Boskovice - Obyvatelé Boskovic a nejbližšího okolí se dočkají velmi potřebné tzv. železniční boskovické spojky. Stavět se ale nezačne dříve než po roce 2010. Oznámil to v pátek Mojmír Nejezchleb, ředitel odboru koncepce a strategie při Správě železniční dopravní cesty. Tato státní organizace by měla být investorem stavby. "Problém je v tom, že s rozvojem Integrovaného dopravního systému nemá naše město žádné přímé spojení s centrem kraje – Brnem," řekl poslanec a bývalý starosta Boskovic František Sivera.
Přímé autobusové linky Boskovice – Brno budou jezdit jen do 2.3.2007, o den později se začne s přestupy v Černé Hoře nebo v Kuřimi. "Lidé takovou dopravu pravděpodobně nebudou využívat. Začnou jezdit autobusem jen do Skalice nad Svitavou, která leží na hlavní železniční trati, a odtud vlakem do Brna," míní poslanec. Na boskovické radnici jednal v pátek s vedením radnice spolu s Nejezchlebem rovněž náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Novinářům po schůzce řekl, že projekt boskovické spojky je v republice jedním z mála, který má zajistit lepší dopravní obslužnost občanů. Podle zatím jen ideového námětu, pokračoval náměstek ministra, by uvažovaný projekt přišel zhruba na 100 miliónů korun. "Je to rozumná částka, budeme se snažit, aby byla celá věc realizovatelná," řekl.
Nejezchleb upřesnil, že by se vlastně mohl „oprášit“ již hotový projekt z roku 2003. S tím, že se bude brát zřetel na novou situaci, na komfortní řešení. Jedna z uvažovaných variant vypadá tak, že by se ve Skalici nad Svitavou odpojily vagóny, které by jiná lokomotiva odvezla do Boskovic. Neodpovídalo by to však současným trendům. Pro cestující pohodlnější a samozřejmě rychlejší bude spojka od Lhoty Rapotiny za stanicí Doubravice nad Svitavou až do Boskovic, s tím, že se napojí na dnešní železnici Boskovice – Skalice nad Svitavou. Nová spojka bude jednokolejná, ale plně elektrifikovaná. Skalice nad Svitavou zůstane rychlíkovou zastávkou. Náměstek ministra s úsměvem vzpomínal, kolik úsilí to stálo, aby se na vedení resortu tato zastávka prosadila. Podle Nejezchleba by se mohl projekt zadávat v roce 2008 a měl by být financován z fondů EU.
Bez IDS by se o spojce ani nemluvilo
V rámci IDS, jehož součástí bude i boskovická spojka, budou některé vlaky jezdit do Boskovic, jiné až do Letovic. "Kdyby nebylo IDS, nebylo by možné boskovickou přípojku stavět," prohlásil starosta Jaroslav Dohnálek. Ostatně náměstek ministra neopomněl zdůraznit, že IDS v Jihomoravském kraji je jako jediný v zemi skutečně funkční. Nedochází tam ke zbytečně souběžnému financování železniční i silniční dopravy jako v ostatních krajích. Ještě před zahájením výstavby nové železniční spojky, jejíž délka by měla být zhruba do 1 kilometru, bude v Boskovicích zmodernizován nechráněný železniční přejezd na nynější trati z Boskovic do Skalice nad Svitavou. V roce 2008 tam bude instalována světelná signalizace, která umožní strojvedoucímu projíždět bez použití hlasitého troubení, které, hlavně v noci, obtěžuje okolní obyvatele.
O boskovickou spojku usilovalo město již dříve. Jak potvrdil poslanec a bývalý starosta, spojka se už před lety dostala do priorit kraje i do generelu železnic ministerstva dopravy.
zdroj: Právo
| 8.1.2007 (18:00)
Dnes je spojeni do Boskovic z Brna kazdou pul hodinu jednim 810 (po prestupu), v pripade realizace spojky, by bylo spojeni sice prime a vetsim vlakem (560, nebo plechac +5x bmtee) ale zase nejspis jen jednou do hodiny... Pak je tady varinta ze by odjezdy z Brna smer Boskovice/Letovice se prohodili a zustala by po dnesni trati navaznost na rychliky, coz by asi bylo nejlepsi, jelikoz jak tady kolega napsal... sice bude lepsi spojeni pro Boskovice, ale co dal ? Ja si myslim, ze trat by mela fungovat dale aspon pod Velke opatovice, pak uz jsou stanice daleko od sidel (Jevicko, Biskupice, Chornie), ale i tak by bylo nejlepsi kdyby se zachovala ve funkcnosti cela, s intervalem 1x za 2 hodiny, kvuli prave rychlosti spojeni by bylo nejlepsi zachovat z Brna navaznost na rychlik... ale kdovi jak to bude po posteveni te spojky... Tak ci tak byl 810 jiz chteli nahradit modernejsimi vozy, urcite by to prilakalo nove cestujici...
Bocelli: Kde jsi cetl/slysel ze od listopadu 2011 se ma ta lokalka rusit ?
tomto úseku nic neudělala proto,aby cestování ekologičtější dopravou zatraktivnila ( 40 i starší staré hrkáče,nádraží bez
živáčka-dle toho vypadají-WC=O,čekárna bez vytápění atd. V regionu,kde je jedna z největších nezaměstnaností se pro cestující-pracující připravuje "IN"(intgegrpvaný nesmysl).O využití této regionální trati k turistickým účelům ani nemluvě.Tato krásná regionální trať vedoucí Boskovickou brázdou by byla schopná vygenerovat nová pracovní místa ať přímo,nebo zprostředkovaně v návaznosti na větší centra.
Když to úspěšně šlo u Jindřichohradecké úzkokolejky,proč by to nešlo zde??? JHMD byla dle ČD na zrušení,dnes funguje vč nákladní dopravy se 70ti zaměstnanci k plné spokojenosti.
Ja s takovymi jednotkami jezdim celkem pravidelne, tak ty casy vim (ale jenom u automatickeho sprahla).
ad: Jiri Hovorka
Ona ta vozidla jako Desiro nebo Lint jsou trosku jinak koncipovana nez treba 810, coz se velmi priznive projevuje na snizene spotrebe. Cenove tak vychazi spotreba priblizne nastejno jako u elektricke jednotky(pokud netrvame na dogmatu, ze elektrina v dratech proste je a platit se za ni nemusi).
Desiro stejne jako Lint jsou modulove systemy.
Treba Lint se vyrabi v delkach od 27 do 58 metru a s poctem mist k sezeni od 75 do 200.
Rozdilna platba za DI je politicke rozhodnuti, pravdepodobne navic napadnutelne u uradu pro hospodarskou soutez. Kazde politicke rozhodnuti lze zmenit jinym politickym rozhodnutim :)
Jednotky 560 se samy nikde nenamnozi, takze kdyz je pouzijete na Boskovice, tak misto nich nekde jinde bude klasicka souprava.
Take by se dalo uvazovat o nakupu secondhandovych elektrickych jednotek.
I kdyz zadne vhodne me zrovna nenapadaji: 560 ze Slovenska :) jsou prilis stare a nase ER4 by byly zase prilisnym komfortem pro Brno, to vam prazaci nedovoli, navic by potrebovaly schvaleni a novy zabezpecovac.
Na 260 by se to pak vešlo jedině tak, že by z Brna vyjel osobák, za ním ten Sp a ještě za nimi EC/SC. Ve Skalici Os skončí (= návaznost od "vesnic" na Boskovice + Letovice) a těsně za ním přijede Sp a dělí se. Projede EC/SC, jeden Os pokračuje do Boskovic, druhý Os na Letovice. Za půl hodiny se to celé opakuje s tím, že Os z Brna může do některého směru pokračovat, místo dělivého Sp jede R a "nadvlak" se nekoná. Opakuje se až do večera ...
Opačně by to snad mohlo fungovat podobně, teď nemám čas to podrobně řešit.
ad vlaky "od Boskovic a Letovic zvlášť:" pro kapacitu rekonstruovaného hlaváku nehraje roli, jestli ten půlhodinový takt Os od Blanska jsou dva proložené hodinové takty od Letovic a Boskovic, nebo vzniká tím, že se každou půlhodinu spojují ve Skalici dva půlvlaky, nebo jsou oba výchozí ze Skalice ... co je tam navíc je spíš ten váš Sp dělící se ve Skalici, i když jinak by se mi líbil, protože by to znamenalo v podstatě půlhodinový rychlý takt až do Boskovic (střídavě přímo a s přestupem z rychlíku)
Ale jinak s Vámi naprosto souhlasím v řešení - "optimalizaci" Skalice-Boskovice a spojených jednotkách.
1) R + Os/bus přestup ve Skalici do 45 minut
výhoda: žádné investice, funguje už v současnosti
nevýhoda: nutnost přestupovat :-(
cena: 0
2) R + Os spojování ve Skalici do 45 minut
výhoda: nejlepší možný čas bez přestupu
nevýhoda: vyžaduje nová vozidla nejen pro linku do Boskovic, ale i pro Sp na tr. 260 + upravit ZZ ve Skalici (cestová n.)
cena: cca 400 mega (3 jedn. Č.T., 2 jedn. Bosk. ... ale do nových vozidel je stejně potřeba investovat)
3) přímý Os po spojce do 50 minut
výhoda: nejrychlejší čistě Os řešení, nepotřebuje nová vozidla
nevýhoda: musí se postavit spojka + dráty do Boskovic
cena: 100 mega (není to nějak málo?)
4) přímý Os úvrať ve Skalici kolem 60 minut
výhoda: teoreticky bez investic (ale 560 má na Boskovice zbytečně velkou kapacitu), takže reálně potřeba "polovičních" jednotek
nevýhoda: dlouhá JD, přestup směr Letovice (reálně asi střídavě ...)
cena: cca 45 mega (3 jednotky)
5) Os + Os přestup ve Skalici kolem 60 minut
výhoda: žádné investice, funguje už v současnosti
nevýhoda: dlouhá JD + nutnost přestupovat :-(
cena: 0
6) Os + Os spojování ve Skalici kolem 60 minut
výhoda: v podstatě žádná
nevýhoda: potřeba "polovičních" jednotek + upravit ZZ ve Skalici (cestová n.)
cena: cca 90 mega (3 jedn. Bosk., 3 jedn. Let.)
7) pro srovnání v současnosti přímý bus kolem 65 minut
výhoda: lidi jsou tím zvyklí jezdit
nevýhoda: už tak má dlouhou JD, i kdyby ho Kordis zachoval, omezují se linky do centra Brna, takže by končil na periferii s přestupem na MHD
Ceny jsou hodně hrubý odhad, který počítá s cenou nové jednotky 80 mega, cenou reko "poloviční 560" 15 mega* a s oficiální cenou spojky 100 mega.
*přidáním tří nízkopodlažních řidičáků lze získat dvě jednotky 560+vložák+řidičák a jednu vratnou soupravu vložák+vložák+řidičák. Řídit laminátku kabelem údajně je možno ...
Vy jste ten muj komentar spatne precetl. Zkuste jeste jednou. Jde o spojeni vozidel s automatickymi sprahly, nikoliv o sveseni vozidel s klasickou sroubovkou.
Jinak ten celkovy cas je delsi. Samozrejme asi nebude mozne aby obe jednotky vjizdely najednou. Pro jednu z nich tak vychazi pobyt stejne jako normalni zastaveni, pro tu druhou je cas pobytu ve stanici delsi o cekani. Kazdopadne je to mnohem rychlejsi nez prestup hrana-hrana, o zdlouhave manipulaci s klasikou ani nemluve.
V pripade rozpojovani je u obou jednotek cas srovnately s normalnim zastavenim. Protoze se jedna o uvrat, lze realizovat oba odjezdy najednou.
Jiri Hovorka:
Takove jednotky schvalene jsou, treba Desiro (schvaleno 15.12.2004). To navic nepotrebuje zadne draty. Za tech 5-6 let, do kdy ma byt spojka postavena lze schvalit kterekoliv jine vhodne moderni vozidlo - pokud splnuje vsechny predpisy. Treba Coradia Lint od Alstomu.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.










