To Mamutík:
Mám na kontě pět přejetí a vyjma případu, kdy mi v Pardubicích vlezla před rozjíždějící se rychlík jakási ženská a napíchla se za žebra na hák (což jsem zjistil až v Kolíně), jsem brzdil vždy a samozřejmě vždy marně. Pokaždé vlak zastavil velmi daleko za místem střetu a pokaždé byla oběť rozebrána na několik kusů. Pouze jednou jsem místo brzdění přidal, abych byl na přejezdu dřív, než totálně opilý dědek, který za sebou táhl vozík s 12 kg PB lahví. Podařilo se. Dědka odfoukl tlak rozráženého vzduchu vedle koleje, po které vlak jel a vozík také zůstal stát mimo průjezdný průřez. Kdybych začal brzdit, tak jsem dědka i bombu na 100% přejel. Jak by to asi dopadlo (Žabotlam, plný lidí a bomba na přejezdu pod soupravou) už si každý jistě dokáže představit.

Zahoďme emoce a zkusme se na situaci podívat okem nezaujatého pozorovatele. 1/ vyjedu z nepřehledné zatáčky (křoví) a cca 50 m před sebou spatřím babku, sbírající v kolejích rozsypané uhlí, třeba. Na tachometru mám stovku, za sebou 800 tun. Mám šanci něco ovlivnit? ABSOLUTNĚ NE!
2/ Před každou lokomotivou je mrtvý prostor, přibližně 80 - 200 m kam strojvedoucí nevidí, protože v zorném poli má pult s přístroji. Pokud se vlak rozjíždí a někdo do tohoto prostoru vstoupí, co pro něj mohu udělat? ABSOLUTNĚ NIC! To, že jsem někoho přejel, zjistím (možná) až v další stanici! (zažil jsem osobně). A takhle by se dalo pokračovat libovolně dlouho. Ale jdeme dál. Pokud dojde k neštěstí, vlak většinou zastaví. Strojvedoucí vyjde z lokomotivy, vrátí se několi desítek až set metrů k místu střetu, zjistí že přejetý utrpěl zranění, neslučitelná se životem (většinou je rozporcován na několik kusů a vždy má zuté boty!). Takže se zavolá sanitka pro cestující, policie, havrani a pak už se jen čeká a čeká a čeká, mnohdy i několik hodin, podle toho, kde k nehodě došlo. Policie sepíše protokol, havrani sesbírají pozůstatky, saniťáci ošetří případné úrazy ve vlaku, později dorazí i náhradní vlaková četa a může se jet dál. Cestující, kteří za nic nemohou, spolehlivě zmeškají všechno, co měli v plánu, škody jdou do desetitisíců, nebo statisíců, podle náročnosti zásahu. Takže se nedivte, že přejetý, kterému je to všechno stejně putna, je ten poslední, co mne zajímá!

Ážetďák : mám stejně "odporný" názor, NEBRZDIT.
Na rozdíl od pseudolidumilů totiž víme, jak to je s brzděním drážních kolejových vozidel, přesnějí řečeno s jejich brzdnou dráhou. Pseudolidumilové si totiž myslí, že vlak je něco jako vůz Formule 1, který zastaví z rychlosti ve stovkách kilometrů na dráze měřené v desítkách metrů. Hluboký omyl ...

Ať žijí, géniové. Proti ážetďákům nic nemám. Pocházím z jejich řad. Ale pokud jde o genocidu, pak bych začal Ážetďákem. Špatně snáším samolibost. Pokud to půjde, budu brzdit. Nikdy nevím jestli mi na silnici (možná i na koleje) leze sebevrah nebo zamyšlený roztržitý profesor. Přidám jedině pokud to bude ... Hádejte kdo.

To Dale:
Je otázka, na kolik je snaha strojvedoucího úspěšná. V 99% případů je blb přejet, což je dobře a strojvedoucí musí být vystřídám (sám jsem to pětkrát zažil na vlastní kůži). A pokud jde o příbuzenské vazby, v rodině nikoho, kdo by lezl pod stažené závory, nebo se potácel opilý po kolejích, nemáme. Všichni totiž víme, že je to nebezpečné a nesmí se to, tudíž to neděláme. Jak prosté že? Ovšem pro některé jedince neřešitelné. Ale takových škoda není.

AŽD: Když se zaštiťuješ zákonem; chceš snad tvrdit že v zákoně stojí že má strojvůdce (řidič) smést a přejet toho kdo se nachází i tam kde nemá a neudělat nic pro to aby střetu zabránil? Asi sotva, že.... Myslím že kdyby nějaký tvůj blízký skončil pod koly vlaku či automobilu tak bys sotva tvrdil že byl eliminován blb a podobně.

Pro všechny rejpaly:
Až se (Někdy v daleké budoucnosti) naučíme striktně dodržovat zákony a přemýšlet nad tím, co děláme, dřív, než to uděláme, bude se nám všem žít mnohem lépe. Měli bychom si brát příklad ze zemí, jako je Švýcarsko, nebo Malajsie. Zkuste si zjistit, jak dopadnete v Malajsii, když si odplivnete na chodník!

To Chika...:
Nevím, jak vy, ale já takovéto blbosti zásadně nedělám! A pokud někdy něco takového provedu, nechť jsem přejet! Nikdo nemá právo požadovat na řidiči čehokoli, aby kvůli chybě jednoho pitomce ohrozil desítky, nebo stovky dalších!

To Dale Cooper a ostatní: Za blbost se platilo, platí a vždycky platit bude! Pokud to ta dáma spáchala mimo zebru, nikdo by vás nemohl nijak stíhat, kdybyste ji přejel! Pokud by to bylo na zebře, nikoho nebude zajímat, v jakém stavu bylo vozidlo, nebo jestli byl či nebyl na silnici rozlitý olej. Tak to prostě je! Zákon o drahách říká jasně: Na kolejích nemá nikdo co dělat, dokonce ani zaměstnanci ne, pokud tam zrovna nepracují. Pokud porušuji zákon, musím počítat s tím, že na to doplatím. A přejet káču, která před sebou strká kočárek mezi auta do silnice mimo přechod, aniž by viděla, co se na silnici děje, by mělo být, v rámci likvidace lidské blbosti, hodnoceno pouze kladně. Zákony jsou od toho, aby se dodržovaly a platí pro všechny! Kdo je nedodržuje, ať už schválně, nebo z vrozené blbosti, ať se nediví, že dříve či později dojde úhony.

Ážetďák: Tak to je opravdu názor primitiva. Až se jednou zapomenete rozhlédnout a vstoupíte do silnice třeba před autobus, tak byste se divil, kdyby nebrzdil, aby náhodou někdo neupadl...