..: Zavedení koordinátorů by mělo urychlit realizaci TEN-Projektů :..

Evropská Komise zavedla 20.7.2005 řadu opatření pro užší politickou a technickou koordinaci „Transevropských dopravních sítí“ (TEN-V). Objednáno bude 6 koordinátorů a bude také zřízena exekutivní agentura. Koordinátoři mají ulehčovat dialog mezi zúčastněnými zeměmi, aby se umožnilo sladění prací a plánů financování. Zmíněnými koordinátory se stanou Loyola De Palacio, Karel Van Miert, Etienne Davignon, Péter Balász, Pavel Telička a Karel Vinck. Po konzultaci v Evropském Parlamentu a souhlasu zúčastněných zemí, bylo fukční období koordinátorů stanoveno na dobu 4 let (s možností prodloužení). Z důvodu nezávislosti nedohlíží žádný z koordinátorů na projekt v zemi s jeho občanstvím. Koordinátoři budou muset vykazovat roční zprávy o vývoji a pokrocích v uskutečňování projektu, ale také informovat o překážkách a obtížích, které by vedly k prodloužení výstavby. Technickou problematiku budou konzultovat se zúčastněnými zeměmi a s železničním sektorem.

Přednostní projekt 1 (Karel Van Miert)

Berlin – Verona / Milano – Bologna – Napoli – Messina - Palermo

Halle/Leipzig – Nürnberg (2015), Nürnberg – München (2006), München – Kufstein (2015), Kufstein – Innsbruck (2009), Brennerský tunel (2015), Verona – Napoli (2007), Milano – Bologna (2006), Messina – Palermo (2015)

Přednostní projekt 2 (Etienne Davignon)

Vysokorychlostní osa Jihozápadní Evropa

Lisboa/Porto – Madrid (2011), Madrid – Barcelona (2005), Barcelona – Figueras – Perpignan (2008), Perpignan – Montpellier (20015), Montpellier – Nimes (2010), Madrid – Vitoria – Irun/Hendaye (2010), Irun/Hendaye – Dax (2010), Dax – Bordeaux (2020), Bordeaux – Tours (2015)

Přednostní projekt 6 (Loyola de Palacio)

Železniční koridor Lyon – Trieste – Divaca/Koper – Ljubljana – Budapest – ukrajinská hranice

Lyon – St. Jean de Maurinne (2015), tunel Mont-Cenis (2015-2017), Bussoleno – Torino (2011), Torino – Venezia (2010), Venezia – Ronchi – Trieste – Divaca (2015), Koper – Divaca – Ljubljana (2015), Ljubljana – Budapest (2015)

Přednostní projekt 17 (Péter Balász)

Železniční koridor Paris – Strasbourg – Stuttgart – Wien – Bratislava

Beaudrecourt – Strasbourg – přes Kehl – Stuttgart (2015), Stuttgart – Ulm (2012), München – Salzburg (2015), Salzburg – Wien (2012), Wien – Bratislava (2010)

Přednostní projekt 27 (Pavel Telička)

Železniční koridor „Rail Baltica“ Warszawa – Kaunas – Riga – Tallinn – Helsinki

Warszawa – Kaunas (2010), Kaunas – Riga (2014), Riga – Tallinn (2016)

Přednostní Projekt ERTMS (Karel Vinck)

Celoevropské zabezpečovací zařízení

Poznámka: podobné projekty probíhají i v rámci silniční a letecké dopravy, proto jsou označny čísly, které vyjadřují prioritu


CSPSV | 20.7.2005 (23:15)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Evropa


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
Sergej
22.07.2005 (1:06)  
Nejsem sice znalec Lotyšských železničních poměrů, ale dovolím si tvrdit, že pan Bajko je poněkud mimo. Asi si ještě neuvědomuje, že jeho země je součástí EU a je celkem logické, že díky volnému trhu a dalším nesporným výhodám jednotného obchodního prostoru se Lotyšsko z tradičních ruských trhů bude čím dál více přeorientovávat na západ. Jsem si celkem jist, že transport zboží rozhodně poroste. A navíc kvalitní rychlé železniční spojení ho jenom podpoří. Argumentovat tím, že dnes nemáme jidinou nákladní přepravu s Evropou, je tak krátkozraké, že mě to až děsí (a přitom mi to může být celkem ukradený). Nebo snad Lotyši předem rezignovali na vstup na západní trhy? Co se týče osobní dopravy. I zde platí, že kvalitní spojení se západem bude docela jistě generovat vyšší příjezd turistů, z nichž samozřejmě kromě vyšší přepravy plynou i vyšší příjmy pro služby a atd. Neboli by tu byl vícenásobný efekt. Sám jsem se chtěl už několikrát vydat do pobaltských republik, ale právě díky mizernému vlakovému spojení (autobusy se nehodlám přepravovat) jsem zatím od toho vždy odstoupil. Jedině snad stopem, ale to je celkem o hubu, navíc mě tenhle způsob cestování moc nebere. A tak jako já jistě uvažuje spoustu jiných potenciálních návštěvníků.
A argument, že v Evropě se jezdí 100 km za tolik a tolik, na což našinci nebudou mít, snad musel Bajko vyřknout při momentálním zatmění mozku. My, kdybychom tady měly stajné ceny, jako v Německu, tak by se taky ve vlaku vozily jen prázdné sedačky, ale pochopitelně ceny se odvíjejí od kopěschopnosti obyvatelstva dané země a ne od cenového průměru Západní Evropy.
Každopádně podle mě kvalitní železniční spojení se západem Pobaltí velmi nutně potřebuje (bez ohledu na lidnatost daných zemí!)a jestli to popírají i vysocí úředníci tamních železnic, tak je zřejmé cosi prohnilého v želznicích pobaltských.

Pozn.
Petr: Dienas Bizness jsou lotyšské noviny :)
registrovaný uživatel Petr´ V  mail  
21.07.2005 (15:43)  
toto je zpráva ze světa. Vydala ji organizace, kterou je ČR členem
registrovaný uživatel otas
21.07.2005 (14:19)  
Tak to jsem rad.....a jaky projekt ma co spolecneho s CR?
registrovaný uživatel Petr
21.07.2005 (10:20)  
S názorem pana Biznesse moc nesouhlasím. Koridor se dostaví v roce 2016, do té doby se finanční situace obyvatel bude vyvíjet, navíc koridory nebudou sloužit jen jim, ale i zahraničním turistům (Vindobona je z Prahy do SRN z 80% obsazená turisty a na Vídeň jsou vlaky v určitou dobu také velice obsazené turisty). Nikdo netvrdí, že musí jízdenka na 100km stát stejně jako v záp. Evropě, u nás také nedáme skoro 800 CZK za 100km. Železnice pobaltských republik asi koupí zahraniční zájemce a železnice se zvedne.
registrovaný uživatel Petr Říha
21.07.2005 (9:45)  
K projektu Rail Baltica zpráva z ruského serveru RŽD žurnal z 18. 7. 2005:
Rail Baltica není perspektivní?
Projekt rychlostní železnice Rail Baltica je neperspektivní, protože nákladní přeprava mezi Pobaltím a Evropou žádná nebude a cestující si nebudou schopni koupit drahé jízdenky, - oznámil rižským novinám Dienas Bizness náměstek předsedy představenstva Latvijas Dzeľceľš (LDz, Lotyšské železnice) Stanislavs Bajko.
„My nemáme nyní ani jednu nákladní přepravu s Evropou“, řekl s poznámkou, že hlavní nákladní trh je ve směru LDz – Východ, a ne západní Evropa.
V sousedních zemích Lotyšska – Litvě a Estonsku – žije poměrně málo obyvatel, proto po novém rychlovlaku nebude poptávka, domnívá se S. Bajko.
V Evropě jízda vlakem na vzdálenost 100 km stojí asi 26,25 euro (15 latů, tj, asi 790 Kč), které obyvatelé Lotyšska nebudou schopni platit. „Kdo v Lotyšsku chce zaplatit 15 latů za 100 km jízdy?“, řekl a poukázal na to, že ani Lotyšsko, ani ostatní země se nechystají dotovat cenu jízdenek.
Zdroj:
http://www.rzd-partner.ru/news/index.php?action=view&st=1121681641&id=15

registrovaný uživatel Zlámalík
21.07.2005 (9:13)  
To se ti jen zdá ;-)
registrovaný uživatel otas
21.07.2005 (9:11)  
Nevyhybaji se ty kordiory Cecham nahodou??
dopisovatel nebo člen ŽP Adam  mail  
21.07.2005 (1:30)  
No to ja taky nevim, jak k tomu prisel, ale je to schopny chlap, tak mu to prejme... rozhodne to neni korytko jak pro nektere socialne demokraticke evropsko komisarske hurvajze
dopisovatel nebo člen ŽP Sergej
21.07.2005 (0:19)  
Telička jako koordinátor? Jak se k tomu dostal? Měl jsem za to, že teď funguje v soukromé svéře, i když působící stále kolem bruselských úřadů.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko