:. Tervek
:. Weboldalak
:. Elérhetőségek
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Chary":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| T 478.2065 | Martine, tebou načatá diskuse má dvě roviny, pojďme je oddělit. R1 Ohnisko, barvy, nadhled Tak široké ohnisko je široké ohnisko, tady to jaksi jinak nejde. Vlak jede tunelem a dostatečný průhled mezi stromy je jen zde. Na druhou stranu ohnisko je z fotografického hlediska správné - je tam vše, co tam má být, a proto ty široké objektivy vůbec jsou, že. Fotím železnici na vše od 10 do 500 mm (na DX). Toto je cca 16 mm na DX. Nadhled ve skutečnosti není nadhled, měřil jsem si to v celé fotce podle svislic, foťák ve skutečnosti stojí "uprostřed fotky", takže se na budově neprojevila ani V- ani A- flaška. Je to jen trošku natočené a ořezané. To, že vlak jede ve spodnější části a je protiváhou stavbě, která je v hornější části, je dáno okolnostmi fleku. Ze země by tam totiž nebylo vidět půlka té lodžie. A k barvám - je zatažený den, jede to lesem. Jak by ty barvy měly vypadat jinak? Je možné, že mi odchází monitor, má už něco za sebou, třeba to vidíš lépe. Píšeš o nahnědlosti. Kde, v kterém spektru? | 30.07.19 - 13:56 |
| T 478.2065 | Historicky prvním obdivovatelem železnice, ještě před Járou Cimrmanem, který byl jinak první snad ve všem, na co sáhl, byl v českých zemích Albrecht z Valdštejna. Ten totiž ve dvacátých letech sedmnáctého století nechal poblíž Jičína zbudovat park se salou terrenou, dnes nazývanou Valdštejnská lodžie. Obecně se jedná o sál, který je arkádou o třech obloucích otevřený do zahrady, přístupné po schodišti. Sál samotný sloužíval pro relaxaci, svačiny, koncerty apod., k čemuž byl i odpovídajícím způsobem reprezentativně vyzdoben. Albrecht měl jedné noci živý sen, kdy viděl jemu neznámý kovový stroj, supící po zvláštních kovových tyčích položených na zemi. I přizval k sobě architekta Nicola Sebregondiho a řekl mu: "Poslechni, Nikolo, tady jednou bude na co koukat, tak mi tu postav něco echt, kam bych si dal stoleček, posedával tu s dámičkami a kochali bychom se." Výsledkem snažení byla právě lodžie s přilehlým parkem, který byl o dvě stě let později velmi příhodně přeťat železniční tratí. Proto můžeme dnes z této stavby krom torza samotného parku obdivovat i kolem projíždějící vlaky. Až tak nadčasově prozíravý byl Albrecht z Valdštejna. | 29.07.19 - 0:19 |
| 754.007-3 + 754.061-0 | Jedním z nejnovějších přírůstků na naší síti je výhybna Straky, která byla zbudována v místě bývalé zastávky stejného jména. Tato výhybna, spolu s výhybnou Bezděčín, slouží ke zvýšení kapacity trati 071 (Nymburk - Mladá Boleslav), která je vytížená nákladním provozem pro AZNP. Jelikož se děčínská jednašedesátka na výlukovém řazení roznemohla při obratu v Kolíně, byla k pomoci přizvána pražská sedmička. | 25.07.19 - 22:31 |
| 749.162-4 | Věřím, že každý fotograf to má podobně. Prostě máte nějaký flek, na který se chcete vrátit, až bude vhodná konstelace, a klidně si počkáte. Klidně roky. Já jsem čekal roků přibližně deset. Kdysi sem si koupil auto, což mi umožnilo jezdit fotit na místa vzdálenější, než kam dojedu na kole, s výbavou, kterou na kole ani neuvezu. Tak jsem jezdil a hledal místa. A ten zajímavý flek jsem našel vlastně za humny. Ruiny statku, na první pohled ničím nelíšící se od mnoha dalších podobných všude kolem. Špejle, výdobytek to poslední doby, umožnila dosáhnout zhruba kompozice takové, jaké jsem chtěl, a už jsem čekal jen na ten zajímavý vlak. A ten přijel minulou neděli. Lokalita je však na naše poměry celkem zajímavá z několika důvodů. Ze současného správního hlediska je samota Votelež součástí obce Bošice, které dále spadají pod Svojšice. Z historického hlediska tam byly při vykopávkách v sedmdesátých letech minulého století nalezeny umělecky cenné artefakty (zdobené kachle), které jsou nyní ve sbírce muzea v Kouřimi. Jelikož Votelež spadá pod Bošice, zastávka na trati 013 se jmenuje Bošice zastávka, zde zhruba v místě třetího vozu soupravy. A tato lokalita ovšem dosahuje i Evropského významu. Zhruba 900 metrů od lokomotivy, z pohledu fotografa vpravo, se nachází astronomický střed Evropy. Naše republika je na světové poměry celkem malá, ale i tak je rozdíl mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším cípem zhruba 28 minut, pokud jde o rotaci země „jedenkrát za den“. Čili rozdíl mezi východem slunce v Aši a Jablunkově je tedy necelá půlhodina. Pokud si však pustíte zprávy o počasí a budou tam hlásit východy a západy slunce, bude se to ale týkat právě tohoto místa na Kolínsku. Takže až příště uslyšíte, že dnes je východ slunce v tolik a tolik, nemusí to nutně platit pro vaši lokalitu. Ale pokud je to uvedeno bez dalšího určení, platí to pro Votelež. A nejbližší místo na železnici se jmenuje Bošice zastávka. https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/votelez/pansky-dvur http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1314080666 https://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/INFORMACE-pro-myslivce/Vychody-a-zapady-Slunce-a-Mesice | 09.07.19 - 22:38 |
| M 286.1008 | Zatímco v posledních týdnech zevluje na Vysočině puma a v jedné nejmenované skupině v jedné nejmenované asociální síti řádí rys, na Podlipansku bylo minulý víkend možno spatřit krokodýla (crocodylus fidelis nostos algos). Zde je zachycen fotopastí, jak překonává napájecí kanál z Výrovky do plaňanských rybníků. Mostek přes tento kanál má přímo pod zadníma nohama. | 02.07.19 - 19:57 |
| 721.517-1 | No je fakt, že někdejší provozní nátěr by asi byl z pohledu dnešní optiky poněkud víc než exotický. http://www.prototypy.cz/zobrobr.php?filename=721517b.jpg | 11.06.19 - 22:38 |
| 111.030-3 | To není úplně špatný nápad. Vlečka do Velkých Chválovic by se dala protáhnout z dosud ještě existující vlečky do měnírny a do Ratenic by se to protáhlo z okruhu. V Cerhenicích i Radimi je hřiště hned u zastávky, tam by šlo jen o jednu výhybku a pár metrů kolej. Navíc v Cerhenicích se bude (skutečně!) stavět výhybna, takže by se to dalo zvládnout při jednom. Navíc v této skupině jsou třeba i Rostoklaty, a tam také dříve byla vlečka do měnírny. Nebo třeba Nučice a ty jsou vlečkou známé i zde v galerii... | 22.05.19 - 14:00 |
| 111.030-3 | Na snímku je zachycen vlak Sv 1300, který sváží tzv. správkové vozy. Onu sobotu však měl v soupravě řazené i zvláštní vozy. To máte tak. Ve fotbalové pralesní lize není peněz nazbyt. Ale v moderní době se informace šíří jako blesk. Když se fanoušci Sokolu Velké Chválovice (IV. třída skupina B Kolín) dozvěděli, že fanoušci Baníku jezdí na zápasy venku zvláštními objednanými vlaky, řekli si, že nemůžou zůstat pozadu. Velkou část fanoušků tohoto klubu tvoří Pečáci, neboť Chválovičáci chodí do Peček na základku a kamarádské vztahy přetrvávají. Jenomže tito fanoušci mají celosvětově velmi špatnou pověst. Světově špatného věhlasu dosahují tedy hlavně na Pečecku. Naposledy například řekli rozhodčímu, že vůbec neumí pískat a měl by raději jít do místní ZUŠ k paní Vorlíčkové učit se hrát na příčnou flétnu, a to přímo do očí! Proto při dotazu na České dráhy, zda a jak by bylo možno vypravit zvláštní vlaky na utkání s fotbalovými celky AFK Chotutice, TJ Sokol Ratenice a SK Olympia Cerhenice, byl za výhodnou cenu nabídnut vlak ve složení barový vůz a tři vozy druhé vozové třídy, konkrétně BRam, Bai, Bai a Ba (papírák), ovšem z deponie Česká Třebová. Na snímku je tedy zachycen přetah těchto vozů do pražské Libně, kde dojde k nezbytným úpravám (budou zpětně dosazeny pavučiny a holubí trus, který byl ošoupán při poslední revizi v České Třebové) a následně bude souprava sloužit právě fanouškům Sokola Velké Chvalovice. Bližší pohled na zmíněné vozy: https://i.imgur.com/dqlwHoO.jpg | 21.05.19 - 21:06 |
| ES 499.0001 | Toto je to, k čemu byly zrozeny. Toto je to, o čem celou dobu snily. Když je vezli z fabriky na okruh, zaslechly techniky, jak si šuškají cosi o vysokých rychlostech, elitních výkonech a těžkých vlacích. A skutečně, na zkušební trati se proletěly s větrem o závod. Pak ale přišlo vystřízlivění a provoz mizernou rychlostí, neboť tehdejší tratě více možností neposkytovaly. Avšak pak se něco stalo a do scénáře přibylo pár vět. Jejich tempo je vražedné. Jejich revír je koridor. A ještě něco se změnilo. Z pomalých dlouhých rychlíků se staly rychlé, ale krátké. Avšak zrovna ten pátek se po koridoru proletěl prototyp starého esa s důstojnou zátěží třinácti vozů. Ona je to vlastně taková hezká připomínka. Přesně před 45 lety (v dubnu 1974) začala právě tato lokomotiva, prototyp ES 499.0001, jezdit na síti ČSD, konkrétně na Slovenské strele. | 23.04.19 - 20:44 |
| 754.061-0 | Když Přemysl Otakar II. vybudoval hrad nad vískou Bösig, nechal ho nepojmenovaný, že to udělá, až se vrátí ze služební cesty do Durnkrut, kde měl na Moravském poli cosi k dodělání. To už však nestihl a dodělal tam zcela. Po jeho smrti nezůstal však onen hrad neobydlen, dlela na něm mj. Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakaru II., a jejich syn Václav, budoucí král. Jednou se zeptala Kunhuta Václava, jak se mu tam líbí. „Líbí? Děs běs!“ odpověděl syn. To bylo v únoru. Nato Kunhuta odjela do Prahy orodovat u Oty Braniborského, tou dobou správce země, za zlepšení podmínek v onom ubytovacím zařízení, načež jí bylo vyhověno pořízením druhé sady povlečení. Když v červnu přijela Kunhuta znovu za Václavem, ptá se ho: „Tak co, jak je?“ „Matko, běs...“ „Jen běs? Bez děsu?“ zeptala se Kunhuta. „Ano,“ odpověděl syn, „je tepleji, tak se to dá, ale stále to není ono. Prostě, běs.“ „Ale bez děsu. Jsi tu na hradě bez děsu.“ Náhodou byl na doslech Ota Braniborský, který tam prováděl výjezdní kontrolu, a když to slyšel, usmyslel si, že to není vlastně úplně špatný název pro ten dosud bezejmenný hrad. Od té doby mu říkali Hrad bez děsu, což se velmi rychle zkomolilo na Bezděs a následně na Bezděz. | 23.04.19 - 19:27 |