Praha (aktualizováno 22.9.) — Ministerstvo dopravy po předchozích pokusech ušetřit na objednávce vlaků s co nejmenšími následky na systém dálkové dopravy nedávno usilovalo u Ministerstva financí o navýšení rozpočtu až o 9 miliard korun pro období do roku 2014 tak, aby bylo schopno alespoň dostát svým závazkům v Operačním programu doprava a v neposlední řadě také vůči státem vlastněnému dopravci. Původně bylo ve hře nejen krácení subvencí na provoz dálkových vlaků až o 200 milionů korun, ale i subvencí pro regionální dopravu až o 600 milionů korun. Ve hře jsou také finance pro odkládané dopravní stavby s již uzavřenými smlouvami, ale to jen v případě, pokud ministerstvo získá namísto devíti čtrnáct miliard korun, což je v současné situaci krajně nepravděpodobné. Tyto stavby se v případě odkladů budou neustále dále prodražovat. Nyní byla přislíbena alespoň část investic pro dálkovou a regionální vlakovou dopravu na příští rok.

Reálné obzory začalo rozhodnutí o omezení subvencí na provoz osobní železniční dopravy získávat v polovině srpna. V původním návrhu se počítalo s omezením dálkových spojů v rozsahu kolem 200 milionů korun, což by odpovídalo zhruba osmi procentům spojů, resp. asi čtyřiceti vlaků. Ministerstvo dopravy přišlo s tímto krokem těsně před dokončením jízdních řádů pro nadcházející rok, jejichž uzávěrka byla původně stanovená na 5. září. Ta byla nakonec již dvakrát odložena pro získání více času na úpravy a původně i pro rozsáhlejší změny navazujících vlakových a autobusových spojů, které by byly tímto krokem v některých případech naprosto znehodnoceny.

Některé linky, které se měly rušit, navíc v současné době netrpí přílišným nedostatkem cestujících, naopak, v dopravních špičkách jezdí někdy i na hranici své maximální kapacity sedících i stojících cestujících, jako tomu je například u rychlíků Pardubice - Havlíčkův Brod. Zánik těchto ve většině případů páteřních vlaků by se navíc mohl velmi výrazným způsobem dotkout obsazenosti návazných spojů, v jejímž důsledku bychom bývali mohli hovořit až o rozpadu fungujícího systému železniční dopravy či o maření krajských investic využitých v regionální dopravě ze strany Ministerstva dopravy. Cestující by museli využívat vlaky v jiných časových polohách, nebo jiný způsob dopravy, kterým by však ve větší míře nebyla možna zajistit autobusová doprava a to z kapacitních důvodů. Na řadu by tak bývala mohla přijít hlavně individuální automobilová doprava, která by tak ještě více zahltila už tak většinou přetížené silnice.

Úspory se navíc měly dotknou rovněž regionální dopravy objednávané jednotlivými kraji. Ministerstvo financí se totiž rozhodlo snížit platbu krajům pro příští rok až o již zmiňovaných 600 milionů korun. Například v kraji Vysočina by tak v rozpočtu chybělo více než třicet milionů korun na provoz regionální dopravy, která by tak musela být až o 20 procent vlakokilometrů omezena. Stát by tímto porušil dohodu s kraji (resp. kraje poruší smlouvu s dopravci), kterou uzavřela předchozí úřednická vláda Jana Fischera, když se před podpisem dlouhodobých smluv krajů s dopravci zavázala na deset let subvencovat jednotlivým krajům objednávku osobních vlaků v celkové výši 2,6 miliardy korun ročně. Současní představitelé však oponují tím, že memorandum nebylo právně závazné, jelikož ho schválila pouze vláda a nikoliv parlament.

Reakce informovaných občanů a organizací na sebe nenechaly dlouho čekat. Se stanoviskem ke škrtům přišla organizace ProAlt - "iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ". Navržené škrty v dálkové dopravě jsou podle iniciativy nepřípustné přinejmenším ze čtyř důvodů: jednak narušují pracně budovaný systém dálkové dopravy; za druhé byly ohlášeny až po skončení připomínkovací lhůty jízdních řádů a v krajích vyvolají chaos; kromě toho postihují zejména ekonomicky slabší oblasti, které jsou již dnes obtížně dostupné, což je případ Šluknovského výběžku nebo trati Krnov - Jeseník; a za čtvrté se iniciativa staví proti omezování veřejné dopravy vůbec. Místo omezování veřejných služeb iniciativa doporučuje úsporná opatření směřovaná na vrcholový management ČD. V podobném duchu formuloval svou tiskovou zprávu Svaz cestujících ve veřejné dopravě. Upozorňuje, že zrušení 8 % spojů by přineslo úsporu pouhých 4 % prostředků. Kromě toho by nedodržení smluv a memoranda představovalo "jednoznačný vzkaz soukromým dopravcům, že stát není schopen dostát svým závazkům a že by se plánovaných výběrových řízení na dálkové spoje v osobní železniční dopravě raději neměli účastnit, protože vláda jim stejně nezaplatí tolik, kolik původně slíbí." Obě iniciativy upozorňují, že proklamovaná úspora se může nakonec mnohem více prodražit. Škrty by totiž vedle snížení kvality života vedly také ke zvýšení nezaměstnanosti či menším příjmům z jízdného, což by se mohlo v budoucnu stát záminkou k dalšímu kolu škrtů.

Nakonec je ale naštěstí vše jinak a masivní rušení vlaků se nekoná. Přibližně v polovině září totiž přišlo Ministerstvo dopravy s kompromisním řešením. Místo několika desítek spojů se nakonec zruší ze strany MD pravděpodobně pouze dvě relace dálkové dopravy, a to rychlíky Pardubice - Havlíčkův Brod, které částečně nahradí kraje novými spoji, a spěšné vlaky Rakovník - Chomutov - Jirkov vedené regionovou, někdejší příklad dohody dvou krajů a ministerstva na společné objednávce. Další rychlíky původně navrhované ke zrušení, jako například relace Ostrava - Jeseník nebo úsek Nový Bor - Rumburk se nakonec rušit nebudou. Ministerstvu z potřebných dvou set milionů totiž nakonec bude chybět jen 50 milionů. To původně mělo odpovídat právě pouze dvěma již zmíněným linkám, které ministerstvo údajně v každém případě již nechtělo objednat, ale to se ve čtvrtek opět změnilo. Ministerstvo významně omezí také linku Praha - Písek - České Budějovice a několik jednotlivých spojů na dalších tratích, například v úseku Turnov - Tanvald, ale i jinde. Také nakonec nebude objednána diskutabilní nová linka Olomouc - Ostrava, která měla nahradit zrušené zastavovánívlaků vyšší kvality Českých drah. Zda tam však ty budou zastavovat, se zatím neví. Ministerstvo nakonec najde část peněz i pro kraje na regionální dopravu, kde zaplatí stát asi 300 milionů korun. Druhou polovinu však požaduje ministr Pavel Dobeš ušetřit také po dopravcích, tedy hlavně Českých drahách, a krajích. Konečný návrh jízdního řádu tak bude pravděděpodobně opět odložen, jelikož plán Ministerstva dopravy musí ještě schválit vláda a také potvrdit kraje spolu s dopravci. Na definitivní návrh jízdního řádu 2011/2012 si tak musíme ještě několik týdnů počkat. Jakmile bude znám, přineseme vám podrobnější informace. Problém vyvstane v případě, že nedojde ke včasnému uzavření jízdních řádů. O možných následcích raději ani nepřemýšlet.

Navíc České dráhy s rozhodnutím „část peněz ušetří dopravce“ zásadně nesouhlasí. „My jsme komerční firma, tzn., že pokud nemáme pokryté náklady na vedení určitého spoje, tak ho nemůžeme provozovat, protože ho nemáme z čeho zaplatit. Nemůžeme rozprodávat majetek, abychom zaplatili naftu či elektřinu,“ říká mluvčí podniku Radek Joklík pro Českou televizi a dodává: „Pokud jde o úspory, tak náš manévrovací prostor je už teď velmi omezený. Například vloni jsme propustili 2 000 převážně administrativních pracovníků. Takže i když teď budeme znovu hledat v režijních a administrativních nákladech úspory, tak těch požadovaných 150 miliónů korun tam určitě nenajdeme.“ Tytu skutečnosti odráží dlouhodobé vztahy mezi ministerstvem dopravy a národním dopravcem ještě z doby, kdy osobní dopravu dofinancovávala doprava nákladní a neprobíhala téměř žádná obnova vozového parku, což v dnešní době není možné i vzhledem k nastupující konkurenci.

Příloha: Seznam všech rychlíků původně navržených ke zrušení (zdroj: iDNES)

Zdroj: ŽelPage, Ministerstvo dopravy, ČT24 (1) (2) (3), Aktuálně.cz, Novinky.cz