Evropská Komise zavedla 20.7.2005 řadu opatření pro užší politickou a technickou koordinaci „Transevropských dopravních sítí“ (TEN-V). Objednáno bude 6 koordinátorů a bude také zřízena exekutivní agentura. Koordinátoři mají ulehčovat dialog mezi zúčastněnými zeměmi, aby se umožnilo sladění prací a plánů financování. Zmíněnými koordinátory se stanou Loyola De Palacio, Karel Van Miert, Etienne Davignon, Péter Balász, Pavel Telička a Karel Vinck. Po konzultaci v Evropském Parlamentu a souhlasu zúčastněných zemí, bylo fukční období koordinátorů stanoveno na dobu 4 let (s možností prodloužení). Z důvodu nezávislosti nedohlíží žádný z koordinátorů na projekt v zemi s jeho občanstvím. Koordinátoři budou muset vykazovat roční zprávy o vývoji a pokrocích v uskutečňování projektu, ale také informovat o překážkách a obtížích, které by vedly k prodloužení výstavby. Technickou problematiku budou konzultovat se zúčastněnými zeměmi a s železničním sektorem.
Přednostní projekt 1 (Karel Van Miert)
Berlin – Verona / Milano – Bologna – Napoli – Messina - Palermo
Halle/Leipzig – Nürnberg (2015), Nürnberg – München (2006), München – Kufstein (2015), Kufstein – Innsbruck (2009), Brennerský tunel (2015), Verona – Napoli (2007), Milano – Bologna (2006), Messina – Palermo (2015)
Přednostní projekt 2 (Etienne Davignon)
Vysokorychlostní osa Jihozápadní Evropa
Lisboa/Porto – Madrid (2011), Madrid – Barcelona (2005), Barcelona – Figueras – Perpignan (2008), Perpignan – Montpellier (20015), Montpellier – Nimes (2010), Madrid – Vitoria – Irun/Hendaye (2010), Irun/Hendaye – Dax (2010), Dax – Bordeaux (2020), Bordeaux – Tours (2015)
Přednostní projekt 6 (Loyola de Palacio)
Železniční koridor Lyon – Trieste – Divaca/Koper – Ljubljana – Budapest – ukrajinská hranice
Lyon – St. Jean de Maurinne (2015), tunel Mont-Cenis (2015-2017), Bussoleno – Torino (2011), Torino – Venezia (2010), Venezia – Ronchi – Trieste – Divaca (2015), Koper – Divaca – Ljubljana (2015), Ljubljana – Budapest (2015)
Přednostní projekt 17 (Péter Balász)
Železniční koridor Paris – Strasbourg – Stuttgart – Wien – Bratislava
Beaudrecourt – Strasbourg – přes Kehl – Stuttgart (2015), Stuttgart – Ulm (2012), München – Salzburg (2015), Salzburg – Wien (2012), Wien – Bratislava (2010)
Přednostní projekt 27 (Pavel Telička)
Železniční koridor „Rail Baltica“ Warszawa – Kaunas – Riga – Tallinn – Helsinki
Warszawa – Kaunas (2010), Kaunas – Riga (2014), Riga – Tallinn (2016)
Přednostní Projekt ERTMS (Karel Vinck)
Celoevropské zabezpečovací zařízení
Poznámka: podobné projekty probíhají i v rámci silniční a letecké dopravy, proto jsou označny čísly, které vyjadřují prioritu

A argument, že v Evropě se jezdí 100 km za tolik a tolik, na což našinci nebudou mít, snad musel Bajko vyřknout při momentálním zatmění mozku. My, kdybychom tady měly stajné ceny, jako v Německu, tak by se taky ve vlaku vozily jen prázdné sedačky, ale pochopitelně ceny se odvíjejí od kopěschopnosti obyvatelstva dané země a ne od cenového průměru Západní Evropy.
Každopádně podle mě kvalitní železniční spojení se západem Pobaltí velmi nutně potřebuje (bez ohledu na lidnatost daných zemí!)a jestli to popírají i vysocí úředníci tamních železnic, tak je zřejmé cosi prohnilého v želznicích pobaltských.
Pozn.
Petr: Dienas Bizness jsou lotyšské noviny :)
Rail Baltica není perspektivní?
Projekt rychlostní železnice Rail Baltica je neperspektivní, protože nákladní přeprava mezi Pobaltím a Evropou žádná nebude a cestující si nebudou schopni koupit drahé jízdenky, - oznámil rižským novinám Dienas Bizness náměstek předsedy představenstva Latvijas Dzeľceľš (LDz, Lotyšské železnice) Stanislavs Bajko.
„My nemáme nyní ani jednu nákladní přepravu s Evropou“, řekl s poznámkou, že hlavní nákladní trh je ve směru LDz – Východ, a ne západní Evropa.
V sousedních zemích Lotyšska – Litvě a Estonsku – žije poměrně málo obyvatel, proto po novém rychlovlaku nebude poptávka, domnívá se S. Bajko.
V Evropě jízda vlakem na vzdálenost 100 km stojí asi 26,25 euro (15 latů, tj, asi 790 Kč), které obyvatelé Lotyšska nebudou schopni platit. „Kdo v Lotyšsku chce zaplatit 15 latů za 100 km jízdy?“, řekl a poukázal na to, že ani Lotyšsko, ani ostatní země se nechystají dotovat cenu jízdenek.
Zdroj:
http://www.rzd-partner.ru/news/index.php?action=view&st=1121681641&id=15
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.











