..: Zavedení koordinátorů by mělo urychlit realizaci TEN-Projektů :..

Evropská Komise zavedla 20.7.2005 řadu opatření pro užší politickou a technickou koordinaci „Transevropských dopravních sítí“ (TEN-V). Objednáno bude 6 koordinátorů a bude také zřízena exekutivní agentura. Koordinátoři mají ulehčovat dialog mezi zúčastněnými zeměmi, aby se umožnilo sladění prací a plánů financování. Zmíněnými koordinátory se stanou Loyola De Palacio, Karel Van Miert, Etienne Davignon, Péter Balász, Pavel Telička a Karel Vinck. Po konzultaci v Evropském Parlamentu a souhlasu zúčastněných zemí, bylo fukční období koordinátorů stanoveno na dobu 4 let (s možností prodloužení). Z důvodu nezávislosti nedohlíží žádný z koordinátorů na projekt v zemi s jeho občanstvím. Koordinátoři budou muset vykazovat roční zprávy o vývoji a pokrocích v uskutečňování projektu, ale také informovat o překážkách a obtížích, které by vedly k prodloužení výstavby. Technickou problematiku budou konzultovat se zúčastněnými zeměmi a s železničním sektorem.

Přednostní projekt 1 (Karel Van Miert)

Berlin – Verona / Milano – Bologna – Napoli – Messina - Palermo

Halle/Leipzig – Nürnberg (2015), Nürnberg – München (2006), München – Kufstein (2015), Kufstein – Innsbruck (2009), Brennerský tunel (2015), Verona – Napoli (2007), Milano – Bologna (2006), Messina – Palermo (2015)

Přednostní projekt 2 (Etienne Davignon)

Vysokorychlostní osa Jihozápadní Evropa

Lisboa/Porto – Madrid (2011), Madrid – Barcelona (2005), Barcelona – Figueras – Perpignan (2008), Perpignan – Montpellier (20015), Montpellier – Nimes (2010), Madrid – Vitoria – Irun/Hendaye (2010), Irun/Hendaye – Dax (2010), Dax – Bordeaux (2020), Bordeaux – Tours (2015)

Přednostní projekt 6 (Loyola de Palacio)

Železniční koridor Lyon – Trieste – Divaca/Koper – Ljubljana – Budapest – ukrajinská hranice

Lyon – St. Jean de Maurinne (2015), tunel Mont-Cenis (2015-2017), Bussoleno – Torino (2011), Torino – Venezia (2010), Venezia – Ronchi – Trieste – Divaca (2015), Koper – Divaca – Ljubljana (2015), Ljubljana – Budapest (2015)

Přednostní projekt 17 (Péter Balász)

Železniční koridor Paris – Strasbourg – Stuttgart – Wien – Bratislava

Beaudrecourt – Strasbourg – přes Kehl – Stuttgart (2015), Stuttgart – Ulm (2012), München – Salzburg (2015), Salzburg – Wien (2012), Wien – Bratislava (2010)

Přednostní projekt 27 (Pavel Telička)

Železniční koridor „Rail Baltica“ Warszawa – Kaunas – Riga – Tallinn – Helsinki

Warszawa – Kaunas (2010), Kaunas – Riga (2014), Riga – Tallinn (2016)

Přednostní Projekt ERTMS (Karel Vinck)

Celoevropské zabezpečovací zařízení

Poznámka: podobné projekty probíhají i v rámci silniční a letecké dopravy, proto jsou označny čísly, které vyjadřují prioritu


CSPSV | 20.7.2005 (23:15)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Stavby a projekty

Ďalšie z regiónu Evropa


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
Cosinus
25.07.2005 (12:27)  
Nic proti velkolepým vizím "Rail Baltica", ale nakonec ty stavby stejně z velké většiny zaplatí nové členské státy, protože fondy EU pokrývají jen zlomek nákladů. A to v praxi znamená, že budou své (silně omezené) prostředky vkládat do velkých transevropských vizí místo řešení palčivých dopravních problémů.

Konkrétně v Polsku to znamená stavět vysokorychlostní koridor do pouze stotisícového Białystoku (kam relativně slušná trať vede), zatímco propojení daleko významnějších měst s daleko intenzivnější dopravou má parametry naprosto katastrofální (Wrocław - Warszawa, Katowice - Kraków).

Prostě vnitrostátní doprava je a ve střednědobém výhledu i zůstane významnější než mezinárodní. To platí pro železnice stejně jako pro silnice.

Transevropské koridory má smysl budovat jenom tehdy, když slouží i významným vnitrostátním dopravním potřebám.
cestujici
25.07.2005 (10:16)  
Nejak to vsechno minulo CR :(
Z Parize a Strassburku do Bratislavy pres Rakousko! Vpada to, ze Peter Balasz si vzal ponauceni z toho, jak jsme mu odklonili z koridoru madarska EC Hungaria a EC 175 pres Vysocinu (trat sama zatacka, o pul hodiny delsi, v HB a Zdaru stejne nikdo nevystupuje ani nenastupuje). Bravo!
Sergej
23.07.2005 (1:16)  
Jde tu právě především o budoucí perspektivy, ne o současný stav. Rychlý železniční spoj mezi pobaltskými metropolemi a západem by byl jistě bohatě využívaný. Jak osobně tak i nákladně. Rozhodně neplatí, že nákladu je jedno, jestli jede 80 nebo 140 km/h. Rychlost je také jedním z rozhodujících faktorů, zda se zboží naloží na vlak nebo kamion. Když si vezmeme někde až katastrofální stav silnic v Polsku, přes které by kamionový transport na západ musel jít, tak by pak železniční koridor měl rozhodně co se týče rychlosti navrch. Je ovšem otázka, zda i v době, kdy bude koridor hotov, budou polské silnice stále v tak špatném stavu. Já bych si skoro typnul, že jo.
Tady se mluví přeci o hlavní dopravní páteři Pobaltí, ne o nějaké ragionální trati v Lotyšsku. I z toho důvodu mi připadá vyjádření Bajky naprosto zcestné. Navíc se počítá se zakončením v Helsinkách, takže jde vlastně o železniční propojení Finska s Evropou. Protože, co se týče toho spojení Finska se Švédskem, a tím bych se dostávám k otázce jaje, tak jsem slyšel sice také o projektu tunelu mezi městy Umel - Vaasa, ale jako většina takových projektů je i tenhle pokud vím zatím zůstává u ledu. Navíc by doprava jím určitě nebyla nijak levná. Daly by se přepokládat dost vysoké poplatky. Nevím sice, jestli měl tohle spojení jaj na mysli, ale já o jiném neslyšel.
jaj
22.07.2005 (15:56)  
Na jednu stranu bych nepodcenoval vyznam pobaltskych republik (hlavne tedy Estonska - to je na "zapadnich trzich" aktivni docela dost), na druhou bych se odvazoval tvrdit, ze min.50% snahy o takovyto projekt, je ze strany Finska, ktere ma sice prumyslu dost, ale vsechno se musi tahat lodi. Coz casove je obcas docela narocne.
Btw. par let zpet byly zminky o spojeni Finska se Svedskem, nevi nekdo, jak to dopadlo?
registrovaný užívateľ Petr´ V  mail  
22.07.2005 (13:34)  
Až se dostaví koridor, tak se zvýší rychlost a snad i poptávka cestujících. Dnes trvá cesta z Vilniusu do Rigy 5 hodin (rychlíky z Ruska), pokud by byla délka koridoru z Vilniusu do Rigy 300 km,dalo by se to zvládnout i za 2,5 hodiny a to by bylo pro lidi zajímavé.
registrovaný užívateľ DJ
22.07.2005 (12:35)  
Nezpochybňuju cestování vlakem, sám mu dávám taky přednost a cestu z Varšavy do Kaunasu jsem v lůžkovém vlaku absolvoval taky. Jenomže ten vlak byl jediný, jezdil tehdy jen obden a měl jenom 4 vozy. Teď už nejezdí, ostatní spoje opravdu silně zredukované, takže na co železniční koridor? Na jeden vlak(osobní přepravy) denně? Nebo na dva? Nebo snad, nedej bože, na 3???

A pokud jde o tu kopěschopnost, právě proto, že není vysoká, pojede většina lidí autobusem a ti bohatší (menšina) zvolí letadlo.

Na druhou stranu pokud už EU s nějakým takovým projektem přichází, asi to úplná blbost nebude (i když se mi to třeba tak teď může jevit). Přeci jenom takové trati se nestavějí na 10 let, ale na 50 - 100 let, možná i víc, kdo to dneska je schopen odhadnout?
registrovaný užívateľ Petr Říha
22.07.2005 (11:28)  
Re: Cesta vlakem do Litvy
Sám jsem v říjnu loňského roku do Litvy vlakem jel: asi v 11:00 EC z Prahy, 1:40 h na přestup ve Varšavě a pak lehátkem do Kaunasu (ten teď nejezdí, viz zprávu 13.7.2005 - 13:32), příjezd asi v půl osmé. Směrem tam byl vlak docela plný. Kupé mělo mezinárodní složení (Litevky, Irka, Polák, Čech), cizinců (tj. Nepoláků a Nelitevců) bylo i na varšavském nástupišti spousta. Zpátky jsem nastupoval sám v Mariampole, lehátko jsem si kupoval u ochotného polského průvodčího přímo ve vlaku a měl jsem celé kupé jen pro sebe. Z Varšavy jel asi po dvou hodinách vlak do Prahy (s přestupem v Ostravě).
Cestování bylo pohodlné (s autobusem nesrovnatelné), pouze v polském nekuřáckém vagoně z Varšavy do Ostravy foukala klimatizace kouř a průvodčí v nočním vlaku z Litvy mi radil, abych se dobře zamkl...
Druhou věcí je cestování vlakem po Litvě, neboť osobní doprava je silně zredukována (nákladní naopak vykazuje neustálý růst objemu, samozřejmě směrem Baltské moře – Východ a naopak).
registrovaný užívateľ Nobody
22.07.2005 (10:52)  
Panove pochopte, ze pan Bajko muze takto hovorit proto, ze je to jeho presvedceni (i taci se obcas vyskytnou) nebo to muze byt jeho osobni zajem nebo jednal na neci pokyn, aby se zachoval jen vychodni smer infrastruktury a i toku zbozi s prislusnou zavislosti. Bezny obcan = bezny volic to takto podane spolkne i s navijakem a je vystarano. Myslim, ze by bylo mozno mnoho podobnych prikladu nalezt i v nasi nejen nedavne historii.

Pro DJ: V Lotyssku opravdu zije jen 2,5 mil. obyvatel (Budapest 2,15 mil.), ale trat ma spojit vsechny pobaltske republiky a Finsko (viz zahlavi projektu 27), a pak uz to mame 13 mil. obyvatel.
registrovaný užívateľ Petr´ V  mail  
22.07.2005 (10:29)  
Re: Nákladům je jedno, jestli jedou rychlostí 80 nebo 140 km/h a lidi na kratší vzdálenost pojedou busem, na delší poletí.

To si nemyslím, právě z důvodu zmiňované koupěschopnosti, když lidé nebudou mít na vlak (což si nemyslím), tak sotva budou létat. Navíc nikdo netvrdí, že musí projet ceslou trasu třeba až do Paříže...Vlaky na Warszawu byly relativně plné (ještě před 2 lety) a navíc při cestě lůžkem/lehátkem třeba do Berlína je cesta vlakem optimální.
Re: Sám jsem se chtěl už několikrát vydat do pobaltských republik, ale právě díky mizernému vlakovému spojení (autobusy se nehodlám přepravovat) jsem zatím od toho vždy odstoupil.

PŘESNĚ. S -ps- uvažujeme podobně. Také proto u nás zvítězil návrh jet do Kaliningradu, kam je spojení relativně ucházející a ne do Li/Lo/Est (kvůli ruských vízům jsme zájezd ale úplně zrušili). U nás je prvotní vlakové spojení! Autobus zdaleka nenabízí takové služby zákazníkovi jako vlaky a navíc je v mnohých případech pomalejší
registrovaný užívateľ DJ
22.07.2005 (8:34)  
Já si naopak myslím, že pan Bajko vůbec mimo není. Ono stavět dlouhou vysokokapacitní trať do země, kde žije všeho všudy tolik obyvatel jako v celé Budapešti, to je opravdu jako ty peníze vyhodit. Nákladům je jedno, jestli jedou rychlostí 80 nebo 140 km/h a lidi na kratší vzdálenost pojedou busem, na delší poletí.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2025 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko