..: SŽDC: Limit 160 km/h bude minulostí :..

koridor Česká republika — Správa železniční dopravní cesty plánuje prolomit rychlostní limit 160 km/h na českých železnicích a začít budovat první úseky pro dvousetkilometrovou rychlost již v nejbližších letech. České železnice byly po dlouhá desetiletí svázány rychlostním limitem 120 km/h. Postupná cesta ke zrychlování začala až v polovině 80. let úvahami o zavedení úseků s maximální rychlostí až 140 km/h. Po různých testech a vykonání TBZ pro danou rychlost u lokomotiv řady 350 byla prvním úsekem od 10. 5. 1988 první kolej v úseku Zaječí — Šakvice. Další zvyšování rychlosti, tentokráte na 160 km/h, umožnil až začátek modernizací tranzitních železničních koridorů (dále TŽK), se kterými se začalo pět let po zavedení rychlosti 140 km/h a to 2. srpna 1993 na 1. TŽK úsekem z Úval do Poříčan. Pro rychlost 160 km/h byly navrhovány všechny čtyři TŽK, nyní SŽDC oznamuje první projekty na modernizaci tratí pro rychlost 200 km/h.

200 km/h? Rušením přejezdů to nekončí

ČD 380.002, display s rychlostí 200 km/h, foto: Josef Petrák Mezi nejčastěji zmiňované důvody, proč se na současných koridorech jezdí jen do 160 km/h, patří přítomnost úrovňových přejezdů, přes které legislativa nedovoluje projíždět vyšší rychlostí. Podmínek pro úspěšné zrychlování je ale víc. Jak se pro ŽelPage vyjádřili zástupci SŽDC, pro rychlost 200 km/h musí být splněna řada předpokladů zejména z oblasti zabezpečení, kde se jako ideální jeví stavědlo typu ESA 11, jak s reléovým tak i elektronickým rozhraním. Ostatní starší typy zařízením jako SZZ–ETB, RZZ AŽD 71 s JOP, nesplňují jeden, či několik funkčních požadavků a stanovenou normu pro rychlosti nad 120 km/h. Staniční zabezpečovací zařízení by však měly být provázány s evropským vlakovým zabezpečovacím systémem ETCS. Dále je pro stanovené rychlosti nutné zvětšit délku přibližovacích úseků před hlavními návěstidly až na 5000 m (v případě, že je v daném úseku dovolená rychlost 200 km/h). Prodloužení je nezbytné pro případné rušení neprojeté vlakové jízdní cesty.

Rekonstrukce koridoru Brno — Přerov

koleje - běžná traťMezi první tratě, na kterých by se mělo jezdit rychleji než 160 km/h, by měla patřit trať 300, která bude v roce 2012 revitalizována. Kromě zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h (eventuelně až 230 km/h) bude trať také zdvoukolejněna. Úprava, jejímž hlavním investorem je SŽDC, bude trvat přibližně 3 roky. Rychlost se zvýší na více než dvojnásobek. Správa železniční dopravní cesty už má předběžné plány, aktuálně probíhá posuzování vlivů na životní prostředí. První etapa rekonstrukce proběhne na 39kilometrovém úseku mezi Blažovicemi na Brněnsku a Nezamyslicemi na Prostějovsku.

Dle SŽDC se projednávaly 3 varianty modernizace. První uvažovala o zachování tzv. referenčního stavu, kdy by se trať nijak výrazněji nemodernizovala kromě nezbytných rekonstrukcí staničních, traťových a přejezdových zabezpečovacích zařízení spolu s peronizací jednotlivých stanic. Druhou variantou je modernizace trati na 160 km/h. Představuje plné zdvoukolejnění trati v ose Brno — Blažovice — Holubice — Přerov, tj. vzdálenost 76,5 km s celkovou rekonstrukcí železniční infrastruktury a odstraněním všech úrovňových křížení přinášející podstatné zvýšení propustnosti trati. Poslední zvažovanou variantou je modernizace trati na 230 km/h. Ta představuje plné zdvoukolejnění s celkovou rekonstrukcí železniční infrastruktury a odstraněním všech úrovňových křížení. Tato varianta je kvůli velkému počtu tunelů a jejich délce investičně podstatně nákladnější.

Rozpočet prozatím není znám. Plány jsou teprve na začátku, ale měly by být dokončeny ještě letos. Rekonstrukce počítá i se zastávkami, které se budou rekonstruovat a přesouvat blíž k centru měst například v Blažovicích, Holubicích nebo Rousínově. Přejezdy budou nahrazovány mimoúrovňovými kříženími. Po rekonstrukci se mimo jiné zvýší i dopravní kapacita tratě a kdy by se mohly na trať vrátit osobní vlaky integrovaného systému.

Historie tratě sahá až do 19. století; od té doby však na ní nebyla provedena kromě elektrifikace žádná zásadní modernizace. Trať je jednokolejná a v současnosti je na ní maximální traťová rychlost pouhých 90 km/h. Z dálkové dopravy po ní jezdí v hodinovém taktu rychlíky mezi Brnem a Bohumínem a každé 2 hodiny také rychlíky Brno — Olomouc (— Jeseník). Dříve se po ní proháněl i slavný expres Moravan, který byl bez náhrady zrušen ve prospěch zvýšení počtu rychlíkových spojů. Právě v dálkové dopravě je traťová rychlost největší brzdou provozu, kdy například rychlíky 73× (se soupravou na 140 km/h) v jízdním řádu 2008/09, stavějící mezi Svinovem a Přerovem (79 km) také ve Studénce, Suchdole nad Odrou a Hranicích na Moravě dosahují na tomto úseku průměrné rychlosti 94,8 km/h. Z Přerova do Brna (88 km) se zastavováním v Kojetíně a Vyškově na Moravě pouhých 69,5 km/h. To znamená, kdyby se parametry mezi trati mezi Přerovem a Brnem zlepšily jen na stejné parametry jako má koridor mezi Svinovem a Přerovem, tak by i soupravy na pouhých 140 km/h dokázaly ukrojit z celkové jízdní doby nezanedbatelných 20 minut. V případě soupravy na 200 km/h, která by dokázala využít i maximální stošedesátku před Přerovem, tak by rozdíl byl ještě daleko větší. SŽDC si slibuje od rekonstrukce kromě více než dvojnásobného zvýšení traťové rychlosti také podstatné zvýšení kapacity tratě, která umožní zkrácení intervalu pro taktovou dopravu. Regionální spoje by mohly ve špičce jezdit v 30minutových intervalech.

Současné rychlosti na české železnici

O tom, jak rychle se v současné době jezdí po českých železnicích, si můžete udělat obrázek z mapy železniční sítě s barevným rozlišením jednotlivých traťových rychlostí podle barev.

Ilustrační obrázek

Ilustrační obrázek: Ing. Pavel Krýže, Ph.D., Ing. Rudolf Mrzena

Další tratě budou následovat

Do budoucna bychom se mohli také dočkat eventuálního zvýšení rychlosti i na dalších tratích v Česku. Mezi nejčastěji diskutované kandidáty na provoz rychlostí vyšší než 160 km/h je například úsek 1. TŽK mezi Brnem a Břeclaví, na kterém je v současnosti pouze jeden jediný úrovňový přejezd a v minulosti tu již jednotka řady 680 dosáhla rychlosti 237 km/h. Od července do prosince tohoto roku na této trati již probíhají první rekonstrukční práce, které mají mimo jiné přinést komunikaci GSM–R, zabezpečovací systém ETCS a další vybavení pro modernější a rychlejší provoz. Další investice budou následovat v dalších letech.

V poslední době se také v souvislosti s vykonáním TBZ u lokomotiv řady 380 mluví o dalším úseku 1. TŽK — a to mezi Chocní a Pardubicemi, který ovšem v současné době disponuje několika úrovňovými přejezdy. Stejně tak by byl vhodný kandidát úsek 2. TŽK mezi Moravskou Novou Vsí a Napajedly, který je celý pro 160kilometrovou rychlost. Dá se ale předpokládat, že přednost dostane provoz dvousetkilometrovou rychlostí na rameně Břeclav — Brno — Přerov.

Poslední konvenční tratí, kde se o rychlosti 200 km/h uvažuje, jsou tratě 230 a 250 z Kolína přes Havlíčkův Brod do Brna. Tato modernizace bude ovšem záviset na záměru vybudování vysokorychlostních tratí v Česku. Pavel Halla, tiskový mluvčí SŽDC, k tomu pro Želpage dodal: "Věc je ve stádiu územně—technické studie a investičního záměru. O VRT není zatím zcela rozhodnuto. Pokud bude rozhodnuto o VRT, bude zajištěna interoperabilita a odstraněny největší poklesy rychlosti (Havlíčkův Brod — Golčův Jeníkov), pokud VRT nebude, bude trať v úseku Kolín — Havlíčkův Brod výrazněji přestavěna."

Nejen infrastruktura…

Škoda 109E, foto: Hrady Plány na zvyšování maximální rychlosti nad 160 km/h ovšem nestojí jen na vhodné infrastruktuře, ale i na vhodných vozidlech, která musí být k dispozici. Například České dráhy v současnosti disponují jen 20 lokomotivami schopnými jet rychlostí 160 km/h na tratích vybavených stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV. Pro tratě elektrifikované střídavou soustavou 25 kV / 50 Hz nemají v současné době žádnou lokomotivu schopnou jezdit rychlostí 160 km/h a vozbu vlaků touto rychlostí u nás zajišťují některé z 18 lokomotiv řady 350 ZSSK, popřípadě některé z 15 lokomotiv 1216.2 ÖBB. Tato situace by se ovšem měla v nejbližší době změnit spolu s příchodem prvních lokomotiv řady 380, které si v dvacetikusové sérii objednaly České dráhy u Škody Transportation. Tyto lokomotivy budou také první u Českých drah schopné jezdit rychlostí 200 km/h. Pro tuto rychlost v současné době mají ČD k dispozici pouze 7 ucelených jednotek řady 680 pendolino, které ale po vykonání potřebných zkoušek mohou dosahovat i rychlostí až 230 km/h. V současné době také dráhy uvažují o rekonstrukci některých lokomotiv řad 162/163 na dvousystémové lokomotivy řady 361, které budou schopny také jezdit rychlostí 160 km/h pod oběma systémy.

Zdroj: ČT24, SŽDC


JiříK. | 18.8.2009 (7:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty

Weitere aus Česká republika (celá)


  1 ... 7 8 9 10 11 ... 15      Zpráv na stránku:   
18.08.2009 (16:13)  
Jestli má trať Brno - Přerov délku 88 km, tak rozdíl v jízdní době mezi trvalými 160 km/h a 200 km/h jsou asi 3 minuty, reálně ještě méně, protože se vlak musí rozjíždět a brzdit. Takže je třeba zvážit, kam až s modernizací tratě zajít.

Vyspělé státy berou při rekonstrukci železniční sítě v potaz ještě jeden argument, který tu zatím vůbec nepadl - budou jízdní doby pasovat do taktového grafikonu? Pokud si draze rekonstruují trať tak, aby ty přípoje o pár minut nevycházely, mají dvě možnosti - napřímit ještě nějaké úseky, nebo nasadit naklápěcí soupravy.
18.08.2009 (16:12)  
SzKT: Napsal jste: "...já jsem hodně přízemní člověk a velkolepé sny z duše nesnáším

A proč ne ? My jsme totiž ještě pořád nasáknutí komunistickým megalomanstvím. Když začnu stavět....tak ať to stojí za to.
Takových plánů za komančů byly spousty. Třeba z okolí MB:
ranžír pod vrchem Chlum s kapacitou 2000 vag/den , dvoukolejná 070 , poté tříkolejný úsek MB-Bakov a co se z těchto plánů realizovalo ? Nic. Je lepší se držet při zemi a své plány přizpůsobovat tomu , kolik peněz asi tak budu mít k dispozici a co opravdu potřebuji. Pouze a jenom tak mám jistotu , že něco opravdu postavím.

Osobně si myslím , že by bylo větším přínosem zvyšování počtu tratí s rychlostí nad 120 km/h , než výstavba tratí pro 200 km/h.
Editor oder ŽP Admin Vlad  mail  
18.08.2009 (15:51)  
SzKT: Napsal jste: "...já jsem hodně přízemní člověk a velkolepé sny z duše nesnáším..."

Pak je velkým štěstím, že neřešíte rozvoj naší dopravy. (Jen tak mimochodem - u které firmy a na jaké pozici pracujete?) Asi si vůbec neuvědomujete, že veškerá nová výstavba - ať už jen změna stávající trasy a nebo trasa zcela nová - zabere vždy velký časový prostor před tím, než se vůbec kopne. (Vazby na územní plánování, majetkoprávní vypořádní, posudky...) Ono nejde začít malovat projektovou dokumentaci bez jakékoliv přípravy. A tohle - zdá se mi - Vám zcela uniká.

Vraťte se do druhé poloviny třicátých let minulého století. Tehdy se psalo: Slovenská strela jezdí trať Praha - Bratislava (397 km) za 260,5 minuty, tedy cestovní rychlostí 91 km/hod, zastavuje jednou v Brně (po stavební úpravě trati bude možno zkrátit jízdní dobu až na 240 minut, čímž cestovní rychlost dostoupí 100 km/hod). O kolik rychleji jezdíme po 70 letech? Pokud by tu nebyly úvahy a následně plány na nějaké zlepšení, tak by to mohlo vést k postupné a možné úplné degradaci železnice v Česku. (A z Vašich komentářů nenápadně vysvítá, že Vy byste tomu asi byl rád.)
18.08.2009 (15:51)  
Že je třeba něco udělat se spojením Brno-Ostrava to beru. Dvě velká města poměrně blízko sebe by si zasloužila bezesporu lepší spojení.
Ale rychlost 200 km/h ? Není to trochu megalomansky přehnané ? Já si myslím , že kdyby tam byla dvoukolejka pro rychlost tak 140 km/h , bylo by to optimum. A za méně peněz.

Rychlost 200 km/h by se dobře vyjímala na trati z Prahy do Mnichova. Západ Německa je oblastí , kam to spojení z ČR není nic moc.
Co se týče dalších českých tratí , je na zvážení , zda rychlost 200 km/h má smysl. Pokud bude průjezd Pardubicemi 120 km/h (navíc většina vlaků tam bude vždy zastavovat) a Chocní rovněž 120 km/h kolika minut se bude úspora týkat ? Kolik proinvestujeme peněz díky zvýšení rychlosti a jak to bude vypadat z energetického hlediska ?

Spíše , než na zvyšování rychlostí by se měla SŽDC zaměřit na budování souvislých úseků , kde bude možné desítky (možná i stovky) kilometrů držet nějakou solidní třeba i nižší (140-160 km/h) rychlost.
A ne pořád rozjíždět , brzdit a tak pořád dokola.
Registrierter Benutzer Luxian  mail  
18.08.2009 (15:10)  
SzKT: Však já nijak prvoplánovitě VRT nepodporuji, také je podle mě mnohem účelnější nejdřív plně zmodernizovat a zrychlit současné hlavní a hlavnější tratě.
Nicméně můj názor je ten, že relace Praha - Brno si přímo říká o novou trať, jinak nebude nikdy konkurenceschopná oproti dálnici, protože jezdit oklikou přes Pardub. a ČT je zdlouhové, i když se mezi Pardubicemi a Chocní bude jezdit 200. A trať přes HB je také směrově nevyhovující. Takže je to primárně spíš o prioritách. Je to o tom, jestli opravdu chceme podporovat železniční dopravu, nebo dáme přednost silniční. Do dálnic se cpou miliardy horem dolem, i když jsou zjevně předražené, ale u železnice počítáme skoro každý milion navíc.
A když stavět novou trať, tak tedy tak, aby to mělo přínos a efekt do budoucna. Pak nevidím žádný "morální", finanční, nebo jiný problém v tom tu trať postavit rovnou na 300.
Navíc se jedná o hlavní tah mezi Vídní a Berlínem, takže se nejedná o čistě vnitrostátní záležitost. Je tu také návaznost na ostatní státy.
O VRT mezi Parhou a Plzní se nově neuvažuje.
Mimochodem když zmiňujete Rakušany, tak Ti postavili na Linec úplně novou trať tuším na 250 zcela paralelně s již existující, která měla max 160? Nevím přesně. Není to podle Vás zbytečné mrhání penězi?
Mimochodem Švýcarsko možná nemá žádnou VRT (také na to nemají ani přírodní poměry), ale velice dobře si pamatuji na velikášské plány na tzv. švýcarské metro, kdy by se vykopaly tunely mezi všemi velkými městy a vlak by jezdil jen v podzemí. Nevím, kam až ten plán dospěl, jestli už se něco i projektovalo, ale přijde mi to jako mnohem fantasknější, než VRT mezi Prahou a Brnem.
18.08.2009 (15:04)  
SzKT: Zaměňovat "mezinárodní" a "vnitrostátní" za "důležitější" a "méně důležitý" může jenom rohaté zvíře. Srovnejte počty cestujících Břeclav - Wien a Děčín - Dresden s počty Brno - Ostrava (už teď). :)
Registrierter Benutzer tomsa0397  mail  
18.08.2009 (14:51)  
Typicky české - opravíme tratě /koridory/ a za pár let je budeme draze vylepšovat na vyšší rychlosti :(
18.08.2009 (14:25)  
Redakce >
Ta mapa rychlostí byla naposledy aktualizována v 14. 11. 2007, jak je uvedeno vpravo dole na ní. Novější verze k dispozici není.
Korrespondent oder ŽP Mitglied Andrew33  mail  
18.08.2009 (14:18)  
Ta mapa rychlostí je dost nepřesná, ale tak pro představu laikům to stačí...
18.08.2009 (14:10)  
SzKT: Pamatuji Bpjo (patráky) přes Valmez. Od té doby se hodně změnilo.
Realita je taková, že pokud chceme osobní vlaky Vyškov - Brno a současně zachovat 1 hodinu na Ostravu tak zvýšením rychlosti o cca 10 - 15 km/h úpravou převýšení na p = 100 a I = 130 nezvýšíme kapacitu nijak výrazně. Jízdní dobu to také nezkrátí, rychlíky stojí minimálně 2x navíc po trase kvůli křižování = časová úspora je víme kde, v kanále.

Z toho plynou pouze 2 možnosti: buď zabetonovat kapacitně nevyhovující stav na příštích 50 let nebo s tím něco udělat.

Něco dělat znamená
A) Minimálně druhou kolej mezi Vyškovem a Lulčí (dále máme dvě jednokolejné trati na Brno, takže tam už by se dalo uvažovat o osobním vlaku mezi Brnem a Vyškovem). Jízdní doba se zkrátí u rychlíku (vypuštěna rezerva pro jedno křižování a křižování v rousínově) mezi Brnem a Vyškovem o maximálně 5-8 minut. Dále na Přerov neuděláme na jednokolejce vůbec nic, Ivanovice, Nezamyslice, Kojetín, Chropyně/Věžky se všude křižuje, takže sice do stanice pojedeme rychleji ale o to déle tam budeme čekat. Přínos 00 nic. Jenom jsme provedli velkou údržbu a vyměnili také most přes Moravu. Takže jsme proinvestovali miliardu (dvě? vím já?) a zkrátili jízdní dobu o 5 minut. Což je tristní.
Mimochodem, proč se staví třetí kolej na Kolín? Že by současná trať byla na hranici kapacity? My jsme za ní a kvůli tomu odříkáme vlaky! (sakra už). Osobní do Vyškova z Brna dnes nejezdí, končí v Křenovicích, protože mezi Lulčí a Vyškovem neprojedou.

B) Další varianta je dělat něco víc. Novostavbu druhé koleje v současné stopě. To znamená všechny mosty znova (a to je prosím cca 1/2 investice) Dostaneme se na rychlosti 80-110 v úseku Brno - Kojetín, dále můžeme klidně 200. Zemní práce, mosty, trakce to vše je za tutéž cenu oproti nové koleji na 100 km/h - trať je zde naprosto přímá (pro nosnost trati 22 tun na nápravu musíme stejně soušasné tělěso upravit, to bude drahé ikdyby se mělo jezdit jenom tou stovkou). Cena zdojkolejnění tohoto úseku pro rychlost 100 km/h a pro rychlost 140 km/h je zcela stejná.
Toto řešení, které znamená prakticky novostavbu trati mezi Blažovicemi* a Přerovem - snesení všech mostů a výstavba nových. Zemní tlaky, víte, když vedle stávajícího mostu založíte nový, tak ten starý to bez úprav nepřenese, zemina bude přetížená, takže budeme zpevňovat základy starého mostu (dražší než dělat základy nové).
Takže za šílené náklady oproti bodu A) budeme mít trať od brna do Nezamyslic na rychlosti cca 80-110 km/h (víc ze stávající trasy nedostaneme ikdyby čert na koze rajtoval) a od Kojetína do Přerova pojedeme 140 km/h.
Časová úspora max. 15 minut (do Kojetína) + 8 minut (do Přerova. Takže jsme zkapacitnili trať (tak aby pobrala provoz, jaký po ni požadujeme) a ušetrili 20 až 25 minut, takže těch 88 km jezdíme těsně pod 1 hodinu. Vlaky se nám tam vejdou, křižují na širé trati, nemusí čekat na nic.
C) Novostavba. Je jedno jestli na 120 km/h tvrdých (čili všude kromě Vyškova, tam můžeme přes říčku Malá Haná klidně 80 km/h, stejně bude 90% vlaků zastavovat, tak je to nezbrzdí) nebo 140 Objemy stavebních prací budou úplně stejné maximálně se budou lišit o 1%. Cena stejná. Oproti variantě B jsme v úseku Kojetín - Přerov nepostavili nic navíc, tam jsme "na svých". Blažovice* - Kojetín je novostavba všeho, snad kromě nádražních budov. Budou zářezy, budou nové násypy a budou nové mosty. Pro 120 i 140 to bude naprosto stejné. Cenu si netroufám odhadnout, oproti B bude několikanásobná. Jezdíme Přerov - Brno za 3/4 hodiny (nezastavujeme kromě Vyškova), za 55 minut se zastavením Vy, Ivanovice n.H., Ne, Ko.
D Nebo nová trať, Vmax 200 km/h, víc nemůžeme projíždět kolem perónů na zastávkách a nádražích a rychlosti nad 140 dosáhneme smyluplně pouze tehdy, budeme - li zastavovat Brno-Vyškov-Přerov.
Cena trati na 160 km/h je prakticky stejná oproti novostavbě na 200 km/h. Tytéž mosty, zářezy, násypy, všechno kolejové na nádraží znova (to platí i pro varianty B, C).

Vyberte si...
  1 ... 7 8 9 10 11 ... 15      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko