..: Níhov 1962 :..

498.106, Níhov - Řikonín, foto: Drahos Svestka Rok 1962 nepřekypoval mimořádnými událostmi. Najel ropovod Družba, byl odstřelen pomník J. V. Stalina v Praze na Letné, konal se sjezd vládnoucí strany, Alžírsko vyhlásilo nezávislost a Mongolsko vstoupilo do RVHP. Americké špionážní letadlo U2 v říjnu pořídilo 14. října při přeletu Kuby fotky budovaných raketových základen SSSR a počala „Karibská krize“. Již v únoru vykonal úspěšný let do vesmíru americký astronaut John Glenn, později senátor. (V roce 1998 letěl ve věku 77 let na palubě Discovery do vesmíru podruhé). Za pozornost stojí, že v tomto roce byla založena skupina The Rolling Stones.

Strojvedoucí I. , Níhov - Vlkov u Tišnova, foto: topič Podařilo se ale nalézt kresbu, dokumentující nepravidelnost v železniční dopravě mezi Brnem a Prahou, kdy dne 26. dubna 1962 uvízl ve stoupání u Níhova rychlík R9, Štúrovo – Praha. Tou dobou jediný rychlík touto trasou, turnusový stroj 498.0, případně 498.1, norma až 640 tun, odjezd z Brna cca 16.40 h. I po elektrifikaci, zejména při překročení normy, vozily tuto zátěž dvě laminy.

Událost byla o to významnější, že se přesouvala nemalá část naší rodiny a předznamenávala neblahou skutečnost, že záhy budu definitivně přesunut z „rozmazlovny“ u dědečků a babičky z Brna do Prahy, za účelem začlenění do vzdělávacího procesu. Bylo mně pět let.

Níhov 1962, foto: Libor Zapletal senior Jak bylo v té době dobrým zvykem, rychlík byl tažen parním strojem, dle následných vzrušených diskusí pravděpodobně bratislavskou strojní četou. Počasí bylo přívětivé, teplo bez deště, a již razily „kočičky“. Z Brna vyjel vlak na čas a bez problémů dojel do Tišnova. S mohutnými výfuky se rozjížděl proti stoupání (až 20 promile) ku Žďáru. Ale ne dlouho. Do Řikonína to šlo, pak ale začaly být výfuky zřetelnější, pomalejší a naléhavější, klepání kol na styku kolejnic pomalejší, až se to u tunelů u Níhova zastavilo docela. A Vlkov u Tišnova byl nedostižně daleko.

Dlužno dodat, že před elektrifikací (1965-66) byla tahle trať pro parní mašiny prubířským kamenem. Nákladní vlaky měly často stroje tři, 556.0, ale i 524.2. Valná většina rychlíků i expresů jezdila kolem Svitavy, po sklonově méně náročné trati a v České Třebové přepřahala na bobiny, případně byla spojována s rychlíky od Ostravy, hlavně před ukončením dodávek E 499.1. Výjimkou byl Ex Hungaria vedený jednotkou GANZ (M 498) – bez zastávky mezi Brnem a Prahou. Přes Havlíčkův Brod byl veden jen jeden pár rychlíků v celé trase.

Topič I., Vlkov u Tišnova - Níhov, foto: topič Po uvíznutí vlaku začal shon. Trať neměla mezistaniční zabezpečovačku, ve stanicích byla místní elektromechanika, úseky s hláskami, jízda na odhlášku telefonem. Vlaková četa musela hbitě zabezpečit vlak proti najetí zezadu. Cestujícím bylo stroze sděleno, že došla pára. A nebylo možno přeslechnout hlasité hádání se vlakvedoucího se strojní četou. Strojvůdce údajně hrdě odmítl postrk – a šup. No schytal jmen nepočítaně a hlavně slovy, která čekatel studia posledního ročníku mateřské školy dosud neznal. Byly provedeny dva marné pokusy vlak vyprostil vlastní silou vlakového stroje. (Slyšitelný spor vlakvedoucího se strojvůdcem.) Až poté byl povolán stroj pomocný. Přijela nákladní mašina (komín s lapačem sazí) ze směru Žďár nad Sázavou, jela dolů do Řikonína a přijela na vlak jako postrk. Až pak se jelo dál.

Pro vlakovou četu to byla další zátěž, neb po druhém marném pokusu o rozjezd, vlakvedoucí uložil, že vlak má vycouvat z tunelu, kde při druhém pokusu uvízl, což cestující v jarním počasí pochopili jako pokyn k procházce. Například můj strýc vystoupil, nařezal několik „kočiček“ a po návratu povzbuzoval spolucestující výkřiky „Indiáni přepadli trať a vytrhali koleje! Chraňte děti, ženy a strace!“ Vlaková četa stěží zaháněla cestující do vlaku, zejména s ohledem na kolej směr Tišnov, kudy mohl kdykoliv projet vlak.

230.101-8, Níhov - Vlkov u Tišnova, foto: Strnda 1216.227-9, Řikonín - Níhov, foto: Dobromil Retych 230.085-3, Řikonín - Níhov, foto: Dobromil Retych 230.095-2 + 230.092-9, Řikonín - Níhov, foto: Dobromil Retych 230.098-6 + 230.081-2, Níhov - Vlkov u Tišnova, foto: Dobromil Retych 362.021-8, Řikonín - Níhov, foto: Dobromil Retych

Kresba: Libor Zapletal senior (1919-1983). Táta nebyl mašinkář, takže stroje předloze neodpovídají.

Poděkování Drahoši Švestkovi a Pavlu Dobromilu Retychovi za zpřesnění „územně příslušných“ detailů.


stoupa Poslat mail autorovi | 29.9.2013 (8:00)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Reportáže

Ďalšie z regiónu Česká republika (celá)


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
30.09.2013 (21:11)  
Připojuji svůj dík za Povídku o jednom zapeklitém stoupání.

Dlužno podotknout, že z parních lokomotiv se díky zručnosti posádek dařilo vyzískat neuvěřitelné výkony - a opravdová poklona pro ty, kteří to s nimi tak uměli.

Komentář Zd. Šindl. 30.9. 10:38: Ale prubířský kámen pro elektriky - vedle vzpomínané 350 + Pannonia - by tu byl. To když zkoušeli prototypy 263. Podle literatury jezdil s 800 tunami nahoru 80 - 90 kmh. Mám to z článku o 263, ale docela tomu i věřím. Pravda - 263 má jiný převod než 362.
30.09.2013 (20:29)  
JB: Co si pamatuju,vždy se uváděl rozhodný sklon 19 promile...což je na hlavní tah ažaž. I po elektrizaci tam skoro všechno jezdilo s přípřežemi a postrky. Albatros to tenkrát musel zvládnout sám...mašin nebylo nazbyt. Vždyť jen jen NEXy (nákladní expresy-přeprava ovoce a zeleniny z jižní Evropy směr Německo a Skandinávie) vázaly v oběhu nejméně 6 albatrosů (tenkrát všechny výtopna Bratislava). Pro zajímavost: norma zatížení těchto vlaků byla S 600 tun,normativ délky 60 náprav, stanovená rychlost 100 km/hod. To ale jezdilo samozřejmě přes Třebovou.
rk_kn: Pannonia od GVD 1970 rovněž přes Havl. Brod. V zimním období postačila 1x S 499 (RD Bratislava), v létě s přípřeží.
registrovaný užívateľ rk_kn.  mail  
30.09.2013 (17:39)  
Spomenul som si, že v rokoch 70 - 80. min.st. už začala rýchlik Pannonia voziť dvojprúdovka 350.0 . Mali sme problémy s dodržovaním normy zaťaženia, najmä v letnom období, kedy MÁV pridávali rôzne mimoriadne kurzy. Vtedy mala 350 normu po Bratislavu okolo 900 t, väčšinou sme znížili rýchlosť na 80 km/h. Kadiaľ sa vtedy cez Moravu smerovala Pannonia , a skoľkými mašinami ?
registrovaný užívateľ JB 
30.09.2013 (17:04)  
Myslel jsem sklonovníky, samozřejmě.

V Prohlášení o dráze celostátní a regionální SŽDC je uvedena hodnota maximálního sklonu 18,3 promile.
30.09.2013 (15:20)  
Pravda, že teď jsem viděl v Krpoli (na nádraží v Brně - Králově Poli) soupravu lamino + lamino (pantograf nahoře) + eso + lamino (pantograf dole) + dlouhý vlak + postrk lamino (pantograf nahoře) celé ve směru Tišnov...
registrovaný užívateľ PAja 
30.09.2013 (14:51)  
No tech 20 promile sklonu tam bude, myslím že mezi Dolníma Loučkama a Říkonínem tu je snad 21. Dál k Vlkovu se to na těch 18 promilích skutečně +/- drží. Nikdy jsem nepochopil proč to byla v dobách minulých "hlavní trať" ve směru sever jih. Sklonově a asi nejen pro náklady je to skutečně masakr.:-)
registrovaný užívateľ JB 
30.09.2013 (14:30)  
Krása. Škoda, že nemáme nějaký prostředek, jak takovéto vzpomínky zachycovat a systematicky archivovat. Musí nám stačit Google.

Trochu mě tam ruší ta mašina s komínem s lapačem sazí. Mně bylo tenkrát sedm let a na tu trať jsem koukal z okna. Ve Žďáře se takové mašiny nevyskytovaly, na všech druzích výkonů byly jen ty nejmodernější. Stoupání na trati je myslím max. 18 promile; 20 je vyznačeno na dnešních zaokrouhlených rychlostnících.
30.09.2013 (10:38)  
DŠ: jistě, že to není zrovna férové srovnání. Ale, co naplat - jiné pravidelné vlaky zde tehdy nejezdily a dnes nejezdí. Kdyby dnes za 362 zapřáhli ne 5, ale 18 vozů - to by asi bylo věrohodnější srovnávání. Zdravím, ZdŠ
30.09.2013 (9:17)  
Pane Zdeňku,ono srovnávat tehdejší zátěže a jízdní doby s těmi dnešními 5 vagónkovými rychlíčky...to opravdu dost dobře nejde. Samozřejmě ten normativ zatížení byl překračován-mám v archivu vzácnou fotku právě R 9 na viaduktu v Dolních Loučkách v létě 1965. Má to 12 vozů,tedy minimálně 500 tun...což s velkými koly albatrosa a 20 promilemi stoupání opravdu nejde dohromady. Navíc rozjezd v Tišnově. Musel to být mazec...Zpět (R 12) už to bylo výrazně lepší-norma zatížení 600 tun a jízdní doba Havl. Brod- Brno rovné 2 hod včetně tří pobytů (dohromady 10 min),což není marné.
Ovšem ta kresba je opravdu kouzelná, Libore. A vznik kapely Rolling Stones bylo něco,co snad nebude nikdy doceněno...a pak se začaly líhnout další a další...inu zlatá šedesátá.
30.09.2013 (0:46)  
A nějaké bližší info o vlako vpravo vzadu by nebylo? :-)
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2025 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko