Birmingham — Kdo necestoval dálkovým autobusem v Británii nebo Irsku, tomu název National Express zatím mnohé neříká. Ve skutečnosti ale i česká veřejnost autobusy této společnosti pravidelně potkává – pod značkou Eurolines. Po úspěšné expanzi do Německa si teď dopravní gigant z Birminghamu brousí zuby i na regionální a rychlíkové linky v Česku. Věří, že by mohl uspět v některém z připravovaných výběrových řízení Ministerstva dopravy nebo jednotlivých krajů, a získat tak část nově otevřeného trhu, o nějž se již dnes uchází několik soukromých dopravců. Česká pobočka National Express je aktivní od začátku ledna pod vedením Jana Paroubka, který v minulosti v pozici provozního ředitele stál mj. při rozběhu obou soukromých dopravců na lince Praha – Ostrava. U RegioJetu se navíc podílel na první vlně soutěžních nabídek pro kraje v rámci akce Žluté jaro na železnici.
National Express CZ podle vyjádření představitelů společnosti zatím nemá zájem pouštět se do konkurenčního boje na komerčních linkách. Místo toho se chce zaměřit na plánovaná výběrová řízení, jež by postupně měla rozpustit monopol Českých drah na rychlíkových relacích. Nová železniční kancelář v Česku tak navazuje na nedávné rozšíření do Německa, kde NE uspěl v tendru na provoz dvou regionálních linek ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Od roku 2015 tak nahradí DB Regio na linkách RE 7 Rhein-Münsterland-Express (Rheine – Münster – Hagen – Wuppertal – Köln – Krefeld) a RB 48 Rhein-Wupper-Bahn (Wuppertal – Solingen – Köln – Bonn), na něž plánuje nasadit 36 elektrických jednotek Bombardier Talent 2. generace.
Kdo je National Express
Vedle nového byznysu v Německu je National Express známý spíše jako provozovatel dálkových autobusových linek. Kromě sítě mezinárodních spojů Eurolines nabízí v několika zemích i vnitrostátní linkovou dopravu. Od dubna 2013 jeho autobusy pod značkou City2City spojují německá města od Mnichova až po Hamburk díky dlouho očekávanému uvolnění omezení v dálkové autobusové dopravě. Pod značkou ALSA provozuje National Express také rozsáhlou síť autobusových linek ve Španělsku, Portugalsku a Maroku, s napojením na mezinárodní linky Eurolines. Zcela odlišný je pak profil aktivit dopravce v USA a Kanadě, kde se firma zaměřuje spíše na místní dopravní systémy, včetně provozu řady školních linek.
Vůbec nejblíž k zamýšlenému českému projektu má ale National Express doma na britských ostrovech. Kromě provozu autobusové a tramvajové veřejné dopravy ve městech West Midlands, Coventry a Dundee je zde největším operátorem dálkových autobusových linek, s více než tisícovkou destinací v celém Spojeném království. Tato síť je ovšem z velké části pozůstatkem kdysi státního autobusového dopravce National Bus Company. Po jehož privatizaci v roce 1980 a následných transformacích se nový subjekt, nyní už pod značkou National Express, začal zaměřovat i na další odvětví dopravy.
National Express na železnici
První železniční projekty spustila firma v roce 1996, kdy získala koncese na londýnskou letištní linku Gatwick Express a regionální expresy mezi Londýnem a hrabstvím Yorkshire. Do roku 2000 pak společnost získala dalších sedm železničních tras v Anglii, Walesu i Skotsku. Ani prudká drážní expanze však nebyla bez komplikací: k 1. červenci 2009, po necelých dvou letech provozu, oznámilo britské ministerstvo dopravy odnětí koncese divizi National Express East Coast. Reagovalo tak na oznámení dopravce, že pro tuto linku nadále neplánuje další investice, čímž by došlo k porušení smluvních podmínek. V důsledku tohoto kroku následně sesterská divize National Express East Anglia v roce 2011 nezískala očekávané tříleté prodloužení kontraktu na provozní soubor linek v širším okolí Londýna a její výkony v únoru 2012 převzala konkurenční skupina Abellio.
Z někdejších devíti provozních celků dnes National Express v Británii zastřešuje jedinou trasu, a to prostřednictvím dceřiné společnosti c2c Rail. Ta provozuje vlaky na 63,5 km dlouhé příměstské lince Essex Thameside po levém břehu Temže mezi východním Londýnem a pobřežními městy Southend-at-Sea a Shoeburyness. Jelikož jednou z podmínek koncese, udělené v roce 1996, byla i kompletní obnova vozového parku na trase, c2c koncem 90. let pronajala elektrické jednotky řady 302, které v letech 2000-2001 nahradilo 74 zcela nových elektrických souprav Bombardier Electrostar ř. 357 s kapacitou 262 cestujících a maximální, i když prakticky nevyužitelnou, rychlostí 160 km/h.
To, čím se National Express v současnosti může chlubit, je přesnost jeho vlaků: v létě 2010 vytvořily spoje c2c nový britský rekord v plnění jízdního řádu, s průměrnou přesností 98,8 % (dojezd do cílové stanice se zpožděním menším než 5 minut). V uplynulých letech byly tyto vlaky několikrát oceněny jako nejdochvilnější na celé síti Network Rail, zatímco dopravce samotný v letech 2005-2006 obdržel i cenu za kvalitu údržby vozidel. Společnost své provozní statistiky pravidelně zveřejňuje a pokud by stanovený standard za dané časové období nedodržela, je povinna započítat do svého tarifu slevy jako formu kompenzace.
Příležitosti v Česku?
National Express CZ může čerpat ze zkušeností jednatele Jana Paroubka, který již v letech 2009-2010 stál u vypracování nabídek na provoz regionální dopravy u firmy RegioJet. Přestože Plzeňský kraj tehdejší tendr zrušil, Jihomoravský kraj na poslední chvíli změnil zadání a Pardubický kraj nakonec k avizované soutěži nepřistoupil, uspěl žlutý dopravce alespoň na historicky první uvolněné lince na Slovensku, mezi Bratislavou a Komárnem, kde zajišťuje dopravu v závazku veřejné služby až do roku 2019.
Zatímco krajské úřady v Česku mají od prosince 2009 uzavřené desetileté smlouvy (s možným prodloužením o dalších pět let) především s Českými drahami; určité otevírání trhu subvencované dopravy probíhá alespoň na rychlíkových linkách, garantovaných ministerstvem dopravy. Ani tento proces ovšem není bez značných komplikací: ačkoliv předchozí vedení MD ČR vyjadřovalo podporu dříve vypracovanému harmonogramu soutěžení meziregionálních linek, proces liberalizace prozatím nemá za sebou ani jediný úspěšný tendr. Ten historicky první, na linku R27 Olomouc – Krnov – Opava, byl zrušen loni v únoru po vyřazení jednoho ze dvou uchazečů. Další plánované výzvy se mezitím dostaly do několikaletého skluzu.
Na vyhlášení soutěže nyní čeká soubor dvou rychlíkových linek: R5 (Praha – Ústí n.L. – Cheb) a R20 (Praha – Ústí n.L. – Děčín). Ani přes deklarace ministra Zdeňka Žáka však dodnes nebyl zahájen proces výběru dopravce. V letošním roce zároveň skončí platnost dvojice kontroverzních kontraktů z roku 2006 na provoz linek R14 (Liberec – Pardubice) a R16 (Plzeň – Most). Vzhledem k aktuálnímu stavu celého procesu se patrně ani tyto trasy nestihnou vysoutěžit včas, čímž dojde k automatickému prodloužení objednávky u Českých drah.
Příliš mnoho optimismu novým dopravcům nedává ani programové prohlášení nastupující vlády Bohuslava Sobotky. To sice v kapitole Doprava na jedné straně vyjadřuje podporu liberalizaci železnice a vytvoření celostátního drážního regulátora; obratem však slibuje „posílení funkce Českých drah, a.s. (jako národního dopravce v oblasti dostupnosti veřejné osobní dopravy)“, čímž de facto odporuje nejen prvnímu cíli, ale také dlouhodobému směřování evropské legislativy ve věci postupného otevírání trhů veřejné dopravy. O úskalích liberalizace se ostatně nedávno přesvědčil dopravce Arriva vlaky poté, co neuspěl u pražského koordinátora Ropid s návrhem na zavedení posilové tangenciální linky Kralupy nad Vltavou – Praha-Libeň – Praha-Hostivař (– Benešov u Prahy), zatímco ve stejné době byla zavedena nová posilová linka S34 a bez soutěže přidělena na omezenou dobu společnosti KŽC Doprava. Zůstává tedy otázkou, zda dokáže National Express své dosavadní úspěchy i v českých podmínkách zopakovat, nebo alespoň napodobit.
Zdroj: iDNES.cz, National Express Group, C2C

Z čeho soudíte, že jediná zisková trať v Česku je Praha-Ostrava?
Nejednotný tarif je při cestách s přestupy jednoznačně odrazujícím faktorem. Nevylučuje to však, že každý dopravce bude nabízet ještě různé slevy. Navíc se bavíme o dotovaných tratích, takže stejně nebude na daných tratích konkurence. Vysoutěží se trať, na který bude jezdit jediný dopravce. V Česku jsou ziskové možná trasy z Prahy do Ostravy, ovšem jen v případě, že se tady nebudou třískat tři dopravci, takhle prodělávají všichni. A buď budou prodělávat dál, nebo jeden skončí. Bez dotací by možná ještě šlo jezdit dálkový vlaky Praha - Brno, nic dalšího. A těžko někdo začne jezdit na dotované trati bez dotací proti dotovanému dopravci. To je utopie. Takže zpět k tarifu - dopravce nebude mít na soutěžených tratích konkurenci. V JMK kraji jezdí pro KORDIS x autobusových dopravců. Kdyby každý měl svůj tarif, tak je s celým systémem amen. Výhodou je jednotný a přehledný tarif.
Kupování lístků - srovnávat to s letadlem podle mě nejde. Leteckou cestu si nenahradím autem. Cestu vlakem si v tuzemsku nahradit autem lze dost snadno. A řešit jak si mám koupit různé jízdenky a kde si je mám koupit a kolik mě to bude stát proti možnosti sednout si do auta a jet.
arj
kolik je těch trochu znalých - to jsou jen ti, co vlakem jezdí zcela pravidelně a to mají ještě naučenou jen svojí trasu. Bavíme se o tuzemské dopravě a v tuzemsku nidko z vlaků do letadel určitě nepřesedá. Ad cena a auto: pro jednoho je vlak levnější, pro dva už jsou ceny velmi podobný.
A proto stále víc lidí létá (na trasách dříve vlakových) letadlem, kde je tarif - v rámci téhož spoje - ještě komplikovanější.
Já bych řekl, že trochu znalý cestující si tarif najde, ale pro jízdenku se musí buď:
- vlézt na internet a tam poměrně komplikovaně hledat, vč. "zodpovězení" řady nejasných otázek
- jít na nádraží, a to buď do předprodeje (kde ho najdu?) nebo přímo před cestou (kde ta fronta končí?)
což dneska ani jedno není pro lidi lákavé.
V případě auta zastavím u první, druhé pumpy - během jízdy, žádné "včasné čerpání" - a "jízdenku" (= benzin, naftu) si zakoupím za aktuální "tarif". Anebo, jako "znalý cestující", koupím až u desáté pumpy, protože vím, že její "jízdné" je daleko nižší a kvalita srovnatelná ... ale pořád je to během té cesty do cíle.
pokud bude auto (a bavíme se o rychlících, ne o spojení do regionálních center z venkova) rychlejší a levnější
Trochu mi uniká, kde je "dálkové jízdné" autem (v čs. podmínkách) levnější než veřejná doprava. Co se týká rychlosti, pak souhlasím, že dráha v ČR/SR není příliš konkurenceschopná, ale - pokud je můj čas drahý, pak neřeším cenu; pokud koruny počítám, pak dráha (i ostatní VHD) vyhrává.
Strach z kupování x lístků na jednu cestu bych neměl. I v letecké dopravě máte hromadu agentur, které vám rezervují letenky i s přestupem mezi různými dopravci. Na železnici tomu brání hlavně zkostnatělost národních dopravců, kteří si své rezervační systémy syslí pro sebe a neradi je otevírají jiným, protože cestující by to jistě zneužili. (Světlou výjimkou je paradoxně RŽD)
mahatma
Finanční dotace jdou (pravděpodobně) více do železnic nežli do silnic, ale v souběhu se silnými národními dopravci to jsou více dotace do teplých místeček zaměstnanců, nežli do železniční dopravy jako takové.
Státní podporou jsem hlavně myslel stavbu dopravních cest, násilné odebírání pozemků pro ně a ignorování práv občanů, které mají z dopravních cest škodu. Tam silnice a letiště suverénně vedou, protože stále většina železniční dopravy se děje v trasách 100 let starých. Ale na to bych nerad rozvíjel širší debatu, protože mám zkušenosti, že se tu okamžitě vyrojí pár rozzuřených potrefených hus, kterým tento stav z různých důvodů vyhovuje.
už dnes spousta lidí nejede vlakem, protože "se v tom nevyzná, co si má koupit za jízdenku". Až pojedou trasu 300 km se dvěma přestupy a se třemi dopravci, tak už o vlaku nebudou ani uvažovat. To je zkušenost, kterou jsem učinil z mnoha debat. To však nevylučuje to, že každý dopravce bude mít nějakou svojí "slevovou či zákaznickou kartičku", ale nemůže se stát, aby člověk potřeboval na jednu jízdu tři jízdenky. To spolehlviě odradí kdekoho.
Není otázka, jestli jet busem, nebo vlakem, ale vlakem, nebo autem. A pokud bude auto (a bavíme se o rychlících, ne o spojení do regionálních center z venkova) rychlejší a levnější, nemá člověk žádný důvod přesednou do vlaku.
Ad tarif a jízdní řád: tím koordinátorem přece nemusí být žádný nový úřad, ale ministerstvo dopravy
Ad 2) Důležitá je cena - pokud má být vlak atraktivnější než auto, měl by být rychlejší, pohodlnější a taky cenově výhodnější.
Pokud chcete přehledný a jednoduchý tarif, musí být jednotný (např. relační), tedy těžko může být vlak cenově výhodnější než autobus. Vlak musí atraktivitu získat jinak - pravidelným intervalem, dostatkem kapacity, rychlostí, spolehlivostí, dopravou do center měst, provázaností s MHD, dodatečnými službami.
V podmínkách ČR, ve srovnání např. se Švýcarskem, dnes už bude ale obrovský tlak na cenu. Oproti systémovému jednotnému tarifu najdete vždy na silných relacích dopravce schopné stlačit na ní (mimo systém) cenu níž ("ve jménu služby zákazníkovi") - netřeba snad jmenovat příklady. A tím pochopitelně v solidárním jednotném tarifu (ne nutně ČD tarifu!) prodraží slabé, subvencované relace a zvýší tlak na jejich financování z veřejných zdrojů.
Opravdu si myslíte, že jsou naši cestující připraveni platit na relaci do Ostravy za současné situace opět "standardní" ceníkové jízdné dané tarifní dohodou všech dopravců (operátorů veřejné dopravy) pod taktovkou MD pro celou ČR? A bylo by to opravdu v našich podmínkách dobře?
rpet: Levante šroty (tyto? http://en.wikipedia.org/wiki/Caetano_Levante) mi zas tak hrozné nepřišly, je tam místo a je to pěkné, světlé a čisté.
Jako svoje boty to v UK neznám, to ne. Ale člověk se tam cítí líp, i když vím, že místní na tamní služby nadávají stejně (jako my tady...) ;-)
Máte pocit, že by železničná doprava dostávala v EU menej štátnej finančnej podpory ako cestná alebo letecká? Ja teda nemám.
Alebo by ste chceli, aby štáty prestali podporovať cestnú a leteckú dopravu, ale naopak naďalej (a ešte viac) podporovali železničnú dopravu? :) To by asi nešlo. Ak chceme niečo riešiť, mali by byť rovnaké podmienky pre všetkých, nech uspeje ten najlepší, nie ten, kto má najviac dotácií.
pokud bude na český síti mít každý dopravce jinou tarifní politiku, bude to zaprvé patrně dražší než dnes (viz cesty autobusem, kde platím za každou cestu zvlášť, tudíž víc, než kdybych za stejné kilometry zaplatil stejnou jízdenku), zadruhé to bude nepřehldný ještě víc, než je současný tarif ČD. A na co lidi nadávají především? Na nepřehlednost, takže v takovém případě budou lidi v Česku ubývat. Kopírovat kompletně jakýkoliv zahraniční model je nesmysl, každá země má svoje specifika. Takže pokud nebude stát jako koordinátor jízdního řádu a tarifu fungovat, půjde železniční doprava do kopru, protože lidem se v tom nebude chtít orientovat. Důležitá je cena - pokud má být vlak atraktivnější než auto, měl by být rychlejší, pohodlnější a taky cenově výhodnější. Těžko od Čechl očekávat, že z plezíru dají přednost ekologičtější dopravě. A důležitéje, aby tarif byl jednotný a jednoduchý.
Takže soutěžit ano, ale ne tak, aby se z toho stala tarifní a nesíťová džungle.
Co se týká cen železniční dopravy v UK, souhlasím s "rpet"em, že je podivné, jak je přes vysoké a stále stoupající tarify využívaná, ale na druhou stranu pro "občasné cestující" (kterým nezáleží až tolik na datu a čase jízdy) se nabízejí ceny velmi příznivé ... já třeba jel na jaře na internetovou "včasnou jízdenku" (koupenou asi 3 dny před cestou) z Readingu do Manchesteru za cca 35 GBP (tedy méně než € 50 = srovnatelné s Německem či jiným "Západem"), zatímco plný tarif byl těsně přes stovku.
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.











