..: Předvánoční novinky ze Španělska :..

Viaducto de Ulla, foto: ADIFMadrid — Jak už to před Vánoci na železnici bývá, s novým jízdním řádem přicházejí nové možnosti a zvláště pak v takové zemi, jako je Španělsko, která se – nehledě na vysokou nezaměstnanost a současnou dluhovou krizi – neustále na železničním poli vyvíjí. Pokud by chtěl někdo v této souvislosti porovnávat Španělsko s Řeckem, je tu, kromě geografie, mezi oběma zeměmi jeden velký rozdíl - vzdělanost. Tato země se za posledních 10 let hodně změnila. Uvědomila si, že investice do vlastních odborníků a do špičkové železniční infrastruktury, ať už modernizace či výstavby nových tratí, má jednoznačný ekonomický přínos (i přes vysoké počáteční investice) a pomáhá utlumovat důsledky takových krizí. Španělsko v průběhu let vychovalo vlastní špičkové odborníky přes železniční technologie, od infrastruktury až po kolejová vozidla, kteří se sice původně zaučovali ve Francii a Německu, ale nyní jsou již schopni autonomní existence. Důkazem toho je, že státní správce infrastruktury ADIF postupně získává zakázky na stavby tratí či konzultační činnost napříč celým světem. Se změnou jízdního řádu bývají dokončovány nové stavby, které budou svojí existencí mnohým cestujícím zpříjemňovat život a umožní další rozvoj některých regionů. Pojďme se podívat, co se chystá od 11. prosince 2011.

První úsek LAV Madrid - Galicia

S novým jízdním řádem dojde k otevření první části LAV Madrid - Galicia v úseku Ourense - Santiago de Compostela - A Coruna. K největšímu zkrácení cesty dojde v úseku Ourense - Santiago de Compostela. Vlak Talgo urazí vzdálenost 87,1 km mezi oběma městy za pouhých 40 minut oproti současným 1 h 29 min po staré jednokolejné neelektrifikované trati dlouhé 126 km. Zatímco se současná trať vine ve velmi hornatém terénu, částečně v údolích řek Deza a Ulla, nová dvoukolejná vysokorychlostní trať, elektrifikovaná systémem 2x25 kV 50 Hz, je stavebně připravena pro rychlost 350 km/h a čítá 38 viaduktů a 30 tunelů, což je v úhrnu celkem 59 % celé délky trati. Navazující úsek LAV Santiago de Compostela - A Coruna měří 61,5 km oproti současné 74 km dlouhé jednokolejné neelektrifikované trati. Tento úsek LAV čítá 10 viaduktů a 17 tunelů. Trať bude prozatím pojížděna z důvodu dostupné techniky pouze max. 250 km/h. Celá tato infrastruktura si vyžádala investici 3,3 mld. EUR krytou až ze 70 % z dotací EU. Druhá prosincová neděle přinese nejen zkrácení jízdy jednoho páru vlaku Talgo v relaci Madrid - A Coruna ze současných 7 h 38 min na 6 h 40 min, ale také zavedení dvou nových párů vlaků AVANT v relaci A Coruna - Ourense s cestovním časem 1 h 08 min, provozovaných jednotkami S-121 s kapacitou 281 cestujících a zvládajících oba rozchody 1435/1668 mm.

Alvia S-730, foto: RENFERegion Galicie se dočká dalšího zlepšení spojení s Madridem zhruba v polovině roku 2012, kdy budou do provozu nasazeny nové hybridní jednotky Alvia S-730, vzniklé přestavbou jednotek Alvia S-130. Tyto jednotky budou moci využít výkon 4 800 kW a rychlost 250 km/h na LAV pod napětím 25 kV 50 Hz, 4 000 kW a 220 km/h na konvenčních tratích pod napětím 3 kV SS a v nezávislé trakci 3 600 kW (dvojice 12válcových turbodieslových generátorů MTU 12V4000R43L, každý o výkonu 1 800 kW) s maximální rychlostí 180 km/h. Vybaveny budou signalizací ERTMS, LZB a ASFA a pojmou celkem 262 cestujících. Díky těmto novým jednotkám by neměla cesta mezi Madridem a Galicií trvat více než 5 hodin.

Kompletní LAV Madrid - Galicia by měla být dokončena v roce 2015. To umožní díky provozu standardních vysokorychlostních jednotek AVE S-102, S-103 a S-112 docílit jízdní doby Madrid - Santiago de Compostela do tří hodin. V průběhu následujících čtyř let bude dobudován zbývající úsek od města Olmeda (kde tato trať odbočuje v PK 133 z LAV Madrid - Valladolid) do Ourense v celkové délce 348 km. Finální vzdálenost Madrid - Santiago de Compostela se tak zkrátí po LAV na 568 km.

Z Barcelony do Madridu jen za 2 h 30 min

Velkou novinkou pro trať Madrid - Barcelona je kompletní aktivace ERTMS Level 2 v celé délce, která umožní zavést komerční rychlost 310 km/h (technické možnosti jsou ovšem až 350 km/h). U všech spojů tak dojde ke zkrácení cestovního času mezi oběma městy o několik minut. Nonstop spoje, které v současné době jedou 621 km dlouhou trasu mezi oběma městy 2.38 až 2.43 h, pojedou jednotně "kulatých" 2.30 h. Spoje zastavující pouze ve stanici Zaragoza-Delicias zkrátí jízdní dobu ze současných 2.52 h na 2 h 45 min; spoje obsluhující všechny zastávky po trati (Camp de Taragona, Lleida, Zaragoza, Guadalajara-Yebes zkrátí se současných 3 h 18 min na 3.10 h. RENFE si zakládá na absolutní přesnosti svých vysokorychlostních spojů. Jízdní řád je z toho důvodu pochopitelně hodně "navatovaný", jinak by tento krok vedl čistě teoreticky k daleko většímu zkrácení. RENFE ovšem tvrdí, že se jedná pouze o ostrý testovací reálný provoz na nové úrovni signalizace a slibuje, že v následujících letech může být rychlost ještě navýšena až k potenciální hranici 350 km/h.

Odbočka Torrejón de Velasco

ADIF (správce infrastruktury) oznámil, že koncem letošního roku uvede do provozu 5,7 km dlouhou vysokorychlostní spojku tratí LAV Andalucia a LAV Levante u města Torrejón de Velasco 34 km jižně od Madridu. RENFE tato nová možnost umožní zavést nové přímé spoje mezi městy Valencia na jedné straně a Córdoba a Sevilla na druhé straně bez nutnosti přestupu, respektive úvrati v Madridu. Cestovní čas Sevilla - Valencia klesne ze současných 4 h 47 min na 3 h 50 min a Córdoba - Valencia ze 4.02 na 3.05 h. Přesné datum zavedení těchto vlaků ještě není známo, ale mělo by k němu dojít v průběhu ledna 2012. Za zmínku určitě ještě stojí probíhající zečtyřkolejnění úseku Madrid-Puerta de Atocha - odb. Torrejón de Velasco, které by mělo být dokončeno ke konci roku 2012.

Zdroj: ADIF, Ministerio de Fomento


Rail-2005 Poslat mail autorovi | 28.11.2011 (7:00)
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty

More from Španělsko


  1 ... 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   
30.11.2011 (7:12)  
tarten : priklad byl spis vseobecny,ne konkretni,kdyz dnes clovek jede po nejaky mezinarodni silnici napr E55 (Praha-ČB-Linz) tak jizda je asi takova,ze jedete 90 a brzdite na 50 pak se rozjizdite na 90 a muzete brzdit na 50,a nebo chytnete kamion a kolonu a mesto ve spicce znate vsichni,jednou jsem jel doktorovi a radsi jsem auto pichnul nekde pred mestem a zbytek sem dojel MHD,nemam nervy na jizdu typu brzda plyn,jak se jezdi po dalnici,nemohu posoudit,ridil jsem jen jednou do Brna a z Brna a cesta byla prevazne volna,jinak sem se vzdy vezl,takze jsem dopravu neresil
Registered user Busman 
30.11.2011 (6:46)  
VRT v ČR je nutno posuzovat optikou let 2030-2050, jaká asi bude mobilita v Evropě? Možná úplně jiná - a poptávka po přepravě vzroste, nebo budem kvůli chronické globální krizi, v jejímž důsledku změníme životní styl, sedět doma pod "cypřiší" podle vztahu "kdo nic nepotřebuje (zpravidla blbosti z reklam), neutrácí - a nemusí tolik vydělávat, a proto má víc volného času"?

Ve Španělsku by bez VRT železnice jako taková rychle zanikla, protože původní trasování železnic by v dnešní době moc použitelné nebylo.

V ČR dřív nebo později je nevyhnutelné udělat něco s tratí č. 300 Brno - Přerov, hodinová jízdní doba Brno - Praha by se šikla a trasování na Drážďany věrně kopírující Labe též není to pravé ořechové. Takže něco jako Diretissimu by to chtělo. Je zajímavé, že ČR má po Maďarsku druhý nejnižší podíl IAD na modal-splitu v EU27- jen cca 69 % (údaj z ročenky EU z roku 2009). Takže prostor by tu byl. Neříkám, že kopat do země se má začít právě teď na začátku dluhové krize, ale ČR by si měla ujasnit, co vlastně chce, na kterou VRT má, v jaké podobě - a kudy má vést (územně stabilizovat a postupně rozpracovat do dokumentací pro územní rozhodnutí).
30.11.2011 (3:43)  
Nevím, proč tu řešíte maximální rychlosti aut a vlaků, když o to tady vůbec nejde.
Podařilo se snad někomu na silnici dosáhnout průměrné rychlosti nad 60 km/h, bez porušené předpisů? Podařilo se Vám ve špičce vyjet z Prahy do jedné hodiny? I "malá" Plzeň je na průjezd 45 minut minimálně. Ano, po dálnici se dá jet rychle, ale je tomu tak vždy?

Železnici netrápí zácpy, trápí ji český byrokratistán a tunelokracie. Ano, musím se nějak dostat na nádraží (pro mě to je 30 minut pěšky Plzní na jedné straně, 28km jindřichohradeckem na straně druhé).

Sám domů jezdím vlakem a autobusem, cca 5 hodin (R66x) ve dvou autem, cca 3 hodiny (předpisy neřeším).

Zvýšením traťové rychlosti, narovnáním oblouků atd., věřím, že dojezdová doba klesne významně.
A pokud navíc dráhy nabídnou lepší kulturu cestování, grafikon stvořený lidmi a ne tím, co je dělá teď, ceny aspoň rozumné, tak konkurenceschonost je na světě.
Registered user rpet  mail  
30.11.2011 (0:53)  
@ Frantisek:

...Náklady na 160 km/h přeložku a 300 km/h VRT přitom nejsou již moc rozdílné, neboť obé znamená množství umělých staveb.

zjevne mi unika pointa. my mame ve statnim rozpoctu dost penez na prelozky trati na 160km/h? ze si tedy muzeme dovolit stavet rovnou VRT...

a mas presnejsi ekonomicka data, ze kterych vychazis? muzes mi na ty data dat nejaky odkaz?
Registered user rpet  mail  
30.11.2011 (0:45)  
@Pikehead:

Hm, zajimava uvaha. Ale mozna by bylo dobre se nepoustet do nejakych zasadnejsich ekonomickych analyz, pokud na to neni na zelpage odborna kapacita. Jinak velmi zajimavy clanek ze vzdalenejsiho zahranici.

souhlasim s tebou. vzhledem k tomu, jak se vyviji ekonomicka situace nejen spanelska, ale i portugalska, italie a francie, bych byl s jakoukoliv ekonomickou uvahou velmi, ale opravdu velmi opatrny.

vzit si pujcku na vystavbu VRT umi asi kazdej politik. otazkou je, z ceho tu pujcku nasledne mini zaplatit a VRT nadale udrzovat v radnem a provozuschopnem stavu.

za situace, kdy dalsi ekonomicka krize v eurozone je jasna a neodvratitelna, me planovani vystavby VRT v CR spolehlive rozesmeje... a na zaver jako jiz tradicne doplnim: ne, CR VRT skutecne nepotrebuje a potrebovat ani nebude. a nejen diky tomu budeme i nadale patrit mezi ty zeme EU, jimz ekonimicka krize nijak zasadne neublizi, tudiz se nemusime bat "reckych ohnicku", ani "anglickeho rabovani k caji o pate"...
30.11.2011 (0:41)  
tarten: Musím se pana Ťululu trochu zastat ohledně té rychlosti a konkurenceschopnosti: 1) mluvil přímo o dálnicích? 2) aby byl vlak konkurenceschopný, jde jen a pouze o rychlost?
Pokud jde o cesty mezi Prahou a Brnem - na služební cesty mezi těmito městy (door-to-door) si obvykle necháváme aspoň 2,5 hodiny, v zimě spíše 3 hodiny. Většinou to dopadne dobře a je tam pak dost času na kávu na benzínce (kterou ve vlaku můžu mít taky), ale s možnými provozními komplikacemi je třeba počítat. Minulý týden nedojela kolegyně do Brna po D1 vůbec. Na to, že vlakem to zvládnu (door-to-door) třeba do 3,5 hodin, mi to nepřijde vzhledem ke komfortu a ceně až tak nekonkurenceschopné, a někdy tak i jezdíme (a do Ostravy vlakem téměř vždy, i ve více lidech).
Registered user tarten 
30.11.2011 (0:08)  
RŠ: ucelenou celonárodní koncepci - nejlépe obhájenou / posvěcenou v Bruselu

Po tápání našeho ministerstva se nějaký kompromis rodí zde: http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/connecting/doc/revision/annexe-i-vol13.pdf
30.11.2011 (0:00)  
Hlavně je třeba nezapomínat na několik věcí: 1) Stanice a zastávky co nejblíže zdrojům a cílům cest. 2) Co nejméně přestupů. 3) S autem odpadá docházka na zastávku a stavění po cestě. Co z toho vyplývá? 1) Překopat stávající tratě pro vyšší rychlost sice může přinést i kýžené zkrácení trasy, není však záhodno trasu posouvat dále od obcí či příliš tunelizovat, naopak kde je to možné, měla by se obcím přiblížit. 2) Cestu je ideální realizovat bez přestupů, ideálu se lze blížit minimem přestupů s časovými návaznostmi, to znamená nevytvářet zbytečné přestupy tam, kde je to možné bez nich, tedy zastavením vlaku příslušné kategorie v obci dle její velikosti. 3) Rychlost vlaku musí být nutně mnohem vyšší než rychlost auta, protože je třeba na vlak nejprve dojet a pak jím zastavovat v příslušných stanicích. Ze všech těchto pohledů mi vyplývá, že tratě na 120 km/h mohou stačit nejvýše souběžně se silnicemi I. tříd, to znamená opravit a přiblížit obcím. Pro dálkovou dopravu jsou VRT potřebné, neboť rychlé vlaky by měly stavět jen ve velkých městech, kam na ně z jiných míst bude třeba dojet vlaky pomalejšími a případně ještě místní dopravou, což vše i při dokonalých přestupních vazbách je čas navíc, který jednoznačně nahrává autu. Náklady na 160 km/h přeložku a 300 km/h VRT přitom nejsou již moc rozdílné, neboť obé znamená množství umělých staveb. První varianta však často ruší vazbu zastávek na území a nepřidává kapacitu, zatímco druhá ponechá stávající trať (možno i vylepšenou) obsluze a přidá kapacitu pro průjezdnou dálkovou dopravu (bez zastávek). Prostá obdoba silnic a dálnic.
Registered user tarten 
29.11.2011 (23:50)  
Ťululu: rychlost cca 130 km/hod,coz uz je konkurencni i vuci autum,ktery maji maximalku 130 km/hod

To je tragický omyl některých příznivců železnice. Vlaky s maximálkou 120-140 km/h si obvykle mohou o nějaké konkurenceschopnosti vůdči autům na dálnici tak leda nechat zdát. Než se dokodrcá od nádraží k nádraží všemi těmi zpomalujícími úseky v mezilehlých městech, řidič už má dávno štreku za sebou, a to od baráku k baráku. Dálnici se vlak začíná vyrovnávat na středně dlouhé tratě, pokud má zvládnutou dvoustovku a dvoustovková trať se malým zpomalujícím městům buď vyhýbá, nebo tam ten průjezd je zvládnutý. Nebo pokud vede dálnice takovou oklikou jako na Ostravu. Naopak Praha - Brno trvá po "prvním koridoru" cesta vlakem od baráku k baráku skoro dvakrát tak dlouho co autem.
29.11.2011 (21:56)  
Uvědomila si, že investice do vlastních odborníků a do špičkové železniční infrastruktury, ať už modernizace či výstavby nových tratí, má jednoznačný ekonomický přínos (i přes vysoké počáteční investice) a pomáhá utlumovat důsledky takových krizí.

Hm, zajimava uvaha. Ale mozna by bylo dobre se nepoustet do nejakych zasadnejsich ekonomickych analyz, pokud na to neni na zelpage odborna kapacita. Jinak velmi zajimavy clanek ze vzdalenejsiho zahranici.
  1 ... 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko