Hulín - Drážní inspekce zahájila šetření v překvapivém případu "zmizení" vlaku z pohledu zabezpečovacího zařízení. Po příjezdu do stanice Hulín se z monitoru výpravčího náhle ztratila souprava osobního vlaku a kolej, na níž zastavila, se najednou mylně hlásila jako volná. Navzdory dřívějším úvahám o nepravděpodobnosti podobného incidentu se Drážní inspekce problémem "neviditelného" vlaku zabývá letos už podruhé. Prvním případem přitom byla tragická nehoda v Moravanech na Pardubicku před třemi měsíci, při které zahynul jeden strojvedoucí. Možnou příčinou nedávného selhání zabezpečení v Hulíně opět mohl být písek na kolejích.
V pátek 29. srpna před 18. hodinou přijely 4 osobní vagóny tažené elektrickou lokomotivou z Břestu. Tam strojvedoucí při rozjezdu použil písek pro zlepšení adheze a odstranění prokluzů. Sypač se ale pravděpodobně zasekl a písku se vysypalo víc, čehož si strojvedoucí všiml až po příjezdu do Hulína a poruchu okamžitě odstranil. V té chvíli už mu ale volal výpravčí s dotazem, kam se i s celým vlakem najednou ztratil.
Anna Kodysová z kanceláře ředitele SŽDC pro Českou televizi uvedla, že při správné funkci pískovač nijak neovlivní zabezpečovací zařízení; když ale na kolejích vznikne nadměrná souvislá vrstva a kola jsou od koleje elektricky izolována, vlak se pro zabezpečovací zařízení ztratí. Signál se totiž přenáší mezi kolem a kolejnicí právě na základě elektrického spojení, díky čemuž je úsek hlášen jako obsazený a systém tak zabraňuje případným kolizím. "Tato situace je velice nebezpečná. Z toho důvodu jsme se tím začali zabývat hned poté, co jsme ten podnět obdrželi," doplňuje Petr Maikranz, ředitel Územního inspektorátu Ostrava z Drážní inspekce.
Překvapivá je na celém případu zejména skutečnost, že se odehrál jen tři měsíce po nehodě v Moravanech, kdy byla právě izolační vrstva písku identifikována jako nejpravděpodobnější příčina vážné havárie. Nedokonalosti zabezpečovače ESA 11 se tak staly centrem nebývalého zájmu odborníků i médií. České dráhy tehdy uváděly, že není možné, aby písek, štěrk nebo bláto zmátly zabezpečovací zařízení, nicméně po prošetření incidentu přistoupily k mimořádným opatřením s cílem podobným situacím předejít. Ačkoli pravděpodobnost opakování "zmizení" vlaku byla později výrobcem systému vyhodnocena jako mizivá, její brzké opakování může naznačovat opak. Na druhé straně je ovšem pozoruhodné, že podobný případ až do nehody v Moravanech nebyl nikdy zaznamenán, přestože technologie zabezpečovacího zařízení i posypy pískem se používají dlouhá léta. Problém v Hulíně navíc nastal u soupravy vozů osazených špalkovou brzdou, která by podle přijatých bezpečnostních opatření měla možné riziko dále snižovat. Na ministerstvu dopravy tedy údajně vznikla komise složená z odborníků, která by měla určit další postup. Drážní inspekce slibuje, že mimořádnou situaci v Hulíně prošetří během několika týdnů.
zdroj: ČT24. Federace strojvůdců ČR
| 9.9.2008 (13:25)
To taky musíte uvést, za jakých podmínek a ne to globalizovat ...
To je spíše případ šetření na měničích 275 Hz, kdy se osazují KO, které patří na trať. V těchto případech se v hlavní koleji a zhášácích zjišťuje zpravidla volnost pomocí KO. V ostatních kolejích a výhybkových úsecích se používají pro zjišťování volnosti PN. Těchto případů se najde v síti více a je to na hraně s normou a regulačními tabulkami pro příslušné KO.
Příklad: Vykolejí vlak těsně před hranicí KO, mašina na kolejích zůstane a vjede do dalšího úseku. Další úsek se obsadil - krátce poté původní uvolnil = UPB funguje, volnost koleje zjištěna, tedy červená se mění ve výstrahu (nebo dokonce volno pokud je tam někde výhybka někam úplně jinam). Prásk ho! I sakra...?!
Asi to chce kombinovat PoN a KO a obě zařízení aby hlásila totéž. Jenže to je pekelně drahé, na druhou stranu v hlavních kolejích se snad KO osazují i vedle PoN kvůli kódování a popř. celistvosti (Ražice a tuším i někde jinde), není-liž pravda?
Setkal jsem se s tím i v odborných materiálech zabývajících se jak u chodovými vlastnostnostmi podvozků Gortlitz IV, technickém stavu jednotek 451/2 a dokonce i 471, když se projevila systémová závada s nicohlavem. Lokomotivy na tom asi nejsou o nic moc lépe.
Klíčový problémem pískovače oné postižené lokomotivy nebyl onen zablokovaný EP ventil, to se může stát, ale to že systém dávkoval místo pár deka chrlil na koleje několik kilo písku za půl minuty (tuším 3 kg).
Pokud mě přesvědčíte, že se resursy pinlich dodržují, budu jen rád, ale při pohledu na většinu vozidel tomu nějak nemohu věřit a navíc vozidlo po větší opravě až píchne do očí.
Buďte prosím přesný "pravděpodobně se porouchal EP ventil", jimž se ovládá vpouštění stlačeného vzduchu ... Mohl byste citovat z udržovacího předpisu libovolného hnacího vozidla, jaký je nyní a jaký byl, řekněme před 25 lety, kilometrický proběh HV pro "údržbu EP ventilu pískování".
Skutečně máte podklady o tom, že se překračují periodické prohlídky o statisíce kilometrů ? Pro vaši informovanost příklad z V 25.
U elektrických lokomotiv – provozní ošetření (depo) :
130,150,151 / 230,240,242 = 2 500 - 4 500 km
16x / 36x / 263 / 37x = 4 500 - 6 500 km
malá prohlídka (depo) :
130,150,151 = 20 - 26 000 km
230,240, 242 / 16x / 36x / 263 / 37x = 17 - 26 000 km
velká prohlídka (depo) :
130,150,151 = 200 000 km
230,240, 242 / 16x / 36x / 263 / 37x = 180 000 km
vyvazovací oprava (ŽOSka) :
130, 150, 151, 230, 240, 242 / 16x / 36x / 263 = 550 000 km
37x = 600 000 km
hlavní oprava (ŽOSka) :
130,150,151 / 230,240,242 = 1 100 000 km
16x / 36x / 263 = 2 200 000 km
37x = 1 200 000 km
Kampak přihodíte ty statisíce kilometrů ? Ta lokomotiva by je ani neměla na čem najet, protože bude mít ojeté obruče dvojkolí.
Citace z předpisu V 25/I "Předpis pro periodické opravy elektrických lokomotiv stejnosměrných" pokud se týká pískovacího zařízení při dílenských opravách (v ŽOS) – v současné terminologii "vyvazovací a hlavní oprava".
d) Pískovací zařízení
da) Demontáž pískovacích kolen, ventilů, potrubí a hadic.
db) Čištění – písečníkových kolen
- trysek vzduchu.
dc) Rozměrová a vizuální kontrola jednotlivých dílů
- poškozené, prasklé pružiny ventilu pískovače se vymění.
- západky ventilu pískovače se vymění při vymačkání, opotřebení pryže o 0,1 mm;
- poškozené dosedací plochy kuželky v tělese se zabrousí. Dovolený pokles kuželky v tělese maximálně 3 mm.
dd) Kontrola výskytu trhlin. Deformované trubky se vyrovnají, trhliny se zavaří.
de) Nastavení hlavice pískování od temene kolejnice při montáži:
- vzdálenost hlavice od temene kolejnice 30-50 mm;
- vzdálenost hlavice od styčné kružnice obruče 10-15 mm.
Čili v depech toho s pískovacím zařízením na hnacích vozidlech z principu moc nedělají. Není-li zařízení použitelné, tak jej zprovozní v rámci neplánované opravy, například výměnou "vadného" EP ventilu. EP ventily jsou součástí výměnného systému, takže se opravují zcela anonymně.
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.










