Praha - Vlaky kategorie EuroCity začaly v západní Evropě jezdit před 20 lety. V roce 1986 se 13 železničních společností (země EHS, Rakousko, Švýcarsko) rozhodlo, že vytvoří nový, kvalitní systém rychlých dálkových denních i nočních spojů. Tyto vlaky začaly jezdit po zániku TEE (Trans Europe Express) od grafikonu 1987/1988. Až do roku 1993 byly vlaky kategorie EC denní i noční. Až před 14 lety byly tyto dva provozy odděleny a noční vlaky dostaly označení EuroNight.
Počátkem 90. let minulého století začaly jezdit vlaky EuroCity i do zemí střední a východní Evropy. Průlomem se stal vlak EC Lehár na trase Wien - Budapest. Do České republiky přijel první vlak EC v roce 1991 a jednalo se o spoj EC 8/9 Antonín Dvořák na trase Wien - Praha. Postupem času zmizely vlaky EC z některých západoevropských zemí. V dnešní době se s nimi nesetkáme například ve Španělsku či ve Francii.
Vstup východoevropských železničních správ, včetně té české, do projektu EuroCity však neznamenal jen pozitivní krok v rozšíření destinací na mnoho měst východní Evropy. Vzhledem k tomu, že východoevreopské správy neměly vozy, které by vyhovovaly kritériím vozů vhodných pro provoz v síti EC, byla tato kritéria nezřídka porušována. To vedlo k tomu, že například Rakouské státní dráhy (ÖBB) zavedly nový produkt ÖBB EC (ačkoliv ze strany ÖBB dochází taktéž k porušování kritérií). Také to mělo za následek, že vstup jakýchkoliv dalších správ tentokrát do sítě vlaků EuroNight je už kontrolován o poznání důsledněji a musí být splněna všechna kritéria, která jsou třeba.
Postupem času jsou spoje EuroCity nahrazovány většinou vysokorychlostními jednotkami. Taková situace panuje například na trase mezi Německem a Dánskem. Jednotky ICE začnou od prosince jezdit také mezi Frankfurtem nad Mohanem a Vídní. Podobná situace nastala nedávno i při spojení mezi Německem a Francií, kde začaly jezdit jednotky ICE a TGV.
Na stránkách Českých drah se o vlacích EuroCity píše: "Vlaky evropských železnic se stanoveným standardem mezinárodní kvality přepravy osob, sestavené ve skupinovém řazení vozů 1. a 2. třídy a restauračního vozu. Preferuje se řazení klimatizovaných a nových vozů." V jiných zdrojích jsou informace pestřejší - napříkald Wikpedie udává, že se musí jednat o vlak mezinárodní, řazený z vozů 1. a 2. třídy a jídelního vozu (příp. bistro, pojízdný minibar). Toto řazení by mělo být skupinové (vozy 1. třídy - jídelní vůz - vozy 2. třídy) a vozy by měly být klimatizované. Vlak by měl zastavovat pouze ve významných městech a to na max. 5 minut, personál by měl mluvit více jazyky a průměrná rychlost vlaku by měla být 90 km/h. Vlak by měl odjíždět po 6. hod. ranní a do cílové stanice by měl dorazit před půlnocí. Cestující by měli mít k dispozici tištěné informační letáky a ve vozech by měla být vakuovaná WC. Pokud všechna kritéria shrneme, můžeme konstatovat, že v současné době zcela splňuje výše uvedená kritéria minimum vlaků kategorie EC.
Do Československa přijel první vlak EuroCity 2.6.1991 a jednalo se o spoj EC 8/9 Antonín Dvořák na trase Wien - Praha složený z rakouských vozů 1. a 2. třídy a jídelního vozu ČSD. Trať přes Havlíčkův Brod dlouhou 407 km urazil cestovní rychlostí 86,5 km/h za 4 hod. 42 min. V průběhu let se výrazně změnily cílové destinace vlaků kategorie EC - "écečka" jezdila například do německého Dortmundu (Karlštejn), Paříže (Goethe), Curychu (Albert Einstein) či na Westerland/Sylt (Carl Maria von Weber). Do těchto míst tyto vlaky již nejezdí. V aktuálně platném grafikonu jezdí vlaky kategorie EC do Vídně, Lublaně, Varšavy, Krakova, Košic, Žiliny, Budapešti, Berlína, Hamburku a Aarhusu. Poprvé v historii jezdí na našem území soupravy EuroNight (Johannes Kepler do Wiesbadenu/Mnichova).
Řazení všech vlaků EC jedoucích po území České republiky pro čtenáře pravidelně zpracovává a aktualizuje redakce ŽelPage.
zdroj: České dráhy, Wikipedie, Fernbahn.de

Jen dodám, že kolem Třeboňských rybníků se svého času proháněly mimo jiné rychlíky Vindobona, Sanssouci a Smetana.
Omlouvám, se, já taky raději posluchám Rammstein a Falko mi moc nevadil ...
Asi teď budu ze středočeské kotliny dojíždět týdně do Žiliny.
Jsou nejaká extra doporučení, pro cestujících zabezpečení?
Bych nekoukal jak uličník, když přepadne nás Jánošík
bych nedivil se převelice, že povinná je slivovice?
Jsem už trochu starší pán, překvapení nevítám.
A přes Třeboň vy umělci jezdil rychlík Smetana.
Při mé poslední cestě do Vídně jsem byl překvapen, neboť rakouský personál ovládal na komunikační úrovni češtinu. Takový přístup k cestujícím je sympatický a cestující poté s radostí opětovně služby využije. O tom, že by se na našem území u vlaků do Polska objevilo např. hlášení v polštině si můžeme nechat jenom zdát. U nás se vyžaduje angličtina a na nejbližší sousedy se kašle.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.











