..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Drahos Svestka":

  1 ... 39 40 41 42 43 ... 180      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
Liberec, léto 1975Miloši,děkuju.Ta kolej nebyla propadlá,ona byla schválně tak nakřivo,aby při zbrojení vody do tendru voda tekla na opačnou stranu,než tam kde vedly drátovody (betonové poklopy vpravo),protože to v zimě zamrzalo a nešly stavět výhybky.14.12.12 - 15:07
754.019-8Stojí tam...ano,v řadě odstavených mašin.13.12.12 - 21:26
754.019-8Pěkný "Najbrt" na brejlích...a jak pěkně to ladí se soupravou.
Červená (červenomodrobílá) barča by tam byla ještě hezčí...ale to už je bohužel minulost (mačkám slzu).I tak oku lahodící fotečka,Martine.		13.12.12 - 18:25
750.275-0Nejvíc se mi na té fotce líbí,jak je to všechno ještě čistý,neposkvrněný. Tenkrát ještě neexistovala ta sprejerská lůza...I mašina a vozy září čistotou.
Dnes když tudy člověk projíždí,tak by se zblil,jak to tam vypadá.		12.12.12 - 8:53
556.0445Astartoth,Libor:Pánové,nerouhejte se.Já osobně na 60.léta nedám dopustit.Zánik vodních kanálů a vleček určitě nebyl tak tristní jako v této agresívní,paranoidní době zánik všeho,co dělá lidi lidmi.Hlavně slušnýho chování..A když vezmu v úvahu,jaká se tenkrát hrála muzika,co vznikalo za kapely,jaký se točily filmy,psaly knihy...a k tomu všemu co jezdilo ještě po kolejích...bral bych to zpět.Všemi deseti.
Drdoly se mi taky nelíbily...ale šlo jen o epizodu.Naštěstí to rychle odeznělo.Pak přišla éra rocku, rozpuštěných vlasů a krátkých sukní...a to nemělo chybu.		11.12.12 - 21:57
750.275-05 rozdílů? Tak já to zkusím.
1)Elektrifikace
2)Souprava
3)Perony
4)Staniční budova
5)Dřevěné skladiště vpravo
Provoz na snímku je jasně dvoukolejný.Proč si někdo myslí,že není? Výluka byla až od r.1996.
Fotka super.Doufám,že budou další.		11.12.12 - 21:47
očima strojvedoucíhoPůsobivé,pěkné...10.12.12 - 10:05
498.014petr.284: Čtrnáctka byla asi nejslavnější ze všech plzeňských albatrosů...byl to takový mazel plzeňské výtopny.Do Plzně přišla jako jedna z prvních už v květnu 1958 z výtopny Bratislava.Její prestiž stoupla,když se v roce 1968 vrátila z dílen Č.Velenice v původním modrém nátěru...byl to opravdu nádherný stroj,který se skvěle vyjímal v čele dlouhých souprav rychlíků a expresů...
Osud tomu chtěl,že se v posledním turnusu pro plzeňské lokomotivy ř.498.0 v roce 1970 sešla právě čtrnáctka spolu se 498.009 a 017.Svůj poslední vlak odvezla 13.6.1972 (to však již byla dávno "letmo"),zrušena byla 10.8.1973.
Ještě bych měl dodat,že ukončení provozu řady 498.0 na plzeňské trati v žádném případě neznamenalo konec parní trakce na tomto rameni...naopak.Následovala ještě jedna sice krátká,ale o to slavnější epizoda parních lokomotiv s velkými koly.Na podzim roku 1970 se na plzeńské trati objevily naše nejlepší a nejvýkonnější lokomotivy ř.498.1 a na pár krátkých let převzaly štafetu.Jejich nasazení na těžké rychlíky bylo opravdovou lahůdkou.Ale o tom zase někdy příště a pod jinou fotkou...		10.12.12 - 9:34
749.006-3Moc pěkný Martine,i edit.Na čempak jsi byl vylezlej?09.12.12 - 18:48
498.014Pane Zdeňku,svým dotazem jste mne opět přivedl na myšlenku napsat o vozbě tohoto vlaku některá zajímavá fakta a postřehy,které jsou opět důkazem toho,jaké neuvěřitelné věci dokázaly parní lokomotivy.
Vozba Západního expresu byla v období 60.let výsadou lokomotivního depa v Plzni a jeho lokomotiv řady 498.0.Těmi úplně prvními,které přišly do plzeňské výtopny,byly stroje 498.003,007,008,009,011,014,016,017,020 a 025.To bylo na sklonku 50.resp.počátkem 60.let a tento stav byl ještě později doplněn několika dalšími stroji,které sem byly postupně uvolněny v důsledku elektrizace hlavních tratí.
Vlak Ex 261/262 (dříve Ex 63/64,k přeznačení došlo v GVD 1966/67) měl v té době normu zatížení R 600 tun...tedy nic,s čím by si albatros neporadil(samozřejmě bez postrku na Kařízek).Jenže to byla pouhá teorie.
Období od roku 1967 je z politického hlediska charakterizováno jako období tzv."Pražského jara"...pro ty co nezažili,připomínám,že šlo o obrodný proces a zásadní změny ve společnosti,charakterizované jmenováním nové vlády,uvolněním cenzury,možností vycestovat na Západ atd.atd.Další důležitá skutečnost: 60.léta-to byla převratná doba i v celosvětovém měřítku a jejímu vlivu nebylo možno se ubránit...ani za železnou oponou.
V důsledku těchto společenských změn byl Západní expres snad nejfrekventovanějším spojem,který umožňoval tisícům lidí splnit si sen a vycestovat na Západ.Z toho důvodu býval i patřičně posilován-mnohdy míval až 18-20 vozů a přes 800 tun váhy.To už se bez postrku "na kopec" zvládnout nedalo.Z toho důvodu bylo nutno zastavit ve Zdicích,kde na konec vlaku najel nezavěšený postrk-mazutka (555.3)a po krátké chvíli...za naplno štěkajících "Kylchapů" albatrosa a dunivých výfuků mazutky se celý nekonečný had vozů dal znovu do pohybu.U vlaků jedoucích z Plzně se na tento postrk často používaly "pomeranče" (motorové lokomotivy ř.T 679.0).
Z toho důvodu byly jízdní doby u těchto vlaků poněkud volnější...s takovými zátěžemi to prostě rychleji nešlo.V opačném směru to bývalo poněkud svižnější...zpravidla o 15-20 minut.
Vozba dálkových rychlíků a expresů v polovině 60.let na trati Praha-Plzeň-Cheb s elegantními albatrosy ř.498.0 byla něčím naprosto jedinečným,úchvatným a v dnešní době pro mnohé i naprosto nepochopitelným.Ty nejrychlejší vlaky projížděly 220 km dlouhou trať z Chebu do Prahy za 3 hod 32 minut (žádný koridor,mechanická návěstidla,hradlovina nebo i ručně stavěné výhybky).Pobyty v Plzni činily mnohdy pouhých 8 minut...jinak se pořád jelo.Za tu dobu bylo nutno zvládnout nejnutnější ošetření a domazání složitého tříválcového stroje s kluznými ložisky a k tomu vysypat popelník a doplnit vodu do tendru před další jízdou.
Roky 1967 a 1968 byly posledními,kdy bylo možno něco takového vidět.Vzorně udržované stroje mívaly průměrný denní běh 450,špičkově až 650 km a dokázaly projet trať z Prahy do Chebu i 3x za 24 hodin.Všechno to skončilo 19.června 1968,kdy rychlíkovou dopravu mezi Plzní a Chebem převzaly elektrické lokomotivy.Páře zbyla už jen trať do Prahy.		09.12.12 - 10:25