..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Drahos Svestka":

  1 ... 71 72 73 74 75 ... 180      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
754.023-0No,to je správná otázka?Co tam vlastně dělal?Řekl bych,že ta mašina se do těch končin nepodívala,co přestala vozit liberecký rychlík...resp.co bylo nařízeno jej přepřahat v Č.Třebové-to bylo někdy v r.1981.
Tenkrát u fotky stejné lok.v Turnově odpověděl na stejný dotaz jeden nejmenovaný návštěvník tohoto webu něco v tom smyslu,že každý má možnost si to zjistit na těch a těch stránkách.
Což jsem neučinil...takže ani po roce a půl nevím,co tam ta lok. vlastně pohledávala.
28.10.11 - 0:52
1216JOKR:Z BRna do Havl.Brodu je to bez problému,trať byla vybudována po válce,není na ní (s výjimkou stanice Tišnov)jediný přejezd,za což patří našim předkům dík.Po menších úpravách a zvýšení převýšení v obloucích by na celé trati mohla být v pohodě traťová rychlost 120.Problematický je úsek z Havl.Brodu prakticky až po Čáslav,kde trať kopíruje tok řeky Sázavy...takže díky četným obloukům o malých poloměrech lze dosáhnout nejvyšší traťové rychlosti 75 km/hod.26.10.11 - 20:42
749.250-7Jim:V tomto úseku má trať nepatrné stoupání,takže ten zvuk byl tomu úměrný...ale jinak to opravdu stálo za to.
Ale nutno přiznat,že např.budějovická 051 má zvuk znatelně ostřejší než tato olomoucká krasavice...ta přímo zvoní...zde byl výfuk poněkud přitlumený.Ale to vůbec nic neznamená,byla to skvělá,naprosto vynikající akce a doufám,že se v příštím roce dočkáme reprízy.
26.10.11 - 20:33
1216Jedna fotka...a co všechno je na ní k vidění.Už tam chybí snad jen Alpy na obzoru.Pěkné,Miloši.25.10.11 - 11:22
Ty 51-80Topič:Tome,to je dobrá otázka-jaký to mělo výfuk?Popravdě řečeno:zvuk nebyl úměrný velikosti lokomotivy a tomu,co dokázala.Jednoduchá dyšna,výfuk byl poněkud přitlumený,se štěkáním našich štokrů to v žádném případě nelze srovnat.Ale na druhou stranu je potřeba říct,že to možná naši 556.0 i předčí....i když ten výkon ve srovnání s parametry naší 556.0 není tak rozdílný.To je ale dáno tím,že PKP si mohly dovolit,na rozdíl od nás,stavbu těžkých lokomotiv s vysokým nápravovým zatížením,neboť jejich hlavní tratě to umožňovaly.Když se nad tím zamyslím...tyto stroje by mohly v době svého vzniku jezdit u nás pouze na několika málo hlavních tratích a to ještě se značným omezením rychlosti.Zatímco štokr měl přechodnost prakticky i na lokálky.
Třeba bude někoho zajímat,ža tato lokomotivní řada je vůbec nejtěžší parní lokomotivou vyrobenou v Polsku a jak bylo správně řečeno,jejich vzorem byly originál americké Ty 246,dodáváne těsně po válce v rámci UNRRA.
Amerických konstrukčních prvků má tato lokomotiva více než dost...prakticky komplet celý kotel,mohutné topeniště s natřásacími rošty,popelníky s bočním přívodem vzduchu(pro zlepšení spalování a vyšší výkon),budku pouze pro sedící personál,přední výkyvný podvozek(žádný Kraus-Helmholtz)atd.atd.
Lokomotivy vznikly na základě objednávky,kde bylo požadováno,aby stroj uvezl vlak o hmotnosti 2300-2500 tun na stoupání 8 promile.Zkoušky prvních sériově vyrobených strojů(továrna Cegielski)dopadly na výbornou,takže se rozběhla výroba 232 kusů,postavených v letech 1953-1957.
Stoupa:Libore,je mi líto...díky datu narození jsem nestihnul jejich provoz s přetěžkými uhelnými vlaky na hlavních tratích PKP,toto už je jen labutí píseň na manipuláku...
24.10.11 - 22:44
2062.114Pěkné.Má to šťávu,zajímavě působí díky dlouhému sklu i ten zlom nivelety tratě.Ale jak napsal NIcKON,nejhezčí jsou na tom ty návěstidla...jen označník mají v jiných barvách(tedy aspoň se domnívám,že se jedná o označník).23.10.11 - 21:27
556.0373Borovička:Ano,s těmi návěstidly je to na tom snímku taky zajímavé,je to možná kouzlo nechtěného...samozřejmě platná jsou ještě ta mechanická.Ta nová,světelná(mimochodem,překvapuje mne,jak brzy v této stanici byla namontována-tady u nás se tento typ návěstidel montoval mnohem později)jsou ještě zneplatněna kříži.Pro odjezd vlaku je tedy platné mechanické skupinové návěstidlo úplně vlevo.Opravdu zajímavé detaily.21.10.11 - 21:41
556.0373Pěkné.Ten štokr je pravděpodobně nymburský,že ano?...nejspíš náhrada za ušatou nebo papouška.V té době se podobné věci daly vidět docela často...zejména papoušků bylo na severu ještě poměrně málo,teprve začínali přicházet ze svých původních štací-nejčastěji z Vršovic a Kralup.Ale např.známá 477.043-tak ta přišla do Nymburka až z dalekého Brezna.21.10.11 - 17:27
T 478 .1154Pane Kovářík,nedělejte z toho zase takovou vědu...téma focení na železnici v minulosti tu bylo při různých příležitostech probíráno nejmíň 100x...takže mne opravdu udivuje kde tihle mladí berou takové informace,Nejspíš jim je někdo systematicky tluče do hlav...někdo,kdo o tom ví stejnej prd jako oni.On to v podstatě napsal jako tvrzení-byl zákaz fotit lokomotivy,prostě železnici jako takovou.Když něco nevím,tak se napřed zeptám...aspoń tak nás to tenkrát učili ve škole...dnes už je to možná jinak...nevím.
Takže naposledy odpovídám:od poloviny 60.let bylo povoleno fotografovat na místech přístupných veřejnosti(s výjimkou pohraničních přechodových stanic...ale já třeba v Děčíně neměl nikdy problém.Nikdo nikoho nestřílel ani nazatýkal...ale když člověk narazil na blbce,byl holt problém...to platí i dnes.Na tratích se samozřejmě smělo kdekoli...ale zase... pozor v pohraničí,imperialsta nikdy nespí má spočítáný i ty,co nebyli ráno na rozcvičce...sorry,2 roky v Janovicích nad Úhlavou,to se nedá jen tak zapomenout.Ani nevím jak jsem to přežil..
18.10.11 - 22:00
T 478 .1154Jsem se na sebe ale dověděl věci...haha,o některých ani nevím.Ale jo,sranda musí bejt i kdyby tatíka věšeli...S těmi fotografickými materiály...jestli k tomu můžu něčím přispět:problém rozhodně nebyl v ceně,jak už tu zaznělo.S kvalitou by to taky nebylo až tak nejhorší.Třeba na ORWO,pokud byly dobré světelné podmínky,bylo možno udělat kvalitní záběry.Samozřejmě každý druh materiálu měl svoje specifické podání barev...a není to i dnes u digitálu podobné?Co byl ovšem zásadní problém,bylo vyvolání filmu.Podotýkám,že řeč je o inverzním materiálu,čili diapozitivech.Dělala to v celém Československu zpočátku jediná laboratoř v Teplicích(později,např.v 80.letech jich bylo více).Sým způsobem to byla sázka do loterie-záleželo na mnoha faktorech.Jestli už nebude slabá lázeň,jestli bude přesně dodržena teplota atd atd.Výsledek byl přímo úměrný tomu,co jsem uvedl.Když to někdo odfláknul,fotky byly vniveč.Přišel jsem takhle o pár pěkných záběrů.Ale pozor:ani na Západě to neměli o mnoho lepší...jistě že tam byl větší výběr a samozřejmě lepší materiály.Měl jsem tam pár přátel přes mašinky a občas jsem jim poslal nebo předal barevné filmy,domnívaje se,že fotky zhotovené např. v Holandsku budou lepší.Dnes,když si je prohlížím,musím konstatovat,že ne vždy to byla pravda.Opravdu záleželo na tom,jak si s tím v těch jednotlivých laboratořích dokázali pohrát.18.10.11 - 18:36