Jako perličku o předávání informací mezi zaměstnancem ČD a operačním důstojníkem HZS ČD, vzdáleným dva!!! kilometry vzdušnou čarou, mohu přidat následující rozhovor.

Výpravčí: "Zde stanice X, výpravčí Y, hlásím požár náspu směrem ke stanici Z."
Operační: "Která je to ulice?"
V: "Moment", přes rameno "Kolego, na které jsme ulici?"
Pauza, ozve se dusot bot.
V: "Jsme na ulici W", načež následuje stručný popis "jak se k nám dostat"
Vše uzavřeno po položení sluchátka slovy "Kolego, běž je prosím navigovat."

Stejná zkušenost i s dispečerkou RZS při navigování na ulici, po které co půl hodiny vyjíždí jednotka k zásahu.

Nevěříte? Věřte!

Miroslav Zikmund: Pokud neumíte kliknout na odkaz o pár příspěvků níže, nebo jej nepochopíte, tak sem prosím nepřispívejte.

Ve svém příspěvku jste se dopustil několika nepřesností:
1) Vypnout trakční vedení může i výpravčí. Na trati je ale musí vypnout oba sousední výpravčí (protože neví odkud je trať napájena). Z tohoto důvodu je rychlejší zavolat elektrodispečink.
2) Každý přejezd je na železnici evidován svou kilometrickou polohou na trati. Stačí se proto podívat na nejbližší hektometrovník a vím přesně kde jsem.
3) Jak jste správně napsal, každý zaměstnanec ČD ve službě má vědět komu má nahlásit nehodovou událost o níž se dozví. Proto operační důstojník HZS ČD má vědět, že jeho nejvyšší nadřízený je vedoucí směny RCP - vedoucí provozní dispečer RCP, který má na každého výpravčího přímé dispečerské spojení.

Z toho co jsem se z veřejných zdrojů dozvěděl mohu předložit tato fakta:
00.00 hod - příjem oznámení řidiče kamionu o požáru silničního vozidla na přejezdu u obce Jablůnka
00.02 hod - výjezd jednotky k požáru. Během cesty je upřesněno místo požáru
00.11 hod - první vozidlo jednotky na místě požáru
Asi dvě minuty po příjezdu se uvádí do chodu výstražné zařízení přejezdu.
cca00.13 hod - spuštění výstrahy na PZZ
cca00.14 hod - náraz lokomotivy do hořícího vozidla na přejezdu
Z výpovědi zasahujícího hasiče víme , že po zastavení lokomotivy přišel strojvedoucí na místo zásahu a hlásil, že těsně před tím, než zjistil situaci na přejezdu, ztratil napětí v troleji.
00.18 - velitel zásahu hlásí spuštění zvukového a světelného výstražného zařízení přejezdu, žádá operační středisko o prověření uzavření tratě a vypnutí proudu v troleji
ve stejné minutě přichází od policie informace, že se pracovníkům ČD nepodařilo zastavit jednu lokomotivu
00.19hod - velitel zásahu hlásí, že hasiči urychleně opouští železniční přejezd a že došlo k nárazu lokomotivy do tahače (ke kterému došlo před cca 6-ti minutami)
Při zastavování lokomotivy (nebo těsně po něm) byla aktivována funkce generální stop

Z výše uvedeného vyplývá zhruba toto:
Pokud byla jednotka HZS vyslána na místo nehody v 00.02 hod a bylo jí v průběhu výjezdu upřesňováno místo nehody, nemohl být operační důstojník HZS ČD informován o mimořádné událostidříve než v 00.07 hod. Pak ovšem zbývá na předání a zpracování informace v řetězu: operační HZS ČD - provozní dispečer - výpravčí - generální stop cca 7 min. To samé platí i pro řetězec operační HZS ČD - (provozní dispečer) - elektrodispečer - vypnutí trakce (vypnutí 3000 V neobnáší otočit vypínačem).
Pro spuštění druhé výstrahy na PZZ existuje jednoduché vysvětlení: po průjezdu lokomotivy přes přejezd a jejím vstoupení do vzdalovacího úseku přechází PZZ do tzv. anulace. Pokud není vzdalovací úsek do určité doby (cca 5 min.) vozidlem uvolněn, dochází k opětovnému spuštění výstrahy na PZZ - známé "Při nehodě (rozuměj po průjezdu vlaku) nebylo PZZ v činnosti, ale za chvíli spustila výstraha - dráha v tom má bo**el" z TV NOHA. I tento fakt do časové osy události zapadá - 00.14 až 00.19 hod.

A nyní stačí jen dodat: "Jen do mne, pánové"

Děkuji panu Zikundovi za pro mne zcela srozumitelný a pochopitelný rozklad.

Miroslav Zikmund: smysl vašeho rozsáhlého příspěvku jsem nějak nepochopil, rozlišit, co z toho jsou fakta a co spekulace, je docela nemožné. Jinak rozdíl mezi časy mluvčího HZSZLK a ČD byl již včera vyřešen.

Citace z předpisu D 17 účinného od 01.01.2007 :

42. Každý zaměstnanec nebo osoba ve smluvním vztahu k provozovateli dráhy nebo drážní dopravy, kteří se svou pracovní činností podílejí na provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, jsou povinni neprodleně ohlásit na určené ohlašovací pracoviště vznik MU, pokud tuto událost sami zjistili nebo se o ní věrohodně dozvěděli.
Je-li na místě MU více zaměstnanců, ohlásí MU po vzájemné domluvě funkčně nejvýše zařazený zaměstnanec.

Motto :

Mnoho lidí si myslí, že výpravčí je všeuměl ovládající kouzelné tlačítko, jehož stisknutím se zastaví všechny vlaky a trolejové vedení bude bez napětí …
***********
Na několika místech byl popsán pravděpodobný sled událostí, vycházející především z toho, co dal k dispozici tiskový mluvčí HZS ZLK. Dále je k dispozici doplňující vyjádření velitele zásahu.
Stručně lze průběh zrekapitulovat :
HZS ZLK dostává na tísňové lince hlášení (0:00). Informační systém, s nímž HZS, resp. integrovaný záchranný systém [IZS] pracuje umožňuje velmi přesnou lokalizaci místa volání (místo je zobrazeno na monitoru), používá ho i RZS, což výrazně zkracuje dojetí na místo události.. Takže operační HZS ZLK poslal „civilní" hasiče ze Vsetína na správné místo, během jízdy byla lokalita zásahu upřesněna.
Jelikož operační HZS ZLK nemá (nebo nezná spojení) na příslušná pracoviště „pana Dráhy", kontaktoval zcela správně operačního HZS ČD, která je jednak součástí IZS ČR, ale má spojení na příslušná pracoviště „pana Dráhy" služební telefonní sítí, přesněji řečeno umí telefonní čísla „kam volat". Záznamové zařízené obou na sobě nezávislých útvarů registruje čas 0:02.

A teď nastává známý problém, popsaný v „kauze Vraňany". „Pan Dráha" zná přejezdy podle kilometrické polohy na trati, aniž by znal polohu podle „pana Silnice".
Operační HZS ZLK je sice schopen identifikovat místo „po silnici", ale není schopen popsat uvedené místo „po dráze". HZS ČD patrně takovýto informační systém nemá, protože primárně jezdí zasahovat na místa „pana Dráhy", který umí podat přesnou informaci.
Do jisté míry by stačilo, aby se do databáze IZS doplnila identifikace přejezdů podle „pana Dráhy". Očíslovat přejezdy by neměl být problém, protože každý most (i drobný můstek) na silnici má taky svoje číslo, které je uvedené na tabulce na začátku mostu. Ona je otázka, zda nakonec každý přejezd to číslo nemá taky, ale nikde není tabulka s tím číslem umístěna - nejlépe na sloupku s výstražným křížem. [Nejsem si zcela jist, ale mám pocit, že někde jsem takové tabulky viděl.]
Další věc - civilní hasiči volali „pana Dráhu", ale nedovolali se => viz :

Citace z přepisu ČT 1 – Jihomoravský Večerník 18.00 – 7.5.2007
Ivo MITÁČEK, mluvčí hasičů Zlínského kraje
--------------------
Nakonec jsme se pokusili i informovat jednotlivé stanice jak ve Vsetíně, tak také ve Valašském Meziříčí. Tam jsme se vůbec nedovolali.

Nedovolali se - to může mít dvojí smysl - buď bylo obsazeno nebo nikdo telefon nevzal. Ve Valašském Meziříčí jsou ve službě 4 výpravčí - kterému výpravčímu volali ? Volali vůbec výpravčímu ? Stejný problém ve Vsetíně, tam jsou výpravčí ve služba dva.

Internetový telefonní seznam „Kyslík" uvádí u Jablůnky

> viz (http://www.zlatestranky.cz/WhiteDetail.do?term=%c4%8cesk%c3%a9+dr%c3%a1hy&where=jabl%c5%afnka&searchStep=EXACT&listingId=WBc7329a444d55afb25670a99b73863ad1b4a8c448)

u Valašského Meziříčí >viz (http://www.zlatestranky.cz/WhiteDetail.do?term=%c4%8cesk%c3%a9+dr%c3%a1hy&where=Vala%c5%a1sk%c3%a9+Mezi%c5%99%c3%ad%c4%8d%c3%ad&searchStep=EXACT&listingId=WBfb7ab96cb01c3438862cf3843db379218c79a6fd)

a u Vsetína > viz (http://www.zlatestranky.cz/WhiteDetail.do?term=%c4%8cesk%c3%a9+dr%c3%a1hy&where=Vset%c3%adn&searchStep=EXACT&listingId=WB5e87f25fcd7743d1f7b379ed60c85b578bd86220)

Správně bylo řečeno, že většina telefonních čísel uvedených ve Zlatých stránkách je směřována na „zákaznické informace", nikoli na výpravčího. Digitální služební telefonní síť sice umožňuje přijatý hovor přesměrovat na jinou linku, čili ze „zákaznického centra" na výpravčího, nicméně jednak telefonní přístroj, jednak pracovník to musí umět … U některých stanic „bývávala" uvedena čísla do pokladny i k výpravčímu …

Další vada na kráse v rámci digitalizace - digitalizace umožnila, aby se na každé „služební" číslo dalo dovolat z veřejné telefonní sítě (VTS), resp. pokud má účastník příslušné oprávnění může volat do VTS. Takže se až na některé výjimky zrušily telefony VTS, protože se tak dost významně šetří peníze.
Měl-li výpravčí kdysi na stole jeden služební a jeden „státní" telefon, tak dneska má jen jeden. Ostatně, když mluvíte na jednom telefonu, nemůžete mluvit na druhém (jsou sice jedinci, kteří to dokáží). Nicméně, i kdyby měl výpravčí k dispozici dva telefony, tak při „dopravním" hovoru na jednom, spojeném zpravidla se zápisy, nevezme ten druhý …

Nicméně – pokud „místní" hasiči znají čísla na výpravčí ve Vsetíně a Valašském Meziříčí - vyplývá to z vyjádření mluvčího - proč se s těmito pracovníky nespojili přímo, bez zprostředkování …

Pokud se nemýlím, tak výpravčí nemá možnost provést nouzové vypnutí napájení trakčního vedení ani ve stanici ani na trati. Tu či onde má možnost odpojit trakční vedení ručním odpojovačem (manipulační koleje).

Někdejší „Střední dráha" byla poměrně progresivní při zavádění dálkového ovládání trakčních napájecích a spínacích stanic, trať 280 spadala pod elektrodispečera v Přerově (někdejší PO Přerov). V telefonním seznamu SDC Zlín pracovní funkce „elektrodispečer" není, odkaz je na elektrodispečera SDC SEE Olomouc … v Přerově… , tedy doslova pod okny operačního HZS ČD v Přerově.

Takže výpravčí z Jablůnky / Valašského Meziříčí / Vsetína(odkudkoli) musí uplatnit požadavek na vypnutí trakčního vedení u elektrodispečera v Přerově a zase se vrátíme k problému komunikace, takže další časová prodleva.

Elektrodispečerovi je třeba vymezit úsek, který má být odpojen (trakční napájecí stanice je ve Valašském Meziříčí, spínací stanice v Jablůnce).

Pravděpodobně došlo ke kuriózní komunikaci > operační HZS ČD v Přerově na základě požadavku operačního HZS ZLK vyrozumívá výpravčího ČD v Jablůnce (??) nebo Valašském Meziříčí (??) nebo Vsetíně (??) o problému > jeden z výpravčích pak vyrozumívá ED v Přerově o nutnosti vypnout proud.

Mnohem jednodušší a srozumitelnější je přímá komunikace operační HZS ČD > elektrodispečer : „Na základě požadavku HZS ZLK vás žádáme o vypnutí proudu v trakčním vedení mezi stanicemi Vsetín – Valašské Meziříčí, kde na jednom, dosud blíže neidentifikovaném, přejezdu došlo k požáru silničního vozidla. Hasiči ZLK ze Vsetína jsou na cestě k požáru."
Informace relativně neurčitá, ale požadavek na vypnutí TV stručný, jasný, rychlý a srozumitelný, přesněji řečeno snadno proveditelný.

Zatímco tiskový mluvčí HZS ZLK sděluje, že hasební zásah byl prováděn (téměř jako hrdinství) bez toho, že by došlo k vypnutí TV, lze jednání velitele zásahu označit jako trestuhodné vědomé (úmyslné) jednání.
Pomiňme nutnost zkratování TV, protože zkratovací soupravu civilní hasiči určitě nevozí, nicméně bezpečnostní předpisy týkající se pracovních činností na elektrických zařízení a v jejich blízkosti výslovně vyžadují odpojení TV v případě hasebních prací. Velitel zásahu může být rád, že nedošlo k úrazu elektrickým proudem, protože neměl v době zahájení hasebních prací žádnou relevantní informaci o tom, že TV je vypnuto.
Na jednom webu někdo, kdo hasičské problematice rozumí, přesně cituje interní dokumenty HZS, které byly zasahujícími hasiči porušeny.

Na jiném webovém místě samotný tiskový mluvčí Mitáček hovoří o nevysvětlitelných časových rozdílech. Ačkoli u obou HZS je shodný základní časový údaj 0.02 (systémový čas záznamového zařízení), pak se informace HZS ZLK i ČD a.s. zásadně liší.
Podle jednoho údaje narazila lokomotiva do hořící kamionu v 0:12, informace operačnímu HZS o tom, že se „panu Dráhovi" podařilo vypnout proud pochází z 0:12, ale hlášení velitele zásahu uvádí časy o ± 7 minut později.
Navíc je zde problém s jízdní dobou lokomotivy, která se na trať údajně vydala v době, kdy HZS ZLK předávala informaci HZS ČD. Jízdní doba Vsetín - Jablůnka činí 7 minut, Jablůnka - Val. Meziříčí 11 minut, čili čas střetnutí odpovídá jízdní době.
Na lokomotivě nezpochybnitelný záznam rychloměrového proužku dokumentující průběh jízdy. I kdyby hodiny na rychloměru nešly na minutu přesně, šlo by tedy o „relativní čas", vždy lze v návaznosti na záznamy v dopravním deníku, i s ohledem na předchozí záznamy určit čas zcela přesně.
Dle regionálního zpravodajství ČT 1 z 10.05.2007 se začíná šetřit, zda za srážku s kamionem nemůže strojvedoucí …

DRÁŽNÍ INSPEKCE: PROVĚŘUJEME BRZDĚNÍ LOKOMOTIVY
10.5.2007 ČT 1 18:00 Jihomoravský večerník

Lenka SOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Pondělní srážku lokomotivy s hořícím tahačem u Jablůnky na Vsetínsku, mohl zavinit i strojvedoucí. To je další z vyšetřovacích verzí drážních inspektorů. Ti budou ještě zkoumat, jestli lokomotiva správně brzdila a proč České dráhy při zásahu hasičů u hořícího kamionu ihned nepřerušili provoz na trati. Připomeňme, že při pondělní tragicky vypadající nehodě na železničním přejezdu se nikdo nezranil.

Nicméně stále zůstává nezodpovězena otázka "generálního stopu".

No to jsou, ale zmatky, to jsem zvědavý jaký z toho udělají závěr inšpektóři-)...

No a ten doslova dorazil na misto cinu:-)

na místo zásahu přijíždí další jednotky hasičů z Jablůnky a Vsetína, od lokomotivy přichází strojvedoucí, který stručně informuje o průběhu události a o vypnutí trolejí

a jsme doma! oni drahy poslali firu s lokomotivou, jako rychlou spojku, ze uz muzou hasit! :- ))

... souhra náhod, časové paralely. Nepřehlédl jsem, že tam již stálo na příjezdu vozidlo PČR?

Tak je to jasný, souhra náhod.