..: LGV Rhin-Rhone - východní větev :..

Ilustrační obrázekDijon - Masivní investice do železniční infrastruktury ve Francii pokračují. Ve stínu dokončení 1.fáze LGV Est (LN6) se o pár desítek kilometrů jižně buduje již delší dobu jiné veledílo - LGV Rhin-Rhone, přesněji řečeno její východní větev. Podívejme se tedy na tuto stavbu podrobněji. Již v červenci 2006 byly zahájeny stavební práce na východní větvi této stavby, která má být uvedena do provozu v roce 2011 a spojí města Dijon a Mulhouse. Přesněji, počátek stavby leží u malé vesničky Genlis poblíž města Dijon a po 190 km končí v Lutterbachu na západním předměstí Mulhouse. Vybudování západní větve je zatím pouze ve stádiu úvah (horizont 2020-2025) a spojí Dijon s tratí LGV PSE (LN1) u města Montbard. Její jižní část, která by měla spojit Dijon s aglomerací města Lyon je také zatím pouze ve stádiu úvah, ale získala od Evropské komise prioritu z důvodu strategické polohy. Při konstrukci této jižní větve se počítá se smíšeným provozem nákladní a osobní dopravy tak, jak je to běžné například v Německu. V současné době v tomto směru Francii chybí rychlé a kapacitní spojení mezi severem země a Středozemním mořem, v širším kontextu potom schází i celé Evropě.

Ilustrační obrázekVraťme se však k tomu, co se nyní buduje, tedy východní větvi. Stavba prochází hodně divokým a náročným terénem Franche-Comté. Je určena výhradně pro osobní dopravu, tomu odpovídají i podélné sklony trati, které místy dosahují až 35 promile. Není divu, že bude postaveno 13 viaduktů v úhrnné délce 5497 m z nichž nejdelším bude Viaduc de la Saone s 1340 m a 2 tunely v délkách 1970 m (Tunnel de Chavanne) a 170 m (Tranchée couverte du bois de la Faye). To vše doplní ještě 160 menších mostů. Výruby dosáhnou 30 mil. m3 a náspy 22 mil. m3. Okolo 40 % délky trati prochází zalesněným územím. Stavební potenciál trati bude 350 km/h, v době uvedení do provozu sníženou na 320 km/h. Elektrifikována bude systémem 2 x 25 kV 50Hz (s autotransformátory). Jako v pořadí 2. trať ve Francii bude pro plnou interoperabilitu vybavena vedle národního zabezpečovacího systému TVM 430 i evropským ERTMS. Vzniknou také 2 nová nádraží, a to Basancon-Auxon TGV a Belfort-Montbéliard TGV, každé s plánovaným ročním obratem okolo 1,1 mil. cestujících.

Stavba za 2,312 miliardy eur zrychlí nejen francouzskou vnitrostátní dopravu, ale výrazně změní i parametry dopravy mezistátní v blízkém okolí. Detailní pohled na investice v milionech EUR vypadá následovně: Francie 751, Švýcarsko 316, Evropská unie 200, RFF 642, region Franche-Comté 316, region Bourgogne 131 a region Alsace 206. Po dokončení v roce 2011 se cestovní časy zkrátí takto: Dijon - Strasbourg 2:10 místo 3:40 nyní, Dijon - Frankfurt(Main) 4:05 (6:25), Besancon - Zürich 2:10 (3:35), Mulhouse - Lyon 2:25 (3:45), Belfort/Montbéliard - Dijon 0:50 (2:15).

zdroj: RFF


Rail-2005 Poslat mail autorovi | 21.1.2008 (15:17)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Francie


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
22.01.2008 (7:38)  
Pavel Večeřa:
Z hlediska vozidel na tom žádný rozdíl není. Rozdíl je pouze v distribuci energie. 2 x 25 kV je vedení, kdy v troleji je prostě normálně 25 kV a podél trati vede drát zvaný "feeder" v kterém je rovněž 25 kV, ale v protifázi, aby to neinterferovalo. Ten je veden zkrz autotransformátory (cca každých 10km), které vyrovnávají napěťové špičky.

1) snižuje nutnost externího napájení ze 400 kV (ekologický plus)
2) při provozu velkých výkonů nepravidelně rozložených po trati obrušuje napěťové extrémy v TV.

Jestli je tu nějaký elektrikář, určitě vysvětlí lépe.
22.01.2008 (1:09)  
Dotaz: je nějaký podstatný rozdíl mezi naší soustavou 25kV a tou spešl VRT 2x 25kV? resp. mohou se vozidla pro tyto napěťové soustavy zaměňovat?
registrovaný uživatel mah 
21.01.2008 (23:06)  
Venca Bugar - jen by me zajimalo, kudy by u nas mely vest VRT?? snad nejakym tunelem pod vysocinou? nebo na sever pod stredohorim? co se nepostavilo za komunismu, to uz dneska nikdo nepostavi, protoze se vzdycky objevi nekdo "zelenej"
21.01.2008 (22:28)  
Dokud se ty koryta nazačnou dělat na Vmax.200km/h tak ty vlaky oproti dálnici nemaj šanci.No modrý soudruzi na ŠŽDC-státní žoldnéřská dořiti cesta-maj času dost.Co se dá dělat komunismus padnul,ale někteří komouši ne a to je pak nejhorší,když jsou v modrým.
Jo trať 220 ta pro mě skončila,když jedu z jihu na Prahu tak přes Plzeň bud po 190 a 170 nebo tratí 200.Jinak by to chtělo ty přeložky i za cenu jen pro rychlíky a osobáky po starý.Je to fraška.Nejhnusnější tratě u nás 220,130 a 010.
Jo ta 020 by taky chtěla postavit znovu to souhlas a taky na Liberec od Prahy a od Hradce.No o 250 to nemá ani cenu psát a o 240 totéž.
21.01.2008 (21:53)  
Petryk: ja vim, to je jenom scifi...Nejvice me dostala projektova dokumentace ke IV koridoru, a to usek Benesov-Tabor, ze nejvetsi vyhodou je, ze modernizovana trat povede v puvodnim telese a ze se nemusi delat moc uprav:) a to, ze jsou tam oblouky na 70 je vec dalsi:)....co se tyce 011, tak to neni ffakt vychytany mezi Klucovem a Poricany...Kdybych byl na miste kouzelnika zababy, tak bych to z Klucova narovnal, treba tunelem, mimo Poricany a napojil se az za nima...coz by byla vyhoda pro dalkovou dopr. a nic pro Os vlaky..To je ale jen takovy muj sen, stejne tak jako seknout rovnou trat na 020 mezi Libice n C. a Sany, bez zbytecneho objizdeni V. Oseka....Usetrilo by se podle mych vypoctu 6 km a jizdni doba pri 160 ani nevim o kolik...
21.01.2008 (20:59)  
Ať se kdo chce co chce říká tak já když bych už stavěl koridory tak bych je stavěl nejméně pro rychlost 200 km/h protože než se najdou později peníze na další modernizaci na pozdější vyšší rychlost tak uplyna zase hodně času a skončí to jako mnoho tratí v ČR. To znamená, že na mnoho tratí se 20 let nešáhlo a dnes jsou v dosti bídném stavu a již když byly stavěny nebo modernizovány nepočítalo se s nárůstem rychlostí a kapacity.
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
21.01.2008 (20:59)  
Jestli RFF málo udržuje, tak u nás se pak neudržují ani koridory... Je pravda, že spousta regionálních lokálek je dost zanedbaných i na úrovni signalizace, ale co se týká hlavních tahů, je to celkem slušné.

Nicméně do kritického stavu se pomalu dostávají LGV, speciálně LN1 uvedená do provozu roku 1981. Nutná údržba (výměna kolejnic, podbití a celková úprava GPK) je třeba provést momentálně na asi 200 km! Když jsem v létě mazal z jihu na Paříž, byla tam na 25km pomalá jízda 160 km/h, protože kolejnice v koleji NEBYLY SVAŘENÉ. Vše se dělá za provozu, respktive během nočních výluk. RFF ani SNCF si nemůže dovolit dlouhodobou výluku kolejí na LGV. V jednom úseku u Auxerre to při 270 km/h tak házelo, že jsem spadl z hajzlu.
21.01.2008 (20:45)  
Slyšel jsem, že je RFF kritizována za to, že investuje jen do VRT a na ostatní síť kašle. Ale to samé je i u nás, jenom koridory a na ostatní se zvysoka s**e.
registrovaný uživatel Petryk 
21.01.2008 (16:57)  
R1463ÚPA: Jsem z Kolína, takže třeba v okolí, co jsem vypozoroval, tak některý zatáčky už mi přijdou na 230 moc prudký. A řešit kousky na 200 - 230 a zbytek na 160 mi přijde zbytečně energeticky náročný a zvednutí 30 km ze 160 na 230 ušetří max. 3 minuty...

Další věc by byla optimalizace směru trati na 200-230, ale to mi přijde jako ještě větší sci-fi, než 160 v celý délce...
21.01.2008 (16:47)  
Petryk: anebo 230:) ale i tech 160by to zrychlilo....
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2025 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko