusy je ostatně dlouhodobě prezentována jako strategický cíl ČD, i když mají příjmy z provozu osobních vlaků jisté na několik let dopředu díky objednávkám závazku veřejné služby. Na Nábřeží vidí i nadále velký potenciál v příměstské dopravě na území hustě osídlených aglomerací, nebo naopak v atraktivních nabídkách pro dálkové cestování typu eTiket a ČD Tip.
Na závěr stojí za zmínku informace k bezpečnosti nádraží: ČD jakožto jejich provozovatel v uplynulém období uzavřely smlouvy s až 75 bezpečnostními agenturami, které by měly prostory monitorovat a v případě potřeby zajišťovat pořádek v oblíbených destinacich bezdomovců nebo kapesních zlodějů.
Antonín Blažek v ČT: Lepší, než by leckdo čekal
S přihlédnutím ke všem specifikům pořadu, jakým je Hyde park ČT24, třeba konstatovat, že v rámci možností a dlouhodobé PR tradice Českých drah náměstek Antonín Blažek i proti přesile veřejnosti obstál tak, jak to jen v dané pozici šlo. I po odstranění běžného informačního šumu a obecných vyjádření navíc komunita železničních příznivců v Česku (a soudě podle autora tohoto textu snad i na Slovensku) z televizní debaty získala několik cenných a veskrze pozitivních poznatků. Nezbývá, než doufat, že ČD zvládnou realizaci svých aktuálních závazků, projektů i představ minimálně s obdobnou elegancí, jako manažer zastupující generálního ředitele ve vysílání České televize.
Zdroj: ŽelPage, Hyde park ČT24 (19.1.2010)

Zastavovani rychliku z Bohumina v Nezamyslicich? Proc? K cemu? Prece tam zastavuji vlaky z Olomouce, ne? Jinak nevidim duvod, proc by tam mely zastavovat rychliky kazdou hodinu. nezamyslice jsou dira zajimava jenom tim, ze je tam "krizovatka" (navic kilometr od dediny)... Anebo mozna nejsou dira, ale furt nechapu, proc by tam mely zastavovat rychliky z Bohumina
kazdopadne lepsi WR nez nic.....
to bychom take mohli zrusit 90% vlaku, protoze mame na ne jen starou techniku
Ohledne restaurace v Plzni, na nadrazi je restaurace i kavarna byt vse samoobsluzne
Jinak pokud máme příměstskou dopravu v okolí Brna v taktu, logicky vyjde, že volné koleje pro dálkovinu dostaneme zase v taktu. Za současného stavu infrastruktury z toho nějakou výrazně lepší podobu asi vytřískat nepůjde.
Je nepsaným pravidlem , že objednávka v tomto státě vzniká tak , že ČD něco zplodí (samozřejmě pro ČD nejvýhodnější variantu ) a toto donese na státní úřad , kde úředník , který neví která bije , dá razítko a jede se.
Kdyby objednávání vlaků fungovalo tak , že na ministervu a na krajích budou sedět opravdoví odborníci a zároveň hospodáři , vypadal by ten jízdní řád trochu jinak.
Všichni dobře víme , že poptávka po přepravě se mění během dne , během týdne i během ročního období. Nicméně nabídka dopravy je na 90% stejná ráno jako v poledne , v pondělí jako i v neděli atd. Za optimální využití vlaku pokládám tak zhruba 70-85% obsazení sedačkové kapacity. Dle mého názoru by měl být cíl v dosažení toho , aby pokud možno co nejvíce vlaků bylo takto obsazených. A kolim procent vlaků ve skutečnosti je takto naplněných 5 nebo snad 10%
Uznávám, že takt se dá dobře zavést na dvou- a vícekolejných tratích (kde se nemusí hledět, kde se budou vlaky míjet), je výhodný v příměstské dopravě, kde se denně přepravují až desítky tisíc lidí, kteří si nemusí pamatovat složité jízdní řády. Je výhodný v dálkové dopravě pokud provozována v přímých relacích mezi body A a B (bez přestupu).
Jenže...takt má ale i nevýhody a nedá se používat absolutně všude, jak to prosazují ČD. Naopak takt po česku, to je někdy snůška docela slušných absurdit.
Absurdita 1.:
Nevím jistě, ale snad tak 80 % tratí ČD je jednokolejných.
Absurdita 2.: Po jednokolejných tratích se honí rychlíky v tak hustém taktu, že už mezi ně mnohde nenarvete ani osobáky, natož potom náklad.
Absurdita 3.: Na dálkových trasách jezdí vše v taktu, ale takovém, že i když se ty trasy protínají, tak v dosavadních přestupních uzlech nepřestoupíte, protože se ty takty prostě míjejí.
Příklad/důsledek ad 1.: Jednokolejka Brno - Přerov. Dříve zastávky ve význam./přestup. uzlech Vyškov, Nezamyslice, Kojetín. Tam se vlaky sjely, přestoupilo se a současně se míjely. Dnes zde jedou R v taktu. Aby se doprava zrychlila, vynecháno zastavení v Nezamyslicích. Místo toho jedou v mezičase v taktu další rychlíky Brno - Nezam. - Olomouc. R jedoucí v taktu se ale teď míjejí v nesmyslných místech (Ivanovice na H., Němčice nad. H. atd.). A tak zde vždy 1 R musí zastavit. Takže 1 zast. sice ubyla, ale 2 další (utajené, v jízd řádu nejsou) přibyly(!!!).
Příklad ad 2.: Brno - Přerov, R v hodinovém taktu. Brno - Olomouc, do Nezamyslic jedou toutéž trasou R v 1- až 2-hod. taktu. Provoz na jednokolejce je tak hustý, že mezi (Křenovicemi) Holubicemi a Vyškovem není osobní doprava. Počítá se s tím, že paralelně silnice I. tř. a dálnice, takže lidé pojedou autobusem. Má to (ekonomickou) logiku, ale co cestující? No a náklady sem téměř žádné taky nenarvete. Případný zoufalec pak poskakuje BO-PR téměř celý den.
Příklad ad 3.: BO - Bohumín jezdilo loni (letos už mě to nezajímá) 15 párů R v taktu. Vsetín - Praha jezdilo 9 párů R/EC v taktu (ne přesném). Hranice na Mor. - PR po stejné trati. Ale přestupy mezi nimi v Hranicích nebyly možné(!), protože se ty takty prostě o 10 - 15 minut míjely. A u dvou R, kde by (kvůli nepřesnému taktu) přestup možný byl, ty R z/do Bohumína v Hranicích prostě nezastavovaly (proč asi?, byla to schválnost?, nebyla?, i některé EC tu stavěly!).
Takže takt ano, ale tam, kde má smysl! A tvorba jízdního řádu u ČD? Jaká tvorba, když ČD zcela rezignovaly na možnost přestupů? Maximálně musíte vědět, kdy jsou ve výchozí a cílové stanici "startovací" a "přistávací" okna. To je vše. Tak jaká tvorba jízdního řádu? Když si představím, jak to muselo být dříve složité, jak vlastně ten JŘ vznikal postupně celé desítky let, kolik lidí to mělo na starost... No, dnes se zjevně spousta lidí ušetří, takže je to ekonomicky výhodné. Ale často jen pro ČD. No, ale on to Ing. Žaluda ve svém prvním projevu řekl, že ČD mají zájem udržet a rozšiřovat dopravu na páteřních tratích. A to v taktu. Je třeba se tedy zamyslet, co se tím chtělo říct. Dle mě to, že ČD rezignovaly na tvorbu JŘ a hlavně že chtějí provozovat jen ty koridorové tratě. Ostatní ať si převezmou obce nebo soukromníci. A tam, kam teď tedy nedojedete kvůli nemožnosti přestupu, dojedete autobusem. Třeba i busem ČD. Možná i proto pan náměstek původem z Veolie...
Pokud se má jezdit v taktu, musí se očekávat, že některá souprava v taktovém času nebude dobře naplněna. Je třeba si uvědomit, že se do nové výchozí stanice musí souprava nějak dostat, což znamená i s menším počtem cestujících než souprava minulá, nebo budoucí.
K Pendolinu do Bratislavy: Nechci aby lidé jezdili zadarmo, o tom jsem nepsal. Jde mi o to, aby se do "vysokorychlostního" vlaku podařilo nalákat cestující, včetně těch, kteří vlak využívají náhodně. Pokud by se to nezdařilo, spoj by byl zrušen, podobně jako tomu bylo na Ostravě.
Nejsem pracovníkem ČD, ale jde mi o to, aby lidé cestovali podobně, jako v jiných zemích. Něco se daří (pomalu), něco ne. Pokud se budeme smiřovat se současným stavem, budeme rychle ve stagnaci a zanedlouho v útlumu železniční osobní dopravy. Proto také píši na této stránky. FRK
Co se povedlo: hlavním úspěchem je taktový způsob tvorby JŘ, Kdo tomu nevěří, ať se podívá do starších jízdních řádů.
To záleží na tom z jakého úhlu se na to díváte. Ano , pokud pravidelně cestujete z Prahy do Ostravy , je součastný model špičkový. Pokud jste zaměstnanec ČD , je to pro Vás též špička , protože máte práci. Něco jiného je však pokud se na to díváte očima daňovýho poplatníka , který jede vlakem jednou za rok a zjištuje , že počet cestujících v rychlíku na hlavní trati by občas nezaplnil ani autobus. Když svoji zkušenost srovná se "snahou" ministrů šetřit , zvšovat daně atd- musí být z toho poměrně rozpačitý. Z tohoto pohledu je součastný taktový model dopravy plýtváním peněz i lidí , kteří vlakem vůbec nejezdí.
Absolutně špatný stav je nádražních budov a jejich zázemí. Například v Plzni je špičkové WC, ale naopak se ztratila restaurace
To je pravda. Nejhorší na tom je , že stav budov se i nadále zhoršuje. Vinu na tomto má dle mého názoru minulé managemety i stát. Kdyby byty v budovách prodali nájemníkům , kteří by se o ně museli starat bylo by to o něčem jiném. S tou hospodou máte pravdu. Pokud mi ujede přípoj a budu muset strávit neplánovaně nějaký čas ve stanici , budu méně naštvaný když jej strávím v příjemné hospůdce , než mezi bezdomovci.
Ohledně toho Pendolina. Chcete vytáhnout z daňových poplatníků peníze na to , aby se vozily lidi takřka zadarmo ? Chcete pumpovat velké státní peníze do toho , aby třeba 40 lidí nechalo svá auta doma a použili Pendolino. Koukám , že jste hospodář alá ČD.
Poptávka by byla podle nabídky a rostla by při použití intenzivní reklamy a sdělenými dobrými dojmy cestujících, kteří by takový spoj již využili.
Na funkci gen.řed.ČD neaspiruji, nejsem na to věkově vhodný a také se politicky neangažuji. Zkuste to po volbách Vy, třeba budete úspěšný.
FRK
Ano, Farkač měl být generálním ředitelem, protože na rozdíl od těch co tam jsou teď umí rozhodovat od stolu a ví jaká je poptávka, aneb na co spoj pro cestu z Blav do Phy, když Karel to chche naopak... :-D
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.











