..: Atlantik a Pacifik možná spojí nová železnice :..

Kolumbie, foto: ALAMY Bogotá — Hovoří-li se o propojení dvou oceánů – Atlantického a Tichého – vybaví se většině lidí Panamský průplav. Stavební dílo, které stálo nemálo životů a které bylo slavnostně uvedeno do provozu 15. srpna 1914. Výrazně se tak zkrátila cesta lodím mezi východním a západním pobřežím Ameriky – dříve se musela obeplouvat celá jižní Amerika až k Hornovu mysu. Dnes si již nikdo nedokáže dopravu bez Panamského průplavu představit. Panamským průplavem propluje ročně zhruba 13 až 14 tisíc lodí, což představuje přepravu asi 5 % světového obchodu. Kapacita přestává stačit. Uvažovalo se o výstavbě nového kanálu – projekty jsou tu již z dob dřívějších. Jedna z cest mohla vést přes Nikaraguu, druhá jihem Mexika. Nakonec se v roce 2006 přikročilo k rozšíření a zkapacitnění průplavu. Stavba by měla být dokončena v roce 2015. Časem to ale nebude jediná spojnice dvou oceánů ve střední Americe. Juan Manuel Santos, prezident Kolumbie, potvrdil, že se vedou jednání mezi Kolumbií a Čínou o výstavbě nové železnice, která by měla propojit Atlantický a Tichý oceán.

Kolumbie - mapa, foto: Banco de la República 220 km dlouhá trať by se měla stát alternativou k Panamskému průplavu. Začínat by měla v přístavu Cupica na pacifickém pobřeží a končit v zálivu Uraba na atlantském pobřeží. Zde, poblíž města Cartagena, se počítá s výstavbou nového města. Provozovatelem trati by měla být skupina China Railway Group. Čína tak navazuje na své obchodní aktivity ze 70. a 80. let minulého století, kdy pomáhala rozšířit kolumbijské přístavy. Dále se jedná i o další trati v délce 791 km, která by měla napojit tichomořský přístav Buenaventura. Ten by měl být výrazně zmodernizován a rozšířen až na kapacitu 40 Mt za rok.

Čína má velké dolarové rezervy, takže může investovat do mnoha projektů. V Latinské Americe to je například stavba elektrárny v Ekvádoru či podniky na zpracování železa a ropy v Brazílii. Do projektu je připravena Chinese Development bank vložit 7,6 miliard amerických dolarů. Čínská strana má již zpracovány ekonomické studie, které prokazují, že i když bude trať třikrát delší, než je vodní cesta Panamským průplavem, tak je při zohlednění investičních nákladů cena za převoz jedné tuny nákladu příznivá.

Čínsko–kolumbijská obchodní výměna přesáhla v loňském roce objem 5 miliard amerických dolarů. Čína se tak stala po USA druhým největším obchodním partnerem Kolumbie. Kolumbie je pátým největším producentem uhlí na světě. Předpokládá se, že z dolů na atlantickém pobřeží by se uhlí vlaky transportovalo do přístavu Cupica a dále pak do Číny po vodě. Navíc se tím čínským exportérům výrazně zpřístupní americký trh.

Úspěch plánované investice bude záviset jak na nákladech, tak i na rychlosti. V současné době se investuje 5,25 miliardy amerických dolarů na dvojnásobné zkapacitnění Panamského průplavu. Skeptici prosazující lodní dopravu tvrdí, že zatím co přeprava jednoho kontejneru přes průplav vychází na 100 amerických dolarů, tak při přepravě železnicí by náklady mohly být (i kvůli překládce) dvojnásobné. Železnice by se možná stala i konkurencí železnicím v USA, které asijští exportéři využívají pro převoz svého zboží ze západního na východní pobřeží Ameriky.

Navrhovaná trasa prochází třemi horskými řetězy a vede odlehlými oblastmi, kde se pohybují levicoví rebelové a těžce ozbrojené milice drogových obchodníků. Firmy, které pracují v těchto oblastech na významných infrastrukturních projektech, se často setkávaly se sabotážemi a vydíráním ze strany válčících stran.

Čína má ale velmi ambiciózní program rozvoje železnice a její projektanti a technici získávají zkušenosti z již realizovaných staveb – ať je to rozvoj vysokorychlostní sítě anebo třeba výstavba železnice do Tibetu, kde byly problematické podmínky se založením stavby na části trasy. Kromě masivních domácích investic se Čína snaží – a úspěšně – vyvážet své odborné znalosti. Jsou podepsány smlouvy na přestavbu železniční sítě Angoly, jedná se o modernizaci a rozšíření železniční sítě v Alžírsku a Jihoafrické republice. Začátkem tohoto měsíce íránská agentura Preserv oznámila, že obě země podepsaly kontrakt na 13 miliard amerických dolarů a Číňané postaví v Iránu 5.000 km železničních tratí. Čína již staví železnice ve Venezuele a před nedávnem podepsala kontrakt na další železniční projekty s Argentinou.

Když se v roce 2000 předával provoz Panamského průplavu Panamě, panovaly obavy, aby zde Čína neuplatnila svůj hospodářský vliv. Nestalo se tak. Ale nový projekt bude výhradně čínský obchodní monopol. Se vzrůstajícím čínským vlivem to může přinést střety do kolumbijsko–amerických vztahů.

Nikde se zatím nehovoří o kapacitě tratě a objemech přepravy. Kontejnery pro jednu loď reprezentují zhruba 20 až 30 vlaků. Propluje–li Panamským kanálem ročně 13 tisíc lodí, vychází průměr na 35 lodí denně. Pokud by železnice měla přepravovat jen desetinu objemu, pak by to představovalo 70 až 100 vlaků denně.

Zdroje: dBuneNews, Financial Times, Guardian, iHNed.cz, Investors, The Telegraph


Vlad Poslat mail autorovi | 23.2.2011 (15:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty

Weitere aus Svět


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer M 
24.02.2011 (20:48)  
junkrs - jako s uhlim bych si to predstavit dovedl:-))
Registrierter Benutzer junkrs 
24.02.2011 (20:25)  
To M:
Ono je taky možný, že tam takový pás aneb neustále bez zastavení jezdící vlak bude. Když už mají vymyšleno "nastupování" cestujících bez zastavení vlaku, třeba už se rýsuje i on-line nakládka/vykládka :-))
Registrierter Benutzer jk 
24.02.2011 (20:18)  
CART: Nikoliv, panamska zeleznice byla otevrena 60 let pred kanalem. Kvuli kanalu pak pak musela byt na nekolika mistech prelozena. V roce 2000 byla prerozchodovana a prizpusobena pro provoz kontejnerovych vlaku se dvema vrstavami kontejneru.
Registrierter Benutzer M 
24.02.2011 (16:15)  
Moje uvaha byla tak nejak stejna jako ta Petra Simrala. Ze by to nebyl ani tak vlak, jako spis kontinualne jezdici prepravni pas - aby se to tam vsechno veslo...
Registrierter Benutzer Petr Šimral  mail  
24.02.2011 (15:33)  
ad Jonas: a máte představu, jak by ta železnice měla vypadat, aby to vůbec mělo smysl? Představte si například, že teď jdou do stavby lodě o kapacitě 18 000 TEU. klasický evropský vlak uveze 92 TEU. Přepnu - li se do amerických dimenzí, pak jeden tříkilometrový vlak s kontejnery v patrovém uspořádání odveze cca 800 TEU. Pro jednu loď je tedy potřeba vypravit více jak 22 vlaků. S jinými substráty to bude podobné. Někde jsem vygooglil, že denní kapacita průplavu před přestavbou je 48 lodí. Řekněme, že tato železnice by chtěla odlehčit Panamskému průplavu třeba ekvivalentem deseti lodí v každém směru. Laicky nám z toho vyleze 220 vlaků denně v každém směru. Jak by musela vypadat trať? A to je ještě sranda, čtyřkolejka by to asi zvládla. Ale jak by musely vypadat překladiště?
Registrierter Benutzer CART 
24.02.2011 (15:16)  
JK - využít panamský koridor i pro železnici se samozřejmě nabízí jako první varianta, když nic jiného, tak josu už hotové velké přístavy na obou koncích.
Nicméně ta současná železnice je spíš jen servisní pro kanál, ne? Což nic nemění na tom, že by určitě šla zkapacitnit s mnohem menšími náklady, než se proboxovávat kolumbijskými, povstalci zamořenými horami s novostavbou...
24.02.2011 (14:36)  
Tak dík za upřesnění s tou uhelnou Čínou, ale pokud spotřebovává přibližně 50% světové těžby a procentuální podíl rychle narůstá geometrickou řadou tak se možná brzo dostane i nad stovku? ;-)
Jinak v tom může bejt i jinej efekt, díky oddělení železnicí bude džob pro jednu loď v Atlantiku a druhou v Pacifiku, nebudou muset plout kolem zeměkoule, případně pro dvě loďařský firmy .. prostě jinej model. Třeba nebude jednokolejná a bude mít na koncích odpovídající překladiště ;-)
Registrierter Benutzer jk 
24.02.2011 (14:32)  
Kratkych zeleznic spojujicich Tichy a Atlanticky ocean je hned nekolik. Jednou z nich 80 km dlouha vedouci prakticky soubezne s Panamskym kanalem. Provoz na ni je takovy, ze je na vetsine trasy jednokolejna a jezdi tam celkem 20 lokomotiv. Otazkou tedy je, v cem by mela byt 220 km dlouha cinska zeleznice oproti te Panamske lepsi. Nic mne nenapada.
Registrierter Benutzer CART 
24.02.2011 (14:32)  
SYN - já tam vidím jako primární cíl získání politického vlivu ze strany Číňanů, takže to pak jdou jakékoliv finanční rozvahy do někam...
Registrierter Benutzer SYN 
24.02.2011 (10:45)  
No ono to podle googlemaps nevypadá nikde kromě Panamy (státu) nějak výrazněji blíž než v té Kolumbii... a i tam (v Panamě) je to v nejbližším místě vzdušnou čarou nějakých 75km, předpokládám že vlak by rozhodně vzdušnou čarou jít nemohl (maximálně kdyby tam podtunelovali ten hřbet co tam do nezanedbatelné výšky ční) takže je otázka zda by to někde bylo výrazně kratší.
No a jelikož hlavní ztráta je asi ta dvojí překládka tak jestli je mezi tím někde o 50km míň nebo víc asi moc nerozhoduje...
Taky se mi to nějak moc nezdá ale pokud je pravda že Panamský průplav nestíhá (no to asi bude když se rozšiřuje, spíš jestli nebude stíhat i po rozšíření) tak ta železnice asi k něčemu bude... no a pak jasně jako záloha "kdyby něco" pro případ potíží (klidně třeba technických) na Kanálu. Otázka je kdo si může dovolit udržovat takovou rezervu pokud není moc využívaná...
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko