..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Ondrej Sykora":

  1 2 3      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
230.028-3MARTIN GRILL: souhlasím, zaplať pánbů za ně. Pojezd je složitý a mechanické závady se na něm vyskytují, ale elektricky jsou ty mašiny téměř 100% spolehlivé. A tak jejich hlavními vadami v porovnání s moderními zahraničními stroji jsou nepohodlné podvozky, málo místa ve strojovně a skleníková kabina. Že jsou potřebné, o tom svědčí částečná rekonstrukce (pult s rajčákem a mikrovlnkou, vakuový hl. vypínač, VZ Mirel) oněch 230-tek, které stály roky v kopřivách někde v Břeclavi, a dneska jezdí u Carga. Sám jsem zvědavý, jestli někdy budou nové střídavky nebo jen vícesystémové lokomotivy. Školaři na střídavině se shodujou, že je náramná škoda, že 263 nezůstaly v Čechách všechny a hlavně, že jich není víc. Když byly v záruce, tak byly bezporuchové, což se u nových mašin nestává. Bratislava je nechtěla, když byly nové, zařídil to tehdy nějaký Slovák ve FMD, který naštěstí viděl dál než depo, kterému víc záleželo na unifikaci.20.01.11 - 16:03
T 679.1471K NICKONOVÝM NÁMITKÁM: velice správně říkáš, že zde bylo politické rozhodnutí - rozdělení v rámci RVHP. Na druhou stranu i ř. 754 měla stále stejně nízkou úroveň -nazvěme to životního prostředí strojvedoucího- jako starší lokomotivy pro nižší rychlosti. Za dob páry byly zváni starší strojvedoucí k připomínkování konstrukce, tato tradice zanikla, a proto ergonomie a detaily čs. lokomotiv nejsou dobré. To se týká zejména motorových lokomotiv, u nichž se v době vzniku počítalo s životností kolem 20 let a lehčí službou, než jakou vykonávají dnes. Myslím, že CHARY pochopil, o co mi šlo, i když jsem se nevyjádřil zcela jasně. Dělání lokomotivy na studeno je dobrým příkladem.09.01.11 - 13:55
T 679.1471OBLÍBENOST A NEOBLÍBENOST SERGEJŮ: sice jsem na nich nejezdil (ani jako pomocník), ale pokud vím, tak žádnou zásadní konstrukční vadu neměly - snad jedině z pohledu traťováků. Pro pomocníky teda byla fuška dolívat olej. Byly v každém případě solidněji, fortelněji dělané než loko ČKD. Nemůžu se zbavit dojmu, že konstruktérská kancelář ČKD nikdy nepřekročila rámec a mentalitu posunu a manipuláků, ani s brejlovcema jsme to nevyhráli. Jakousi kulturu kabiny a pohodlí při jízdě tak mají jen čmeláky. To jen za sebe, jinak dávám zcela za pravdu Kilianovi.09.01.11 - 12:05
T 679.1471PRO KOTLA: sergeje byly dělané na tažnou sílu, ne na rychlost. Mašina si v kopci šlápla 30 km/h a jela. Proto se o sergejích a čmelácích říkalo, že utáhly nádraží. Ostatně s vlakem na normu na těch sotva 30-40 km/h to vytáhne i eso do Cerhovic, pokud se z Hořovic rozjíždí z nuly a do odbočky (tedy 40 km/h). Pro eso to je však mnohem větší problém, neboť: 1) jeho trvalá rychlost je vyšší (viz hodinové proudy), 2) snadněji prokluzuje, 3) jakožto elektrika musí stahovat sběrač na stahovačkách.08.01.11 - 19:55
363.040-7Báječná kompozice, kolego Martínku. Díky světlu a novému nátěru dala vyniknout geometrii a architektuře mostu. Jak vodět, i notoricky fotografovaný objekt může být zachycen nově. Ondřej Sýkora23.10.10 - 15:36
ČS2 407 + ČS2 606Určitě je to na písek. Ostatně elektrické lokomotivy doplňujou vodu pouze pro umyvadlo v kabině a voda se tahá normálně hadicí.27.09.09 - 11:57
122Je to 122, má dole lištu.26.09.09 - 12:12
362.173-7Ano, je to St. Jičín a ta vesnice je Jeseník and Odrou24.06.09 - 17:01
363.023-3Příspěvek Josefa Petráka je vtipný, krásně ironický komentář krajiny. Taky ji nemám rád. Ale fotka je dobrá technicky i tematicky. Suché vyznění není způsobeno krajinou, ale ročním obdobím! Období po 15.5. je nejméně fotogenické z celého roku, protože tráva, lesy i pole jsou zelené. A stejným dojmem by působila většina míst v krajině na ČD. Nemůžou taky být jenom fotky z Č. Středohoří a zpod Strečna.23.06.09 - 17:26
754.046-1Vybledlý, ale mašiny s patinou mají něco do sebe, působí přirozeněji, zapadnou. Tenhle brejlovec je navíc cenný tím, že má dnes už vzácný unifikovaný nátěr vzor rok 1988. Vůbec každá mašina, která ještě nemá diodové světla, je super.23.06.09 - 17:20