Ještě dovětek, stále je snaha navážet cestující do středu města, protože tam je cíl jejich cesty. Mně pořád není jasné co tam vlastně budou všichni dělat? V centru je pár obchodů, fabriky (pokud ještě některý vyrábí), jsou na předměstích, supermarkety taky, úrazovka Bude v Bohunicích, ústřední hřbitov v Heršpicích, pár škol po celém Brně, v centru kina, divadla, luxusní a výběrové obchody, vietnamské tržnice a stánky, obchodní zastoupení mobilních operátorů, pár úřadů a tři hotely...

taz: Prostor je na parkovišti Tesca - je k dispozici pruh šířky cca 15m po celé délce a nádraží pak protáhnout směrem k Americe, oblouk rovnat o cca 20m dovnitř (v místě kiosku) Kolejiště by bylo vhodné zvednout o 60-100cm oproti stávající poloze, kvůli stítněným podjezdům.
Mám i zákres do fotgrafie, bohužel to má 20MB i v raru.
Ve starších diskuzích je link, odkud jsem to stáhl.

taz:
- kapacita výpravní budovy: pokud jako cestující vidím 2 + 3 + 2 (vchod) + 2 + 3 + 2 pokladny a z nich je DESET zavřených, tak tento argument notně kulhá
- složité vedení tratí na území města: to je věc na rozsáhlou debatu, v principu souhlasím, jenže v případě přeložení trati pod letiště (ve hvězdách) a zapojení Přerovky a Vláry do Herr Schpitz z jihu poloha nádraží nerozhoduje. Obě jsou možné.
- Stáří zařízení dráhy: Pardon neberu. To je věc času, nikoliv místa.
- odstavné: Je v plánu nové pro obě varianty, takže tohle neberu jako argument.
- Stísněné přednádraží: Ano stává se, projíždějí zde busy ke Grandu na starý autobusák a občas se to tam ucpe, když nějaký magor blbě zaparkuje v zákazu zastavení. V případě zachování polohy bude hlavní vstup jinde (z druhé strany pošty), kde je i více místa.
- P(r)omočené kouty: Není věcí místa, ale lidí. Konkrétně zanedbaný úklid podlah a bezdomovců. Nebojte se, pokud budou i na novém, jedno zda odsunutém, nádraží, bude to po deseti letech stejné. Bohužel.
¨
Ohledně finančních nároků na návaznou dopravu (šaliny) naprosto souhlasím s IDeeSákem, a vazba na šaliny je pro mě hlavní argument pro zachování polohy.

Ty stoleté studie dokumentují, že již tehdy byly technické důvody pro přesun, které přetrvávají a vznikají další. při plánech nádraží by se snad mělo přihlížet i k oprávněným požadavkům přepravce, který má pro realizaci dopravy povinnost dodržovat i nějaké předpisy a normy.
Stále mi tu chybí nějaké řešení, kde vzít prostor na to, aby vzniklo lepší nádraží tam kde stojí, posunout bývalé tesko, zrušit tramvaje před nádražím, udělat násep místo malé ameriky?
Necháme to politikům a ekonomům, jedni budou plakat, že není politický konsens a ti druzíněkde vyšetří pár miliónků, a nechají vypotit další studii...
Dovolím si vaše úsměvné howgh trošku parafrázovat, zdá se, že nikoliv taz a jemu podobní nějak ztratili řeč, škoda...

Komu má "nové"/upravené nádraží sloužit - především cestujícím. Opomíjet je je největší chybou, jaká by mohla nastat. Dříve byla nosným pilířem dopravy doprava nákladní, nyní je pro přežití železnice důležitá orientace na dopravu osob. Je proto zbytečné argumentovat téměř 100 let starými studiemi, protože mnoho faktorů ovlivňující studie se s postupem doby změnilo. Důležitým faktorem v současné železniční dopravě je udržení případně navýšení podílu přepravovaných cestujících. Nabídnete-li cestujícím větší docházkové/dojížďkové vzdálenosti, dojde k odlivu cestujících. Při poklesu cestujících je také silně ohrožen rozsah dopravy, který by se v případě poklesu počtu cestujících snižoval. Další vývoj událostí si můžete vypozorovat v Ústeckém kraji. Snižování rozsahu dopravy povede k dalšímu poklesu cestujících a následnému dalšímu snižování výkonů. V katastrofickém scénaři bude na jihu Brna megalomanské nádraží pro několik málo dálkových osobních vlaků + projíždějících nákladů a plno rezavých kolejí. Proto je nutné brát ve všech analýzách mnohem širší rozsah, než se na první pohled zdá. Studie z roku 1994 byla z tohoto pohledu dost povrchní. Navíc, jak vyplynulo, část číselných údajů byla účelně upravována.

V případě vlakového nádraží převládá využití převážně dojíždějícími. Posune-li se nádraží libovolným směrem, dojde u většiny využívajících cestujících k prodloužení cesty (časově, délkově). O tom, že rozvoji Brna na jih současné nádraží nebrání svědčí nová výstavba v okolí. V případě uvolnění stavebních uzavěr (pro odsunuté nádraží) by se město tímto směrem určitě rozvíjelo rychleji. Nejětší brzdou rozvoje je tedy tento nerozhodný stav.


Mnoho problémů, které nastiňujete je řešitelných i v rámci stávající polohy. O tom ale bylo již popsáno dost papíru.

Pro dopravu využívám především železnici. Na Zvonařku chodím jen v případě nutnosti, když nejede vlak. Samozřejmě se mi příliš nelíbí její vzdálenost od nádraží, ale zatím to není nepřekonatelná překážka.

Úrazovka "zatím" mě netrapí. Dosud jsem nemusel využít ani Bohunickou nemocnici ani úrazovku. Předpokládám, že do úrazovky "nejezdí" jen Brňané, ale také pacienti z okolí. Proto je důležitá rychlá dostupnost pro obě skupiny obyvatel. Proto pokládám za nejlepší polohu nějaké místo u výpadovky, případně na městském okruhu.


Howgh

ÚAN i úrazovku můžete vnímat třeba jako občan, referendum k poloze nádraží také nebyla debata odborníků, já bych třeba vnímal přítomnost úrazovky v dosahu MHD v centru města výhodnější. Nádraží, coby urbanistický prvek nikoliv.

Jestli tomu dobře rozumím, pro vás je rozhodující hledisko, dodržet naplánovaný pohyb cestujících. Já na to pohlížím spíše z hlediska např. tohoto:
"Ve 20. letech byly pojmenovány základní problémy, které se objevují i ve všech pozdějších analýzách:
- nedostatečná kapacita HN a jeho výpravní budovy
- složité větvení tratí na území města
- stáří většiny zařízení dráhy
- malá kapacita odstavného nádraží pro osobní vlaky
- stísněný přednádražní prostor
Následná urbanistická soutěž na řešení železniční otázky přinesla v roce 1927 myšlenku přenést HN do prostoru dolního nádraží.
Zdůraznil bych ta léta, kdy tyto studie vznikly. Domnívám se, že technické požadavky na železnici se od těch dob podstatně změnily, desítky let se hovoří o tom, že HHD by zejména v centru Brna měla doznat zásadní změny. Silným argumentem proti odsunu je výhoda umístění v centru města. Já bych viděl poslání městského centra v něčem jiném než propletenci kolejí. Mimochodem, současná poloha mi spíš připadá, že nádraží tvoří bariéru na okraji centra a brání možnosti jeho rozvoje směrem na jih, kde by mohl být prostor pro další výstavbu. Myslíte, že o nádraží v souěasné podobě lze říci, že vítá návštěvníky druhého největšího města v republice důstojně? Já myslím, že různá páchnoucí promočená zákoutí jsou spíše odpudivá. Co vznikne, když se vylepší přístavbou staré nádraží, je vidět např. v Praze na hlavním. Chátrající architektonicky cenná budova, obklopená dálnicí, a obludně velký podzemní vestibul se vstupy do metra. Nevím, nevím, jestli zrovna já jsem odpůrce změn, výstavba a přesun autobusového nádraží se realizoval ještě za vlády bývaléhorežimu, argumenty, některé argumenty, které uvádíte, my připadají jako zoufalá snaha tehdy započaté a naplánované dílo dokončit.
Podotýkám, že tuto odpověď nepředkládám jako odborné stanovisko, ale jako názor vyplývající z pocitu.

taz - k některým věcem se nemohu vyjadřovat - jsem vázán pracovní smlouvou. Přesto některé věci tajné nejsou. Původní studie nepočítala s rozvojem IDS, proto bylo počítáno s rušnějším busovým provozem na Zvonařce. Po zavedení IDS byla většina busových linek ukončena na okraji Brna, cestující do centra jsou směrováni na kolejovou dopravu. Přemístěním mimo centrum by buď došlo k rapidnímu ubytku cestujících ve vlacích, kteří směřují do centra, neboť by vlak ztratil výhodu rychlého přímého spojení. Vznikla by větší potřeba posílení autobusových linek v regionu (část vlakových cest. by se přesunula zpět do autobusů, část do IAD, zbytek by zůstal věrný vlaku), nutné by bylo posílení městské dopravy pro cestující od vlaků do centra + posílení městské od regionálních autobusů. V globálu by to znamenalo enormní navýšení dotací (jak z městského rozpočtu Brna, tak i krajského rozpočtu) + zvýšení IAD, pro kterou by se musela stavět další infrastruktura.

Takže zjednodušeně

odsunuté nádraží x miliard "jednorázově" stavba + y miliard přestavba infrastruktury městské dopravy + stamiliony ročně na navýšení dopravní obslužnost
nádraží v centru x + z miliard "jednorázově" (z = rozdíl mezi přestavbou v odsunuté poloze a stavbě v centru)

Vzniká nám jednoduchá soustava rovnic závislá v podstatě na životnosti nádraží. Vzhledem k tomu, že nádraží se nepřestavují na několik málo let, i laik poměrně lehce odvodí, která z variant se jeví výhodněji.

Přesun Zvonařky byl proveden před mým příchodem do Brna, nemám proto dostatek informací k posouzení

K jiným tématům než dopravním se mohu jako odborník těžko vyjádřit, neboť jsem studoval DFJP a ne lékařství nebo ekonomiku zdravotnictví. Stěhování úrazovky bych byl schopen posoudit pouze z dopravního hlediska, na ostatní nemám potřebné znalosti.

Jinak zde: http://www.erag.cz/era21/index.asp?page_id=37 jsem našel článek staršího data, kde je celkem objektivně popsána problematika přesunu ŽUB, z pohledu jak odpůrců, tak zastánců přesunu, toto jsou informace, které má k dispozici tzv. neodborná veřejnost. Toto, plus fakt, že pracuji na dráze, mi formuje stanovisko k tomuto problému. To je důvod, proč se zapojuji do DISKUSE na tomto fóru. To co tady napíšeme, v konečném důsledku nic nevyřeší, nicméně možná ty debaty někomu něco přinesou.

Kdyby někdo nechápal smysl otázky, autobusy nedemokraticky bez analýz přesunuli rozhodnutím strany a vlády, a pacošů se taky nikdo jaksi nemíní referendem ptát, kde chtějí špitál. A já teda spíš trefím na Koliště, skoro kolem jezdí skoro všechny noční linky MHD.