Praha - Po chaosu, který včera vyvrcholil, se začala vracet do normálního stavu železniční doprava v metropoli a na tratích mířících z Prahy na východ. Ovšem pouze za cenu toho, že České dráhy velkou část rychlíků odklonily z Hlavního nádraží na ostatní nádraží v metropoli. ČD tak změnily systém sestavování souprav, stáhly záložní vozy z Bohumína a přidaly lokomotivy, které pomáhají s posunem souprav. Většina vlaků už odjíždí z pražského hlavního nádraží téměř načas, zpoždění jsou maximálně kolem 20 minut. S problémy se naopak potýkaly některé spoje mezi Přerovem a Brnem, trojice rychlíků byla zpožděna téměř o 2 hodiny.

Doprava zkolabovala poté, co na hlavním nádraží začala příprava na jeho rekonstrukci. Důvodem jsou také plánované stavební práce na novém spojení, které snižují kapacitu tratě přes Vítkov a Libeň. Trasa přes Vršovice ale nebyla na takový nápor vlaků připravená. Aby ČD ulevily přetíženému úseku, posílají některé vlaky přes vítkovský tunel - tedy stejnou trasou, jíž jezdily před začátkem platnosti nového jízdního řádu. Spoje však nepokračují na východ přes Libeň, ale do Kolína jedou po trati přes Nymburk. Dobu jízdy jim tato oklika prodlužuje jen o několik minut.

„Jsme v situaci, kdy je v Praze minimum kolejí na větší množství vlaků a než v minulosti a vzniklo úzké hrdlo, s nímž jsme nepočítali. Do toho se přidaly zpožděné vlaky ze zahraničí, které přijížděly zcela mimo grafikon a vše jen komplikovaly,“ říká mluvčí ČD Ondřej Kubala, podle něhož budou za podcenění situace určitě uděleny sankce.

Náměstek ministra dopravy Pavel Šlégr uvádí, že jízdní řád počítal s výlukami, ale výrazně zpožděný vlak ze zahraničí to naboural. I když ministerstvo má možnost za zpoždění rychlíků, které objednává a platí, ČD pokutovat, nyní to tak neučiní. Podle Kubaly však opakování současné krize nehrozí a slibuje, že se situace již nebude opakovat.

Je ovšem otázkou, do jaké míry jsou hlavní pŕíčinou dopravního kolapsu zpoždění vlaků ze zahraničí. ČD v této souvislosti nejčastěji zmiňuje výrazně opožděné spoje z Polska, Rakouska a Německa. Statistika zpoždění ovšem ukazuje, že např. vlak EC 106 Praha z Varšavy měl na příjezdu do ČR ve třech případech z pěti zpoždění nižší než deset minut. Zatímco průměr zpoždění v přechodové stanici Petrovice u Karviné činil za tuto dobu 25 minut, do Prahy si EC 106 dále na Prahu už vlak zpoždění jenom zvyšoval. EC 108 Comenius z Krakova přijel v tomto týdnu do Prahy jednou opožděn o více než hodinu. Z přehledu se ale dozvídáme, že na vstupu do ČR nikdy nepřekročil jízdní řád o více než 15 minut. U vlaků přijíždějících z Německa jsou hodnoty zpoždění od neděle ještě mírnější: EC 171 Hungaria nepřekročila 10 minut, vlak EC 173 Vindobona si ve dvou případech přivezl 20 minut, stejně jako EC 175 Jan Jesenius. Vlaky EC 177 a EC 179 směrující do Prahy dokonce hranici patnácti minut přesáhly pouze jednou. Obdobné výsledky přitom lze najít i u jiných dálkových vlaků přijíždějících ze zmiňovaných zemí. Za zmínku stojí i fakt, že vysoká zpoždění uvedených spojů na příjezdu do Prahy vznikají ve velké většině případů až na českém území.

zdroj: Deník a iDNES, ŽelPage