Mluvilo se o nových nástupištích (snad alespoň něco typu Starkoč), případně dokonce i ostrovních. Vzhledem k tomu, že TNO patří k nejdůležitějším přestupním uzlům KHK, by to nebylo až tak od věci.

Fučida: co se týče vlakového nádraží tak ano , skoro až na chlup stejně by se dalo říci...jen nádražní restaurace je pár let zavřená

Nevypadá to náhodou v Týništi pořád stejně? To by totiž byla ta nejsmutnější skutečnost.

JTB: Štokr mezi "vysoká kola" rozhodně nepatří. Průměr kol hnacích náprav měl o necelých 10cm větší než kremák, o 14cm větší než čtyřkolák a o 17cm menší než všudybylka a nachlup stejný jako němka, ze které byl pojezd štokra odvozen.
Že toho štokry tolik nenajezdily víc plyne z politického rozhodnutí tehdejších soudruhů o likvidaci parní trakce.

Nejen DR ale i PKP točily pětikolíky dalších 10 let. Zajímavý je, že tady snad táhne osobák. To byl záskok?

Honza Beránek: ano, to je pravda - týká se ale spíš rychlíkových lokomotiv. Štokry mohly žít mnohem déle (viz např. řady 44, 50 u DR i DB a 52 u DR). Nemusely by se tak vyrábět celé série motorových lokomotiv (např. T 478.1 a především T 679.1). Tuším, že mě za tento názor někteří ortodoxní motoráři ukamenují :-)

Rabín: kdesi jsem zahlídnul jakési pořekadlo z té doby, že prý "vysoká kola, krátký život". Asi to je oproti realitě hodně zkomolené, ale dost to vystihuje. Velké mašiny z 40. a 50. let skutečně neměly moc dlouhý život.

Kdo by byl v té době tušil, že "žabotlamy" se dožijí výrazně vyššího "služebního věku" než ty štokry ;-/. Žabotlam měl tehdy za sebou nějakých 8 let služby, štokr něco přes 20. Žabotlamy kroutí už kolem 45 let, štokry se v některých případech dožily sotva poloviny...