Brusel - Evropské unii hrozí, že nebude mít dostatek peněz, na podporu velkých dopravních projektů, které jsou součásti takzvané transevropské dopravní sítě. Dopravní výbor Evropského parlamentu již ve středu varoval, že kvůli váznoucí komunikaci mezi politiky ohledně evropského rozpočtu na roky 2007 až 2013, se možná dostane peněz je na pět až šest projektů z celkových 30.
Případný nedostatek peněz by se výrazně dotkl i České republiky. Mezi třicítkou vybraných projektů se tři přímo týkají Česka: jde o kontroverzní přesun brněnského nádraží, výstavbu koridoru Drážďany-Praha s odbočkou na Linec a výstavbu dálnice, která by měla vést z polských Katovic přes Brno a dále na Vídeň.
Podle deníku Financial Times to však vypadá, že peníze budou jen na výstavbu železniční trasy Berlín-Palermo s výstavbou mostu mezi Itálií a Sicílií, na stavbu koridoru mezi Francií a Španělskem přes Pyreneje, na trasu Paříž-Štrasburk-Mnichov- Bratislava, na vybudování dálnice Lyon-Budapešť a na dálnici, která spojí Helsinky s Varšavou. České projekty se tak v přehledu neobjevily, což by znamenalo ztrátu mnoha miliard korun.
Zdroj : České noviny (ČTK)
Wien - Státní sekretář pro dopravu Mag. Helmut Kukacka a jeho český protějšek Vojtěch Kocourek podepsali v Brně memorandum o znovuobnovení hraničního přechodu Fratres – Slavonice. Z obou stran hranice je údajně slyšet velký zájem na obnovení provozu. Hospodářským zájmem je převoz dřeva ke zpracování, ale uvažuje se i o osobní dopravě pro turisty. V Rakousku dojde následně k sanaci tratě Schwarzenau – Fratres, která byla po 2. světové válce částečně uzavřena, a k napojení na dráhu Františka Josefa.
Zdroj: Tisková zpráva Spolkového ministerstva pro dopravu, Rakousko
15.2.2006 - 12:07 - Die Welt: Konkurence pro Transrapid
Peking - Konsorciu Transrapid (ThyssenKrupp a Siemens) přibyde podle článku deníku „Die Welt“ vážná konkurence z Číny. Čína chce již v červenci testovat vlastní magnetický vlak v Šanghaji, který by měl dosáhnout rychlosti 500 km/h. Šéfinženýr Zheng (Chengdu Aircraft Industry Cooperation, CAC) sdělil, že se jedná o vlastní vývoj, tedy že nepoužili žádné plány ani materiál z Šanghajského Transrapidu. Vlak by měl být 27 metrů dlouhý, 2 metry široký a měl by pojmout 60 až 90 cestujících.
Zdroj: Bahnnews
Železniční stavby a projekty - SŽDC předběžně vyhlásila několik zajímavých výběrových řízení, ty nejzajímavější Vám v krátkém přehledu představím:
Modernizace Praha-Libeň - Praha-Běchovice
Tato stavební akce zahrnuje stanice Praha-Libeň, Praha-Běchovice, zastávky Praha-Kyje a Praha-Dolní Počernice.
Traťový úsek bude nově trojkolejný. Rekonstrukce se týká 33 423 metrů kolejí, asi 70 výhybek, železničního spodku, 15 mostů, 5 nástupišť, trakčního vedení, osvětlovacích věží, staniční zab.zař., bude zřízen obousměrný automatický blok a kolem trati bude několik kilometrů protihlukových stěn.
Předpoklad realizace 15.8.2006 - 30.9.2009. Celkové náklady: 1 936 252 000 Kč
Optimalizace Strančice - Benešov u Prahy
Zahrnuje stanice Senohraby, Čerčany a Benešov u Prahy
Celkem bude rekonstruováno 52 886 metrů kolejí, 56 výhybek, železniční spodek, 46 mostů, 9 nástupišť, 3 přejezdy, trakční vedení, sdělovací a zabezpečovací zařízení a silnoproudé vedení.
Předpoklad realizace: 15.8.2006 - 28.2.2010. Celkové náklady: 3 792 584 000 Kč
Projektové dokumentace:
-Rekonstrukce žst. Přerov
-Mosty u Jablunkova st.hr. - Bystřice nad Olší
-Bystřice nad Olší - Český Těšín
-Český Těšín - Dětmarovice
-Rekonstrukce uzlu Břeclav, 1.stavba
-Stříbro - Planá u Mariánských Lázní
Přípravné dokumentace:
- Elektrizace Otrokovice - Zlín střed - Vizovice
Ústecký kraj - Na zasedání krajského zastupitelstva Ústeckého kraje bylo definitivně rozhodnuto o finanční podpoře stavby přeshraniční železniční trati Dolní Postevna - Sebnitz. Jedná se vlastně o obnovu původní trati, která byla ve 40. letech snesena z politických důvodů. Náklady na výstavbu 800m trati se vyšplhají na 70 mil. Kč jen na českém území. Na saské straně přijde výstavba na 3,5 mil. Eur. Podle slov hejtmana Jiřího Šulce se v případě zprovoznění této trati nejedná o základní dopravní obslužnost, kraj se i přesto chce na provozování dopravy finančně podílet. Zprovozněním tohoto úseku by došlo ke zkrácení jízdních dob mezi Šluknovským výběžkem a Děčínem peáží po území SRN, stejně jako k zlepšení spojení saských měst, která jsou "oddělena" Šluknovským výběžkem.
Frankfurt - Na obou nádražích na frankfurtském letišti bylo přepraveno 6,8 milionů cestujících a podíl vysokorychlostní dopravy stoupnul o 18%. Na nádraží „Tief-Bahnhof“ před Terminálem 1, které slouží především pro příměstské vlaky, bylo naopak přepraveno o 2,5 milionů cestujících méně než v roce 2004, tj. pokles o 4%. Výrazně více cestujících bylo přepraveno na nádraží „Fernbahnhof“ – 4,3 milionů za loňský rok. Z celkového počtu 6,8 milionů přepravených osob se 1,6 milionu prokázalo kombinovanými jízdenkami Rail&Fly.
Zdroj: Bahnnews
Praha - Ve čtvrtek 19.1.2006 uspořádala Liberálně-konzervativní akademie CEVRO, která má blízko k ODS, veřejnou diskusi na téma Železnice v ulicích Prahy. V následujícím článku přinášíme informace, které během diskuse zazněly.
Obsahem diskuse bylo 5 problematických okruhů:
- Měl by jezdit z centra Prahy na letiště v Ruzyni vlak?
- Jak moc má spojení centrum-letiště zasáhnout občany dotčených čtvrtí?
- Jaké řešení by pomohlo i občanům Kladna?
- Jak by mělo vypadat Hlavní nádraží naší metropole?
- Jaký má být osud menších pražských nádraží? a Jaká by měla být vůbec úloha železnice v městské a příměstské dopravě?
Jihlava - Zástupci kraje Vysočina budou znovu jednat s představiteli ministerstva dopravy o plánované vysokorychlostní železniční trati (VRT). Spory o vymezení jejího koridoru brzdí necelé 2 roky přípravu územního plánu kraje. Pokud se nevyřeší problém letos, bude nutné předělat veškeré přípravné práce, za které zaplatil kraj necelé 4 miliony korun. Důvodem je nový stavební zákon, který začne v roce 2007 platit.
Orientační jídzní doby na VRTkách a konvenčních železničních tratích by měly být z Norimberku do Prahy (110 min.), z Prahy do Berlína (100 min.), z Prahy do Brna (60 min.) s odbočkou do Jihlavy (60 min.), z Brna do Vídně (45 min.) a Bratislavy (45 min.), z Brna do Ostravy (85 min.) a z Ostravy do Varšavy (120 min.).
Zdroj: Aktuálně.cz, Železničář
Praha - Pražský magistrát učinil první krok k budoucí výstavbě linky A metra ze současné konečné Dejvická do Ruzyně přes Motol. Městská rada rozhodla, že se přichystá nutná změna územního plánu. Úsek s osmi stanicemi bude dlouhý přes 14 kilometrů. Náklady byly již dříve odhadnuty na 38 miliard korun. Stavba by mohla začít před rokem 2010.
Praha - Hlavním finišujícím objektem je tunelový most v části staveniště Krejcárek, který ve svém tubusu převede lichou kolej z Vysočan na Masarykovo nádraží pod kolejemi z Vysočan na hlavní nádraží. Již začaly jeho zpětné zásypy s využitím rubaniny z tunelů. V oblasti Krejcárek vzniká velká deponie materiálu z ražených tunelů, která zabere téměř celý prostor mezi horní a dolní tratí. Materiál bude použit zejména na zásyp tunelových portálů.
Ražba jižního tunelu je ve 2/3, severní se blíží k polovině. skrytým objektem je kolektor inženýrských sítí v oblasti sluncová. jeho realizace je těsně před dokončením a přepojením hlavních vedení do něj, což je podmínkou dalšího pokračování prací na umělých stavbách v oblasti sluncová a návazných nepřetržitých kolejových výluk. na západní straně se rozjíždějí práce na obou opěrách železniční estakády v prostoru bývalé hrabovské spojky.
Zdroj : Nové spojení
Siemens - Společnost Siemens zmodernizuje v Austrálii spolu se svým lokálním partnerem United Group Rail 60 elektrických nákladních lokomotiv třídy 3100/3200 (25kV/50 Hz). Celková hodnota zakázky je 150 milionů eur, společnost Siemens, která je hlavním členem konsorcia, získá 85 milionů eur. Modernizaci lokomotiv konsorciu zadala železniční společnost Queensland Rail.
Siemens má na starosti řízení celého projektu a dodávku kompletního elektrického vybavení lokomotiv. Díky modernizaci budou mít lokomotivy vyšší výkon a současně se zvýší jejich spolehlivost. Zmodernizované lokomotivy mají být využity na přepravu uhlí, kdy pět původních lokomotivy nahradí tři modernizované. Životnost šestinápravových lokomotiv se prodlouží o 20 let, jejich hmotnost vzroste ze 110 na 126 tun. Maximální provozní rychlost lokomotiv zůstane na 80 km/h.
První zmodernizovaná lokomotiva by měla být dodána v březnu 2007, ročně pak až 20 lokomotiv až do konce roku 2010. Práce na lokomotivách budou realizovány v Austrálii.
Nákladní lokomotivy budou jezdit ve východní části Austrálie, kde se nachází řada uhelných dolů, odkud budouvozit uhelné vlaky 200 až 300 kilometrů k pobřežních přístavům, kde se uhlí nakládá na zámořské lodě. Vlak s uhlím se většinou skládá ze 120 vagonů a váží okolo 13.000 tun.
Siemens již získal od společnosti Queensland Rail v roce 2003 zakázku na modernizaci tří prototypů lokomotiv třídy 31/32. Tyto jednotky budou dokončeny a předány do provozu v březnu letošního roku.
Zdroj : SIEMENS
Foto : locopage.railpage.org.au/
Bližší informace o lokomotivách 3100/3200 Class
Praha - Technický týdeník č. 1/2006 zveřejnil výsledky ankety Best of what´s New. Seznam stovky světových vynálezů a objevů roku 2005 je sestavován poradci amerického měsíčníku Popular Science a hodnocení je přizpůsobeno ryze americkému pohledu, který upřednostňuje automobilovou a zábavní techniku a vyznamenání se dostává převážně produktům z USA.V oblasti železniční dopravy získal ocenění nejrychlejší japonský superexpres Fast 360 se stejnou cestovní rychlostí 360 km/h. Demonstrační jednotka Fast 360S dosáhla v loňském roce na trati Sendai - Kitakami rychlosti 405 km/h. Zvláštností jsou aerodynamické brzdy v podobě 12 uší, které by se při ohlášeném zemětřesení bleskově vysunuly ze střech vozů, a brzdnou dráhu 7 km by dokázaly zkrátit na polovinu.
Zdroj: Technický týdeník
Foto: Ilustrační fotografie East Japan Railway Company
Wien - V roce 2006 bude k dispozici, dle ministra dopravy Herberta Gorbacha, 1.531 milionů € na výstavbu železniční infrastruktury v Rakousku. To je o 18 milionů € více než v roce minulém (2005: 1.513 milionů €). Hlavními body investic jsou:
- Modernizace a výstavba 4 kolejí na Westbahn mezi Vídní a Linzem
- pokročení ve výstavbě jižního koridoru s tunelem Semmering a dráhou Koralm
- udržení provozní kvality
- vylepšení příměstské dopravy v okolí velkých měst
- další vývoj železničního uzlu Vídeň
Zdroj : Bahnnews
Praha - V letošním roce začne rozsáhlá rekonstrukce pražského hlavního nádraží, které je ostudou hlavního města Prahy. Do roku 2008 by mělo být nádraží zrekonstruováno. Italský investor Grandi Stazioni vyhrál soutěž na dlouhodobého nájemce a provozovatele nádraží a po vydání stavebního povolení začne s rekonstrukcí. Opravovat se bude jak nová, tak i secesní památkově chráněná Fantova budova. Po celou dobu rekonstrukce bude nádraží v provozu, ale cestující se dočkají řady omezení.
V různých etapách budou uzavřeny části nádraží jako některé východy či odbavovací haly. Celá rekonstrukce přijde na 650 mil. Kč a výsledkem by mělo být moderní dopravně-obchodní centrum Praha hlavní nádraží. Autorem projektu rekonstrukce je ing. arch. Patrik Kotas, který se podílel i na návrhu jednotky pendolino či stanice metra Rajská zahrada.
Po rekonstrukci konečně zmizí klasické pokladny a cestující budou odbavováni podobně jako na západoevropských nádražích či na letišti. U přepážky by měl zákazník dostat veškeré informace od nákupu jízdenek přes zajištění taxi až po zjištění volných míst v pražských hotelech. Z odbavovací haly zmizí i stánky a vzniknou obchodní pasaže, restaurační zařízení a rekonstrukcí projde i 1. nástupiště, kde by měla vzniknout pěší promenáda s obchody a restauracemi.
V roce 2001 se do výběrového řízení přihlásilo 6 firem, s opravami se mělo začít v roce 2002 a dokončeny měly být nejpozději do 2 let od začátku rekonstrukce. Společnost Grandi Stazioni vznikla v roce 1996 a byla pověřena rekonstrukcí a provozováním 13 největších italských nádraží po dobu 40 let. Jedná se např. o stanice Roma Termini, Torino Porta Nuova, Venezia Santa Lucia či Milano Centrale. V Česku zajistí firma rekonstrukci a provoz pražského hlavního nádraží a žst. Mariánské Lázně a Karlovy Vary.
Zdroj: MF DNES z 6.1.2006, ITC, Metrostav
Praha - Dne 9.12.2005 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (PSP ČR) rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2006. Výbor fondu může po projednání v dozorčí radě SFDI v odůvodněných případech upravit objem výdajů až do výše 15% celkové výše schváleného rozpočtu. Úpravy přesahující 15% schvaluje Hospodářský výbor PSP ČR.
Rozpočet SFDI na rok 2006 počítá s celkovými příjmy a zároveň výdaji 55,5 mld. Kč. Mezi prioritní záměry rozvoje dopravní infrastruktury ČR patří dobudování sítě dálnic a rychlostních silnic, modernizace železničních koridorů a uzlů, zajištění kvalitních plavebních parametrů, zlepšení bezpečnosti dopravy a snížení jejích negativních vlivů na životní prostředí.
Mezi prioritní stavby železniční infrastruktury bylo zařazeno:
Racionalizace tratě Horní Cerekev - Tábor (110 mil. Kč)
Optimalizace traťového úseku Břeclav - státní hranice ČR/SR (571 mil. Kč)
Nové spojení Praha hl.n. - Mas.n. - Vysočany - Libeň - Holešovice (1,8 mld. Kč)
Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem (750 mil. Kč)
Elektrizace tratě České Velenice - České Budějovice (750 mil. Kč)
Příprava III. železničního koridoru (91 mil. Kč)
Modernizace tratě Přerov - Olomouc (926 mil. Kč)
Zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech (225 mil. Kč)
Optimalizace tratě Strančice - Praha Hostivař (1,2 mld. Kč)
K dalším stavbám na železnici patří například výstavba železniční zastávky Cheb-Skalka, modernizace žst. Kroměříž, rekonstrukce kolejiště a zabezpečovacího zařízení v Kojetíně, elektrizace tratě Lysá nad Labem - Milovice, modernizace průjezdu žst. Brno hl.n., zřízení železniční zastávky Čelákovice-Jiřina, zvýšení rychlosti na trati Plzeň - Česká Kubice či rekonstrukce řady mostů, podjezdů a zabezpečovacích zařízení.
Úplný přehled všech staveb lze najít na stránkách Ministerstva dopravy České republiky.
Zdroj: Ministerstvo dopravy České republikyFoto: Archiv ŽelPage
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Öffentliches Ausnutzung ohne klaren Genehmigung des Autors nicht gestattet.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2025 Spolek ŽelPage












