Brno - Vlastního metra se Brno nedočká, bude mít diametr. Zda však dostane tato dlouho odkládaná podzemní dráha podobu podpovrchové tramvaje, nebo spíše speciálních vlaků, ani v tom není stále jasno. Přesto nabírá celý problém na aktuálnosti.
Takzvaný severojižní diametr totiž úzce souvisí s tím, jak bude vypadat nové brněnské nádraží. Má dopad i do dalších oblastí, například nepřímo ovlivní ceny pozemků v okolí.
Představitelé kraje zatím prosazují, že by podzemní dráha měla být napojená na železnici.
„Lidé jedoucí například z Tišnova by v Řečkovicích přímo ve speciální soupravě bez přestupu opustili koleje ČD a jeli by jakousi městskou drahou, jaké ji známe z Vídně či Berlína. Na jihu by se souprava vrátila na železniční koleje a pokračovala například do Slavkova,“ vysvětlil jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.
Městský územní plán ale počítá s něčím jiným. Pod povrch by se měly nořit tramvaje, a to ty, které nyní jezdí v okolí výškových budov v Šumavské ulici. Až později by vznikl nový úsek od Šumavské ke královopolskému nádraží. Náměstek primátora Martin Ander, který dostal na starost rozvoj města, však připouští, že se město přiblíží ke krajské studii. „Ukazuje se, že má své výhody a posílí zájem o hromadnou dopravu,“ potvrdil. „Při přípravě nového územního plánu zvážíme obě varianty, jak tramvajovou, tak tu, kterou lze přeneseně označit za vlakovou,“ sdělil.
Kvůli vysoké ceně je stavba v nedohlednu
Obě varianty se shodují v tom, že by větší část trasy vedla v oddělených koridorech na povrchu a jen pod centrem by byla v podzemí. Rozpory jsou však v počtu stanic a dalších detailech. Definitivní rozhodnutí o podobě diametru padne příští rok, jasněji však bude už v dalších měsících. Radní totiž nechali zpracovat dokument, který řeší podobu rychlodráhy na jihu města. Má vyřešit její vztah k novému nádraží, její případné zapojení do jeho kolejového systému, nebo protažení trasy až k nákupním centrům na jihu města. „Již nyní územní plán řeší tuto podobu dvěma variantami, které je potřeba vyhodnotit,“ uvedla Zdeňka Šamánková, která má na brněnském magistrátu na starosti dopravu.
Od zvolené varianty se bude odvíjet i cena. Její hrubé odhady se pohybují od 13 miliard až po více než 20 miliard korun. „Jasné je, že nejde o projekt, který by přímo podpořila EU. Možná máme šanci na příspěvek ze Společného regionálního operačního programu, ale ten by samotná tato stavba téměř vyprázdnila,“ míní Ander. Město by tedy muselo získat prostředky od státu, což je velmi problematické. Vláda se totiž několikrát přela o to, zda vůbec uvolnit prostředky na dostavbu pražského metra. Ještě roku 2000 přitom ministerstvo dopravy oznamovalo, že na 9 km brněnské dráhy včetně 3 km pod povrchem uvolní za 6 let celkem 8,6 miliardy korun. Nepřišly. Krajští úředníci již s podzemní dráhou počítají až po roce 2020.
zdroj: Lidové noviny
| 4.3.2007 (10:00)
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
Pavel Večeřa: Myslím většinu jeho dopravních staveb v Praze a okolí. Vozidla jsou ve srovnání s nimi krátkodobá záležitost.
Hlavní nádraží bude ve výsledku asi největší zrůdnost, pod kterou se Kotas podepsal. Hlavní zodpovědnost a vinu ale opět hledám u investora, Kotas je jen proveditel, který se chopil příležitosti.
1) poloha brněnského vlakového nádraží - v případě nesvedení části vlaků ve směru sever > jih do městského podzemního kolejového diametru se značně ztíží možnost zachování stávající polohy vlakového nádraží; právě jeho odlehčení podzemním podlažím na diametru by mohlo odvrátit nutnost stěhování z důvodu nedostatečné kapacity
2) dostupnost tramvajových zastávek - v případě nahrazení některých povrchových úseků tramvají podpovrchovými se zhorší dostupnost jejich zastávek, a to buď čistě nutností překonání výškového rozdílu, nebo i nižší frekvencí zastávek z důvodu nemožnosti jejich výstavby ve všech stávajících místech.
3) stavba samostatného metra jako dalšího dopravního systému v klasickém provedení bude znamenat vytvoření dalších přestupů, což může negativně ovlivnit rozhodování lidí o použití veřejné dopravy (spíše než veřejnou dopravu je třeba z uličního prostoru dostat automobily); navíc je otázka, jak dlouhý by úsek metra byl a zda by se lidem vyplatilo na ně přestupovat
Optimální by podle mého názoru byl kolejový diametr, do kterého by byly svedeny jednak příměstské osobní vlaky ve směru sever-jih, za druhé městské vlaky v totméž směru, přičemž tyto by mohly nahradit "rychlé tramvaje" při napojení na jinak rozsahově nezmenšenou tramvajovou síť. Nakonec je celkem jedno, jak to nazveme, důležité je poskytnout všem cestujícím maximální pohodlí (co nejméně přestupů, co nejsnadnější přístup, případně možnost volby rychlejšího spoje). Toho myslím nejlépe docílíme bez omezování stávající sítě vlaků i tramvají a naopak jejich co největší integrací na všech úrovních.
S-bahn byl prvně zaveden Berlíně a rovněž v pozdějších případech se uplatnil v sídlech s více než miliónem obyvatel, nebo aglomeracích velkoměst (Porůří, Frankfurt – Mohuč – Wiesbaden).
Dalším dopravním prostředkem milionových měst je metro, ovšem v řadě německých měst kolem půl miliónu obyvatel se uplatnil systém označovaný stejně jako v předchozím případě U-bahn, ve skutečnosti se jedná o mezistupeň mezi podzemní a pouliční dráhou. Soupravy zpravidla projíždějí centrem města v mělkých tunelech a mimo střed pokračují na povrchu – často ulicemi zcela neodděleně od ostatní dopravy (Frankfurt, Kolín n. R., Bonn).
A protože Brno se nejvíc blíží kategorii půlmiliónových měst, mohla by být cesta dopravního prostředku mezi tramvají a metrem správným směrem, který by řešil dopravu CELKOVĚ a postupně. Technika dílčích podzemních úseků, podjezdů, nadjezdů se nakonec stejně přirozeně uplatňuje viz nedávno zprovozněná podpovrchová přeložka v Pisárkách. Je určitě škoda, že na internetu nejsou k dispozici náhledy starších projektů na rychlou tramvaj, už pro srovnání se současnými návrhy.
2.Když vlakotramvaj,tak jedině po nových linkách,ale v tom případě chci vidět,jak by se nové trati stavěly v centru,leda ,že by to centrum těsně objížděly,což má své nevýhody
3.když srovnám ceny za novou "S-bahn" a metrem,tak podle mne moc rozdíl nebude.Takže já bych byl pro metro.bylo by to nejefektivnější.
To Kuba: Juránek se sice mýlí, když si myslí, že koleje patří ČD, ale jinak mu plán na diametr vysvětlili dost dobře. Částečně podpovrchová dráha by měla kromě vnitroměstské dopravy (Královo Pole - Šumavská - centrum - nákupní centra v Heršpicích) řešit taky dvě bolesti příměstské železnice: zapojení tratí od Tišnova - dlouhý závlek přes Obřany - a od Sokolnic - závlek přes Černovice a nevhodná konfigurace zhlaví v případě odsunu; konflikt s nákladním průtahem a problematické spojení s tratí od Blažovic v případě nádraží v centru. A protože kraj plánuje odstranit křížení tratí v prostoru Křenovice - Holubice, výhledově bude platit 'trať od Sokolnic = trať od Slavkova'.
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.










