:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Sandik":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| U 46.101 (Px48-1916) | Chary: Tohle bych si s dovolení ukradl ;o) | 29.08.10 - 16:07 |
| U 46.101 (Px48-1916) | Chary: To už tak v životě bývá. Inteligentní děvče nebývá moc krásné a pokud je krásné, většinou není moc inteligentní. Aby to nebylo málo, když už člověk narazí na krásné a inteligentní děvče, stoprocentně už je zadané nebo dokonce přímo vdané ;o) A tohle už je vážně úplně OT. | 29.08.10 - 15:46 |
| U 46.101 (Px48-1916) | Dale Cooper: Samozřejmě. Měl jsem za to, že se to rozumí samo sebou. Mimochodem je například doloženo, že někteří lidé vnímají barvy mírně jinak než ostatní, respektive je pravděpodobné (a nedoložitelné), že je s určitými jemnými nuancemi vnímá každý, jen jsou ty nuance u některých lidí zkrátka větší. Pozná se to například na barevných odstínech, které vznikly smíšením dvou základních barev. Klasicky třeba smíchání zelené a modré. Pokud se zeptáte deseti lidí, zda-li je to modrá nebo zelená, pravděpodobně dostanete minimálně tři možné odpovědi. Samozřejmě to nemusí být jenom otázka vidění, ale i "názvosloví", ovšem i tak je to pozoruhodné. Tahle schopnost rozlišovat jemné nuance viděného se mimochodem dá i vcelku dobře trénovat... Prostě, nezáleží jenom na správné kalibraci monitoru ;o) Charry: Zajímavé je třeba i to, že až do vzniku impresionismu (čili zhruba do poloviny 19. století) bylo normální malovat, respektive stínovat sníh pomocí černé. Impresionisté ovšem začali používat modrou a dneska také "každé malé dítě ví", že sníh "se maluje modrou". Pokud se ovšem pozorně podíváme na fotografie sněhu (problémy s vyvážením bílé teď pomíjím), je jasné že je to ještě poněkud složitější. "Barva" sněhu samozřejmě enormně souvisí s rozkladem barevného spektra, odrazem a podobnými radostmi ;o) Sorry za další OT. | 29.08.10 - 15:10 |
| U 46.101 (Px48-1916) | Chary: Přesně tak ;o) Už poslušně mlčím ;o) | 29.08.10 - 14:23 |
| U 46.101 (Px48-1916) | Chary: Při výraznějším nadhledu nebo naopak podhledu dochází ke sbíhavosti linií i při použití základního objektivu. Při fotografování architektury na to narážím velmi často. Příslušná mozková centra samozřejmě provádí velmi rozsáhlé korektury viděného obrazu. Ono takové lidské oko mezi námi rozhodně není žádná až tak složitá či vyspělá optika. O vidění a o těch korekturách viděného obrazu při jeho zpracování v mozku existují doslova celé knihovny různých vědeckých studií, jejichž autory jsou jak lékaři, biologové, fyzici, tak i psychologové či filosofové a dokonce i historikové umění. Díky těm korekcím má člověk mj. schopnost jasně a zřetelně rozpoznávat a "vidět" například lidské tváře v mracích, rozpraskané omítce či kráterech na Měsíci, uvěřit optickým fíglům všemožných salonních kouzelníků, složit dohromady sérii snímků do souvislého děje atp. atd. Dokonce kdosi kdysi udělal zajímavý pokus, při němž byly několika lidem nasazeny zvláštní brýle, které obracely obraz a navíc rozkládaly světlo na jeho barevné spektrum. Umíš si asi představit, co ti lidé "viděli". Navíc se u nich jako průvodní jev objevila pronikavá bolest hlavy. Kupodivu ovšem tyhle problémy během několika dní odezněly a ti lidé dokázali i s těmi brýlemi vidět zcela normálně. Mozek se prostě naučil s těmi deformovanými obrazy pracovat. Nejzajímavější to ovšem bylo ve chvíli, kdy jim byly brýle sundány. Došlo totiž ke zcela stejnému efektu jako na začátku pokusu. Viděli otočený obraz s rozloženým barevným spektrem a trvalo několik dní, než se to opět upravilo do původní podoby... | 29.08.10 - 14:11 |
| U 46.101 (Px48-1916) | Dale: Taky mi to Jirkovo tvrzení přijde "nějaké čudné". Tzv. sbíhavost linií je totiž fyzikální jev. Pokud není objektiv vybaven poměrně složitým mechanismem pro její korekci (k vidění například zde: http://www.uscoles.com/pclens.htm a zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Tilt-shift_lens ), přičemž ten mechanismus se musí pro každou fotku zvlášť nastavovat a navíc i správně použít, tak se linie prostě sbíhat budou, protože objektiv fotoaparátu (naše oko je na tom konec konců stejně), prostě snímá prostor kulovitě, bez rozlišení jakýchkoli vertikál či horizontál. Mimochodem je zajímavé že, přestože perspektivou se lidé (pochopitelně především malíři) intenzivně zabývali už od 15. století, odhalila tento jev až fotografie což hezky dokládá fakt, že mozek zpracovávající zrakový vjem dokáže obrazy dopadající na sítnici velmi pronikavě korigovat. | 29.08.10 - 12:25 |
| U 46.101 (Px48-1916) | Chary: Díky za ohlas. O těch "HW" objektivech vím, tuším se jim taky říkalo "shift". Pokud jde o tvou fotografii, předpokládal jsem, že bylo rovnáno podle sloupů a podle svislých hran jednotlivých vozových skříní. Pokud to tak nebylo, musím tenhle snímek zkrátka přesunout do složky "nevyřešené záhady" ;o) Pokud jde o moje focení, železnici fotím jen velmi nárazově, navíc v současné době nemám žádný slušný fotoaparát. Moje analogová Praktica BX20 se sadou objektivů sice odpočívá kdesi ve skříni, ale fotit na ní je drahé a neefektivní, takže fotím nejlacinějším digitálem od Panasonicu. Časem to doufejme bude lepší a zmůžu se na digitální zrcadlovku. Moje "železniční" fotky jsou třeba tady: http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=61_541 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=60_540 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=60_539 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=60_538 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=60_535 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=60_534 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=60_533 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=60_532 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=59_530 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?275spish_strana=23_203 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?275spish_strana=23_202 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?275spish_strana=23_201 http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?277slraj_strana=55_490 Nemyslím, že by ty fotky mohly projít zdejším sítem a to ani po důkladné editaci. | 28.08.10 - 23:35 |
| U 46.101 (Px48-1916) | Chary: Díky za reakci. 52mm skutečně není žádné krátké sklo, přesto se dojmu deformovanosti fotografie dost dobře nemohu zbavit. Při tak výrazném nadhledu přece nemohly být všechny linie zcela kolmé. Muselo dojít k jejich vyrovnání. Při vyrovnání flašky totiž dochází k tomu, že vzdálenosti jednotlivých bodů v ploše fotografie se v závislosti na jejich vertikálním umístění (při podhledu směrem vzhůru, při nadhledu směrem dolů) horizontálně zvětšují. Čím je podhled či naopak nadhled větší, tím se pochopitelně při vyrovnání zvětšují i zmíněné vzdálenosti, což má v případě podhledu za následek dojem nepřirozeného vertikálního zpložštění v horní a naopak dojem nepřirozeného vertikálního protažení v dolní části fotografie, v případě nadhledu (což je tento případ) naopak vertikálního zpložštění dole a protažení nahoře. Markantně pozorovatelné je to samozřejmě pouze u trojrozměrných pravoúhlých útvarů, v tomto případě vagonů a lokomotivy, zatímco v nepravoúhlé krajině až na výjimky téměř nikoli. Osobně proto vyrovnávám linie pouze částečně a pouze někde. Zatímco na téhle fotce http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?269benat_strana=11_96 jsem si ten luxus dovolil (a cvičené oko zde stejně okamžitě pozná, že se tu s perspektivní sbíhavostí "něco dělo", například bude mít pozorovatel pocit, že pilastry po stranách ciferníku se rozbíhají a že ciferník je oválný) na téhle nikoli, respektive jenom částečně: http://balustrada.cz/galerie/ukaz.phtml?269benat_strana=11_95 (Za kvalitu tam umístěných fotek mě prosím nekamenujte. Je to víceméně jen fotografická dokumentace, nacvakaná v běhu a navíc velmi levným fotoaparátem. Snad je ale jasné, o co mi šlo) | 28.08.10 - 21:56 |
| U 46.101 (Px48-1916) | Asi mě "vymínusujete", ale tahle fotka je dle mého nejlepším důkazem, že "fanatické" vyrovnávání linií je chyba. Někdy to samozřejmě pomůže, ale při použití hodně krátkého skla v kombinaci se snahou po nekompromisním vyrovnání je fotka ve výsledku zcela deformovaná. na téhle konkrétní fotce se lokomotiva jeví jakoby mírně připosražená a trať před ní příliš roztažená do stran, zatímco poslední vozy jsou jednoznačně zase příliš zploštělé a na výšku natažené... | 28.08.10 - 19:13 |
| 781.597-0 | Jestli můžu něco k barvám, tak tohle asi nebude "vina" fotoaparátu, ale buďto použitého kinofilmu (Equicolor sice nebyl žádný zázrak, ale myslím tím hlavně nevhodné skladování před a především po naexponování) nebo spíše následným zpracováním (především tehdy začínající minilaby občas díky naprosto neproškolené a navíc příliš "laxní" obsluze "nabízely" dost mizerné výsledky). Pokud je to sken z papírového pozitivu, doporučil bych nechat oskenovat přímo negativ. Výsledek může velmi příjemně překvapit! | 24.07.10 - 19:06 |