Komentáře uživatele "Jiří Kocurek":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 460.079-7 | Historická jízda na běžném spoji za běžný tarif. Nic není nemožné! To-jo-ta dráha! :D | 06.01.14 - 18:02 |
| 754.008-1 | Lazaretní vagony, neboli Honeckerova pomsta? Nasazovány na vlaky spojující Ostravu s Brnem přes Valmez a Kroměříž. Na dálkový spoj nasazeny prý proto, že s maximální rychlsotí 160 km/h jsou vhodnější než B(dt) s Vmax 120 km/h, které nahradily na těchto výkonech s jízdní dobou přes 4 hodiny ... Když jsme u těch Silvestrovských vtípků... Jinak ten červený vagon je cyklovůz: http://www.vagonweb.cz/fotogalerie/CZ/CD_Bvt.php | 06.01.14 - 17:52 |
| 380.012-5 | PROST: Lysá by byla ještě víc vlevo než je Velký Javorník a ani ten není celý: http://jdem.cz/9g3y2 Fotograf stál cca ve výšce 270 m nad mořem, což dost zkresluje. Zkusím spočítat stoupání při zanedbání zakřivení Zeměkoule: Radhošť je vzdálen 31,5 km a převýšen o 860 metrů. Kněhyně je vzdálena 38 km a převýšena o 990 metrů. Smrk je vzdálen 42 km a převýšen o 1010 metrů. Stoupání k Radhošti: 860m/31,5km=27,3 výškových metrů na vodorovný kilometr (neboli ‰). Stoupání ke Kněhyni: 990/38=26,1 a stoupání ke Smrku: 1010/42=24,05 Z těch tří se Radhošť bude jevit jako nejvyšší (vidíme ho pod nejprudším úhlem) a ostatní budou nižší. Smrk by se musel jevit nižší jako Kněhyně a to s větším rozdílem než Kněhyně vůči Radhošti. Nuže na čáře ke Smrku je Dlouhá, uvidíme ho vůbec? http://jdem.cz/9g3z3 Stoupání k vrcholu Dlouhé: 590/24,1=24,48. Takže Smrk vůbec vidět není, je schovaný za kopcem v popředí - první úplný vrchol na fotce zleva. Spletli jsme se oba. To nalevo od Radhoště, co je vidět jako maličko nižší, je už asi nabeton Kněhyně. Díváme se na ni prakticky od západu, takže by se měla dle vrstevnic jevit jako placatá. Ten skoro skrytý kopec mezi Kněhyní a Radhoštěm (těsně u něj) pak musí být Čertův mlýn, před ním (na půl cesty) Trojačka. Klesající masiv od Rahoště napravo bude Černá Hora. Nořičí a Stolová nebudou asi vidět vůbec, ale namísto nich to bude pravděpodobně Kyčera. | 02.01.14 - 19:16 |
| 380.012-5 | Nad čtvrtým vagonem čouhá věž kostela v Hustopečích, což nám dá přesnou pozici fotografa. http://www.mapy.cz/#!x=17.875401&y=49.551616&z=11&t=r&rp=m&l=16&m=9or4uxU7a59oexs5Tk9pqw7xUcsZ V popředí Radhoště je hřeben Trojačky končící Huštýnem. Další kopec neznám ani jsem nezjistil, následuje Krátká, Dlouhá a úplně nalevo se zvedá hora Velký Javorník, vrchol chybí. To vzadu vlevo od Radhoště je trochu oříšek. Měl by být vidět Smrk a také Kněhyně. Vlevo je teda doopravdy Smrk. Kněhyně je shovaná za Huštýnem (ta kopa těsně vlevo od Radhoště). To pásmo, co vykukuje před Smrkem bude buď Nořičí Hora nebo Velká Stolová - jsou v zákrytu. | 02.01.14 - 12:27 |
| Sedm permoníků bez Sněhurky | Plošina do 3,5 tuny? Co tohle? :D http://www.hmp.cz/stp-150-brno--40.html | 01.01.14 - 13:43 |
| Chčije a chčije... | Ten žebř na střeše! :D | 31.12.13 - 17:14 |
| Vossloh | Neznám úhel, pod kterým sypané uhlí udrží (někde mezi 35°, 50°). Nicméně základna jedné hromady má 80x300 metrů, takže v prvním metru výšky je okolo 24.000 m3. Pro výšku 40 metrů bychom násobili 20 (40/2), něco zmizne na čela ... někde mezi 400.000 a 450.000 m3. Hromady jsou tam dvě: Něco kolem 12.000 vagonů. K otázce: Jako když do hasičské Tatry přibalíte kýbl vody z vodovodu. | 20.12.13 - 12:34 |
| 363-032 | Taky to je Brižita, alespoň podle Wiki ji místní tak přezdívají: http://en.wikipedia.org/wiki/S%C5%BD_series_363 Nicknames: "Brižita" English: "Brigittes" | 14.12.13 - 17:16 |
| MHS Liebherr 900 ZW | Nejprve jsem tipoval pana Silnoruku. Vida, má konkurenci. | 11.12.13 - 18:25 |
| 652.168 | Pánové, představte si že vyměřujete ze dvou bodů vzdálených 50 kilometrů a minete se o 3 metry. Každý výpočet, který při měření provádíte, počítáte tužkou na papíře. Žádné kalkulačky, na GPS zapomeňte. Průměrujete 4 měření úhlů, pokaždé když měříte úhel, stejně tak délky. Na papíře počítáte s čísly: 12345,678 metrů plus 98,765 metrů x cos (205g34cg23ccg) abyste dostali souřadnici na které se nacházíte. g=grad, cg=centigrad ccg=centi-centigrad. Představte si školní úhloměr. Tohle je dělení pravého úhlu na 1.000.000 dílků, ne 90. Do toho všeho se vám začne promítat zakřivení zemského povrchu - poledníky nejsou rovnoběžné. Znovu dodávám: Bez kalukačky. | 09.12.13 - 13:07 |










