Česká republika - České dráhy si nechaly zpracovat rozsáhlý marketingový průzkum, v němž cestující v rychlících a expresech na trasách z Prahy do Chebu a Brna, z Olomouce do Břeclavi a ze Zdic do Českých Budějovic uvedli jak jsou spokojení s úrovní cestování na železnici. Výsledek ukázal, že lidé jsou velmi spokojeni s úrovní a profesionalitou vlakového personálu, ale naopak jim nejvíce vadí zpoždění a nízká úroveň sociálních zařízení ve vlaku.
„Potěšilo nás, že polovina cestujících vyjádřila v průzkumu souhlas s tím, že České dráhy jsou zákaznicky orientované a jsme rádi, že přes 70% cestujících souhlasilo s tvrzením, že cestovat s ČD je jednoduché a bezproblémové,“ řekl k výsledkům marketingového průzkumu Aleš Ondrůj, který marketingové oddělení drah vede. Lidé ve vlacích měli za úkol také ohodnotit právě probíhající cestu známkami jako ve škole.
Jedničku dalo ČD 15% lidí, dvojku 40%, trojku 35%, čtyřku 9% a pětku 1% cestujících. Mezi další kladně hodnocené body patří i rychlost přepravy nebo pocit bezpečí. Sedm z deseti cestujících hodnotilo vlakové soupravy jako zastaralé, ale udržované. Průzkum byl zaměřen také na některé zvyklosti cestujících a na jejich motivaci cestování vlakem.
„Z této části marketingového zkoumání vyplynulo, že téměř 70% cestujících nevylučuje nákup jízdenek přes internet s platbou převodem z účtu nebo platební kartou,“ dodává Ondrůj. V oblasti motivace k častějšímu využívání železnice pak cestující uvedli především větší počet spojů a jejich vyšší rychlost. Průzkumu se zúčastnilo celkem 1 637 cestujících. Polovina z nich vlak využívá jako prostředek denní dopravy, nebo nejméně 1x týdně. Tento průzkum pro ČD zpracovávala externí firma.
Zdroj: České dráhy
| 25.10.2008 (17:00)
Pak pochopitelně záleží na způsobu položení otázky, což vždycky souvisí s tím, co chce zadavatel výzkumu zjistit a pochopitelně formě interpretace.
Statistická chyba se pohybuje v rozmezí 2 %.
Pokud se ovšem někdo snaží marketinkově přesvědčovat veřejnost o (ne)kvalitách Pendolina infantilními texty "všichni o něm básní", pak lze pochybovat o věrohodnosti výkladu závěrů takovýchto marketinkových průzkumů.
Jinak ten průzkum je blbost, za dobu co cestuju vlakem jsem se už dal do řečí s pár desítkami lidma, možná i stovkami, všichni hodnotili ČD negativně ( nebýt pozitivní je pilíř české mentality). Cestování vlakem je hrozné, ale dá se tomu předejít výběrem dobrého vlaku v slabším dnu, koupením ticketu na netu za 140 a pokud opravdu spěchám (úspora 20 minut) tak si koupím za 86 místenku a je to :o))) A pak se divím že nemají peníze a místo aby ČD nakoupili normální vlaky tak jen rekontrujují ...
Cestujici - take pekny prispevek, ale zlaty hreb vecera je zadan. Jinak mne osobne se na ruzne veci ptaji pomerne casto - treba zda-li nechci prispet na postizene deti a tuhle na OMV benzince se mnou vyplnovali nejaky dotaznik o tom, jake ceny bych rad vyhral ve spotrebitelske soutezi. Rovnez nemaje stesti na ty "velke" pruzkumy, jsem byl pocten blahem, tim spis, kdyz jsem na konci dostal ctyrbarevnou tuzku. O to vetsi je ma radost nyni, kdyz jsem zjistil, ze u OMV tu spotrebitelskou soutez spustili. Jen nevim, zda-li mne poslechli...
Vlastne ted si vzpominam - v lete jsem byl poprve v zivote ve Svycarsku. Vlak tam z Nemecka jede jenom par kilometru, ale nejake dotazovani vlastne probehlo tam. Napred jsem se snazil vysvetlit, ze ja asi nejsem nejlepsi kuncuft, pac tady vlakem jedu prvne, ale to ji neodradilo. Jen nevim, jestli jsem ji nepokazil statistiky odpovedi na otazku, jak casto vyuzivam sluzeb DB (ono to fyzicky myslim ve Svycarsku probehlo, ale pani byla asi takova nadnarodni:-). Dalsi otazky si nepamatuji, ale verohodne ty odpovedi byly zhruba stejne jako tech Cestujiciho stamgastu:-))
Příhoda 1., trasa Žilina - Praha, EC, 1. třída, vloni, asi 5 cestujících v kočáru:
Slovenská průvodčí byla normál "z dob ČSD", ani ryba, ani rak, prostě byla v práci, upravená, neosobní. Spíš se na mne (kravaťáka) shovívavě dívala, když jí doklaplo, že nejen že okukuju soupravu i stroj, ale útrpně popatřuji na onu uměle a nekvalitně vytvořenou vyvýšeninu, které v Žilině říkají nástupiště u oněch kusých kolejí, odkud pražské výchozí rychlovlaky vyjíždí...
Český průvodčí (vlastně asi taky vlakvedoucí), jako já už přes 50 jar, si konal svou práci, jako by byl ve službě 15ou hodinu. Nemručel, ale slovo navíc nepověděl. Úsměv však vyloudil, když viděl, že okolí sedadla a stolečku a vůbec mám obložené čtivem železnicí se zaobírajících časopisů. Kdesi, zda v Valmezu či Hranicích, přistoupili dva jiní kravaťáci, zjevně od dráhy a netlumenými hlasy, které se ve velkoprostorovém voze slušně rozléhaly, se bavili, kterak tu či onu nehodovou událost a kontrolu pracovišť dovyřeší, zapíší, popíší, potrestají - no klasičtí orgánové následné moudrosti. (Po nechtěném odposlechu způsobu jejich hovoru, nelituji, že jsem dráhy o své vůli kdysi dávno opustil). Průvodčí patrně věděl, o koho se jedná. Vešel do vozu s jakýmsi balíkem, vida je, balíček odložil, formálně je zkontorloval, balíček odnesl a klid. Oni dva cestovali, světe div se, do České Třebové. Do té doby vstupoval do (koncového) vozu průvodčí vzorně předpisově, že by vyhověl i bájným dobám K.u.K. Hned jak kontrolní orgánové vystoupili, přikvačil zase s tím balíčkem, věnoval mi takto štůsek propagačních materiálů ČD, které (ač u jiných relací a v jiných zemích EU u EC/IC zvykem to bývá) nebyly v Žilině před odjezdem rozdány ani v 1. třídě. A bylo tam i něco málo navíc. Chvilku jsme poklábosili, až k Pardubicům - ryzí člověčina.
Řekl bych, byl to profík, utahaný, ale profík a připouštím že mi milo bylo, že neměl, jak u mladší generaci vídat bývá, náušnice, pírsing, dredy ani copánek.
Příhoda 2. Praha - Berlin, tuším Vindobona, letos v srpnu.
Má paní za mnou přijela do Berlina vlakem, pro ni velmi nevšední situace. Dle návodu a pohotovosti na mobilu zakoupila jízdenku 2. třídy i s místenkou již den předem. Leč ouha. Onen kočár jaksi (zřejmě pro závadu) byl vyřazen ze soupravy bez náhrady již ve Vídni. Žst. P-Holešovice o tom neměla asi ani páru, nebo neměla důvod u EC tuto situaci s cetujicími řešit a to ani nádražním rozhlasem. (Údajně) přijemná pruvodčí po rozhovoru s vlakvedoucím bryskně dotčné postižené "místenkáře" (cca 5 osob + mimino v kočárku) usadila bez příplatku v liduprázdné 1. třídě s tím, že střídající německé vlakové četě "to" řeknou. Řekli-neřekli, nevím, ale Němci o tom zjevně nevěděli. Nebo, pravděpodobněji, jak žena usoudila, (neb z oněch 5ti nejméně 2 + ono mimino byli Germáni), problémem byla chabá znalost němčiny u našeho personálu. Po fyzickém zjištění absence předmětného místenkového vozu prý německý personál velice vlídně (znám to, je to jejich povinnost, i kdyby měli podebranou patu) stvrdil pokračování cestování v první třídě až do Berlina nad Sprévou. A kromě rodné němčiny, bez problémů komunikoval i anglicky.
A znáte propagační šoty DB (bývalo to na Bahn TV) jak průvodčí s dětmi vždy vldně pohovoří? Z praxe vím, že tomu tak v drtivém případě je. A vzpomínám si na to i jakomalý kluk ve vlacích vůkol Brna, ve vozech Bi/Be, i ten jako bručou před důchodem vypadající konduktér k děcku vždy vlídné slovo vyloudil a klíšťkama vesele zacvakal (jako v Polar Expresu).
No nic, trocha nostalgie o sobotním večeru ...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










