Evropská Komise zavedla 20.7.2005 řadu opatření pro užší politickou a technickou koordinaci „Transevropských dopravních sítí“ (TEN-V). Objednáno bude 6 koordinátorů a bude také zřízena exekutivní agentura. Koordinátoři mají ulehčovat dialog mezi zúčastněnými zeměmi, aby se umožnilo sladění prací a plánů financování. Zmíněnými koordinátory se stanou Loyola De Palacio, Karel Van Miert, Etienne Davignon, Péter Balász, Pavel Telička a Karel Vinck. Po konzultaci v Evropském Parlamentu a souhlasu zúčastněných zemí, bylo fukční období koordinátorů stanoveno na dobu 4 let (s možností prodloužení). Z důvodu nezávislosti nedohlíží žádný z koordinátorů na projekt v zemi s jeho občanstvím. Koordinátoři budou muset vykazovat roční zprávy o vývoji a pokrocích v uskutečňování projektu, ale také informovat o překážkách a obtížích, které by vedly k prodloužení výstavby. Technickou problematiku budou konzultovat se zúčastněnými zeměmi a s železničním sektorem.
Přednostní projekt 1 (Karel Van Miert)
Berlin – Verona / Milano – Bologna – Napoli – Messina - Palermo
Halle/Leipzig – Nürnberg (2015), Nürnberg – München (2006), München – Kufstein (2015), Kufstein – Innsbruck (2009), Brennerský tunel (2015), Verona – Napoli (2007), Milano – Bologna (2006), Messina – Palermo (2015)
Přednostní projekt 2 (Etienne Davignon)
Vysokorychlostní osa Jihozápadní Evropa
Lisboa/Porto – Madrid (2011), Madrid – Barcelona (2005), Barcelona – Figueras – Perpignan (2008), Perpignan – Montpellier (20015), Montpellier – Nimes (2010), Madrid – Vitoria – Irun/Hendaye (2010), Irun/Hendaye – Dax (2010), Dax – Bordeaux (2020), Bordeaux – Tours (2015)
Přednostní projekt 6 (Loyola de Palacio)
Železniční koridor Lyon – Trieste – Divaca/Koper – Ljubljana – Budapest – ukrajinská hranice
Lyon – St. Jean de Maurinne (2015), tunel Mont-Cenis (2015-2017), Bussoleno – Torino (2011), Torino – Venezia (2010), Venezia – Ronchi – Trieste – Divaca (2015), Koper – Divaca – Ljubljana (2015), Ljubljana – Budapest (2015)
Přednostní projekt 17 (Péter Balász)
Železniční koridor Paris – Strasbourg – Stuttgart – Wien – Bratislava
Beaudrecourt – Strasbourg – přes Kehl – Stuttgart (2015), Stuttgart – Ulm (2012), München – Salzburg (2015), Salzburg – Wien (2012), Wien – Bratislava (2010)
Přednostní projekt 27 (Pavel Telička)
Železniční koridor „Rail Baltica“ Warszawa – Kaunas – Riga – Tallinn – Helsinki
Warszawa – Kaunas (2010), Kaunas – Riga (2014), Riga – Tallinn (2016)
Přednostní Projekt ERTMS (Karel Vinck)
Celoevropské zabezpečovací zařízení
Poznámka: podobné projekty probíhají i v rámci silniční a letecké dopravy, proto jsou označny čísly, které vyjadřují prioritu

Konkrétně v Polsku to znamená stavět vysokorychlostní koridor do pouze stotisícového Białystoku (kam relativně slušná trať vede), zatímco propojení daleko významnějších měst s daleko intenzivnější dopravou má parametry naprosto katastrofální (Wrocław - Warszawa, Katowice - Kraków).
Prostě vnitrostátní doprava je a ve střednědobém výhledu i zůstane významnější než mezinárodní. To platí pro železnice stejně jako pro silnice.
Transevropské koridory má smysl budovat jenom tehdy, když slouží i významným vnitrostátním dopravním potřebám.
Z Parize a Strassburku do Bratislavy pres Rakousko! Vpada to, ze Peter Balasz si vzal ponauceni z toho, jak jsme mu odklonili z koridoru madarska EC Hungaria a EC 175 pres Vysocinu (trat sama zatacka, o pul hodiny delsi, v HB a Zdaru stejne nikdo nevystupuje ani nenastupuje). Bravo!
Tady se mluví přeci o hlavní dopravní páteři Pobaltí, ne o nějaké ragionální trati v Lotyšsku. I z toho důvodu mi připadá vyjádření Bajky naprosto zcestné. Navíc se počítá se zakončením v Helsinkách, takže jde vlastně o železniční propojení Finska s Evropou. Protože, co se týče toho spojení Finska se Švédskem, a tím bych se dostávám k otázce jaje, tak jsem slyšel sice také o projektu tunelu mezi městy Umel - Vaasa, ale jako většina takových projektů je i tenhle pokud vím zatím zůstává u ledu. Navíc by doprava jím určitě nebyla nijak levná. Daly by se přepokládat dost vysoké poplatky. Nevím sice, jestli měl tohle spojení jaj na mysli, ale já o jiném neslyšel.
Btw. par let zpet byly zminky o spojeni Finska se Svedskem, nevi nekdo, jak to dopadlo?
A pokud jde o tu kopěschopnost, právě proto, že není vysoká, pojede většina lidí autobusem a ti bohatší (menšina) zvolí letadlo.
Na druhou stranu pokud už EU s nějakým takovým projektem přichází, asi to úplná blbost nebude (i když se mi to třeba tak teď může jevit). Přeci jenom takové trati se nestavějí na 10 let, ale na 50 - 100 let, možná i víc, kdo to dneska je schopen odhadnout?
Sám jsem v říjnu loňského roku do Litvy vlakem jel: asi v 11:00 EC z Prahy, 1:40 h na přestup ve Varšavě a pak lehátkem do Kaunasu (ten teď nejezdí, viz zprávu 13.7.2005 - 13:32), příjezd asi v půl osmé. Směrem tam byl vlak docela plný. Kupé mělo mezinárodní složení (Litevky, Irka, Polák, Čech), cizinců (tj. Nepoláků a Nelitevců) bylo i na varšavském nástupišti spousta. Zpátky jsem nastupoval sám v Mariampole, lehátko jsem si kupoval u ochotného polského průvodčího přímo ve vlaku a měl jsem celé kupé jen pro sebe. Z Varšavy jel asi po dvou hodinách vlak do Prahy (s přestupem v Ostravě).
Cestování bylo pohodlné (s autobusem nesrovnatelné), pouze v polském nekuřáckém vagoně z Varšavy do Ostravy foukala klimatizace kouř a průvodčí v nočním vlaku z Litvy mi radil, abych se dobře zamkl...
Druhou věcí je cestování vlakem po Litvě, neboť osobní doprava je silně zredukována (nákladní naopak vykazuje neustálý růst objemu, samozřejmě směrem Baltské moře – Východ a naopak).
Pro DJ: V Lotyssku opravdu zije jen 2,5 mil. obyvatel (Budapest 2,15 mil.), ale trat ma spojit vsechny pobaltske republiky a Finsko (viz zahlavi projektu 27), a pak uz to mame 13 mil. obyvatel.
To si nemyslím, právě z důvodu zmiňované koupěschopnosti, když lidé nebudou mít na vlak (což si nemyslím), tak sotva budou létat. Navíc nikdo netvrdí, že musí projet ceslou trasu třeba až do Paříže...Vlaky na Warszawu byly relativně plné (ještě před 2 lety) a navíc při cestě lůžkem/lehátkem třeba do Berlína je cesta vlakem optimální.
Re: Sám jsem se chtěl už několikrát vydat do pobaltských republik, ale právě díky mizernému vlakovému spojení (autobusy se nehodlám přepravovat) jsem zatím od toho vždy odstoupil.
PŘESNĚ. S -ps- uvažujeme podobně. Také proto u nás zvítězil návrh jet do Kaliningradu, kam je spojení relativně ucházející a ne do Li/Lo/Est (kvůli ruských vízům jsme zájezd ale úplně zrušili). U nás je prvotní vlakové spojení! Autobus zdaleka nenabízí takové služby zákazníkovi jako vlaky a navíc je v mnohých případech pomalejší
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.











