Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Břeclav - Dopravní uzel, jaký v kraji nemá obdoby, vznikne v Břeclavi. Na jednom místě zde má vedle moderně zrekonstruovaného vlakového nádraží vzniknout autobusové nádraží i významné logistické centrum a překladiště pro železniční i kamionovou dopravu hned pro několik zemí. Stavět se začne už letos na podzim. Jako první přijde na řadu rekonstrukce stávajícího vlakového nádraží. Hlavní inženýr projektu Radek Molák z brněnské firmy Sudop uvádí, že rekonstrukce začne v listopadu.
Nádraží se dočká zvýšení nástupištních hran, kompletní rekonstrukce nástupišť i podchodu pro pěší, zbudují se zde i výtahy. Modernizace se dotkne také kolejí, výhybek, trakčního vedení i osvětlení a rekonstrukce se dočkají také 2 mosty přes Dyji i most přes Bratislavskou ulici. Molák vysvětluje, že cílem je zvýšení komfortu cestujících, bezpečnosti dopravy a zejména počtu odbavovaných vlaků. Ty budou moci po opravené trati jezdit rychleji, místo současných 80 km/h i 130 km/h.
Nově opravené nádraží, ležící na koridoru, má být hotovo v roce 2010. Náklady na rekonstrukci se odhadují na 2,75 miliardy korun. Nově opravena je i celá trať z Břeclavi až po hranice. Martina Formánková ze společnosti Subterra sděluje, že modernizace úseku trvala 2 roky a 4 měsíce a trať nyní splňuje evropské parametry pro mezinárodní dopravu, s výjimkou oblouku hned za Břeclaví. Po trati vlaky mohou jezdit rychlostí až 160 km/h.
Ve stejném termínu má v Břeclavi vyrůst i nové autobusové nádraží. Vedení města jej chce postavit právě v těsné blízkosti kolejí. „Máme hotovou studii, do konce roku by mělo být i stavební povolení. Obě nádraží by mohla začít fungovat v roce 2010 společně se spuštěním IDS na Břeclavsku,“ věří místostarosta Břeclavi Zbyněk Humlíček. Vybudování autobusového nádraží přijde až na 90 milionů korun. Město bude žádat o evropskou dotaci, která má pokrýt 85 % nákladů, zbylých 15 % si na polovinu rozdělí město a kraj.
Na druhé straně od vlakového nádraží má vyrůst obrovské logistické centrum za stovky milionů korun. To se stane jedním z hlavních středoevropských překladišť sloužících pro několik zemí najednou.
zdroj: MF DNES a Deník
Adys 
| 23.4.2007 (23:00)
| 23.4.2007 (23:00)Súvisiace správy
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
25.04.2007 (21:45)
Vzhledem k tomu, že všechny dvojkolejné trati zaúsťující do uzlu Břeclav jsou vybaveny zabezpečovacím zařízením umožňujícím jízdu po obou traťových kolejích obousměrně, není třeba budovat nějaké mimoúrovňové křížení.
Postačí, aby se modenizace uzlu Břeclav neprováděla úsporným způsobem "v zájmu daňového" poplatníka, to jest, aby na traťovou rychlost 160 nenavazovaly "progresivní" výhybky na rychlost 50 km/h (například stanice LANŽHOT), ale byly tam výhybky alespoň na 80 - 100 km/h (jenže ty jsou "drahé").
V nákladní dopravě není třeba přeceňovat počty vlaků. Z / do ÖBB jezdí v průměru jeden nákladní vlak za hodinu (plán 28 vlaků v každém směru za 24 hodin), na přechodu Kúty je plán 18 vlaků za 24 hodin v každém směru. Z hlediska intenzity dopravy jsou to doslova směšné počty, které nevyžadují žádné "šílené" stavební úpravy.
Celé je to o tom, aby se nákladní doprava organizovala podle "německého" modelu a nákladní vlaky osobní část nádraží objížděly a cestující nebyli obtěžováni průjezdem nákladních vlaků.
Zastavování EC vlaků minimálně směr Wien v Břeclavi bude přetrvávat, protože ÖBB těžko připustí, aby vlaková četa ČD jezdila až do Wien (především jazyková bariera z hlediska komerčních předpisů), navíc si železničářské odbory ÖBB přísně střeží zaměstnanost. V úvahu jistě přichází reciprocita výkonů vlakových čet ÖBB na vlacích na české železnici, jenže složitost komerčních předpisů ve vztahu k jazykové barieře to předem vylučuje. Zajíždění vlakových čet ČD na Pendolinech do Bratislavy jsou něco jiného, především tam není jazyková bariera a na Pendolinech je extra tarif.
V Passau (přechod DB / ÖBB) také zastavují všechny vlaky EC, včetně ICE jen kvůli výměně personálu, ačkoli jsou oba státy součástí "schengenského království". Francouzsko – německá EC zastavují ve francouzském Forbachu, kde nastupuje vlaková četa DB, ačkoli do sárského Saarbrücken je to pár kilometrů. Forbach má daleko i k Břeclavi …
Postačí, aby se modenizace uzlu Břeclav neprováděla úsporným způsobem "v zájmu daňového" poplatníka, to jest, aby na traťovou rychlost 160 nenavazovaly "progresivní" výhybky na rychlost 50 km/h (například stanice LANŽHOT), ale byly tam výhybky alespoň na 80 - 100 km/h (jenže ty jsou "drahé").
V nákladní dopravě není třeba přeceňovat počty vlaků. Z / do ÖBB jezdí v průměru jeden nákladní vlak za hodinu (plán 28 vlaků v každém směru za 24 hodin), na přechodu Kúty je plán 18 vlaků za 24 hodin v každém směru. Z hlediska intenzity dopravy jsou to doslova směšné počty, které nevyžadují žádné "šílené" stavební úpravy.
Celé je to o tom, aby se nákladní doprava organizovala podle "německého" modelu a nákladní vlaky osobní část nádraží objížděly a cestující nebyli obtěžováni průjezdem nákladních vlaků.
Zastavování EC vlaků minimálně směr Wien v Břeclavi bude přetrvávat, protože ÖBB těžko připustí, aby vlaková četa ČD jezdila až do Wien (především jazyková bariera z hlediska komerčních předpisů), navíc si železničářské odbory ÖBB přísně střeží zaměstnanost. V úvahu jistě přichází reciprocita výkonů vlakových čet ÖBB na vlacích na české železnici, jenže složitost komerčních předpisů ve vztahu k jazykové barieře to předem vylučuje. Zajíždění vlakových čet ČD na Pendolinech do Bratislavy jsou něco jiného, především tam není jazyková bariera a na Pendolinech je extra tarif.
V Passau (přechod DB / ÖBB) také zastavují všechny vlaky EC, včetně ICE jen kvůli výměně personálu, ačkoli jsou oba státy součástí "schengenského království". Francouzsko – německá EC zastavují ve francouzském Forbachu, kde nastupuje vlaková četa DB, ačkoli do sárského Saarbrücken je to pár kilometrů. Forbach má daleko i k Břeclavi …
25.04.2007 (9:41)
Pavel Q.: To by nemělo smysl, když převážná většina dopravy je po osách Brno-Wien a Přerov-Bratislava. Tedy dochází vždy ke změně z pravostranného na levostanný nebo naopak. Dále náklady Břeclaví neprojíždějí durch, ale naopak jsou tam tvořeny.
24.04.2007 (23:09)
Myslim, že by nebylo od věci, kdyby se v Břeclavi, asi na severním zhlaví vybudovalo mimoúrovňové křížení směrů Bratislava-Brno a Vídeň-Přerov. Pak by ani nemuselo vadit, že na Ferdinandce se jezdí vlevo
24.04.2007 (14:14)
Rail-2005: Přesně tak je to asi myšlený s těma rychlostma v Břeclavi. Přínos to bude mít velký.
A s tím zastavováním v Břeclavi by to mohlo být třeba tak, že ve dne by zastavovalo všechno a potom by mohly existovat třeba noční mezinárodní vlaky Berlín - Budapest, které by třeba zastavily naposled v Praze a potom až v Bratislavě jako to mají na západě, že nestavěj celou noc. I když u nás by to celá noc nebyla :).
A s tím zastavováním v Břeclavi by to mohlo být třeba tak, že ve dne by zastavovalo všechno a potom by mohly existovat třeba noční mezinárodní vlaky Berlín - Budapest, které by třeba zastavily naposled v Praze a potom až v Bratislavě jako to mají na západě, že nestavěj celou noc. I když u nás by to celá noc nebyla :).
24.04.2007 (13:40)
Ono dnes když se jede od Brna 160, musí se zbrzdit v oblouku před stanicí na 80 a pak se jede skoro přes celé nákladní až na osobní nádraží 40.
Při modernizaci se bude překládat tento oblouk, aby dovolil vyšší rychlost, takže bych to viděl 130 přes celou stanici a 80 do odboček v hlavních kolejích. Samozřejmě vlaky osobní dopravy tuto rychlost využijí pouze přes nákladní nádraží. Tímto se však zkrátí jízdní doba v úseku Brno - Břeclav o další cca 2 min, takže to bude významný přínos.
Semík: To právě doufám, že konečně vytvoří podmínky, aby ty náklady, co přijedou ze Slovenska na kamionu mohly konečně na železnici. Řveme tu, že nechceme kamiony na dálnicích, ale jaksi zatím nemáme uplně všude dostatečnou železniční infrastukturu, abychom to mohli dát na koleje. Až budeme mít 4.koridor, tak budeme moci konečně zavést RoLa ve velmi frakventovaném směru sever-jih, aniž bychom tím omezovali osobní dopravu. Západ-východ je úplně zabitý. Od východu je to celkem OK, ale úzké hrdlo je v tomto směru Praha a údolí Berounky. Dále je potřeba postavit 2 kolejnou elektrifikovanou trať z Plzně do Regensburgu přes FiW. Pak budeme moci konečně nabídnout železniční alternativu k D47/D1/D5.
Při modernizaci se bude překládat tento oblouk, aby dovolil vyšší rychlost, takže bych to viděl 130 přes celou stanici a 80 do odboček v hlavních kolejích. Samozřejmě vlaky osobní dopravy tuto rychlost využijí pouze přes nákladní nádraží. Tímto se však zkrátí jízdní doba v úseku Brno - Břeclav o další cca 2 min, takže to bude významný přínos.
Semík: To právě doufám, že konečně vytvoří podmínky, aby ty náklady, co přijedou ze Slovenska na kamionu mohly konečně na železnici. Řveme tu, že nechceme kamiony na dálnicích, ale jaksi zatím nemáme uplně všude dostatečnou železniční infrastukturu, abychom to mohli dát na koleje. Až budeme mít 4.koridor, tak budeme moci konečně zavést RoLa ve velmi frakventovaném směru sever-jih, aniž bychom tím omezovali osobní dopravu. Západ-východ je úplně zabitý. Od východu je to celkem OK, ale úzké hrdlo je v tomto směru Praha a údolí Berounky. Dále je potřeba postavit 2 kolejnou elektrifikovanou trať z Plzně do Regensburgu přes FiW. Pak budeme moci konečně nabídnout železniční alternativu k D47/D1/D5.
24.04.2007 (12:59)
Na druhé straně od vlakového nádraží má vyrůst obrovské logistické centrum za stovky milionů korun. To se stane jedním z hlavních středoevropských překladišť sloužících pro několik zemí najednou. Mám to brát, tak že přijedou nákladní vlaky ze Slovenska a Rakouska a v Břeclavi se přeloží na kamiony a ty je po D2 a D1 převezou přes Česko?
24.04.2007 (12:34)
Molák asi Břeclav zná jen z doslechu nebo z nějakého drážního schéma stanice.Je fakt,že ze 160ky musí před vjezdem do st.Břecl.přednádr.zbrzdit vlak na polovinu.Největší problém je však jízda jiným než přímým směrem!!!Pokud vím,tak je rychlost omezena na 30km/hod.O štíhlých-tedy rychlejších výhybkách-ani nevím.
24.04.2007 (12:07)
Břeclav je kžižovatka Evropských koridorů (i když těch méně významných). EC by tam kvůli přestupům stavět měli.
24.04.2007 (11:46)
V Břeclavi by EC měly zastavovat, souhlasím s Rail-2005. Je dobře, že bude provedena rekonstrukce. Břeclavské nádraží je popelkou na koridoru a vzhledem k počtu vlaků a cestujících si to jistě zaslouží.
24.04.2007 (10:57)
Rail-2005:
Jasně že je to hovadina, aby to tam nestavělo, ale u některého vlaku se to zkrátka může stát.
Venca:
Ze zkušenosti vím, je prvnímu návrhu jízdního řádu je radno nepřikládat vůbec žádnou pozornost. Všechno bude beztak úplně jinak. Kolik lidí v tomto vlaku využívá zastávek jako Letovice nebo Svitavy? Nemám tušení.
Jasně že je to hovadina, aby to tam nestavělo, ale u některého vlaku se to zkrátka může stát.
Venca:
Ze zkušenosti vím, je prvnímu návrhu jízdního řádu je radno nepřikládat vůbec žádnou pozornost. Všechno bude beztak úplně jinak. Kolik lidí v tomto vlaku využívá zastávek jako Letovice nebo Svitavy? Nemám tušení.
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, 
- editor alebo admin ŽP
Pridať komentár
Prihlásenie
© 2001 - 2025 ŽelPage
- správcovia
:. Projekty
:. Webové stránky
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko